Úvodník 9/2005
Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst.
Antonio Gaudí y Cornet
Vážení čtenáři,
dne 19. července 2000 vláda České republiky publikovala v částce 61 Sbírky zákonů své nařízení číslo 193/2000 Sb., jímž uložila Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem uskutečnit Národní inventarizaci lesů (NIL). Realizací tohoto nařízení se lesní hospodářství v České republice přiřadilo k zemím, které pro zjišťování informací o stavu a vývoji lesních porostů využívají mezinárodně porovnatelných postupů.
Důvodem k rozhodnutí o uskutečnění NIL bylo ověření předpokládané nižší přesnosti dosavadních informačních zdrojů založených na lesních hospodářských plánech. Dalším podstatným důvodem bylo zavedení inventarizační metody do naší lesnické praxe. Nezanedbatelným důvodem bylo i ověření správnosti, případně korigování dosavadních informací o stavu lesů. V zásadě jde o jiný, metodicky odlišný způsob hledání znalostí o skutečném stavu lesních ekosystémů.
V České republice se sběru a vyhodnocování informací o stavu lesů věnovalo mnoho úsilí a pozornosti. Údaje pocházející z NIL tak mají na co navazovat. Zaměstnanci ÚHÚL měřili data v průběhu let 2001 až 2004 metodicky odlišným způsobem, než jak byla sbírána při popisu lesních porostů, který je podkladem pro vyhotovení lesních hospodářských plánů.
Práce s výsledky však vyžaduje určitou opatrnost. Je vždy potřebné vnímat naměřené veličiny jako statisticky zjištěné, tedy i s variačním rozpětím. To vzrůstá tím více, čím má zjišťovaná veličina menší hustotu výskytu, nebo čím menší oblast posuzujeme. To je úskalí, kterému lesnická veřejnost teprve musí přivyknout. Nelze proto zcela šablonovitě porovnávat zjištěné veličiny s dosavadními soubory informací; je nutné si tuto odlišnost uvědomit.
Uživatel, jenž bude studovat výstupy z NIL, si jistě všimne, že kromě tradičních taxačních údajů se zjišťovala data nového druhu. Výstupy z NIL tak přinášejí nejen technické parametry, obdobné jako v minulosti, ale i celou škálu nových informací, které lze využívat při posuzování stavu a případných změn lesního ekosystému.
Pozornému čtenáři se některé informace budou zdát v praxi obtížně využitelné, popřípadě subjektivně zjišťované či nadbytečné. Rád bych uvedl, že jde o první inventarizaci tohoto druhu na našem území a diskusi, již lze nad výsledky prvního cyklu očekávat, považuji za užitečnou. Uskutečnění druhého cyklu Národní inventarizace lesů je nutné pro zjištění dynamických veličin, například přírůstů.
Přikláním se k názoru, že by se NIL měla v budoucnosti stát permanentní činností, jejíž provedení by bylo zadáno pověřené organizační složce státu (což by bylo zakotveno v lesním zákoně) a podrobnosti k ní by byly vymezeny vyhláškou.
Co na výsledcích překvapilo? Je to především zásoba dříví v lesních porostech. Přesto, že jsme očekávali, že bude vyšší, než ukazovaly dosavadní údaje, její hodnota naměřená v NIL skutečně překvapila. Nutno podotknout, že v inventarizaci je navíc zahrnut objem podružného porostu. Je rovněž vhodné dodat, že statistickým testováním na spolehlivost výsledků je prokázána vysoká věrohodnost této veličiny. Po ověření této hodnoty v druhém cyklu a po určení výše přírůstu bude možné zpřesnit mj. výši disponibilní těžby.
Strukturu základního vyhodnocení inventarizace určilo vládní nařízení. Údaje jsou publikovány na stránkách ÚHÚL a počítá se s publikováním výstupů i v tištěné podobě. V dalších krocích je například plánováno využití výsledků inventarizace jako podkladů pro výpočet lesnického podílu na národních účtech, které každoročně vyhotovuje Český statistický úřad. Na základě informací z NIL je možné zpřesnit údaje do různých mezinárodních statistik a srovnání. Logicky se nabízí spolupráce ve využívání získaných informací pro posuzování stavu a změn lesních ekosystémů v souvislosti s Naturou 2000.
Rád bych poděkoval všem, kteří se na tomto dlouhodobém projektu podíleli.