Výhledová studie pro lesnictví a dřevařství

Vladimír Simanov

Studie s názvem „European Forest Sector Outlook Study 1960–2000–2020“ byla vydána Ekonomickou komisí pro Evropu Organizace spojených národů (UNECE – United Nations Economic Commision for Europe) v dubnu letošního roku v Ženevě; jejím zpracovatelem je společnost Timber Branch (UNECE/FAO Timber Branch, http: www.unece.org/trade/timber). Je již šestou „velkou“ studií z rozsáhlé série, zabývající se lesnictvím a zpracováním dřeva. Cílem studie je poskytnout politikům a řídícím pracovníkům LH a průmyslu zpracování dřeva seriózní analýzu dosavadního dlouhodobého vývoje v evropském prostoru a kvalifikovaný předpoklad trendů pro dalších cca 20 let. Geograficky studie zahrnuje 38 států a je zaměřena především na následující produkty LH a průmyslu zpracování dřeva: surové dříví, nedřevní produkty lesa, řezivo, velkoplošné materiály na bázi dřeva, celulózu a papír, recyklovaný papír a některé další výrobky ze dřeva. Mimo to se zabývá dosavadním vývojem a předpoklady výměry lesů a zásob dříví (lesními zdroji), službami na společenskou objednávku, lesnickou politikou a řízením lesního hospodářství.

Studie si vyžádala několik let práce oborových expertů a národních dopisovatelů. Analyzovány byly především údaje z dostupných databází ECE a FAO; v případech chybějících dat (neexistujících statistických údajů) byly použity kvalifikované odhady. Věcný rozsah studie je doslova impozantní, ale její vnitřní členění je poněkud komplikované až nepřehledné, což znesnadňuje její studium i formulování prakticky použitelných závěrů pro podnikatelskou praxi či pro politické rozhodování. Pro praktické použití lze obsah studie rozdělit do následujících bloků.

Vývoj v letech 1960–2000

- V celém období se zvětšovala výměra lesů, zvyšoval se přírůst a rostly zásoby dříví.

- Okolo roku 2000 se v západní Evropě těžil přírůst ze 70 %, ve východní Evropě z 75 % a v Ruské federaci z 25 %.

- Od roku 1960 stále roste míra nedotěžování přírůstu, což vede k nárůstu zásob dříví v celé Evropě.

- Kvalita lesních zdrojů a LH se jeví v celém regionu jako relativně stabilní a v určitých směrech (např. výměra lesů, celkový přírůst a zásoby dříví) se zlepšuje. V některých zemích však existují významné problémy, jako lesní požáry (zejména v Ruské federaci, Řecku, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Bulharsku, Chorvatsku a Turecku), defoliace lesních porostů (zaznamenávající nárůst v celé západní Evropě od roku 2000, v zemích východní Evropy od roku 2002, jako pravděpodobný doprovodný jev zvyšování průmyslové výroby), kalamity způsobené hmyzem a onemocněním dřevin a v neposlední řadě i nelegální aktivity v lesích. Především v zemích kolem Středozemního moře je to pastva v lesích a nelegální převody lesní půdy na zemědělskou (největší dočasný úbytek výměry lesů byl ale zaznamenán po roce 1980 v Ruské federaci jako následek nezalesnění holin po holosečných těžbách).

- Existuje zjevný, dlouhodobý postupný trend u lesních hospodářů i na politické úrovni dávat vyšší prioritu jiným záležitostem než dřevní produkci, a to zachování biodiverzity, rekreační funkci lesů a ochraně krajiny.

- Výroba, obchod a spotřeba dříví a produktů ze dřeva rovnoměrně rostly během celého období, s výjimkou kolapsu výroby i spotřeby v zemích s transformujícími se ekonomikami v první polovině 90. let. Nejdříve nastala obnova v Baltských státech, následovaly i ostatní transformující se státy. Signály pozitivních změn v LH Ruské federace se objevují až po roce 2000.

- Největší poptávka je po velkoplošných materiálech, papíru a kartonu.

- Projevuje se významná změna ve struktuře poptávky po surovinách. Větší poptávka je po tenkém dříví a po papíru k recyklaci, zatímco nárůst poptávky po kulatině je jen pozvolný. V západní části Evropy tvoří při výrobě celulózy přímé dodávky sortimentů surového dříví méně než polovinu spotřeby, druhá polovina je tvořena sběrovým papírem, odpady ze zpracování dřeva a recyklovaným dřívím.

- Ze zatím nerozvinuté informační báze vyplývá, že poptávka po jiných užitcích z lesa stoupá relativně strměji než poptávka po dříví. Poptávka po nedřevních produktech lesa v Evropě (tento pojem se přibližně kryje s produkty přidružené lesní těžby a zčásti i přidružené lesní výroby) dosahuje 10 až 25 % hodnoty obchodu se dřívím, zatímco hodnota „nedřevních“ funkcí lesa (rekreace, biodiverzita, ochrana krajiny aj.) se v zemích západní Evropy odhaduje nejméně tak vysoko (ale spíše výše), jako hodnota obchodovaného dříví.

- Mezinárodní obchod se dřívím a produkty lesa je od 90. let čím dál intenzivnější, a to na globální, regionální i sub-regionální úrovni. Obecně je to výsledkem globalizace jako takové a výrazné proexportní orientace východoevropských států a států bývalého SSSR.

- V absolutních číslech zůstává Evropa jako celek významným exportérem dříví, výrobků z něj i lesních produktů, protože evropský podíl na celosvětovém objemu obchodu s těmito komoditami stále ještě dosahuje cca 50 %. Relativní podíl na světovém obchodu se však snižuje vzhledem k vysokému tempu hospodářského růstu v Asii, který probíhá i v LH a zpracování dřeva. Pokud se týká absolutního salda vývozů a dovozů, zůstává v Evropě ještě malý přebytek vývozů nad dovozy.

- Ceny dříví a výrobků z něj jsou buď relativně stabilní, nebo zaznamenávají od počátku 70. let pokles. Pokles cen se týká především surového dříví, řeziva, dřevotřískových desek, překližek a papíru. Nejdramatičtější situace je podle některých informací u cen dříví na pni, kde cena klesla téměř o 50 % reálné hodnoty. Podklady ke studii dalo k dispozici 75 národních korespondentů, studie bohužel neuvádí, kterých regionů se uvedený pokles cen týká. Zevšeobecnit lze pouze, že ve všech regionech je naprosto evidentní pokles cen od roku 1975 a že tento pokles není rovnoměrný u všech sortimentů. Vysledovat lze výrazný pokles cen prakticky u všech sortimentů surového dříví ve Skandinávii (nejvíce ve Finsku), nejvyšší pokles cen listnatého dříví v Belgii a pravděpodobně vůbec nejvyšší pokles cen dříví v Estonsku. Státům v transformaci ekonomiky je věnována minimální pozornost s tím, že jejich časové řady reálných tržních cen jsou příliš krátké a navíc poznamenané inflací. Např. právě inflace je označována za hlavní důvod pádu cen dříví v Estonsku.

- Politika vlád evropských zemí více zohledňuje prioritu trvale udržitelného rozvoje, a to například podporou recyklací a podporou obnovitelných zdrojů energie.

- Produktivita práce v lesnictví a zpracování dřeva roste rychleji než objem produkce, což vede ke stálému úbytku pracovních míst.

- Lesnické instituce a lesnické politiky jednotlivých zemí reagují na své aktuální problémy, jimiž jsou (diferencovaně): podpora nových vlastníků lesa vzniklých procesem restituce a privatizace; komercionalizace lesů vlastněných státem a veřejnými institucemi a „doladění“ státní správy lesů (resp. státní kontroly nad hospodařením v lesích).

- Ekonomická soběstačnost evropského LH strmě klesá, což je způsobeno konkurencí v globálním měřítku a poklesem cen dříví. To zvyšuje nároky na řídící pracovníky, kteří musí LH orientovat více na jiné komodity a služby než dosud, protože dříví je zdrojem tržeb ve stále menší míře. V západní Evropě se příjmy z dotací a podpor (daňových úlev) blíží polovině celkových příjmů LH (obdobně jako u cen dříví není specifikováno, kterých států se tento poměr týká).

Co lze očekávat do roku 2020?

- Předpokládá se pokračující ekonomický růst. V západní Evropě mírný – 1,3 % ročně, ve východní Evropě rychlejší – 4,2 % a v Ruské federaci cca 4 %.

- Produkce i spotřeba výrobků na bázi dřeva si zachovají mírný nárůst s tím, že nejpomalejší nárůst bude u řeziva. Západní Evropa, ve které bude nárůst nejpomalejší z celé Evropy, však ještě zůstane největším trhem.

- Obchodní toky s produkty ze dřeva se změní. Výrazný absolutní i relativní nárůst exportů bude na východě, kde Ruská federace a ostatní země přeorientují svůj lesnický sektor na zásobování rozšiřujícího se tradičního trhu v Evropě i na expandující trh v Asii.

- Celková produkce sortimentů surového dříví vzroste mezi lety 2000 a 2020 až o 40 %, ale těžby přitom zůstanou ve všech zemích pod možnostmi danými přírůstem.

- Objem recyklace papíru se zdvojnásobí při zachování exportu sběrového papíru.

- V západní Evropě bude pokračovat pokles komerčního využívání nedřevních produktů lesa, a to z důvodů vysoké pracnosti a vysokých nákladů na tamní pracovní sílu. Přesun komerčního sběru lesních produktů lze proto očekávat do států východní Evropy a do států bývalého SSSR. Rekreační sběr lesních produktů pro vlastní spotřebu se bude pravděpodobně ještě zvyšovat.

- Poptávka po lesních plodech, léčivých rostlinách, ozdobném klestu a vánočních stromcích zůstane zachována.

- Předpokládá se, že poptávka po korku dále poroste, což udrží zájem o produkci i úroveň cen.

- Poptávka po ořechách zůstane v západní Evropě zachována, ale při poklesu místní produkce. To umožní expanzi dodavatelům z východní Evropy a bývalého SSSR.

- Lokálně zesílí požadavky na ochranu půdy před erozí a na ochranu vodních zdrojů. Tím se zvýší podíl lesů obhospodařovaných s určitými omezeními (v současné době asi 17 % výměry všech lesů).

- Požadavky na rekreaci v lesích zůstanou v západní Evropě velmi vysoké, ale nárůst požadavků se bude týkat spíše kvality než množství návštěvníků. Obecné zvýšení požadavků na rekreaci v lesích lze očekávat ve východní Evropě i ve státech bývalého SSSR.

- Požadavky na zachování biodiverzity porostou ve všech evropských státech.

- Uspokojování požadavků na rekreaci v lesích a na zachování biodiverzity bude záležet především na vládních politikách jednotlivých států. Vlastníci lesů sice mohou vyvinout vlastní komerční aktivity týkající se rekreace v lesích, ale těžiště možností, kterými lze uspokojit tento veřejný zájem, spočívá v legislativních opatřeních a v podpoře vlastníků lesů.

- Evropské lesy jistě sehrají roli v záměru zmírnit změny klimatu, a to zejména opatřeními na ukládání uhlíku v lesních ekosystémech, využitím dříví jako obnovitelného zdroje energie a používáním dříví místo méně ekologicky šetrných materiálů.

Jaké hlavní trendy lze předpovědět?

- Recyklace dříví (opakované použití dříví) a využití odpadů jako vedlejších produktů se bude dále rozšiřovat.

- Politika využívání obnovitelných zdrojů energie zvýší poptávku po dříví.

- Rozšiřování evropských lesních zdrojů (zvyšování výměry lesů a zásob dříví v nich) bude pokračovat.

- Objem těžeb zůstane nadále pod úrovní přírůstu.

- Obchod se dřívím a produkty z něj se dále zintenzívní.

- Ekonomická soběstačnost LH zůstane ohrožena.

- Globalizace, charakterizovaná ekonomickou integrací a liberalizací trhu, ale i institucionalizací až byrokratizací, bude rychle pokračovat.

Jaká politická doporučení lze odvodit?

- K řešení lesnických problémů je nutný mezioborový přístup.

- Lesnické instituce by měly být aktivnější v řešení problematiky klimatických změn.

- Politická vůle a finanční zdroje jsou nezbytné k zabezpečení nástrojů pro monitorování environmentálních a sociálních přínosů lesnictví.

- Vlády by měly více spolupracovat při zlepšování lesních zákonů a jejich prosazování.

- Vlády a instituce EU by měly formulovat politické záměry a legislativní rámec pro podporu a rozvoj využívání dříví jako nedílné součásti trvale udržitelného rozvoje celé společnosti.

- Vlády by měly podporovat produkci dříví pro získávání energie jako součásti vyvážené energetické politiky.

- Evropský průmysl zpracování dřeva by měl identifikovat regionální výhody a nevýhody a hledat cesty dalšího vývoje uvnitř Evropy.

- Vlády by měly přijmout dostatečná politická opatření pro zlepšení ekonomické soběstačnosti LH v Evropě, a to zejména implementací odpovídajících doporučení z Ministerské konference ve Vídni.

- Vlády, zaměstnavatelé a odbory by měly zvážit dlouhodobou potřebu pracovních sil.

- Nejvyšší politické autority států jižní Evropy a Ruské federace by měly přijmout dostatečná opatření k prevenci a tlumení lesních požárů, a obdobně i k omezení nepřiměřené pastvy v lesích, nelegálních těžeb, eroze a odlesňování.

- Politická pozornost by měla být věnována lesnictví ve státech východní Evropy a v Ruské federaci v souvislosti s jejich celkovým hospodářským rozvojem. V této souvislosti by bylo vhodné využít zkušeností zemí nejpokročilejších v procesu transformace.

- Evropské zkušenosti s trvale udržitelným hospodařením v lesích by měly být aktivněji prezentovány na globální úrovni.

Zájemci o publikaci se mohou obrátit na Sekretariát UNECE/FAO Timber Branch: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (http://www.unece.org/trade/timber).

Adresa autora:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

Ústav lesnické a dřevařské techniky

LDF MZLU v Brně

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.