Chřadnutí olší na Lužnici

Iva Vyhlídková, Dagmar Palovčíková, Michal Rybníček, Libor Jankovský

Chřadnutí olší podél vodotečí je jedním z výrazných projevů chřadnutí dřevin v České republice, místně začíná mít charakter epidemie. Od roku 1993, kdy byl ve Velké Británii poprvé izolován nový hybridní patogen označovaný jako alder-Phytophthora, je s ním spojováno chřadnutí olší, především olše lepkavé a olše šedé po celé západní a střední Evropě. I u nás se věnuje pozornost chřadnutí olší způsobenému parazitickými houbami, zejména z rodu Phytophthora.

Zkoumané lokality

V rámci studia příčin chřadnutí olší byly na středním a dolním toku řeky Lužnice v srpnu 2003 vybrány 2 lokality - v Plané nad Lužnicí a v Dobronicích u Bechyně. Každá z nich byla tvořena různě dlouhými úseky levého a pravého břehu řeky se stromy rostoucími v řadě v bezprostřední blízkosti vodní hladiny. V Plané nad Lužnicí bylo v roce 2003 a 2004 na 1200 m dlouhém úseku na levém břehu hodnoceno 200 olší a 43 jiných dřevin, na 500 m dlouhém úseku na pravém břehu pak 80 olší a 10 jiných dřevin. V Dobronicích u Bechyně bylo na levém břehu na 600 m dlouhém úseku hodnoceno 80 olší a 25 jiných dřevin, na protějším břehu na 300 m dlouhém úseku pak 80 olší a 32 jiných dřevin.

Průběh a symptomy chřadnutí

Na středním a dolním toku řeky Lužnice se chřadnutí olší začalo výrazněji projevovat na jaře v roce 2003, tedy přibližně 8 měsíců po povodni v srpnu 2002. Koruny všech olší prosychaly, listy byly zmenšené. Na konci léta 2003 dosáhla defoliace některých stromů až 100 %. Otázkou však zůstává, zda olše chřadly již před povodní, která následně akcelerovala proces chřadnutí, nebo zda povodeň působila jako spouštěcí mechanismus rozsáhlého odumírání olší na Lužnici.

V roce 2003 se tvořil jen u 12 % všech živých olší sekundární obrost, o rok později se projevila regenerační schopnost olší a obrážení kmene se objevilo u více než poloviny živých stromů. Dalším příznakem jsou nekrózy spodních partií kmene, které byly v roce 2003 nalezeny u 15 % ze všech živých olší, o rok později se jejich výskyt mírně zvýšil. Tyto nekrózy jsou doprovázeny výtokem tmavých exudátů na povrchu borky nad nekrózou. Jen u nepatrné části živých olší se objevilo prosychání jednotlivých větví a žloutnutí listů (tab. 1).

Makroskopicky jsou tyto symptomy shodné s projevy, které jsou spojovány s infekcí alder–Phytophthora. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že nekrózy borky jsou patrné jen cca u každé páté olše. Ohniskovitý charakter chřadnutí jako projev napadení alder-Phytophthora na Lužnici zaznamenán nebyl. Zčernání kůry kořenů a kmene jako důsledek kořenové hniloby může být rovněž vyvoláno celou řadou jiných činitelů. CECH, HENDRY (2003) uvádí jako jednu z příčin nekróz na kmeni napadení kořenů patogenem rodu Armillaria. Také dlouhodobé zaplavení kořenového systému olší může následně způsobit hnilobu jejich kořenového systému a vytvoření nekrotických skvrn na kořenech i spodní části kmene (GORZELAKA, SIEROTY 1999).

Mechanické poškození bází kmenů se vyskytuje ojediněle, zejména na levých březích řeky. Vesměs jde o mechanické poškození přivázanými loďkami, které při výkyvech vodního stavu a povodních odírají kořenové náběhy a báze těchto stromů. Zřídka jsou kmeny poškozeny předměty unášenými při povodni. Tato poškození se pak stala přímou branou vstupu infekce a často se na nich vyskytují dřevní houby.

Identifikovaní škůdci

Na listech všech živých olší byl patrný žír bázlivce olšového Agelastica alni L., jejich početnost však neukazovala na zvýšený, nebo dokonce kalamitní stav.

Zjistili jsme přítomnost čtyř druhů dřevních hub. Na 32 chřadnoucích olších v Dobronicích a v Plané nad Lužnicích se vyskytoval rezavec lesknavý Inonotus radiatus (Sow.: Fr.) P. Karst., na třech pevník nachový Chondrostereum purpureum (Pers.) Pouzar, na dvou hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus (Jacq.: Fr.) Kummer. a na čtyřech olšových pařezech třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare (Huds.) Quél. Všechny tyto druhy se nacházely na silně poškozených až odumřelých stromech, což potvrzuje skutečnost, že jde vesměs o sekundární saprofytické patogeny napadající oslabené stromy. Při terénním průzkumu okolí obou lokalit byla v Katově u Soběslavi zjištěna na hranici olšového dřeva přítomnost šupinovky topolové Pholiota populnea (Pers.: Fr.) Kuyper & Tjall.-Beukers. Dosud žádná literatura tento druh na olši neuvádí. Jde o jeden z prvních dokladovaných nálezů.

Při analýzách jsme identifikovali 8 rodů mikroskopických hub, z toho u dvou byl určen také druh. Z odumírajících kořenů, dřeva pod nekrózou, větviček a tvrdé hniloby odebrané z pařezu byl izolován rod Fusarium spp. Jeden izolát byl zařazen do druhu Fusarium culmorum. U dalších izolátů rodu Fusarium spp. nebyl prozatím druh určen. Ze živých větviček byl izolován rod Alternaria sp., Epicoccum nigrum Link. Na tvrdé hnilobě, která byla odebrána v dubnu 2004 z olšového pařezu, byly izolovány rody Sordaria spp. a Mucor spp. Dále byly z rostlinného materiálu odebraného z olší izolovány rody Trichoderma sp., Acremonium sp. a Gliocladium sp. Tyto rody vesměs zahrnují sekundární invazní druhy, které osidlují až poškozená oslabená rostlinná pletiva bez výrazné specializace na druh dřeviny.

Analýza letokruhů

Vzorky pro letokruhovou analýzu byly zpracovány podle standardní

dendrochronologické metodiky (RYBNÍČEK 2004) s cílem analyzovat míru stresové zátěže v minulosti.

Ze získaných výsledků letokruhové analýzy vyplývá:

- olše jako dřevina roztroušeně pórovitá patří z hlediska letokruhové analýzy mezi nejkomplikovanější skupinu dřevin. Hranice letokruhů je často velmi nezřetelná.

- Přírůsty olší jsou výrazně excentrické a frekvence chybějících a dvojitých letokruhů je poměrně vysoká. Je proto nutné kotouče měřit ve více směrech.

- Každý strom reaguje jinak na různé podněty vnějšího prostředí. Nebyl nalezen růstový trend, který by byl společný pro vybrané stromy.

Srovnání roků 2003 a 2004

Při srovnání zdravotního stavu v roce 2003–2004 je nutno konstatovat, že zdravotní stav 210 olší (48 %) ze sledovaného souboru 440 stromů se od roku 2003 zhoršil. 129 odumřelých olší (29 %) převážně na levých březích obou lokalit bylo v únoru v roce 2004 pokáceno, což vedlo ke zdánlivému snížení průměrného stupně poškození. U 20 % olší se zdravotní stav od roku 2003 nezměnil, u 3 % olší došlo díky jejich regenerační schopnosti k jeho zlepšení.

Příčiny chřadnutí

V letech 2003–2004 nebyla získána jednoznačná odpověď na příčiny chřadnutí olší na řece Lužnici. Jde pravděpodobně o polyetiologický typ chřadnutí. Výraznou úlohu zde hrají především abiotické faktory, které jsou doprovázeny aktivizací některých patogenů.

Možné příčiny chřadnutí:

- Mechanický účinek povodně v srpnu 2002

Povodeň v srpnu 2002 byla charakteristická velice rychlým průběhem. Hladina vody v řece stoupla během 12 hodin o několik metrů, což se promítlo v obrovském tlaku a unášecí síle vody. Během druhé povodňové vlny byl na Lužnici místě překročen i 1000letý průtok. Vlivem tlaku vody došlo k vymytí vrstvy sedimentů obalující kořenový systém stromů. Zejména jemné kořeny byly zpřetrhány, další byly poraněny unášeným materiálem a podemlety. Ve chvílích největší stagnace, kdy voda sahala až do výšky 3 metry od báze kmene některých stromů, byly navíc kmeny silně namáhány v tlaku. To mohlo vést k dalšímu narušení kořenových systémů stromů, v krajních případech i k vývratům.

Dokladem tohoto tvrzení je podstatně větší poškození olší (ale i dalších druhů dřevin) rostoucích na náplavových březích řeky než stromů na březích protějších. 68 % všech olší na levých březích bylo v srpnu 2003 ohodnoceno stupněm poškození 4 nebo 5 (odumírající nebo odumřelý strom), na břehu protějším to bylo jen asi 27 %. Také kácení olší v únoru roku 2004 bylo orientováno zejména na levý břeh Lužnice. Dále k tomuto faktu vede odumření mechanicky namáhané části kořenů.

- Nedostatek kyslíku – hypoxie

Olše lepkavá Alnus glutinosa je charakteristickou dřevinou břehových porostů. Přesto nesnáší kolísání hladiny spodní vody a dlouhotrvající zaplavení stojatou vodou. Jarní zvyšování hladiny vody v řece olším nevadí. Voda je totiž chladná a obsahuje dostatek kyslíku. Listy stromů jsou navíc teprve v rozvoji a strom nemá vysoké požadavky na transpiraci ani na příjem vody. Velké nebezpečí pro stromy představují naproti tomu letní záplavy. Voda v řece má vyšší teplotu, což se projevuje ve vyšší kinetické energii molekul vody, jež vytlačují molekuly kyslíku. Množství kyslíku ve vodě se navíc snižuje se zpomalením toku vody, k čemuž došlo několik dní po stagnaci vody v Lužnici. Podle místních obyvatel zůstala na některých místech voda stát i 4 týdny. Došlo tak k přidušení kořenů, které přestaly přijímat vodu. A protože teploty vzduchu bezprostředně po povodni byly poměrně vysoké, došlo navíc k přehřátí listů. Tím, že se zvyšovaly nároky na transpiraci a snižoval příjem vody kořeny, byly stromy vystaveny obrovskému stresu, který se projevil jejich vadnutím.

O tom, že nedostatek kyslíku hrál při poškození olší důležitou roli, svědčí rozdíl ve zdravotním stavu olší na horní, střední a dolní části toku, jež se liší v podélném sklonu dna koryta. Na horní části toku, odkud voda rychle odtekla, zůstaly olše bez výrazného poškození, na rozdíl od středního a dolního toku, kde voda zůstala stát i několik týdnů. Vzhledem k výrazně většímu poškození olší ve srovnání s ostatními dřevinami břehových porostů lze usuzovat na nižší odolnost této dřeviny vůči dlouhodobému zaplavení kořenového systému, které podpořily chřadnutí a odumírání olší po povodni.

- Invaze houbových patogenů na oslabené stromy

Přítomnost patogenu alder-Phytophthora na řece Lužnici zatím ještě na základě laboratorních analýz potvrzena nebyla. Přesto lze předpokládat jeho invaze na povodní oslabené stromy. Spolu s dalšími druhy mikroskopických hub urychluje chřadnutí olší.

- Stromy ve fázi pozdní dospělosti

Olši řadíme mezi krátkověké dřeviny, proto ve věku kolem 60 let již některé olše přirozeně odumírají. Nedostatek finančních prostředků subjektů, v jejichž kompetenci je péče o břehové porosty, způsobuje postupný rozpad břehových porostů v důsledku vysokého věku. Přitom obnova těchto porostů a péče o ně je důležitým preventivním opatřením pro zachování jejich stability a dalších celospolečenských funkcí. Přesto nebyla zjištěna žádná závislost mezi stupněm poškození olší a jejich výčetní tloušťkou (věkem). Nebylo vzácné vidět vedle sebe růst olše s výčetními tloušťkami 15 a 42 cm, obě s defoliací kolem 70 %.

Co dál?

Situace se výrazně nezměnila ani v roce 2005, kdy je na ředě lokalit  možné pozorovat další akceleraci chřadnutí. Toto konstatování je platné i pro sledované lokality. Prozatím žádné zřetelné známky zlepšení zdravotního stavu olší pozorovány nebyly.

Pro stabilizaci současného stavu na Lužnici je nutné nejprve odstranit odumřelé a odumírající stromy a poté provést náhradní výsadbu, aby se navrátil vodohospodářský a půdoochranný význam břehových porostů. Je třeba dbát na správnou volbu dřeviny. Olše je jako dřevina břehových porostů nenahraditelná. Při obnově by mělo být využito osivo těch olší, které v současnosti vykazují odolnost vůči záplavám, dlouhodobému přemokření a kolísání hladiny spodní vody. Tato odolnost se u olší na Lužnici zdá být daleko nižší než u jiných druhů dřevin (dub, jasan, vrba). Velké nebezpečí pro olše navíc v poslední době představuje nový hybridní patogen alder-Phytophthora. Proto je třeba kombinovat tuto dřevinu s jinými druhy jako jasan, dub aj.

 
Děkujeme paní RNDr. Mileně Martínkové za konzultace a pracovníkům Povodí Vltavy, provoz Lužnice ve Veselí nad Lužnicí za pomoc při sbírání vzorků. Práce vznikla za podpory projektu IGA MZLU Příčiny chřadnutí olší a zdravotní stav dalších dřevin břehových porostů na řece Lužnici po povodních 2002. Kompletní výsledky jsou uvedeny v diplomové práci Ing. Ivy Vyhlídkové a deponovány na UOLM LDF MZLU v Brně.

Adresa autorů: Ing. Iva Vyhlídková

Katov 12, 39201 Soběslav

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Dagmar Palovčíková, Dr. Ing. Libor Jankovský

Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MZLU V Brně,

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Michal Rybníček

Ústav nauky o dřevě, LDF MZLU V Brně,

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Iva Vyhlídková