Inventarizace škod zvěří na menších územích

Jana Beranová, Martin Černý, Jan Pařez, Petr Vopěnka

Střet zájmů LH a myslivosti je dlouhodobým a závažným problémem, který vyžaduje objektivní a kvantitativní informace. Hlavním kritériem je přitom rozsah škod způsobovaných zvěří na lesních kulturách. Na republikové úrovni jsou statisticky reprezentativní údaje poskytovány šetřením v síti dočasných inventarizačních ploch. Toto nezávislé šetření „Inventarizace škod zvěří v České republice“ se uskutečnilo v roce 1995 a 2000 a proběhne znovu v roce 2005 (výsledky budou k dispozici v roce 2006). Zadavatelem tohoto šetření je MZe, odpovědným řešitelem projektu je Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (IFER), a spoluřešitelem je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).

Výsledky výše uvedené celorepublikové inventarizace škod zvěří jsou s ohledem na použitý rozsah a intenzitu šetření reprezentativní pouze v měřítku celé ČR. Nelze je proto použít pro rozhodovací činnost příslušných orgánů státní správy lesů a myslivosti (SSL a SSM) na úrovni pověřených obcí či krajů, kde se v souvislosti s výkonem státní správy rozhoduje o přiměřenosti stavů zvěře. Proto byl v rámci řešení projektu financovaného z Programu výzkumu a vývoje MZe otestován v letech 2003–2004 metodický postup, který vychází z principů celorepublikové inventarizace škod zvěří, ale je aplikovatelný na libovolně velké území. Cílem projektu bylo vytvořit a v pilotním experimentu ověřit standardní postup pro statisticky reprezentativní inventarizační šetření zaměřené na škody způsobené zvěří v měřítku území spravovaného orgány státní správy lesů a myslivosti (např. obce s rozšířenou působností – ORP nebo jinak definovaný územní celek). Postup byl ověřen ve dvou modelových oblastech – na území obce s rozšířenou působností (ORP Vlašim) a na území LHC (LHC Bruntál).

Popis modelových území

Území ve správě obce s rozšířenou působností Vlašim (ORP Vlašim) má průměrnou lesnatost. Lesní porosty se vyskytují v menších celcích. Na území se vyskytuje především srnčí zvěř, v omezené míře pak zvěř mufloní.

Druhé modelové území – lesní hospodářský celek Bruntál (LHC Bruntál) se nachází na území ORP Bruntál. LHC Bruntál tvoří souvislé komplexy lesních porostů ve správě LČR. Tato oblast zasahuje do oblasti výskytu a chovu jelení zvěře.

Území se liší charakterem lesních porostů (velké komplexy na Bruntálsku, menší lesní celky mozaikovitě rozmístěné v zemědělské krajině na Vlašimsku) a rozlohou a charakterem mladých porostů do 15 let. Na Vlašimsku jsou soustředěny do kultur, zatímco na Bruntálsku tvoří téměř polovinu obnovních ploch přirozená obnova v podrostním hospodaření, takže rozloha porostů do 15 let věku je skoro trojnásobná (tab. 1).

Modelová území se liší i zastoupením dřevin. Na území ORP Vlašim dominuje smrk (70 % rozlohy), buk zaujímá 6 % a ostatní dřeviny 24 % rozlohy. Na LHC Bruntál je zastoupení smrku nižší (46 %) a buku vyšší (24 %). 

Metodika a vyhodnocení šetření

Pro sběr dat v terénu byla použita metoda statistické inventarizace prováděná pozemním šetřením v soustavě dočasných inventarizačních ploch rozmístěných v porostních skupinách do 15 let věku. Náhodně rozmístěné inventarizační plochy byly kruhové a měly velikost 78,5 m2 (poloměr kruhu r = 5 m). Na území ORP Vlašim byla testována vypovídací schopnost šetření realizovaného na 900 inventarizačních plochách. Na LHC Bruntál, kde les tvoří souvislé komplexy a růstové podmínky jsou méně variabilní, bylo vyšetřeno 400 inventarizačních ploch. Pro vyhledávání inventarizačních ploch byl využíván navigační systém GPS. Pro sběr a správu dat byla používána technologie Field-Map.

Na inventarizační ploše byly hodnoceny maximálně tři dřeviny (výskyt jedné dřeviny - hodnoceno 10 stromků; dvě dřeviny: 16–20 stromků; tři dřeviny: 22–26 stromků). Z hodnocení byly vyřazeny stromky odumřelé a usychající, případně jinak poškozené (např. vytloukáním). Zaznamenávalo se např. oplocení plochy, druh dřeviny, výšková třída, původ obnovy a aplikace ochranných opatření...

Jako indikátor tlaku zvěře v daném území se hodnotila intenzita okusu. Okus byl definován jako poškozování stromů v nejmladších věkových kategoriích okusováním vegetačních vrcholů, tedy terminálních i bočních letorostů. U bočních výhonů se hodnotila intenzita okusu podle podílu poškozených postranních výhonů (poškozeno méně než 20 % bočních výhonů, poškozeno více než 20 % bočních výhonů). Podíl poškozených bočních výhonů byl určován odhadem.

Podle doby vzniku se u obou typů okusu rozlišoval okus nový (poškození, ke kterému došlo od ukončení růstu v roce 2002) a starý. Pokud se na stromku vyskytovalo nové i staré poškození, hodnotil se okus jako opakovaný.

Vyhodnocení získaných dat proběhlo třemi různými postupy:

1. Vyhodnocení okusu terminálního vrcholu pro mladé porosty v modelovém území jako celek podle počtu hodnocených jedinců dřevin a celkem.

Nejjednodušší způsob zpracování výsledků. Okus se vyhodnotí sečtením počtu poškozených a nepoškozených jedinců sledovaných na inventarizačních plochách podle dřevin. Tento způsob umožňuje jednoduše porovnávat vývoj škod v časové řadě i mezi různými lesními celky.

2. Zpracování mapových výstupů dokumentující prostorové rozložení ploch s různou intenzitou poškození terminálních vrcholů.

Pro prostorové zobrazení intenzity okusu v modelových územích byly využity kruhové kartodiagramy. Byly zpracovány v geografickém informačním systému (ESRI ArcGis) - středy inventarizačních ploch byly převedeny na geografickou bodovou vrstvu a zobrazeny v prostředí GIS. Tyto plochy se pak v prostředí GIS propojily pomocí speciálního klíče s databází obsahující výsledky šetření. Bodové údaje byly vyhodnoceny v rámci skupiny dřevin (hlavní dřeviny, meliorační dřeviny, všechny dřeviny) podle typu a intenzity poškození. Výsledkem zpracování jsou obrysové porostní mapy se zvýrazněnými porostními skupinami do 15 let, ve středech inventarizačních ploch byly umístěny kruhové grafy.

3. Vyhodnocení dokumentující plošný rozsah poškození pro modelová území využívající metod statistické inventarizace.

Hodnoty intenzity poškození na jednotlivých plochách se vztahují k celkové rozloze reprezentované těmi inventarizačními plochami, na nichž se vyskytuje příslušná kombinace indikátorů. Tento postup umožňuje získat z výsledků na určitém počtu inventarizačních ploch nejen představu o průměrném poškození, ale zároveň poskytuje i informaci o spolehlivosti šetření (obr. 1).

Výsledky venkovního šetření

Vyhodnocení okusu (tab. 2 a 3)

Do této skupiny melioračních a zpevňujících (MZD) byly pro jednoduchost zahrnuty všechny druhy kromě SM, BK a BO, jež se vyskytly na inventarizačních plochách. Zastoupení MZD v hodnoceném souboru činilo ve Vlašimi 11 %, na LHC Bruntál pak 19  %.

Zpracování mapových výstupů

V případě ORP Vlašim je nejvyšší počet ploch s vyšší intenzitou opakovaného poškození a s poměrně vysokým podílem nového poškození v porostních skupinách ležících na východě až jihovýchodě od města Načeradec. Při posouzení všech vyskytujících se dřevin dohromady se projevuje poškození terminálu, které dosahuje intenzity nad 20 % a značný podíl tvoří poškození nové. Obdobné výsledky vykazuje hodnocení intenzity poškození pro hlavní dřeviny. Na celém území byly meliorační dřeviny hodnoceny pouze na 7 z cca 150 inventarizačních ploch (jinde se vůbec nevyskytovaly).  

Na LHC Bruntál je poškození okusem vrcholu rozloženo rovnoměrně a na více než polovině  ploch dosahuje intenzity vyšší než 50  %. Pouze na 10 inv. plochách nebylo zjištěno žádné poškození. Z celkového počtu 406 inv. ploch na LHC pouze na 128 plochách

(tj. 31  %) bylo hodnoceno poškození okusem u MZD (jinde se nevyskytovaly). Plochy v severní část LHC (severně od Dětřichovic) vykazují obdobnou intenzitu poškození jako ve zbylé části, ale nižší je podíl nového poškození, objevují se plochy zcela bez poškození a jsou zde zachovány MZD.

Vyhodnocení metodami statistické inventarizace

Přes odlišnost přírodních podmínek a způsobu hospodaření v obou oblastech je celkový rozsah poškození velmi obdobný (tab. 4). Pokud lze pro zjednodušení za odpovídající normované početnosti zvěře považovat hranici intenzity poškození okusem vrcholu 20 % jedinců běžně dosažitelných dřevin (ČERMÁK a MRKVA 2003), pak na Bruntálsku je oproti Vlašimi vyšší rozloha porostních skupin MZD, ve kterých intenzita okusu vrcholu přesahuje 21 % (přesně o 7 % rozlohy šetřených porostních skupin). Zřetelně vyšší je na ORP Vlašim rozloha porostů, kde intenzita poškození dosahuje hranice 5 %, a to bez ohledu na posuzovanou dřevinu. Velice obdobné podíly rozloh se v obou oblastech objevují, pokud posuzuje intenzitu poškození vyšší než 21 %.

Pokud se posuzované území rozdělí na část, na níž byla aplikována nějaká ochrana, a na část, kde ochrana aplikována nebyla, pak se ukazuje, že na Vlašimi použití ochrany zvyšuje rozlohu nepoškozených porostních skupin MZD o 50 %, u smrku o 10 % (Vlašim). Podobné důsledky má aplikace ochrany u MZD i na Bruntálsku. Výsledky hodnocení silného bočního okusu rovněž potvrzují domněnku, že na Bruntálsku jsou škody vyšší než na ORP Vlašim.

Vzhledem k tomu, že v pilotním experimentu byly testovány dvě různé intenzity vzorkování (Vlašim: 1 plocha na 1,3 ha, Bruntál 1 plocha na 7,6 ha), bylo možné jednoduchým způsobem porovnat spolehlivost obou šetření. Pro porovnání chyby byla vybrána základní úloha „Rozloha poškození jakýmkoliv okusem“ (tj. nový okus vrcholu a nový okus boční silnější než 20 %), která reprezentuje výsledky šetření.

Výsledky hodnocení spolehlivosti statistického šetření dokladují, že při inventarizaci objektu záleží méně na počtu inventarizačních ploch a více na počtu hodnocených jedinců (zde druhů dřevin), jež lze na plochách vyšetřit.

Závěr

Vedle dosud běžně používaného souborného hodnocení založeného na podkladě zjištění počtu poškozených a nepoškozených jedinců se dají uplatnit i podrobnější a statisticky průkaznější šetření. Využití statistických inventarizačních šetření na souboru náhodně vybraných inventarizačních ploch poskytuje kromě údajů o rozsahu poškození i možnost posoudit míru statistické spolehlivosti takového šetření ve sledovaném lesním objektu jako celku.

Metodický postup, navržený a odzkoušený v pilotních projektech, bude v průběhu první poloviny roku 2005 zpracován do podoby metodického pokynu MZe a bude prezentován na pravidelných poradách pracovníků státní správy myslivosti a lesů jako vhodný nástroj pro opakované nezávislé šetření vypovídající o tlaku zvěře na regionální či lokální úrovni.

Projekt, jehož výsledky jsou v příspěvku prezentovány, byl financován MZe v rámci Programu výzkumu a vývoje v letech 2003–2004.

Adresa autorů:  RNDr. Jana Beranová,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Martin Černý, CSc.,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jan Pařez, Ing. Petr Vopěnka

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER)

Areál 1. jílovské, a. s.,

254 01 Jílové u Prahy