Přirozené zmlazení jedle na Zdejcině

Že se jedle bělokorá dokáže bohatě přirozeně zmladit i v podmínkách středních Čech, dokazují porosty na Zdejcině na LS Nouzov u VLS ČR s.p., divize Hořovice. Využili jsme proto pozvání zdejšího lesníka Zdeňka Zvolského  a seznámili se letos v dubnu s výsledky práce jeho a dalších pracovníků LS Nouzov a také se zkušenostmi, které získal při podrostním způsobu obnovy zdejších smíšených porostů s jedlí.

Příprava porostů

Po silné úrodě jedle v roce 1998 byly vytěženy veškeré podúrovňové dřeviny i ostatní úrovňové dřeviny kromě jedle. Šlo hlavně o habry, poté i buky, duby a borovice. Zásahem došlo ke snížení zakmenění na zhruba 0,6. V 107letém porostu 29 D 10, který jsme navštívili, se neprovádělo ani zraňování půdy (to proběhlo  na některých jiných plochách), stačilo narušení povrchu při přibližování dříví po těžbě. Plocha byla oplocena a ošetřena herbicidem Roundup za účelem odstranění buřeně a habrových výmladků. Na podzim 1998 semena vypadala a již brzy na jaře začala klíčit (viz také LP 12/2002, str. 539).

Péče o semenáčky a nárosty

„Několikrát jsme plochu slabě ošetřili granulovaným Velparem, hlavně v místech, kde se objevila ostružina. Jednoletým semenáčkům Velpar vůbec nevadil. Nejlepší byla aplikace na sníh...“, říká  Z. Zvolský a dodává: „Když měly semenáčky kolem 20 cm (v průběhu 2–3 let), posekali jsme  kosou ve výši cca 40 cm  vše tak, aby se nepoškodily terminální pupeny jedle. Několikrát jsme tento postup opakovali a pomohlo to. Hlavně jsme museli zabránit tomu, aby buřeň přerostla a zalehla na mladý nálet. Během následujících let jsme používali z chemických prostředků pouze Roundup na lokální likvidaci ostružiny.“

Ve třetím vegetačním období od prvního zásahu dochází ke zvýšení výškového přírůstu u semenáčků, které se nacházejí v části porostu s větším přístupem světla. Z. Zvolský dnes připouští, že zásah do úrovně mohl být intenzivnější, a doporučuje provést  další snížení zakmenění již po třetím až čtvrtém vegetačním období po spontánním zmlazení.

I jako nadšený myslivec Z. Zvolský připouští, že základem je ochrana proti zvěři. „Mimo oplocenku semenáčky okamžitě mizí, srnčí i přebíhající vysoké zvěři z Křivoklátska jedle chutná.“ Nárosty by měly být proto oploceny minimálně do výšky 1,5 m (pokud se nevyskytuje jelení zvěř) .

Co dál?

„Z dlouhodobého hlediska provádíme obnovu v dalších částech porostu s využitím zkušeností, které jsme již získali v předchozích letech. V zimním období 2005–2006 provedeme výrazné snížení zakmenění (2–3). Tím dojde k zvýšení přírůstu jedlového zmlazení. Likvidaci oplocení a domýcení matečného porostu předpokládáme při výšce zmlazení 1,5–3 m,“ říká nouzovský správce Ing. Jiří Berdych a Z. Zvolský dodává: „V dubnu jsme vyzvedli 15 000 sazenic, které se použily k zalesnění na LS Nouzov. Výška sazenic se pohybovala průměrně kolem 30–40 cm.“

Při pohledu na husté jedlové zmlazení určitě každému lesníkovi srdce zaplesá. Je to důkaz toho, že i v porostech s malým množstvím srážek (nadm. výška se zde pohybuje mezi 300–380 m a srážkový průměr činí  450 mm) je možné obnovit jedli přirozeným způsobem.  Důležitá je podrobná znalost místních podmínek a odborně i časově náročnější péče. Stále však nemusí být vyhráno. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro širší uplatnění přirozené obnovy  jedle v ČR jsou totiž většinou únosné stavy zvěře...

Připravil Michal Třeštík ve spolupráci se Zdeňkem Zvolským a Ing. Jiřím Berdychem z LS VLS Nouzov.