České firmy na Slovensku
Podrobný mechanismus výběrových řízení v TANAP popsal v rozhovoru ředitel SL TANAP. Jak dopadli české firmy či živnostníci, uvádí tab. 1. Kromě toho však na Slovensku pracují další firmy jako dodavatelé prací. Přinášíme informace o působení některých z nich.
Allianz investment - Mobys
Ne všichni vítězové výběrových řízení pak na celcích pracují. Např. firma Allianz Investment (AI) podstoupila svou zakázku další české firmě MOBYS, s. r. o., jež převzala i část strojů AI. Podle J. J. Caldy provozuje v současnosti firma MOBYS, která se orientuje hlavně na zpracování těžebních zbytků (biomasy), na Slovensku velkokapacitní drtič Vermeer, štěpkovač Bruks a jednu odvozní a vyvážecí soupravu. Firma likviduje těžební zbytky nejen na území „svého“ OC, ale i na ostatním území. Do poloviny května zpracovala 2000 tun biomasy, plán na květen však předpokládá zpracování až 5000 tun. Celkově by firma chtěla v Tatrách zpracovat 60 000 tun biomasy. Odbyt je hlavně v Polsku a Maďarsku, na Slovensku zůstává minimální množství. Na zpracování polomů si firma najímá dodavatele prací. Kulatinu a vlákninu pak prodává na Slovensku a v okolních zemích, palivo pak hlavně v Polsku.
Skupina CE WOOD
Největší obchodní celek v TANAP (Tatranské Zrúby) získala v lednu 2005 skupina CE WOOD, jež na Slovensku působila od začátku zpracování větrné kalamity. Již v prvních dnech zde začaly působit harvestory firmy FORESTA WOOD (dceřiná společnost CE WOOD). Pro snadnější komunikaci byla také založena 100% dceřiná společnost CE WOOD, s. r. o., Slovakia, která dnes zastřešuje veškeré aktivity skupiny na Slovensku.
V době naší návštěvy v polovině dubna 2005 měla skupina CE WOOD v Tatrách 6 kolových harvestorů ROTTNE (2 Rottne H 20 pracují na jednu 12–14hodinovou směnu, 4 menší R 5005 ve dvousměnném provozu; operátoři se střídají po 14denních cyklech) a 1 pásový minikönigstiger včetně odpovídajícího počtu vyvážecích a odvozních souprav. Společnost se rozhodla kalamitu zpracovat co nejrychleji. Důvodem byly problémy se zásobováním vlastních pilařských kapacit, minimalizace poškození dřeva klimatickými podmínkami v letních měsících a finanční podmínky kontraktu. Přes nepřízeň počasí (mráz a přívaly sněhu) se zpracování kalamity nezastavilo ani v únoru a březnu, někdy i za cenu vyšší poruchovosti strojů, nižších výkonů a horší sortimentace. Vysoká vrstva sněhu komplikovala práci především střední třídě harvestorů R 5005. Klasické technologie byly nepoužitelné. Naopak se ukázaly přednosti nejsilnějšího stroje Rottne H 20. Práce komplikují i požadavky na ponechávání všech životaschopných stromů (především listnáčů) a striktní požadavek na zachování přirozeného zmlazení. Dřevorubecká příprava motorovou pilou se používá hlavně u vývratů. V době naší návštěvy bylo pak největším problémem špatné zpřístupnění území – řešení vyžadovalo aktivní přístup Státních lesů TANAP.
Nákupní cena 550 Sk v sobě zahrnuje i likvidaci klestu. Při použití ekologických technologií je možné získat od SL bonus. Proti ČR je jiný požadavek na zpracování hroubí z kalamity. Nezužitkovatelné dřevo je možné ponechat s klestem v porostech.
Kvůli zlomům a trhlinám ve dřevě je horší zpeněžení (kvalita) sortimentů. Operátor často nevidí vady dříví (např. tlakové či tahové trhliny). Vytěžené dříví vozí firma hlavně do ČR. Limitující je cena dopravy a solventnost odběratelů, proto je drtivá většina dřeva exportována mimo Slovensko. Odběrateli jsou mimo vlastní pilařské kapacity - Beskydské pily v Ostravici a Javořici - také pila MM a Biocel v Paskově. Měsíčně chce FORESTA WOOD zpracovat nejméně 20 000 m3. Podle výrobního ředitele společnosti Ing. Rudolfa Žabky, který nás provázel po ploše, chtějí tento obchodní celek zpracovat do konce června, i když vzhledem k únorovým a březnovým podmínkám může dojít ke zdržení.
Pro práci v kalamitě je velice důležitý výběr operátorů a jejich zkušenosti. Ziskovost zakázky bude vyhodnocena po ukončení prací, již dnes se ale projevuje ziskový efekt v nezastavení výroby v pilařských provozech po ztrátě zakázky LČR na Frýdeckomístecku.
Skupina se podílí také na zpracování kalamity u LSR, LZ Beňuš a Námestovo. U LSR funguje jiný systém, skupina provádí práce a následně kupuje hotové sortimenty. Cena prací u LSR se liší podle zpracovávané lokality, dřevo je nakupováno za standardních podmínek. Na LZ Beňuš pracovaly v květnu 4 lanovkové čety, na LZ Námestovo 1 harvestor.
Do konce roku má skupina ambici zpracovat na Slovensku 200 000 m3 kalamitního dřeva. V polovině dubna se dařilo zpracovat více než 1000 m3 dřeva denně a stejné množství dodávat zákazníkům. Počty pracovníků se průběžně mění, v dubnu se na Slovensku pohybovalo cca 100 zaměstnanců skupiny.
Skupina LESS
LESS, a. s., resp. její 100% dceřiná společnost LESS & Co, s. r. o., se sídlem v Žilině (založena v r. 2003, dnes zaměstnává zejména na manažerských funkcích 16 lidí) a ostatní sesterské společnosti holdingu LESS patřily k prvním firmám (stejně jako CE WOOD), které poskytly svoje služby a technologii při zpracování následků kalamity v TANAP. V minulých letech se LESS podílela na realizaci pilotních projektů na zavádění moderních technologií do lesního hospodářství u Lesů SR, s. p. Na Slovensku chce podnikat i po zpracování kalamity. Podle Jana Václavíka, jednatele LESS & Co, s. r. o, přijímají zakázky bez možnosti obchodovat dřevo výjimečně.
Před získáním zakázky na OC Pod Hrebienkom v TANAP společnost zpracovávala kalamitu a kupovala dřevo zejména v ochranném obvodu Tatranská Lomnica, kde se zpracovalo téměř 10 000 m3. Firma získala zakázky i u Lesů SR na Odštěpných závodech Beňuš a Čierny Balog v celkovém podepsaném objemu 96 000 m3. V lokalitě Čierny Balog (Slovenské rudohoří) jsme pracovníky firmy také navštívili. Kalamitní plochy zde nejsou tak velké, jsou rozptýlenější a na prudších svazích, což je pro harvestorovou technologii ještě náročnější než práce na kalamitních plochách v TANAP. To se samozřejmě projevuje na již zmíněné vyšší poruchovosti strojů. V době našeho příjezdu měl také jeden ze tří harvestorů VALMET poruchu. V provozu byl nejvýkonnější harvestor této značky - VALMET 941. Operátora tohoto stroje, A. Koženého, jsme zastihli při noční směně a požádali ho o krátký rozhovor.
- Jaký je rozdíl mezi normálními podmínkami a kalamitou v objemu zpracovaných m3?
Záleží, jakým způsobem jsou kmeny napadané, zde klesá výkon asi o 20 %.
- A rozdíl ve výkonnosti mezi dnem a nocí?
Není.
- Nebyla by v těchto podmínkách efektivnější těžba motorovou pilou?
Rychlejší by to určitě nebylo. Ideální by byla dřevorubecká příprava, na to ale nemáme lidi.
- Jaká jsou omezení těžby ze strany Lesů SR? Kácíte i stojící stromy?
Musíme nechávat stojící skupinky stromů. Těžba ale vyznačená není.
- Chodí sem kontroly od LSR?
Pouze při přejímkách dříví na skládkách.
- Jak sortimentujete?
V počítači jsou nastavené parametry, takže rozměry a délky počítá sám, hlavice je jím pak řízená a vše probíhá automaticky. Operátor jen kontroluje z kabiny vady.
- Jste motivovaní podle sortimentace?
Ne, jen podle objemu.
- Kolik kubíků za den se tu zpracuje?
Jeden uzel v průměru kolem 250 m3.
- Co děláte se špičkami a ostatními zbytky?
Odvážejí se a štěpkují.
Do poloviny května zpracovala LESS & Co svými kapacitami a kapacitami sesterské společnosti LESS & FOREST přes 50 000 m3 kalamitního dříví. Podle Jana Václavíka by v květnu mohlo na Slovensku pracovat až 8 harvestorových uzlů, ale také klasické technologie (traktory, lanovky apod.). Dřevo prodávají kromě slovenských odběratelů i do ČR, Polska, Rakouska a Itálie. Část nakoupeného dřeva se zpracovává na pásových pilách společnosti LESS & TIMBER v ČR.
Připravili
Michal Třeštík a Veronika Kmínková
Foto: autoři a Jiří Lukáš