Vznikla nadace Dřevo pro život

Dne 23. 6. 2005 se konala tisková konference u příležitosti vzniku nadace Dřevo pro život (dále jen Nadace), jejímž cílem je podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a ekologické suroviny, dlouhodobé a systematické informování veřejnosti o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a možnostech rozvoje šetrného a ohleduplného využívání dřeva. Nadaci založili vlastníci a správci lesů, dřevozpracující podniky a firmy poskytující služby v lesnictví.

V LP č. 3/2005 (str. 8) jsme vás informovali o projektu podobného zaměření - ProLignum - a také o plánovaném vzniku Nadace. Na tiskové konferenci (za přítomnosti výkonného ředitele Nadace a zástupců správní a dozorčí rady) bylo prezentováno především faktické pozadí vzniku tohoto projektu.

Vznik a plány Nadace

Rozhovor s výkonným ředitelem Nadace dřevo pro život, Ing. Janem Řezáčem.

- Jaká je historie projektu? Jednou už se snad ke vzniku nadace schylovalo...

V první polovině 90. let vznikla „Nadace lesy“, kterou založil ČAPLH, ale projekt se nepodařilo udržet při životě. Naše Nadace je historicky druhý pokus, avšak za úplně jiných podmínek a konstelace v oboru. Během 90. let se tvořily různé komise a přípravné výbory, které se zabývaly možnostmi komunikace tématu „Dřevo“, ale bohužel se účastníci většinou neshodli na způsobu financování těchto aktivit.

V r. 2001 vznikl z iniciativy Ing. Jiřího Pohloudka projekt „Dřevo – stavební materiál pro 3. tisíciletí“, jehož partnery byly Brněnské veletrhy a výstavy, a. s., Asociace dodavatelů montovaných rodinných domů a s. p. Lesy ČR (LČR). Trval 3 roky, jeho vyvrcholením byla mezinárodní konference na stavebním veletrhu v Brně v r. 2002. Poté ale projekt prakticky skončil, protože nezískal trvalejší institucionální zastřešení. O tyto aktivity se vždy také zajímalo ministerstvo zemědělství. Když projekt skončil, pan Ing. Jaromír Vašíček (tehdy pracoval na MZe) svolal skupinu významných manažerů dřevozpracujících firem a v r. 2003 inicioval vznik přípravného výboru. Ten analyzoval možnosti založení neziskového subjektu, jehož náplní by byla komunikace tématu „Dřevo“. Tento výbor pracoval do konce roku 2004. Vznikly dva pracovní týmy (legislativní a marketingová skupina), které měly pro výbor připravit analytické podklady. Jejich zadáním bylo najít vhodnou právní formu a transparentní způsob financování.

- Proč byla jako právní forma subjektu zvolena právě nadace?

Vyplynulo to z výsledků výše zmíněných analýz. Nadace splňovala dvě základní podmínky: byla nejvhodnější ohledně sdružování finančních prostředků a byla dostatečně transparentní na to, aby v rámci sektoru získala důvěru klíčových partnerů. Za situace, kdy jakékoli povinné financování (tak je tomu např. v Rakousku) bylo nemyslitelné, přispívání musí fungovat na základě dobrovolnosti. Navíc takovýto subjekt by měl být neziskový, což nadace je.

Na neziskovosti jako základním principu fungování daného subjektu se jednoznačně shodli všichni členové přípravného výboru. Náš právní řád umožňuje čtyři právní formy takových subjektů: občanské sdružení, obecně prospěšnou společnost, nadační fond nebo nadaci. Nakonec se rozhodovalo mezi občanským sdružením a nadací. Převážil názor, že nadace je vhodnější formou pro zamýšlené poslání. Občanským sdružením je z definice každá asociace či svaz, a těch v lesnicko dřevařském oboru funguje několik. Činnost nadace se jeví jako vhodné doplnění jejich aktivit.

- Jak jste vybírali zakládající firmy?

Udělali jsme si poměrně široký pracovní seznam. Šlo nám především o to mít průřez celým sektorem, reprezentativní vzorek firem. Snažili jsme se vyvarovat dojmu, že vytváříme elitní klub; prioritou bylo získání konsensu a udržení akceschopnosti rozhodovacích mechanismů.

- Stalo se, že někdo, koho jste neoslovili, chtěl být členem Nadace?

Nadace nemá členy, není sdružením, nelze klást rovnítko mezi zakladatele nadace a člena sdružení. Když padlo rozhodnutí, že bude založena nadace, svolali jsme schůzku potenciálních zakladatelů. Na ní vzniknul přípravný výbor pro založení nadace. Výbor se na závěr svého prvního jednání usnesl, že nabídneme účast při založení nadace ještě dalším subjektům. Některé z nich naši nabídku přijaly, naopak jiné, které jsme oslovili již dříve, se založení nadace nezúčastnily, ale přislíbily nám spolupráci na jednotlivých nadačních projektech.

- Chybí vám mezi zakladateli Nadace zástupce nějaké sekce LH a dřevozpracujícího průmyslu?

Nechybí. Máme 11 zakladatelů od soukromých vlastníků přes dodavatele služeb pro lesnictví a prvotní zpracovatele dřeva až po producenty finálních výrobků – domů na bázi dřeva. Skupina zakladatelů ale již nezahrnuje subjekty nábytkářského průmyslu. To ovšem neznamená, že s nimi nemůžeme spolupracovat.

- Je správní rada složená pouze z představitelů zakládajících firem?

První správní rada byla jmenována ze zástupců zakladatelů. Členem správní rady je také pan Tomáš Töpfer, ředitel divadla Na Fidlovačce. Funkční období správní rady je tříleté, po třech letech může být na návrh zakladatele zvolen někdo jiný. To je ze zákona jediná možná vazba mezi zakladateli a nadací.

- Na kom tedy leží hlavní rozhodovací kompetence?

Na správní radě. Ta je řídícím orgánem, má kompetence rozhodovat. Její členové ale vystupují a nesou zodpovědnost jako fyzické osoby. Rada rozhoduje o rozdělování finančních příspěvků, formou výběrových řízení bude určovat, komu udělí granty apod. Protože ne všichni jsme na všechno odborníci, rádi bychom v budoucnu ustavili pro jednotlivé oblasti poradní sbory nebo expertní komise, které by projekty odborně posoudily. Výkonný ředitel zajišťuje veškerou operativu ohledně organizace a chodu Nadace i samotných projektů. 

- Říkal jste, že poskytování finančních příspěvků na činnost Nadace je dobrovolné. Jak je budete konkrétně shánět?

Podle zákona může Nadace dostávat pouze dary. Musíme tedy potenciální dárce přesvědčit o smyslu konkrétních projektů, aby byli ochotní věnovat na ně peníze. V této rovině ani zakladatelé nedávají nadaci žádné „povinné příspěvky“, ale jen dobrovolné dary, to znamená, že i představitele zakladatelů musíme přesvědčit o smysluplnosti projektu nadace. Jejich jedinou povinností bylo složit nadační jmění ve výši 500 tis. Kč. Nadace s ním však nesmí disponovat, pouze výnosem z něj. Nicméně firmy za těch 15 let už pochopily, že je pro ně výhodné věnovat peníze na obecně prospěšné činnosti. Jsem přesvědčen, že nadace jim může nabídnout zajímavé zhodnocení jejich darů.

- Budou se dary odvíjet od konkrétních projektů?

Existují dvě možnosti: věnovat peníze na činnost Nadace jako takové, nebo je věnovat na konkrétní program, např. vybavení učeben ve škole. Chceme iniciovat vznikání určitých vazeb na místní úrovni tím, že účast v jednotlivých projektech, které se budou v daných regionech realizovat, nabídneme drobným podnikatelům nebo středně velkým podnikům. Modely financování však mohou být variabilní.

- Budete se zabývat komerčním marketingem dřeva?

Ze zákona nesmíme realizovat reklamní a marketingové kampaně na konkrétní výrobky. Hlavním smyslem nadací je vykonávat obecně prospěšnou činnost a my chceme na základě obecně prospěšných projektů ukazovat výhody využívání dřeva. Činnost nadace také bude výrazně zaměřena na vzdělávání a osvětu, uchování přírodního bohatství a kulturního dědictví.

- Mohou si samy firmy zažádat o peníze na projekt přímo, nebo musí jen pasivně čekat na vámi vypsané granty?

Všechny projekty musí projít výběrovým řízením, které budeme vyhlašovat v jednotlivých tématických oblastech – programech. Do výběrového řízení se může přihlásit jakákoliv firma, instituce, občanské sdružení, obec, škola apod., jejíž projekt tématicky zapadá do některého z našich programů. První výběrová řízení vyhlásíme v září letošního roku na našich internetových stránkách. Chtěli bychom však také podporovat různé soutěže – architektonické, umělecké atd. V těchto týdnech se připravuje soutěž „Stavba roku na bázi dřeva“. Hlavním organizátorem bude Česká komora architektů. Partnerem je ministerstvo průmyslu a obchodu, probíhá jednání i o partnerství Nadace.

- Jaké jsou hlavní cílové skupiny činnosti Nadace?

Tou nejdůležitější je široká laická veřejnost a v rámci ní pak mladé rodiny, které řeší otázku bydlení a které jsou přístupné změnám různých životních stereotypů. Druhá hlavní cílová skupina je mládež, a to už od mateřských školek. Možná proto jsme si za logo vybrali dřevěného houpacího koníka, jehož každý zná z dětství. Chtěli jsme symbol, který by byl snadno zapamatovatelný a v lidech vyvolával pozitivní emoce. Větší spolupráci bychom rádi navázali také s odborným školstvím, podporovali diplomové, disertační práce, jež by dokládaly možnosti použití dřeva.

- Dosáhne Nadace na zdroje z evropských fondů?

Potenciálně ano, v současnosti tyto možnosti zkoumáme. Problém je v tom, že tyto dotace bývají udělovány na projekty orientované na koncového uživatele, což Nadace není.

- Jaký je rozpočet Nadace?

Naší ambicí je rozdělovat prostředky prozatím v řádech milionů. Pro letošní rok počítáme s přerozdělením částky do 5 mil. korun, tato částka vychází z analýzy ochoty přispívat na tyto aktivity. Do budoucna vše záleží na tom, do jaké míry se podaří Nadaci vybudovat pozici a kredit a jak se bude celému sektoru dařit.

V počátcích fungování přípravného výboru padaly částky od 50 mil. korun výš. Objevily se také názory, že je potřeba shromáždit do začátku 70–100 milionů, aby to vše mělo smysl. To je však nereálné.

- Jak dlouho bude Nadace fungovat?

Rádi bychom svou činnost viděli v horizontu min. 15, 20 let. V Rakousku trvalo 15 let – prakticky jednu generaci, než se jim podařilo ovlivnit veřejné mínění natolik, že se zvedla spotřeba dřeva o 100 %.

- Jaký bude váš vztah k nedávno vzniklému s. r. o. ProLignum, které se také zabývá propagací dřeva? Bude konkurenční, nebo partnerský?

Myslím, že pole působnosti obou organizací se až tolik nepřekrývají, spíše se doplňují. My na rozdíl od nich nemůžeme z pozice nadace dělat marketing, ProLignum se navíc soustředí spíše na pořádání odborných seminářů a veletrhů, je zaměřeno prakticky směrem k podnikatelské sféře. Přivítali jsme, že se ČAPLH (zakladatel ProLignum, pozn. red.) tohoto prázdného prostoru chopila. Navíc některé firmy, které založily Nadaci, jsou členy ČAPLH, není tedy žádný důvod k rivalitě. Významné je také to, že se založení nadace účastní LČR. Se zástupci ProLignum jsme se sešli a definovali si navzájem své činnosti. Příští rok společně uspořádáme na stavebním veletrhu v Brně Den dřeva. Jde nám o to ukázat výhody spolupráce. ProLignum od nás dokonce může čerpat prostředky na semináře apod.

Děkuji za rozhovor (12. 7. 2005).

Připravila Veronika Kmínková