Meliorační a zpevňující dřeviny - přínos, nebo ztráta?

Vilém Podrázský

Vnášení melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) klade na pěstování lesů zcela nové požadavky – kromě pěstování cílových hospodářských dřevin je třeba zajistit přežití druhů označovaných jako MZD, pokud nemají během vývoje porostu samovolně nebo cíleně vymizet. Ještě větší výzvu pak představuje využití MZD pro zvýšení hodnoty produkce lesních porostů a zlepšení ekonomiky LH. Znamená to využívání těch druhů, které mohou poskytnout dřevní hmotu s vyšší hodnotou a pokud možno v kratší době než dřevina cílová. Pro jednotlivé cílové hospodářské soubory (CHS), definované legislativními nástroji pro potřeby hospodářské úpravy lesů (HÚL), jsem vylišil ty dřeviny ze skupiny stanovišti odpovídajících MZD, které by při vhodném pěstování potenciálně poskytly vyšší hodnotu produkce než dřeviny tzv. základní. Cílem je vyvolat o této problematice diskuzi.

Při plném vědomí diskutabilnosti daného postupu a jeho maximalistického charakteru jsem použil přílohu vyhlášky č. 83/1996 Sb., uvádějící pro jednotlivé CHS soubor stanovištně vhodných MZD. Zároveň se podobné vhodné dřeviny nacházejí i v souboru dřevin přimíšených a vtroušených.

MZD s možnou vysokou produkcí

V tab. 1 jsou barevně vyznačeny ty MZD a přimíšené a vtroušené dřeviny, které mohou při odpovídajícím pěstování a v náležité kvalitě poskytnout vyšší produkci, nebo vyšší hodnotu produkce na jednu jednotku dřevní hmoty, než má daná dřevina základní. Pro dané příznivé případy pak tedy lze předpokládat, že příměs MZD, a tedy požadavek na vyšší diverzitu porostů má nikoliv negativní, ale pozitivní vliv na lesní produkci, a je tedy z ekonomického hlediska žádoucí. Tyto dřeviny jsou pro vylišené CHS vyznačeny i v těch případech, kdy nelze racionální lesnické obhospodařování předpokládat a jejich využití je více než problematické – nicméně jsou uvedeny pro úplnost, v ojedinělých případech by daný postup teoreticky být přínosem mohl. Jde např. o CHS 13, 21 a 71, samozřejmě pak pro většinu stanovišť v rámci CHS 01, 02, 03. Pro většinu CHS je tedy možno vylišit dřeviny, které mohou poskytovat vyšší produkci než odpovídající dřevina základní, nebo poskytují dřevní hmotu s výrazně vyšší hodnotou. Uvedený přístup tak představuje pro lesní hospodářství řadu výzev z oboru nejrůznějších lesnických disciplín, především pro pěstování lesů. Je nutno odhadnout, a to s perfektní znalostí místních podmínek, jaká dřevina v konkrétních podmínkách poskytuje maximální příjem. Rámcové podmínky CHS nemusí skutečnosti ve všech případech odpovídat. Dále je třeba definovat porostní struktury (druhové, věkové, prostorové), ve kterých se jednotlivé dřeviny optimálně uplatní. Výchova a obnova těchto diferencovaných porostů pak představují značný pěstitelský problém. Další nemalou překážkou uplatnění těchto přístupů je dosud neodpovídající organizace LH a rovněž organizace trhu se dřívím. Diferencovaná produkce, co do druhů dřevin a jednotlivých sortimentů, klade značné nároky na organizaci těžby a prodej dříví. Sortimenty daných lesních dřevin je nutno produkovat v odpovídající kvalitě i množství, aby přestavovaly objekt zájmu trhu a zpracování dřeva. Tyto podmínky jsou z hlediska uplatnění produkce zásadní.

Kvalitu produkce řady MZD je potenciálně možno zlepšit a tržby zvýšit šlechtitelskými postupy. To opět naráží na řadu bariér. Předně MZD jsou chápány často jako prostředek tzv. ekologizace LH a připouští se pouze „divoké“ populace původních, pokud možno spontánně se zmlazujících dřevin. Za situace, kdy administrativní sféra nezvládla šlechtitelské programy hlavních dřevin, je tento požadavek značně iluzorní, jakkoli z hlediska produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa důležitý. Kritický moment uváděného přístupu však představuje především časové hledisko. Při lesnických politikách, měnících se v řádu desetiletí, je velice obtížné formulovat dlouhodobé programy, jejichž výsledky se projeví nejblíže v časovém horizontu 50 let. Dotování těchto programů je proto v přechodném období velice žádoucí.

Pěstování a využití MZD

Pro pěstování MZD lze na základě výzkumně získaných poznatků zobecnit řadu významných doporučení:

- pro řadu CHS je možno specifikovat případy, kdy MZD mohou poskytovat vyšší produkci než tzv. dřevina základní, tj. především BK, BO, ale i DB a SM;

- tyto dřeviny jsou většinou světlomilné a vyžadují pěstování v úrovni až v nadúrovni;

- optimální příměs je kolem 25–35 %, pak lze očekávat jak maximální objemovou produkci, tak i nejvyšší střední dimenze těžených stromů. V praxi byly např. potvrzeny podobné relace u pěstování DB - TR, SM - MD, SM - DG, BK - MD apod.;

- pro většinu vyprodukovaných sortimentů chybí prozatím výrazné tržní prostředí, tj. požadavky zpracujícího průmyslu jsou omezeny z hlediska technologií i kapacit;

- tyto přístupy zvyšují biodiverzitu lesních porostů, plní celospolečenské požadavky kladené na LH, ovšem bez újmy na množství a kvalitě produkce, právě naopak;

- vyšší nároky jsou kladeny na odbornost pěstování, a především na těžbu a obchod se dřívím.

Z dalších opatření, která potenciálně vedou ke zvýšení využití cenných listnáčů jako MZD, je možno uvést řadu dalších, nyní dosti zanedbávaných a opomíjených postupů. Celé lesnické disciplíny jsou opomíjeny v rámci periodických změn státní lesnické politiky, vedoucích ke koncentraci vždy na jeden přístup k lesnictví a opomíjejících lesnictví a lesní hospodářství jako kontinuální a komplexní obor, vědecký i praktický, směřující k ochraně, tvorbě a využití lesa jako ekosystému, krajinného prvku i přírodního zdroje poskytujícího celý soubor produkčních i mimoprodukčních funkcí a užitků.

K těmto opatřením, přístupům a disciplínám náleží například:

- diferencovaný přístup k HÚL, umožňujících kromě stejnověkých porostů i pěstování složitějších druhových, prostorových i věkových struktur;

- inventarizace lesních zdrojů z hlediska druhů a populací;

- důsledný a relevantní ekonomický výzkum, oborová ekonomika je s výjimkou FLE v Praze víceméně opuštěna, i zde je pod výrazným tlakem;

- šlechtění lesních dřevin a využití intenzivních technologií a biotechnologií v lesním hospodářství;

- diverzifikace zpracovatelských kapacit a zvýšení racionality obchodu se dřívím, využívajících i menší objemy různých druhů a sortimentů dřeva;

- cílevědomá a profesionálně zvládnutá prezentace lesnictví jako oboru pečujícího o přírodní zdroje, životní prostředí, poskytující podmínky pro ekonomický a sociální rozvoj a zlepšující kvalitu života.

Závěr

Předkládaný příspěvek je především provokujícím stimulem pro úvahy o možné roli MZD v lesním hospodářství. Požadavky na stabilitu lesních porostů a na jejich příznivý vliv na stav lesních stanovišť lze do značné míry spojovat s možností péče o produkční funkce lesů. Vyžaduje to však cílevědomé a racionální pěstování značně diverzifikovaných lesních porostů a péči o lesní majetky s uvažováním v rámci desetiletí až doby obmýtní, a to nejen u lesních hospodářů, ale i u státní správy LH.

Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu MŽP VaV 620/8/03 Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava.

Adresa autora:

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Katedra pěstování lesů FLE ČZU

Kamýcká 1176

165 21 Praha 6 – Suchdol

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.