Evropské lesní zdroje - Současný stav a budoucí vývoj

Vladimír Simanov

V dubnu roku 2005 byla vydána Ekonomickou komisí pro Evropu Organizace Spojených národů (UNECE – United Nations Economic Commision for Europe) rozsáhlá studie „European Forest Sector Outlook Study 1960–2000–2020“, o níž informovala Lesnická práce č. 9/2005 (str. 8–9). Cílem studie, která si vyžádala několik let práce expertů a národních dopisovatelů, je poskytnout politikům a řídícím pracovníkům lesního hospodářství a průmyslu zpracování dřeva analýzu dosavadního vývoje a předpoklad trendů pro dalších 20 let. Věcný rozsah studie (zahrnující 38 států) i její vnitřní členění jsou poněkud nepřehledné, což znesnadňuje její studium a formulování prakticky použitelných závěrů pro podnikatelskou praxi. Proto bude postupně prezentována série článků, věnovaných vždy jedné oblasti lesnicko-dřevařského komplexu.

Výměra lesů a lesní půdy
Hlavním faktorem ovlivňujícím lesní hospodářství je kvantita a kvalita lesních zdrojů a způsob a rozsah jejich využívání lidskou společností. Proto je pozitivní, že celková výměra lesů a lesní půdy v Evropě (v terminologii EU „area of forest and other wooded land“ – zkratka FOWL) za posledních 20 let vzrostla o 36 mil. ha, tj. o 3,4 %. Nárůst výměry lesní půdy podle regionů znázorňuje graf č. 1.
Vzhledem k tomu, že jsou z produkce vyřazovány stále další a další lesy z důvodů zvýšené ochrany přírody (národní parky, rezervace), je pro odhad skutečně dosažitelné produkce z lesů významnější výměra lesů využívaných pro produkci dříví („forest available for wood suply“ – FAWS).
Výměra lesů využívaných pro produkci dříví vzrostla v Evropě od roku 1950 o 57 mil. ha, tj. o 6 %. Nejvyšší relativní nárůst – o 11 % - byl v západní Evropě, ve východní Evropě 6 % a v Ruské federaci 5 %. Vzhledem k výši základu, ze kterého se procenta počítají, však nastal absolutně nejvyšší nárůst v Ruské federaci, a to o 43 mil. ha.

Nárůst výměry lesů je výslednicí tří rozdílných faktorů: politických a hospodářských rozhodnutí a přírodních vlivů. Tyto faktory mají odlišnou váhu podle regionů, i v závislosti na čase. Všem regionům je společné, že za posledních 50 let měla nejvyšší váhu politická rozhodnutí uvnitř lesnictví i mimo něj. Zemědělská politika vedla k intenzifikaci zemědělské produkce v nejproduktivnějších podmínkách a k podpoře konverze využití méně úrodných zemědělských půd jiným způsobem – např. k zakládání plantáží dřevin. Industriální politika se projevila zejména v zemích východní Evropy vylidňováním venkova, stěhováním obyvatel do měst, urbanizací sídel a zalesňováním uvolněných zemědělských půd. Zalesňování, jako součást zemědělské politiky motivované snahou po zvýšení lesnatosti území států, hrálo významnou roli v Belgii, Dánsku, Francii, Irsku, Portugalsku, Velké Británii, Polsku a Maďarsku. Při restituci majetků byly v některých případech lesy přeměněny na zemědělskou půdu, ale většinou převládal opačný proces. Mírné snížení výměry lesů tak nastalo jen v Ruské federaci, a to koncem období 1993–1998. Neúměrná těžba, pastva v lesích a nelegální přeměny lesa na zemědělskou půdu byly častým důvodem úbytku výměry lesů ve středomoří v 50. a 60. letech. Nelegální těžby jsou novým problémem více zemí s transformací ekonomiky, ať se to týká krádeží dříví, nepovolených těžeb, či odlesňování pro komerční aktivity. Tyto nelegální aktivity však nedosahují takového rozsahu, aby vedly ke snižování výměry lesů. Významným problémem je změna druhové skladby lesů v Ruské federaci, kde jsou holoseče historicky převládajícím způsobem těžby. Po roce 1980 je zjevné nedostatečné financování umělého zalesňování, a tak dochází následkem přirozené obnovy lesů ke změně druhové skladby ve prospěch měkkých listnáčů. Vlivem přírodních vlivů - přirozené sukcese - nastalo zvětšení výměry lesů ve Skandinávii v 50. a 60. letech, kdy se neobdělávané zemědělské půdy postupně přeměnily na les. Naopak, k lokálnímu poklesu výměry lesní půdy stále dochází vlivem lesních požárů ve středomoří a v Ruské federaci.

 

Zásoba dříví
Vzhledem k nejednotnosti národních statistik nelze zodpovědně prohlásit, zda jsou vykázány veškeré zásoby dříví, nebo jen zásoby dříví z lesů využívaných pro produkci dříví.
Za posledních 50 let se zásoba dříví v Evropě zvýšila o 17 %, tj. o 15 mld. m3 dříví s kůrou, z 88 mld. m3 dříví s k. na 104 mld. m3 s k. K nárůstu zásob dříví došlo ve všech zemích s výjimkou Albánie. Nejvyšší relativní nárůst zásob (91 %, 7 mld. m3 dříví s k.) nastal v západní Evropě, ale absolutně nejvyšší nárůst nastal v Ruské federaci, ve které byl sice relativně nejnižší (8 %), ale v absolutní výši dosáhl
6 mld. m3 dříví s k. Za hlavní příčiny zvýšení zásob dříví se považuje výsadba šlechtěných dřevin v plantážích, převod pařezin na les vysoký (Belgie, Francie) dosažení věku lesů s největším tempem přírůstu u významného plošného podílu porostů, hnojivý efekt imisí s obsahem dusíku a neodtěžování přírůstu.  

Protože se posledních 50 let v Evropě těží méně dříví než přirůstá, vede to ke zvyšování zásob dříví v porostech i na jednotku plochy – ale tento proces není rovnoměrný. Zásoba dříví na 1 ha je ve východní Evropě nejvyšší, což je pravděpodobně ovlivněno věkovou strukturou lesů (významné výměry byly zalesněny v letech 1945 až 1960). V Ruské federaci je setrvalý stav výslednicí dvou protichůdných tendencí – nárůstu zásob v západní části země a poklesu zásob na Sibiři jako následku velmi intenzivních těžeb v 80. letech. V Ruské federaci je 54 % veškerých zásob v mýtních a přestárlých porostech, přičemž podílem 78 % převládají jehličnany. Tento poměr se ale mění ve prospěch měkkých listnáčů (jen za rok 2004 byl zaznamenán pokles zásob jehličnatého dříví o 9 mld. m3 dříví s k.). Toto číslo vypadá hrozivě, ale protože je z ročního přírůstu 850 až 970 milionů m3 dříví s k. nyní těženo jen asi 500 milionů m3 dříví s k., nemusí se to ještě dlouhou dobu ve skladbě těžeb projevit.

 

Těžba a přírůst
Rozdíl mezi těžbou a přírůstem je pravděpodobně nejvýznamnějším způsobem ovlivňování lesů lidskou intervencí. Z následujícího grafu je zřejmé, že v 60. letech se v západní Evropě dotěžoval téměř celý přírůst, zatímco v současnosti se těží na 70–80 %. Společenské změny byly ve východní Evropě příčinou dočasného poklesu těžeb na cca 50 % přírůstu, a v Ruské federaci byl dokonce zaznamenán pokles až na 20 % přírůstu.
V budoucnu se předpokládá nárůst výměry lesů, ale protože bude pravděpodobně pokračovat tlak na vyloučení dalších lesů z produkce dříví, očekává se, že nárůst výměry lesů hospodářsky využívaných vzroste jen mírně.
Vzhledem k postupnému zvyšování poptávky po kulatině a rychlému zvyšování zájmu o dříví pro energetické využití se předpokládá, že vlastníci lesů ve všech státech budou mít zájem o zvýšení podílu těžby na přírůstu. Ve východní a západní Evropě se předpokládá, že podíl těžby na přírůstu neklesne pod 70 %, ale naopak se přiblíží 90 až 100 %. V Ruské federaci se předpokládá zvýšení podílu těžeb na přírůstu až na 55 %.
Zvýšení podílu těžeb na přírůstu se v západní a východní Evropě projeví nástupem stagnace zásob dříví v porostech, zatímco v Ruské federaci se budou zásoby dříví nadále výrazně zvyšovat.

 

Poznámka autora:
Veškerá hodnocení současné situace i předpokladů do budoucnosti jsou poznamenána určitou mírou nepřesností. Určitě je obtížné vytvořit přesné integrující ukazatele za tak lesnicky odlišné země jako je např. Česká republika, Makedonie, Turecko atd. (patřící všechny do skupiny východní Evropa) a při existující nejednotnosti národních statistik vytvořit projekci do budoucna. Dílčí komplikací je i to, že autoři studie v ní bez zjevných důvodů hodnotí střídavě stav a předpokládaný vývoj v Ruské federaci a ve Společenství nezávislých států. Vysledovat jednotící linie je pak téměř nemožné. S vědomím všech těchto úskalí je třeba tuto zcela mimořádně užitečnou studii OSN vnímat.

Adresa autora:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.
Ústav lesnické a dřevařské techniky
LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.