Bez opakování nemá inventarizace smysl

Na základě nařízení vlády č. 193/2000 Sb., ze dne 7. června 2000 byl Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) v Brandýse nad Labem pověřen provedením národní inventarizace lesů (NIL) pro období 2001–2004. Terénní práce byly ukončeny v srpnu loňského roku, od té doby ÚHÚL po etapách vyhodnocuje výsledky. Výsledky inventarizace a vyhodnocení první etapy najdete v příloze tohoto čísla LP. O jejich využití, důležitosti, srovnání s dosavadními údaji a dalších zajímavostech kolem NIL jsme si povídali s Ing. Pavlem Štěrbou, vedoucím oddělení inventarizace lesů ÚHÚL.

Proč inventarizovat?

- Proč je vůbec NIL potřebná a kdo dal podnět k jejímu uskutečnění?

NIL se provádí na základě nařízení vlády č. 193/2000 Sb. Metodiku vyvinul zpracovatel pilotního projektu – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, Jílové u Prahy (IFER). Hlavním cílem je zjištění skutečného stavu lesních ekosystémů. Nejde tedy jen o údaje o stromech, při sběru dat se zjišťují i údaje o celém lesním ekosystému včetně fytocenologických a půdních charakteristik.

- Jaké jsou konkrétní možnosti využití výsledků NIL?

Vzhledem k tomu, že zadavatelem je stát, předpokládáme, že výsledky bude využívat hlavně ministerstvo zemědělství (MZe) pro státní lesnickou politiku, dále státní správa lesů (SSL), v oblasti výzkumu pak další instituce – vysoké školy, výzkumné ústavy. Spolupracujeme také s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Rozsah šetřených položek je tak velký, že momentálně ani nelze přesně říct, pro co všechno se budou do budoucna výsledky NIL používat. Předpokládá se zhodnocení v dalších letech, zejména po opakovaném šetření. Konkrétní projekty nejsou součástí zadání. Předpokládáme, že další podněty vzejdou z diskuse na semináři České lesnické společnosti „Využití výsledků NIL“, který se uskuteční 22. září v Horních Beřkovicích (přihláška na seminář je vložena  v tomto čísle LP, pozn. red.). V současné době se pracuje na druhé etapě zpracování dat NIL, osnova výstupů pro tuto 2. etapu byla konkretizována v rámci komise NIL při MZe a do budoucna plánujeme jejich další rozšíření.

- A může či dokáže ÚHÚL tyto konkrétní projekty nebo návod na využití dat nabídnout například krajským úřadům?

Jsme připraveni na komunikaci s krajskými úřady, výstupy z první etapy zpracování za území krajů jsou hotovy a je možné se s nimi seznámit na našich webových stránkách (http://www.uhul.cz/il/vysledky). V současné době mají výstupy jednotnou podobu, ke grafům a tabulkám jsou slovní komentáře, které by měly potenciálnímu uživateli zpřístupnit čísla tak, aby byla pochopitelnější. Oproti souhrnným lesním hospodářským plánům (SLHP) jsou výsledky odlišné v tom, že je u každé střední hodnoty uveden interval spolehlivosti. Na takovou prezentaci doposud nebyli uživatelé zvyklí. Požadovaná přesnost byla 1 % na zásobu v rámci celé republiky; při vyhodnocení výsledků v rámci menších území (krajů, okresů) přesnost klesá.

- Proč je požadována tak vysoká přesnost dat u NIL? Nestačí nám údaje z SLHP, kde se odchylka na zásobě udává kolem 10 %? I to souvisí s porovnáním nákladů a efektů NIL.

Pokud dáme mírnější požadavek na přesnost zásoby, další veličiny budou mít odchylky čím dál větší a jejich vypovídací schopnost už bude velmi malá. Vše souvisí s hustotou inventarizační sítě, resp. finanční náročností. Před rozhodnutím o hustotě sítě 2x2 km byly ve hře i jiné rozměry.

- Kolik celá NIL stála?

Řádově jde o 30–40 mil. Kč za rok, v němž naplno probíhaly terénní práce. Tato částka zahrnuje terénní práce, přípravu přes zimní období, zpracování v kanceláři, vývoj a režii. Na začátku NIL si velké náklady vyžádal nákup nových přístrojů. V dalších letech už byly investiční náklady minimální. Software pro sběr dat (Field-Map od firmy IFER) byl pro účely NIL poskytnut zdarma. Použité nástroje pro sběr dat bezesporu přispěly ke kvalitě nasbíraných dat. Vybavení pro sběr dat navíc používáme v dalších projektech  a vzhledem k tomu, že je stále plně funkční, lze s ním počítat i do druhého cyklu NIL.

- Poskytlo vám MZe na financování NIL zvláštní částku, nebo vše probíhalo v rámci běžného rozpočtu ÚHÚL?

Nákup vybavení nebylo možno pokrýt z běžných zdrojů – peníze poskytlo MZe. NIL je hlavní činností ústavu a je financována v rámci přiděleného rozpočtu.

Přesnost a vypovídací hodnota dat

- Zmínil jste požadovanou přesnost a její pokles s menším územím. NIL se provádí až do úrovně okresů. Není to již příliš malá jednotka pro založenou síť inventarizačních ploch?

Ano, je. Ale členěním „republika, kraj, okres, přírodní lesní oblast (PLO)“ jsme se museli řídit podle nařízení vlády o inventarizaci lesů. U hektarové zásoby na úrovni okresů např. vychází možná chyba až 50 % u málo lesnatého okresu. Naopak u lesnatých okresů se dostáváme u hektarové zásoby na chybu pod 10 %. I na území kraje, např. u zastoupení nějaké méně časté dřeviny, nemůžeme očekávat vysokou přesnost. Je tedy potřeba tyto výsledky vnímat v širších souvislostech a nepřeceňovat je.

- Do jaké míry je vypovídací schopnost dat ovlivněna subjektivitou hodnocení? V této souvislosti nás napadá např. hodnocení stavu péče o porosty ...

Samozřejmě určité veličiny jsou více ovlivněny subjektivním pohledem. Použité nástroje pro sběr dat nám zajišťují určitou kontrolu při zadání špatné hodnoty. Např. stav péče o porosty nelze exaktně zjistit a měřit, nicméně jednotná metodika a pracovní postupy nám pomáhají dosahovat relativně objektivních výsledků. Musíme si uvědomit, že inventarizačních ploch bylo přes 14 000 a při takovém objemu dat nelze pracovat s nástrojem, který umožňuje být subjektivní.

- Prováděla se kontrola naměřených hodnot? Počítá se v intervalu spolehlivosti výsledků s lidskou chybou?

Kontrolu prováděla vlastními technologiemi firma LesInfo CZ, a. s., z Českých Budějovic. MZe vybralo několik desítek ploch ročně, my jsme k nim poskytli pouze souřadnice středů inventarizačních ploch a nezbytné podklady. Nikoli ale výsledky, měření bylo zcela nezávislé. LesInfo zpracovalo výsledky ze svých měření, a pokud se dospělo ke  zjištěním, která by měla mít vliv na kvalitu nasbíraných dat, buď jsme jejich připomínky zapracovali do naší metodiky, nebo jsme je neakceptovali, protože nebyly odůvodněné. Také ÚHÚL měl za úkol 10 % všech ploch přeměřit a zkontrolovat. V případě hrubých nedostatků byla plocha přeměřena, ale takových případů bylo minimum.

- Jak jsou plochy fixovány? V terénu, nebo pouze souřadnicemi středu?

V databázi máme uloženy souřadnice středů inventarizačních ploch a v terénu jsou pak stabilizovány kovovým inventarizačním kolíkem. Je možné, že do budoucna bude díky stále se vyvíjejícím se technologiím stačit zaměření středu ploch bez nutnosti fixace středu v terénu.

- Jaký je vůbec rozdíl mezi NIL a provozní inventarizací?

Začali jsme používat termín „Národní inventarizace lesů“ (NIL) právě proto, aby bylo jasně patrné, že jde o celorepublikové šetření. Největší rozdíl je právě v rozsahu, protože provozní inventarizace se snaží popsat konkrétní porost či lesní hospodářský celek. Podobné jsou si pouze některými částmi metodiky.

Výsledky NIL

- Jaká jsou hlavní zjištění NIL? Kde se ukázaly největší rozdíly s dosavadními údaji? Nás například zaujala velice vysoká průměrná hektarová zásoba dříví – 335 m3/ha.

Vysoká hektarová zásoba byla očekávána vzhledem k zahrnutí všech složek lesa, tedy i podružného porostu. Hodnoty zásoby z inventarizace lesů v ostatních zemích jsou také vyšší než z jejich obdob SLHP. Ale je pravda, že rozdíl 30 % oproti dosavadním údajům je vysoké číslo. Podle údajů z inventarizací dalších evropských zemí jsme s průměrnou hektarovou zásobou živých stromů na předních místech v Evropě. K takovému srovnání je ovšem nutný určitý soulad v metodice, který zatím mezi jednotlivými zeměmi chybí.

- Co vás osobně dále zaujalo na výsledcích NIL?

Samozřejmě rozloha lesa. My jsme se řídili definicí lesa podle metodiky NIL, která respektuje lesní zákon. Některé inventarizační plochy se však nacházejí i na pozemcích, jež nejsou lesní půdou (sukcesní stadia – nálety apod.). Aby byl porost (v širším slova smyslu) zahrnut do NIL, musí splňovat podmínku zápoje min. 0,2. Proto došlo relativně ke zvýšení celkové rozlohy lesa. Další zajímavé výsledky dává výpočet objemu ležícího dřeva, za republiku je to 6,7 m3 na hektar. Při hodnocení výsledků NIL si je také třeba uvědomit, že u zastoupení dřevin máme z první etapy hodnocení pouze podíly jednotlivých stromů na základě jejich četností, vyhodnocení plošného zastoupení druhů bude součástí druhé etapy. Stejně tak plošné zastoupení věkových stupňů.

- Proč jste při vymezení „lesa“ nepoužívali lépe změřitelné zakmenění?

Zápoj se používá i v inventarizacích v dalších zemích, byl součástí pilotního projektu. V pracovních postupech jsme se postup stanovování zápoje snažili maximálně konkretizovat.

- Určoval se zápoj z leteckých snímků?

Ne, zápoj se zjišťoval přímo v terénu. Letecké snímky se používaly pro přípravu rozdělení ploch na lesní a nelesní, abychom minimalizovali zbytečné výjezdy do polí či městské zástavby. Je možné, že v budoucnosti použijeme letecké snímky právě pro stanovení zápoje.

- Hniloba kmene byla zjištěna u 22 % stromů a těžba a přibližování způsobuje škody na 13,1 % kmenů. I tahle čísla jsou dost vysoká. Nemůže to být způsobeno i mírou subjektivity hodnocení? Šlo přece pouze o vizuální hodnocení...

Ano, hniloba opět patří k těm veličinám, které mohou být ovlivněny subjektivním pohledem. Ale za předpokladu maximální pečlivosti je výsledek odpovídající skutečnosti. Jde o výskyt hniloby u stromů s výčetní tloušťkou od 12 cm.

-  Zajímavý je také údaj, že procento stromů poškozených přibližováním a těžbou je vyšší než stromů poškozených spárkatou zvěří. Jde o čísla za všechny zkoumané stromy?

Opět jde o výsledky u stromů s výčetní tloušťkou od 12 cm. Čísla nejsou o mnoho odlišná. U poškození těžbou a přibližováním bylo poškození často jen do 1/8 obvodu kmene. U poškození zvěří jde o poškození stromů loupáním a ohryzem a je pravdou, že některé inventarizační plochy se nacházely v lokalitách, kde téměř každý strom byl poškozen zvěří. To číslo je vysoké, ale je to realita.

- Součástí výsledků NIL jsou i návrhy opatření. Kdo je formuloval?

Povinnost zpracovat návrhy opatření je zahrnuta již v Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. Jednotlivé návrhy byly konzultovány s Komisí inventarizace lesů při MZe, jejímiž členy byli zástupci MZe, MŽP, ÚHÚL, IFER, LČR, VLS a SVOL. ÚHÚL pak navrhl text návrhů, který byl odevzdán ke schválení MZe.

- Vyskytl se při těchto diskuzích nějaký závažnější problém či nesoulad mezi členy komise a vámi?

Limitujícím faktorem byl čas, protože terénní práce skončily v srpnu 2004 a během podzimu se musela vyhodnotit data a provést kontroly. Nemohli jsme tedy vyhovět všem požadavkům komise, ty zbylé se pak dostaly do druhé etapy zpracování. Mám za to, že spolupráce byla pro všechny strany přínosná.

Srovnání s inventarizacemi v okolních státech

- Jsou čísla vzešlá z NIL porovnatelná v rámci evropských zemí vzhledem k použití různých metodik? Vycházeli jste z používaných metodik, či jste vyvinuli vlastní?

Každá země má svůj vlastní přístup, ať už se to týká šetření v terénu, tzn. způsobu zakládání a rozmístění ploch, periodicity opakování, nebo způsobu práce s daty. U nás metodiku vyvíjel na základě zadání MZe zpracovatel pilotního projektu – IFER. Ten zjišťoval přístupy ostatních evropských zemí.

V současné době probíhají schůzky v rámci ENFIN (European National Inventory Network – Evropská síť národních inventarizací lesů), které mají za cíl harmonizaci jednotlivých národních inventarizací. Harmonizace však neznamená sjednocení přístupu, protože každá země má svá specifika a záleží i na množství finančních prostředků, jež má k dispozici. Navíc některé, např. skandinávské země provádějí inventarizaci už po desetiletí, proto od nich nemůžeme očekávat, že se budou chtít všemu přizpůsobit.

- Lze se např. shodnout alespoň na tom, že při výpočtu zásoby se počítá hroubí od 7 cm v průměru?

Nelze se shodnout, přístupy jednotlivých zemí jsou rozdílné. Pro sběr dat jsou odlišná kritéria, často vzhledem k tradicím a záměrům s využitím dat té které země. Po navržení sjednocujících hledisek bude možné získat srovnatelné výsledky z odlišně sbíraných dat.

- Inventarizace proběhla ve všech okolních státech? Jak tam vychází průměrná hektarová zásoba?

Členy ENFIN jsou kromě Polska všechny okolní země – Slovensko, Rakousko, Německo, dále  Francie, Španělsko, Maďarsko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko a další. Na Slovensku právě probíhá první cyklus inventarizace. K dnešnímu dni je členy ENFIN 26 evropských států (viz obr. 1, pozn. red.). V průměrné hektarové zásobě živých stromů jsme mezi čtyřmi zeměmi se zásobou nad 300 m3/ha (viz graf 1, pozn. red.).

Budoucnost NIL

- Plánuje se další „kolo“ NIL?

Bez opakování nemá inventarizace smysl, vynaložené prostředky by nebyly dostatečně zhodnocené. V souvislosti s vývojem u nás a v evropském kontextu předpokládáme, že rozpětí mezi jednotlivými cykly inventarizace by se mělo pohybovat mezi pěti až deseti lety. V tomto roce zpracovává ÚHÚL dokument, který se zabývá jednotlivými variantami pokračování NIL, ať už to je finanční, personální stránka, či rozsah šetření. Probíhá také pilotní projekt opakovaného šetření ve spolupráci s IFER. Na základě zhodnocení dostupných podkladů by mělo MZe rozhodnout, jak dál pokračovat.

- Jaká je podle vás ideální doba opakování?

Jako optimální pro začátek druhého cyklu se mi jeví sedmiletý interval. V rámci téhle doby už bude ukončen pilotní projekt opakovaného šetření a uplyne dostatečně dlouhé období od první NIL. Naopak neuplyne tak dlouhá doba, aby větší počet inventarizačních ploch ztratil na hodnotě tím, že budeme zakládat nové. Interval musí být dost dlouhý na to, aby se projevily např. změny v přírůstu, a naopak ne příliš dlouhý, aby mohly být podchyceny vývojové trendy.

- Zatím ale o dalším kole inventarizace není rozhodnuto?

Ne.

- Trvalo by případné další kolo inventarizace kratší dobu? Uspoří se čas nutný ke stabilizaci zkusných ploch a k vývoji metodiky...

Pilotní projekt opakovaného šetření ukazuje, že časová náročnost bude obdobná jako u prvního cyklu NIL. Rádi bychom se totiž zaměřili více na dendrometrické veličiny, důležité zejména pro sortimentaci a stanovení zásob.

- Jak bude možné využít výsledky z opakování inventarizace ve srovnání s prvním kolem?

Bude možné vyhodnocovat určité trendy vývoje, což je hlavní věc, která doposud chyběla (časová řada v rozsahu celé republiky se statistickým významem). Např. vývoj množství dřevní hmoty je určitě využitelný pro dřevozpracující podniky.

- Nedělá či nebude dělat při vyhodnocování dat problémy fakt, že měření probíhala 4 roky?

V prvním cyklu je tento problém řešen zprůměrováním hodnot za všechny 4 roky. Při opakovaném šetření bude potřeba se s tímto faktem nějak vyrovnat, existují na to statistické metody. V druhém cyklu budou totiž různé intervaly mezi opakováním inventarizace na jednotlivých plochách, protože by bylo velmi obtížné vracet se na všechny plochy ve stejném intervalu. Už proto, že druhý cyklus nemusí nutně trvat opět 4 roky.

Děkujeme za rozhovor (srpen 2005).

Michal Třeštík, Veronika Kmínková

ANKETA LP

k prvním výsledkům národní inventarizace lesů 2001–2004 (NIL)

 

(1.) Jak hodnotíte první výsledky NIL?

(2.) Potřebujeme NIL?

(3.) Kde vidíte hlavní možnosti využití jejích výsledků?

- Jaroslav Zezula (LČR, odbor tvorby a rozvoje lesa)

První zveřejněné výsledky NIL jsou zajímavé z pohledu hodnocení některých údajů za celou ČR, které dosud nebyly takto zjišťovány. Jde zejména o bohatost struktury porostu, stav péče o porosty nebo stupeň přirozenosti lesního porostu. Jsem ale přesvědčen, že vypovídací schopnost těchto údajů je zatížena už od počátku stanovenou metodikou jejich zjišťování a jistě i určitou chybou při jejich zjišťování i vyhodnocování. Jsou použitelné především pro lesopolitická hodnocení na úrovni celé ČR. Údaje o zásobách jsou rovněž zajímavé, ale pro vlastníka jsou důležité podrobné údaje o jeho majetku na úrovni organizačního a lesnického členění majetku. LČR ve svém informačním systému takové podrobné údaje o stavu jimi obhospodařovaných lesů mají, včetně velmi podrobných údajů o zásobách dříví, a údaje NIL pro LČR z tohoto důvodu nemají až tak zásadní význam. Velmi zajímavá jsou zjištění o sortimentaci surového dříví zejména v členění dle jednotlivých dřevin. S procentickým zastoupením jednotlivých výrobních a obchodních sortimentů surového dříví Lesy ČR ve svých programech pracují, a to i na úrovni jednotlivých organizačních jednotek. I když jsme si vědomi toho, že skladba jednotlivých sortimentů surového dříví může být a bude pro stejnou dřevinu lokálně i značně odlišná, přesto jsou zveřejněné údaje pro posouzení především velkých objemů těženého dříví u LČR pro porovnání výsledků zajímavé a použitelné.

- Ing. František Liška (ML Příbram, s.r.o.)

1. Kladně.

2. Vlastník naší velikosti majetku NIL nepotřebuje.

3. V národohospodářském plánování, při tvorbě nového zákona o lesích i LHP.

- Ing. Rudolf Pipek (LČR, LS Žatec)

1. Výsledky nejsou překvapivé pro člověka, který profesionálně hospodaří v lese jako OLH a zná možnosti společenské, technické, přírodní a ekonomické. Potvrzují v podstatě odborné veřejnosti známá fakta.

2. NIL je určitě potřebná záležitost pro srovnání konkrétních majetků ve vazbě na přírodní podmínky a pro srovnání na mezinárodní úrovni. Hlavní přínos je v oblasti objektivního hodnocení vývoje lesů a jeho dynamiky.

3. Hlavní využitelnost výsledků NIL je v rovině politické, lesopolitické a společenské. Největší význam je asi v prognózách vývoje lesů pro využitelnost přínosů lesa pro společnost v hospodářské oblasti a v oblasti přírodních hodnot.

- Ing. Petr Navrátil, CSc. (ÚHÚL, pob. Jablonec n. N.)

1. První výsledky NIL, které soustřeďují z pochopitelných důvodů větší pozornost na strukturu zásob dřeva v našich lesích, jsou jen malou částí toho, co lze z ohromného množství dat získaného v rámci inventarizace vyhodnotit. Tyto výsledky mají význam pro ekonomické výhledy LH a dřevozpracujícího průmyslu, ale poskytují nám i informace o stavu a vývoji lesů jako součásti krajiny, tedy našeho životního prostředí. Inventarizace nám poskytne statistické informace o druhové a věkové struktuře lesů, jejich ekologické stabilitě, zmlazování a obnově porostů, produkčním potenciálu, ale i přehled o mimoprodukčních funkcích, které lesy plní, o lesních půdách, vegetaci, odumřelém dřevu, stavu lesních cest potoků a odvodňovacích zařízení, dále např. o členitosti okrajů lesa v krajině. To jsou důležité a potřebné údaje nejen pro resort LH, ale i pro další oblasti (životní prostředí, regionální rozvoj, průmysl atd.).

2. Výsledky inventarizace lesů jsou určitě potřebné a užitečné. Nemůžeme ale od nich očekávat něco, co nám statistická metoda, jíž byly pořízeny, nemůže poskytnout. Dostaneme věrohodné a podrobné informace o stavu lesů v tomto státě, ale z těchto údajů nemohou vzniknout mapy, na nichž by bylo možno porovnávat, jak se hodnoty jednotlivých šetření liší v různých místech.

3. Hlavní možnosti využití výsledků IL jsou v ekonomických výhledech lesního hospodářství, tvorbě lesohospodářské politiky státu, jako podkladu pro hodnocení stavu životního prostředí a jeho ekologické stability, pro přehled o významu a rozsahu důležitých mimoprodukčních funkcí, které lesy plní, a jako podklad pro resort regionálního rozvoje.

- Ing. Pavel Rensa (taxátor, Štoky)

1. První výsledky NIL hodnotím kladně, neboť prokázaly, že LHP i LHO mají skutečně omezenou vypovídací schopnost, a že je proto nelze využívat k jiným účelům, než k jakým jsou určeny. Jako podklady pro hospodaření v lesích vyhovují, jako podklady pro celostátní přehledy nikoliv. Rozdíl v celkových zásobách podle součtu jednotlivých LHP a LHO a podle NIL je natolik rozdílný, že jeho vysvětlení uvedené v závěrech NIL je nepostačující. I když z části budou na vině růstové tabulky (nastavené na hlavní porost, nikoliv na porost sdružený), větší vinu bych dával jednak přežívající zařizovatelské praxi ještě z dob minulých (kdo přišel do taxace před rokem 1989, tak ví, kdo si co nezasloužil a proč se nepřiznávaly zásoby). V taxaci slouží ještě dost „starých pardálů“, kterým od neustálého zaklánění hlavy tuhne krční páteř, takže je stále obtížnější pozvednout svůj zrak až na špičky korun stromů. Padá zrak, padají tak i bonity. Příznaky této choroby pozoruji sám na sobě.

2.+3. NIL potřebujeme. Využití výsledků vidím hlavně ve dvou rovinách, obou na straně státu. První je ta, že si uvědomíme nesmyslnost restrikce vůči vlastníkům lesů a ustane pronásledování (včetně trestního) těch, kdož si dovolí dojít od vlastního lesa pro bidlo bez požehnání úřadu. Že se jedná z celospolečenského hlediska o marginální věc, je zmíněno i v jednom ze závěrů NIL. Druhý velký přínos výsledků NIL vidím v tom, že si stát konečně uvědomí, že pro nastavení zásad státní lesnické politiky a skutečného řízení lesnictví potřebuje především celkové statistické přehledy o lesích, nikoliv podrobné údaje plánů a osnov. Začne snad tedy poskytovat skutečné dotace na podporu hospodaření v lesích a vyhotovení plánů, nikoliv na úhradu podrobných dat, která pak využívá bez řádného právního podkladu. A že tak konečně ustane snaha o neustálé „glajchšajtování“ HÚL, zmizí ISLH a s tím vším spojené doprovodné efekty - nesmyslná deformace podnikatelského prostředí na poli hospodářské úpravy lesů především.

- Ing. Milan Košulič

1. Obrovský zdroj dat. Zřejmě vyšší úroveň objektivity než SLHP. Formálně dokonalá prezentace na webu ÚHÚL. Objektivní celoplošné vyhodnocení škod zvěří, jednoznačný závěr o limitujícím vlivu zvěře na obnovu.

2. Ano.

3. Objektivní sledování trendů, vyšší úroveň než SLHP. Možnost vyhodnocení vlivů lesnické politiky (dotací) na trendy.

- Ing. František Kučera (předseda SVOL)

Výsledkem každé inventarizace lesů je více či méně podrobný obraz o stavu lesa v šetřené oblasti – tj. v tomto případě v ČR v letech 2001–2004. V této první etapě jde o obraz statistický; o vývoji zjišťovaných veličin bude možno hovořit až po případném opakovaném šetření.

Význam NIL je bezpochyby ovlivněn skutečností, že máme již od roku 1960 poměrně podrobný přehled o stavu našich lesů, získaný z každoročně sumarizovaných údajů lesních hospodářských plánů (a dnes i osnov). Tato metoda inventarizace lesů v ČSR vyhovovala i požadavkům centrálního plánování. Domníváme se, že tento způsob vyhodnocení stavu a vývoje našich lesů by byl i dnes dostatečným podkladem státní lesnické politiky.

Výsledky NIL 2004 v zásadě potvrzují hlavní známé skutečnosti a charakteristiky našich lesů: převažují lesy s jednoduchou strukturou, péče o porosty je dobrá až střední, stupeň přirozenosti spíše nevhodný a nízký. Zásoby dřeva jsou tvořeny především smrkem a borovicí, z listnáčů bukem a dubem. Lesy leží převážně v nadmořských výškách 300 až 700 m, méně na rovině, více na svazích. Převažují lesní vegetační stupně 3.–5. atd.

Oproti dosavadním výsledkům uvádí NIL vyšší hektarové zásoby a vyšší zastoupení listnáčů a vtroušených dřevin. Tyto rozdíly lze snadno vysvětlit odlišností metodik venkovních šetření. V minulých inventarizačních elaborátech nebyl uváděn podíl souší na celkové zásobě, podíl poškozených stromů zlomy či zvěří ani objem ležícího dřeva v porostech.

O významu celé řady dalších zjišťovaných a zpracovaných údajů je možno diskutovat, jejich praktické využití – ať již jako podklad státní lesnické politiky, nebo pro vlastní hospodaření v lesích – však považujeme za velmi problematické (výskyt chůdovitých kořenů, tvar koruny stromů, význam stromů z hlediska ochrany přírody, celková pokryvnost vegetací vybranými druhy, růstová fáze výstavků, počty pařezů, nadmořská výška lesní cesty atd.).

Přínos a využití NIL 2004 nejlépe ukáže budoucnost. Dnes se nám značná část zjišťovaných údajů – zejména z pohledu vynaložených nákladů – jeví samoúčelná. Doporučujeme, aby byl rozsah NIL podroben velmi důkladné analýze a pro eventuální opakované šetření výrazně zredukován. Účelnější uplatnění ušetřených finančních prostředků by se v lesním hospodářství velmi snadno nalezlo.

- Ing. Josef Vojáček (ředitel VLS)

1. Výsledky hodnotím jako zajímavé, dávají širší informace, než poskytují údaje standardních LHP a SLHP. Jde o první inventarizaci s vylišením trvalé identifikace inventarizačních ploch a významným rozšířením informací pro posouzení ekologické situace lesů. Zajímavé jsou informace o zásobách dřevní hmoty. Výstup je srovnatelný s ostatními státy EU. Jde o komplexní a objektivní šetření v rámci ČR, které poskytlo velké množství údajů s možností (nutností) následného prověření.

2. Pro srovnávání určitých parametrů v lesním hospodářství mezi jednotlivými státy Evropy a zvláště mezi státy EU je nutno srovnávat veličiny zjišťované stejnou (nebo srovnatelnou) metodou. K tomu je NIL vhodným nástrojem.

3. Při prezentaci lesnictví ČR na mezinárodní úrovni. Ve státní správě zejména na vyšších úrovních (území kraje, lesních oblastí a republiky jako celku).    

- Ing. František Pásek (vedoucí oddělení HÚL MZe)

Inventarizace lesů 2001–2004 poskytla důležité informace o lesích a jejich prostředí, které jsou z hlediska metody jejich pořízení a zpracování srovnatelné s obdobnými informacemi v jiných lesnicky vyspělých zemích.  Na rozdíl od některých z těchto zemí jsme se při vyhlášení této inventarizace lesů nacházeli v situaci, kdy byly určité údaje o lesích dlouhodobě k dispozici z jiných zdrojů. První výsledky  většinou potvrdily naše očekávání, avšak v některých směrech znamenaly určitá překvapení. Inventarizace lesů přinesla také celou řadu nových informací, které se dosud v našich lesích systematicky nezjišťovaly. Je přirozené, že význam a využitelnost výsledků významně vzroste v případě jejího opakování v budoucnu. V této chvíli je nutné zdůraznit, že při interpretaci a posuzování předložených výsledků je důležité vycházet ze znalosti všech souvisejících faktů a stejně tak až po pečlivém zvážení všech relevantních okolností je možné odpovědně formulovat závěry např. o reálné výši těžebních možností.

Považuji za pozitivní, že o potřebnosti inventarizace lesů byla vedena mezi odbornou veřejností poměrně široká diskuse, a to nejen v období přípravy příslušného nařízení vlády, ale i v průběhu jejího provádění. Je zcela nepochybné, že se zvyšujícím se zatížením lesa a jeho prostředí vzrůstá potřeba spolehlivých informací o lese jako o důležité složce životního prostředí a významném obnovitelném přírodním zdroji. Otázkou však může být, jak tyto informace spolehlivě, na odpovídající úrovni a také s perspektivou do budoucna pro potřeby orgánů státní správy získávat.

LHP, tradičně i v současnosti základní informační zdroj údajů o lesích, jsou především nástrojem vlastníků lesů. Zajištění nezbytných podmínek pro jejich využitelnost ve sféře státní správy, zejména jejich aktuální dostupnost a kompatibilita dat je do budoucna nejisté. Je známou skutečností, že také v ostatních lesnicky vyspělých zemích je využívání informací z lesních plánů jednotlivých vlastníků lesů pro výkon veřejné správy spíše výjimečné. Provedení statistické inventarizace umožňuje určit optimální výčet a kvalitu požadovaných údajů a provést statistickou analýzu získaných dat, což v případě uplatnění převážně subjektivních metod při zpracování LHP většinou není možné. Nezanedbatelná je také určitá úroveň kompatibility dat, a tím možnosti mezinárodního srovnání základních údajů o sektoru lesního hospodářství.

Toto jsou stručně hlavní důvody, které vedly MZe k rozhodnutí do budoucna zabezpečit potřebné informace o lesích prostřednictvím velkoplošné inventarizace lesů.

Připravil Michal Třeštík