Změny chci dokončit do konce roku

Již v lednovém čísle LP jsme Vás stručně informovali o změně na postu ředitele (k 1. 12. 2004) státního podniku Vojenské lesy a statky ČR (VLS), který v současné době hospodaří na přibližně 126 000 ha lesních pozemků a 6900 ha zemědělské půdy. Po lednových obecnějších odpovědích jsme nového ředitele Ing. Josefa Vojáčka požádali o detailnější rozhovor, v němž nás podrobněji seznámil s probíhajícími i plánovanými změnami.

Postavení VLS

- Uvažuje se o změně postavení VLS - slyšeli jsme například o transformaci na akciovou společnost, sloučení s LČR či přechodu do působnosti MZe?

Byť jsem nepřítelem nějakých kategorických soudů, tak na takto položenou otázku musím odpovědět rozhodným NE! VLS jsou účelovou organizací, založenou ministerstvem obrany k obhospodařování svěřeného majetku, tedy hlavně lesního a zemědělského v oblasti vojenských újezdů a v blízkých přilehlých oblastech a budou nadále respektovat zájmy armády.

Fungování podniku je opodstatněné a ukazují to i zkušenosti z okolí, např. v Německu či na Slovensku jsou vojenské lesy organizovány stejně.

- Zmínil jste vojenské újezdy, hodně se dnes mluví o Boleticích. Co by pro VLS znamenalo, kdyby už nebyly v působnosti armády?

VLS se nemohou vyjadřovat k tomu, zda Boletice budou, či nebudou vojenským újezdem, to přísluší armádě. Vojenské újezdy ale kromě vojenské činnosti plní i prospěšnou činnost v oblasti ochrany přírody tím, že je do těchto prostorů značně omezen přístup veřejnosti. Pokud by došlo ke zrušení vojenského újezdu nebo prostoru, tak to a priori neznamená ztrátu práva hospodaření VLS k majetku. Příkladem je naše divize Mimoň, kde byl v 90. letech zrušen vojenský prostor a právo VLS na hospodaření s majetkem zůstalo. O majetky ve vojenském újezdu Boletice velice stojíme a případná ztráta práva hospodaření k těmto majetkům by byla citelnou ekonomickou ztrátou, protože jde v majetku VLS o divizi s výrazně nadprůměrnou strukturou i kvalitou těžebního fondu.

- Uvažujete o větším zpřístupnění vojenských újezdů pro turistiku? V tisku se například psalo o částečném zpřístupnění Brd...

Rádi bychom tam zřídili nějakou stezku ve spolupráci s armádou, ale pouze v okrajových částech. V centrální části újezdu jsou velice zajímavé přírodní lokality. Existuje však velké riziko, že by otevřením veřejnosti byl tento stav narušen.

Důvody probíhajících změn

- Po svém jmenování jste prohlásil, že než přistoupíte ke změnám, detailně se seznámíte s podnikem. Jak tedy hodnotíte současný stav podniku? Proč a na základě jakých analýz jste se rozhodl k probíhajícím změnám?

Vedení podniku analyzovalo veškeré možné dostupné zdroje – těmi byly zejména ekonomické a provozní údaje, výsledky hospodaření z minulých let. Vyhodnotili jsme trendy a jejich dopady. Na základě analýzy takto získaných údajů jsme vypracovali strategickou koncepci, hlavních sedm bodů, sedm pilotních sloupů budoucí strategie podniku. Takto vypracovanou strategii jsme předložili k oponentskému posudku více posuzovatelům. Jmenoval bych toho nejdůležitějšího - renomovanou firmu v oblasti poradenství Ramsauer Consulting, která radila největším státním majetkům v Evropě.

- Můžete uvést ještě další posuzovatele?

Jde o dílčí oponentury, v rovině seznamování se s materiálem a navrhovanými postupy realizované s osobami, které mají s podobnými kroky zkušenosti.

- V této souvislosti se mluví o skupině tvůrců transformace státních lesů z počátku 90. let, konkrétně třeba o panu Mičánkovi...

Kolem většiny změn v lesnictví se vždy mluví o panu Mičánkovi. S ním konzultace těchto kroků neprobíhala. Jde o zkušenosti ze soukromé sféry, od lidí, kteří mají zkušenosti z více soukromých subjektů, jež zejména z důvodů budoucí životaschopnosti musely projít nějakou transformací.

- Co ukazovaly zmíněné trendy hospodaření VLS?

Nejdůležitější jsou hospodářské výsledky VLS za posledních pět let. Odečteme-li od nich přijaté státní příspěvky, pak tento skutečný hospodářský výsledek má stálou sestupnou tendenci. To je hlavní negativní jev, který musíme zastavit, protože očekáváme, že v horizontu dvou let nebude legislativní možnost dosáhnout na subvence do lesnictví. Musíme se připravit na to, že tyto desítky milionů korun neobdržíme.

- Na co všechno v současné době VLS dostávají dotace?

Zhruba polovina směřuje do lesa, hlavně na dotace na zalesňování, a druhá polovina do zemědělství. Tam si myslím, že dosahování hospodářských výsledků s využitím dotačních titulů a státních příspěvků je v pořádku, protože provádíme zemědělskou činnost v oblastech se sníženými možnostmi obhospodařování. Tyto tituly ve srovnatelných oblastech obdrží každý hospodář a bez nich by se neobešel. Jiná situace je u lesního majetku, kde se domnívám, že dotace by měly spolufinancovat společensky důležité funkce a jejich ekonomický hospodářský výsledek by měl být spíš neutrální.

- Jaká je výše dotace na lesní činnost?

Jsou to desítky milionů korun. V minulém roce šlo o více než 50 mil. Kč.

- Proč už v budoucnosti nemůžete tyto peníze dostávat? Nebo se podobně jako LČR většiny dotací vzdáte?

V současné době se z ekonomického hlediska dotací ani vzdát nemůžeme. Nedostupnost dotací je dána plánovaným opuštěním systému národních dotačních titulů a plným přechodem na dotační tituly EU, které v současné době přímé dotace do lesnictví téměř neznají, zejména ve veřejném sektoru.

Dotacím se nevyhýbám ani je nezatracuji, ale chtěl bych, aby tyto tituly byly opravdu pro firmu neutrální, aby zdroje, které VLS má, generovaly zisk i bez nich.

- Jakého zisku by měly VLS dosahovat, abyste byl spokojen?

Pokud by firma této velikosti a struktury majetku dokázala generovat čistý zisk ve výši 1000 Kč z hektaru lesní půdy, byl bych maximálně spokojen.

Změna organizační struktury

- Jaké konkrétní kroky tedy chcete udělat ke zlepšení hospodaření VLS?

Základním problémem jsou vysoké osobní náklady a přezaměstnanost. Bohužel současná čísla podniku týkající se efektivity nebo produktivity práce vztažené k jednotce výroby dříví, nebo např. k hektaru lesa, jsou pro naši společnost ve srovnání s LČR nebo se soukromými subjekty velmi nepříznivá. Prvním na seznamu zmíněných sedmi kroků je tedy personální optimalizace firmy. Začínáme u technicko-hospodářských pracovníků na podnikovém ředitelství nebo ředitelství jednotlivých divizí. Z dalších kroků bych jmenoval ruku v ruce jdoucí změnu organizační struktury. Osamostatnili jsme naši hlavní výrobu a zdroj našich hlavních hospodářských výsledků - lesnickou činnost - od zemědělství a ostatních činností (VLS také vykonávají stavební a další činnost a služby pro armádu). Kromě lesní výroby, kde je zachováno třístupňové řízení, tedy ředitelství - divize - lesní správa, je vše ostatní členěno do dvoustupňového řízení, tzn. např. zemědělství, stavební výroba nebo strážní služba jsou řízeny dvoustupňově – ředitelství řídí přímo konkrétní správu a divize mají historicky v podstatě poprvé sjednocenou pozici v hospodaření. Všechny se zabývají pouze lesnictvím, v jejich číslech se objevuje pouze lesnictví. Aby divize mohly být mezi sebou srovnatelné, samozřejmě při vědomí si rozdílu v přírodních podmínkách, dřevinné skladbě apod., mají možnost vyřešit si do konce roku samy majetek, který pro tu svou činnost potřebují, a nepotřebný majetek převedou na nově zřízenou správu – hospodářské středisko nepotřebného majetku. Díky tomu divize mají jedinečnou šanci nastavit si prostředky potřebné pro svou činnost tak, aby mohly potom vedení podniku obhájit své výsledky hospodaření.

- Takže všechny divize musí být ziskové?

Všechny divize mají být ziskové. Mají k tomu podmínky, prostředí i zdroje.

- A doposud tomu tak nebylo?

Některé divize byly i ztrátové, ale v absolutním hospodářském výsledku, neodečteme-li od hospodaření divizí státní prostředky, nebyla ztráta výrazná.

- Jaké další změny probíhají či plánujete?

Připravujeme implementaci nového informačního systému, máme zájem o zavedení komplexního motivačního systému vůči zaměstnancům. Chceme více centralizovat obchod, a to jak v oblasti nákupu, tak v oblasti prodeje. Chceme rozšířit nové technologie, zejména harvestorovou, pomocí které bychom mohli realizovat až 50 % našeho ročního úkolu. Pravděpodobně se sníží podíl prací prováděných čistě ve vlastní režii. Posledním krokem je oblast komunikace, větší otevřenosti podniku, a to jak směrem k veřejnosti, tak směrem dovnitř. Chceme podnik a jeho ekonomické údaje otevřít zaměstnanecké kontrole, zveřejňovat hospodářské výsledky jednotlivých divizí a podniku celkem. A to nikoli jednou ročně, ale v pravidelných, např. měsíčních intervalech. Chceme zaměstnance více informovat o dění v podniku, např. i častějším vydáváním podnikového časopisu a prostřednictvím intranetového portálu firmy.

- Zveřejníte tedy i analýzu, která vedla k probíhajícím změnám u VLS?

Ta analýza už byla zveřejněná, my jsme její hlavní body a důvody, proč jsou tyto body stanoveny, předali všem řídícím zaměstnancům VLS až do úrovně vedoucího lesní správy, což představuje 60–70 lidí, s tím, že ti tuto analýzu samozřejmě zveřejňují dál. Není to žádné tajemství.

Útlum doplňkových činností, outsourcing

- Zmínil jste větší rozšíření použití harvestorových technologií, přitom jste pozastavili nákup nového harvestoru. Proč?

Nákup harvestoru byl zastaven po oboustranné dohodě VLS a dodavatele v rámci standardních obchodních podmínek. Nešlo o nějaký negativní krok ze strany VLS. Součástí přijaté strategie je, že veškerá práce harvestorových technologií potřebná pro ten objem prací, který jsem zmiňoval, bude nakupována. Domnívám se, že outsourcing specializované činnosti, jako jsou harvestorové technologie nebo dálková doprava, je u firmy naší velikosti, těžebních možností a prací rozhodně výhodnější. Náš jeden harvestor by bylo v současné době neekonomické vzhledem k jeho částečné odepsanosti a stáří prodávat (u firmy je zhruba rok), nicméně po jeho dosloužení ho již nenahradíme.

- Výrobu nástaveb na traktory budete rozvíjet, nebo utlumovat?

Ani tato činnost nezůstane, není pro nás rentabilní. Veškeré činnosti, které nesouvisí se statutem podniku a jeho hlavním úkolem, hodláme utlumovat. Není to jen výroba traktorových nástaveb, jde i o přidružené pilařské provozy, předimenzované kapacity opravárenských služeb nebo služeb v oblasti servisu různých strojů. Rádi bychom proto hledali cestu, jak tyto provozy buďto pronajmout, nebo prodat, samozřejmě v tomto případě budou vždycky upřednostňováni zaměstnanci. Investováním do moderní techniky v podstatě vlastní opravárenské a servisní kapacity nepotřebujeme, protože všechny konkurenceschopné firmy si servis vlastních strojů provádějí samy, nebo vyžadují autorizovaný servisní zásah. Klasický autogen a kladivo už slouží opravdu jenom k provozním opravám.

- Jak budete utlumovat pily?

V první řadě oslovujeme zaměstnance. Pouze pokud by o ně zaměstnanci neměli zájem, tak bychom se je pokusili privatizovat, nebo je zakonzervujeme.

- Ostatní činnosti, např. zemědělství či stavební výroba, zůstanou v dosavadní formě?

Kromě zmíněných organizačních změn s centrálním řízením nepředpokládám u zemědělství ani stavební výroby výrazné změny v hospodaření. Zemědělství je nastartováno správným směrem, věnujeme se ekologickému zemědělství, chovu krav a udržování luk a pastvin. Stavební výroba je primárně určena k realizaci armádních stavebních zakázek na území vojenských újezdů.

- Proč jste zrušili vlastní vojenskou taxaci?

Rozhodli jsme se, že práce v oblasti HÚL budeme nakupovat tak, jak to dělají ostatní vlastníci lesů. Nabídli jsme zhruba dvaceti našim zaměstnancům možnost vytvoření soukromé společnosti, které bychom kvůli v současné době jinému způsobu zpracování a struktuře LHP, než je standard MZe, garantovali po určitou dobu zakázku u VLS. V první fázi by tato firma měla za úkol standardizovat tvar a obsah současných LHP. Po určité době by tato zakázka byla vržena na trh.

- A není tato garance v rozporu s principy hospodářské soutěže?

Není, protože plány jsou odlišné a bývalí zaměstnanci na zpracování těchto plánů na území vojenských újezdů mají potřebné zkušenosti, zázemí a znalosti. Proto byla stanovena přechodná doba 5 let, kdy tyto věci budou uvedeny do souladu a budou položeny na trh.

- Dojde v rámci divizí ke slučování do větších lesních hospodářských celků (LHC)?

Ano. VLS mají dnes na 125 tis. ha asi 32 LHC, což je situace, která nemá obdoby, protože přírodní podmínky a podmínky hospodaření jsou na divizích zhruba stejné. Dovedu si představit, že VLS budou mít do desítky LHC.

Prodej dříví

- Jak budete dříví obchodovat?

Budeme kombinovat různé způsoby, tak jako doposud.

- Kolik procent dříví prodáváte nyní „nastojato“ a jaký je výhled?

Zhruba 6 %. Protože VLS hospodaří na území vojenských újezdů, musí mít určité penzum vlastních zaměstnanců a vlastní techniky, aby mohly hospodařit podle zájmu armády. To samé platí i pro určitý objem prodeje a zásob dříví, držených třeba pro mobilizační potřebu armády a další záležitosti. Proto nelze např. pracovat s prodejem dříví „nastojato“ na území vojenských újezdů, protože tam chybí dva ze základních parametrů - VLS nemohou garantovat případným partnerům objem ani čas projektu nebo zakázky, protože v důsledku činnosti armády se může stát, že dříví nebo nějaký prostor jsou nedostupné v blíže neurčenou, nedefinovanou dobu. To by narušovalo logistické i obchodní podmínky. Jiná situace je na území mimo vojenské újezdy. Posuzovaní způsobu prodeje bude vždy otázkou ekonomické efektivity daného těžebního zásahu. Je pravděpodobné, že se procento prodeje dříví „nastojato“ zvýší, cílový stav bude definován do konce roku.

- Uvažujete o prodeji dříví prostřednictvím burzy?

Nevyužíváme tento prodej a ani to zatím neplánujeme, protože podle mého názoru dříví není komodita, která by se obecně obchodovala na světových burzách v takových objemech, jako jsou některé zemědělské produkty. Dříví navíc nesplňuje požadavek, že jeden m3 je stejný jako druhý, např. z kvalitativních hledisek. Jsem přítelem již vyzkoušených řešení a nevidím nikde v Evropě rozšířený příklad takových obchodů. Nicméně pozorně sledujeme poslední aktivity v této oblasti, např. na Slovensku.

Myslivost

- VLS se pyšní svou myslivostí, spojenou však s vyššími škodami v porostech. Jaká je její budoucnost?

Myslivost u VLS se může pochlubit takovými úspěchy a takovým zápalem a nadšením lidí, kteří se jí věnují, že nemáme nejmenší důvod ani potřebu tuto situaci zásadně měnit. Naopak bychom chtěli, aby tradice myslivosti u VLS byla i nadále prohlubována. Chceme se zaměřit například na vybudování mysliveckých zařízení, která by přitáhla i nejnáročnější zahraniční

klientelu a která by přinesla vedle samotných poplatků za ulovení trofejové zvěře i další tržby, a vylepšila tak hospodářské ukazatele myslivosti. V posledních letech rozhodně nejsou špičkové výsledky myslivosti vidět na stavu lesa a zdá se, že v řadě oblastí již byl nalezen rovnovážný stav mezi myslivostí a stavem lesa, takže ani z tohoto pohledu není důvod tento stav narušovat.

- U VLS je tedy v řadě oblastí již rovnovážný stav mezi stavem zvěře a stavem lesa? V poslední době takové konstatování slyšíme málokdy...

Řekl jsem, že se v poslední době zdá, že by mohl být dosažen, nebo je dosahován. Škody zvěří rozhodně nejsou v takové alarmující výši, jako tomu bylo před zhruba 20 lety.

- Co vlastně pokládáte za rovnovážný stav? Často se uvádí například bez-problémové odrůstání přirozeného zmlazení listnáčů či jedle a minimální škody na kulturách...

Ta otázka je složitější. Stav, kdy je přítomna zvěř a neexistují škody na kulturách, snad ani neznám. Vždy se musí najít kompromis, a tím jsou náklady na ochranu nejen kultur, ale i lesa proti zvěři. Ten stav je vždycky charakterizován určitým poměrem objemu prostředků vynaložených na tuto činnost proti zjišťovaným a realizovaným škodám.

- Z ekonomického hlediska budete požadovat, aby náklady na ochranu byly minimálně stejné jako příjmy z myslivosti?

Zhruba v těchto mantinelech by se to mělo nacházet.

- A tak to v současné době není?

Jsou oblasti, kde tomu tak není, ale i oblasti, kde tomu tak je.

Propouštění zaměstnanců

- Zmínil jste přezaměstnanost. Na jaký stav se chcete dostat a jaký je harmonogram propouštění?

Úmyslně nemáme přesné předem stanovené cílové tabulkové stavy zaměstnanců. Jde spíše o nastavení schématu, ať už je to schéma řízení, potřeby THP nebo lesníků. Od nich se potom odvíjí potřebnost dalších opatření, které jsem jmenoval - potřebnost dělníků, strojových kapacit a dalších zdrojů pro zajištění výroby. Klíčovou otázkou bude motivační systém vedoucích pracovníků, který bude obecně stimulovat k produktivnímu a racionálnímu chování. Obecně lze říct, že zeštíhlení se může týkat většího počtu zaměstnanců. Tento proces u VLS neustále probíhá a někde musí mít konec. Počet zaměstnanců, kteří se věnují lesnické činnosti, by se měl pohybovat někde kolem 1000–1500 zaměstnanců. V současné době je jich zhruba 1800. Při vyrovnávání negativních dopadů propouštění se nám ale podařilo od armády získat zajímavou zakázku na výkon strážní služby.

- Strážní službu jste už ale vykonávali!?

To byla první etapa, v tomto roce jsme získali druhou a třetí etapu, která znamená vytvoření více než 600 pracovních míst. Ty jsme jako první nabízeli propouštěným zaměstnancům z lesnické prvovýroby. Sociální dopad je tímto výrazně zmírněn.

- Lesník ale asi nebude chtít vykonávat strážní službu...

Zeštíhlování zaměstnanců se v této fázi už netýká většího počtu lesníků. Tyto kroky byly již v minulosti provedeny a dnes je počet lesnického personálu srovnatelný s ostatními firmami. Jinak je tomu ale u dělníků.

- Říkal jste ale, že se snižování bude týkat hlavně THP.

THP a dělníků, protože implementace harvestorových technologií znamená zrušení těžebních čet apod.

- Kolik zaměstnanců tedy propustíte na ředitelství? U divizí je někde již opravdu velká hektarová plocha na jednoho lesníka, ale často se poukazuje právě na „předimenzovanost“ ředitelství...

To je věc, která bude známa do konce roku v souvislosti s dokončením reorganizace. Těžko teď odhadovat dopady, protože reorganizace má jako vedlejší efekt i účelnou centralizaci některých administrativních procesů, jako je fakturace, vedení účetnictví, mezd apod. Jestliže budou mít za důsledek snížení počtu personálu v kategorii jednotek na organizačních jednotkách, potom mají své opodstatnění na podnikovém ředitelství. Jinak k výraznému snížení počtu pracovníků ředitelství už došlo, protože odešlo zmiňovaných zhruba 20 zaměstnanců HÚL.

- Je slyšet i obava či nespokojenost zaměstnanců s probíhajícími změnami. Jak přesvědčujete zaměstnance o účelnosti změn? A daří se Vám to?

Já se domnívám, že hlavní je ekonomická realita, která se týká hospodářské situace podniku v okamžiku, kdy přijde o dotační tituly. S tímto musí asi každý člověk, který je schopen interpretovat čísla a vnímat hospodářskou situaci, souhlasit. Zmíněná opatření s sebou vždy nesou určitou nevoli, s tím počítám, a těžko budete hledat člověka, který vám poděkuje v okamžiku, kdy mu chcete zrušit pracovní místo nebo chcete vyvracet jeho dlouholeté přesvědčení. Domnívám se ale, že každý vlastník lesa nebo člověk, který něco řídí a nese odpovědnost za hospodářské výsledky řízeného subjektu, tyto kroky pochopí a uvědomí si, že jsou realizovány na objektivním podkladu. Mohu jmenovat i konkrétní příklad slovenských vojenských lesů, které se ubírají naprosto stejným směrem a již provedené změny tam přinášejí hmatatelné výsledky.

- Co bylo důvodem personálních změn na ředitelství a vyhlášení výběrového řízení na všechny ředitele divizí?

Na ředitelství došlo k 1. lednu tohoto roku v rámci reorganizace organizační struktury k zrušení místa obchodního náměstka a zřízení pozice správního náměstka. V novém obsazení vedení podniku jsem využil svého práva sestavení týmu nejbližších spolupracovníků, kterého ostatně využili i moji předchůdci. Bývalí členové vedení dnes většinou pracují  u VLS na jiných úrovních řízení. Výběrového řízení na pozice ředitelů divizí považuji za standardní personální opatření při výměně vrcholového managementu. Sledovali jsme dva cíle. Prověřit možnosti pracovního trhu - zda je možné najít manažery schopné řídit takový lesní podnik a provést úspěšný management změn -  a dále prověřit současný dlouholetý management standardními procedurami, které dnes používají personální agentury na trhu práce.

- Jak výběrové řízení probíhalo?

Výběrové řízení probíhalo ve čtyřech kolech, přičemž první dvě organizovala personální agentura Delloite. Spočívala ve vyplnění příslušné dokumentace, doložení požadovaných kvalifikační předpokladů, ať už to bylo řízení v lesnictví, znalosti práce s počítačem nebo znalosti cizích jazyků. Asi nejnáročnější byla druhá etapa, kdy se řešily případové studie, probíhaly psychologicko-diagnostické pohovory a testy, testy IQ apod. Z absolvovaných dvou kol personální agentura rozčlenila zhruba stovku přihlášených uchazečů do čtyř kategorií - „nepřijatelný kandidát“, „přijatelný kandidát“, „vhodný kandidát“ a „ideální kandidát“. Do třetího kola bylo vybráno 16 uchazečů k podrobnému rozhovoru o představách řízení daného podniku a podnikatelských záměrech. Z těchto 16 uchazečů komise vybrala 6 nebo 7, kteří nejvíce splňovali představy, a s nimi potom byl veden již konkrétní rozhovor. Ze stávajících ředitelů jeden zůstává na své pozici, na zbývajících pěti uvolněných pozicích jsou noví ředitelé nominováni dvakrát z řad VLS a třikrát z externích organizací. Dosavadní ředitelé divizí zůstávají u vojenských lesů na jiných stupních řízení, např. jako vedoucí lesní správy.

- Mají noví ředitelé divizí nějaký konkrétní úkol či zadání?

V současné době ode mě nemají konkrétní zvláštní zadání. Jejich úkolem je řádně hospodařit a řešit agendu spojenou s vyhlášenou strategií firmy.

- Velká část území VLS se nachází v systému Natura 2000. Jak to ovlivní hospodaření VLS a jaké máte vztahy s ochranou přírody?

Tyto vztahy jsou velmi dobré. Nedomnívám se, že by to zatím nějakým zásadním způsobem ovlivňovalo naše hospodaření, protože jsme zvyklí hospodařit přírodě blízkým a šetrným způsobem a operativně přesouvat hospodářské zásahy, ať už je to z důvodu činnosti armády, nebo to může být z důvodů spojených s Naturou 2000. Nicméně částečně zvýšené náklady to s sebou nese.

- Jak hodláte spolupracovat s LČR? Váš předchůdce Ing. Placanda uvedl v rozhovoru pro LP, že by chtěl rozvíjet spolupráci v obchodu se dřevem, a uvažoval o vytvoření nějakého strategického subjektu s lepší vyjednávací pozicí...

Pokud vím, tak proběhla pouze deklarace memoranda na webových stránkách LČR, praktické dopady nevidím. Oblast spolupráce lze dnes těžko definovat. Oba podniky jsou velkými správci státního majetku, ještě je tu třetí, tím jsou národní parky, které ale mají trochu odlišný účel hospodaření. Tyto podniky by měly jít zhruba stejnou cestou, ale zatím nemohu říci nic konkrétního.

Budoucí investice a horizont změn

- Do jakých činností či oborů chtějí VLS nejvíce investovat?

Snažíme se dodržovat ekonomické zásady a investovat vždy do výše odpisů. Investovat budeme do obnovy potřebné techniky, tedy hlavně univerzální techniky - univerzálních traktorů a zemědělské techniky s možností získání dotačních titulů. Chceme investovat také do vlastní infrastruktury. Současný stav zejména provozních budov se mi zdá trochu podhodnocený.

- Jaký názor má na probíhající změny zakladatel - ministerstvo obrany - a dozorčí rada? Máte jejich podporu?

S dozorčí radou byla všechna tato opatření projednána. Už z titulu zákona o státním podniku musí dozorčí rada schvalovat změny organizační struktury, plán investic; projednává a vyjadřuje se k důležitým otázkám podniku, příp. je bere na vědomí. Zakladatel vykonává dohled nad státním podnikem prostřednictvím dozorčí rady a sleduje, zda jsou opatření v souladu s hlavním úkolem, který je vytýčen strategií při mém nástupu do VLS. Tím je dosažení ekonomické soběstačnosti podniku bez dotací státu.

- Kdy chcete změny dokončit?

Do konce tohoto roku. Ten je pro nás rozhodujícím milníkem, abychom od příštího roku mohli hospodařit s čistým stolem. Měl by být proveden útlum pilařských provozů, nasmlouvání prací na příští rok pro harvestory a dopravu, ukončena změna organizační struktury, snížení počtu THP apod. Všechny tyto kroky běží. Musí být také implementován nový informační systém, který rozjíždíme v první fázi od 1. srpna.

Děkuji za rozhovor

Připravil Michal Třeštík