Jaká je situace průmyslu papíru a celulózy v ČR?

Svaz průmyslu papíru a celulózy (SPPaC) sdružuje firmy podnikající v odvětví papírenského průmyslu nebo souvisejících oblastech. Využívá-li tento průmysl u nás odhadem pětinu těžené dřevní suroviny, patří bezpochyby k odvětví, jež významně ovlivňuje lesní hospodářství, primárního producenta jím zpracovávané suroviny. SPPaC přijal do svých řad významného partnera, společnost Labe Papír, s.r.o., která u nás zastupuje finskou firmu Myllykoski. Situaci v papírenství nám přiblížil Ing. Tomáš Pařík z SPPaC.

- Můžete nám v krátkosti představit Svaz průmyslu papíru a celulózy (SPPaC)?

SPPaC sdružuje právnické a fyzické osoby podnikající v odvětví papírenského průmyslu nebo souvisejících oblastech a státní školská zařízení zaměřená na papírenský průmysl. Svaz zastupuje své členy při jednání se státními orgány, odborovými a mezinárodními organizacemi. Zajišťuje prosazování společných zájmů a prezentaci členských firem prostřednictvím pracovních skupin - statistika a informace, ekologie a životní prostředí, recyklace, ekonomika a finance a kolektivní vyjednávání s odbory. SPPaC je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace evropských papírenských průmyslů CEPI.
- Kdo je jeho členem?
SPPaC má v současné době 24 řádných členů, což je zhruba 60 % z celkového počtu podniků papírenského průmyslu. Výroba členských podniků SPPaC představuje více než 85 % z celkové výroby vláknin, papírů, kartonů a lepenek a výrobků z nich v České republice. Seznam členů je dostupný na www.sppac.cz.
- Co v současnosti hýbe vaším oborem? Jaké jsou problémy? Speciálně pak v souvislosti s lesnictvím.
V obecné rovině jsou nejdiskutovanějšími tématy v oboru záležitosti týkající se výroby tzv. zelené energie, kde existuje reálné nebezpečí, že dobrá a podpory hodná myšlenka může při nesprávném uchopení významně ohrozit dřevařský průmysl a tedy působit negativně na trvalou udržitelnost rozvoje společnosti. Další otázkou je certifikace hospodaření v lesích, certifikace spotřebitelského řetězce a obecně průkaznost a sledovatelnost původu dřevní suroviny v celém výrobním řetězci až ke spotřebiteli. Jedním ze základních problémů je ovšem dostupnost dřevní suroviny. V EU se využívá pouze okolo 60 % přírůstu dřevní hmoty a přesto je velkým problémem „mobilizovat“ zdroje této obnovitelné suroviny.
- Jak se vás dotýká současná situace v LČR?
Lesy České republiky jsou správcem největšího lesního majetku a mají tedy nezastupitelnou úlohu pro celý lesnicko-dřevařský sektor. Případná nestabilita u LČR přináší komplikace pro všechny články řetězce. V současnosti jsou ovšem z mého pohledu činěny kroky, které situaci stabilizují.
- Jaké jsou trendy ve světě či u nás, v čem je budoucnost oboru?
Trvale udržitelný rozvoj – to je myšlenka, která je osou celého našeho činění. Důležitou součástí je smysluplné využívání surovin z obnovitelných zdrojů jako je dřevní hmota. Papír je obecně produkt budoucnosti i v době elektronické. Zvyšování spotřeby je trendem ve všech rozvíjejících se státech. Nové technologie obalové, ale i technologie, které zapracují papír do produktů, ve kterých ho vůbec nepoznáme, rozšiřují možnosti jeho využití.
Další věcí je využití energie z obnovitelných zdrojů, která má jistě budoucnost, pokud ovšem budeme dřevní surovinu využívat rozumně. Tzn. spalme dřevní hmotu, resp. produkt z ní, až na konci jeho životního cyklu a nikoliv před jeho výrobou a využitím. Spálením suroviny pouze uvolníme místo ostatním materiálům, jako je beton, sklo, ocel, plasty apod., přičemž jejich výroba je většinou energeticky velmi náročná a jejich recyklovatelnost diskutabilní.
- Jaká je celková produkce papíru, buničiny a ostatních produktů pap. průmyslu u nás?
Papírenský průmysl se vyznačuje cyklickým vývojem v čase. Střídají se období stagnace až poklesu s obdobím nárůstu. Vývoj v podstatě s určitým zpožděním kopíruje vývoj ekonomiky. Papírenský průmysl je v současné době absolutně globální a obchoduje se meziregionálně. V českém PPC byla zaznamenána určitá stagnace až pokles v období 1994 až 1999. Od tohoto roku se stejně jako česká ekonomika nacházíme v období rozvoje a došlo k celkovému nárůstu výroby u buničin z 572 na 758 tis. t v roce 2005, což je celkově +33%. Ve výrobě papírů a lepenek byl nárůst mezi roky 1999 až 2004 ze 770 na 990 tis. t, tj. o 29%. Nárůsty jsou způsobeny realizací rozvojových investic ve stávajících podnicích, prováděním rekonstrukcí a zvyšováním výroby na stávajícím výrobním zařízení. Nebyla ale realizována žádná nová výrobní kapacita, což se může v nejbližší době změnit např. realizací projektu Labe Papír.
- Jaký je hlavní sortiment papíru vyráběného u nás?
Papír je materiál, bez kterého si rozvinutá společnost neumí představit svoji existenci a jeho využití je velmi široké. Skupina publikačních a tiskových papírů zahrnuje novinový papír a dřevité i bezdřevé grafické papíry natírané i nenatírané. Skupina balících a obalových papírů zahrnuje jednak všechny druhy balících papírů a dále pak suroviny pro výrobu vlnité lepenky. Další skupinou jsou hygienické papíry od toaletních a plenek až po ubrousky, kapesníčky, ručníky a prostěradla. Do skupiny ostatních papírů zahrnujeme také skládačkovou lepenku, hladké lepenky převážně pro balení a většinu technických a speciálních papírů, např. papír ceninový či izolační atd. V současné době názvoslovně, složením a vlastnostmi rozeznáváme více než 3000 druhů papíru. Pro jednoduchost lze použít pouze tři hlavní skupiny, jejichž podíl na výrobě je: 30 % tiskové a psací, 54 % balicí a obalové, 4 % hygienické a 12 % ostatní.
- Jaký je poměr domácího a importovaného dříví na výrobě papíru? Odkud se dříví dováží? A naopak – kolik dříví se od nás vyváží do jiných zemí na výrobu papíru?
V posledních letech je podíl importovaného dříví relativně minimální a pohybuje se v řádu procent celkové spotřeby. Stejně tak se významně snížil vývoz ve prospěch domácí spotřeby. Statisícové hodnoty v oficiálních statistikách obsahují i dříví, které je vyvezeno pro pilařské zpracování a je to tedy zřejmě metodická chyba. Export i import probíhá převážně mezi našimi sousedícími státy.
- Hrozí českému papírenskému průmyslu konkurence východních zemí?
Je třeba, abychom si byli vědomi našich konkurenčních výhod, které jsou především poloha uprostřed Evropy a relativně příznivá dostupnost vstupních surovin (rozvinutá infrastruktura). Musíme se věnovat výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou, s vyšší kvalitou, využít všech svých zkušeností, dovedností a touto cestou konkurovat východním výrobám. Jejich nízké vstupní náklady na surovinu a pracovní sílu jsou devalvovány náklady dopravními. Vzdálenost ke spotřebiteli je stále dosti značná a dopravní náklady výrazně ovlivňují konečnou cenu.
- Jaká je roční spotřeba papíru?
K vyjádření této hodnoty používáme dva ukazatele. Jednak je to celková spotřeba v hmotnostních jednotkách a dále pak tzv. zdánlivá spotřeba na obyvatele v kg/obyvatel. V roce 2004 bylo v celém světě vyrobeno 328,1 milionů tun papíru a spotřebováno bylo téměř stejné množství (327,9 milionů tun). Český papírenský průmysl vyrobil v roce 2005 990 tis. tun a spotřebováno bylo 1,37 milionů tun. Vývoj ve spotřebě na obyvatele, což je považováno za ukazatel kulturní a životní úrovně daného státu, zaznamenal v ČR prudký nárůst. V roce 1993 to bylo 61 kg a v loňském roce již 133,3 kg na obyvatele.
- Kolik papíru dovážíme a vyvážíme?
Jak jsem již uvedl, trh buničinou a papírem je globální. Žádný stát nevyrábí všechny druhy, které potřebuje, a musí proto dovážet a zároveň i vyváží papírenský sortiment. Struktura českého papírenského průmyslu neodpovídá tuzemské poptávce. Vyvážíme téměř 50 % produkce buničin (cca 350 tis. tun) a dovážíme krátkovláknitou buničinu, která se u nás nevyrábí (cca 170 tis. tun). V papírech a lepenkách vyvážíme především druhy s nižší přidanou hodnotou, zhruba 650 tis. tun a dovážíme naopak velké množství především grafických (tiskových a psacích) papírů. Celkově je bilance zahraničního obchodu v hmotnostních jednotkách pasivní – vývoz celkem 725 tis. tun a dovoz celkem 1 100 tis. tun. I zde by to mohla obrátit realizace některého investičního projektu.
- Můžete odhadnout, jaké procento z celkové české těžby dříví je u nás zpracováno papírenským průmyslem?
Jde zhruba o hodnotu mírně převyšující
20 %. V tomto údaji je ovšem zahrnut podíl spotřeby pilařských štěpek, které v posledních letech dosahují zhruba 40% podílu ve spotřebách celulózek a kompenzují tak tlak na pilařské či jiné zpracování slabých sortimentů. Obecně lze říci, že pojem vlákninové dříví získal za posledních několik let výrazně odlišnou definici.
- Jaký je asi poměr vývozu a dovozu papírenského dříví? V procentech i absolutně.
Dle našich informací se jedná o jednotky procent z celkových objemů. Opět je třeba se zamyslet nad definicí vlákninového dříví, neboť v současnosti vykazovaná čísla s největší pravděpodobností neodpovídají realitě.
- Kdo je největším dodavatelem dříví firmám vašeho svazu?
Struktura dodavatelů odpovídá velikosti kapacity daného spotřebitele. Dvě hlavní celulózky jsou závislé na dodávkách prakticky z celé republiky a tedy množstevně adekvátně k vlastnictví lesa. U menších kapacit je dodavatelská struktura více ovlivněna regionální strukturou vlastnictví lesa. Obecně lze říci, že největším dodavatelem jsou samozřejmě Lesy České republiky a to přímými dodávkami, dodávkami přes společnost Hradecká lesní a dřevařská, popř. dodávkou realizovanou společnostmi provádějícími práci v lesích. Druhou skupinou dodavatelů jsou pilařské provozy, které produkují tzv. bílou či papírenskou štěpku. Jedná se opět o velké a střední kapacity, které mají odpovídající technologii pro zpracování zbytků po pořezu. Největším dodavatelem je v našich podmínkách společnost StoraEnso.
- Jak vidíte vztah mezi papírenskými společnostmi a jejich dodavateli (lesní společnosti)? Je něco, na co byste rád poukázal?
Z mého pohledu hodnotím naše vztahy jako korektní. Myslím si, že většina našich partnerů si uvědomuje, že existence velkých konkurenceschopných zpracovatelských kapacit přináší dlouhodobě důležitý stabilizační prvek do úvah o hospodaření v lesích a o jejich výnosovosti.
- Jaké těžkosti jsou spojeny s dodávkou surovin?
V současnosti i do budoucna bude hlavním problémem ekonomické získávání dřevní hmoty oboustranně výhodné jak pro vlastníka, tak pro zpracovatele, při respektování ostatních funkcí lesa a „společenské objednávky“ na les. Samozřejmě je třeba řešit i otázky kvality suroviny, sezónnost výroby, logistiku přepravy dřeva apod., ale to jsou běžné problémy v každém výrobním oboru.
- Jak se stavíte ke společnosti Labe Papír?
Náš Svaz oficiálně vítá investici firmy Myllykoski. Je to investice významná i v evropském kontextu. Jedná se o moderní výrobu kvalitních papírů s vysokou přidanou hodnotou, které jsou v současnosti do naší republiky dováženy. Jde tedy o významné posílení pozice papírenského průmyslu v ČR. Zároveň je ovšem třeba upozornit na některé kritické body, a to především na dostupnost dřevní suroviny. V této oblasti bude nezbytná úzká spolupráce všech zainteresovaných stran, vedoucí ke zvýšení využití dřevní suroviny. Věřím, že na základě pozitivních výsledků inventarizace, řešení problematiky přestárlých porostů a posílení stability mladších porostů intenzivnějšími výchovnými zásahy se postupně podaří zajistit dostatek suroviny pro stávající zpracovatele i nové investory. Samozřejmě to nebude proces jednoduchý a o to důležitější bude spolupráce jednotlivých článků řetězce.
- Co bude znamenat pro náš trh? Jsou oprávněné obavy, že by mohla společnost zlikvidovat část konkurence?
V případě nekoordinovaného vstupu na trh a při vědomém nevyužití potenciálu lesů v ČR by zřejmě došlo k problematickému zásobování většiny zpracovatelů příbuzných sortimentů a v krajním případě i k uzavření některé z kapacit.
- A jsou oprávněné obavy, že pro výrobu nebude u nás dost suroviny?
Takové obavy mohou být na místě, ale osobně se domnívám, že tomu tak není a Česká republika disponuje dostatečným množstvím suroviny. Otázkou je ovšem její dostupnost.
- Myslíte, že se stane členem vašeho svazu?
Labe Papír je od 3. listopadu 2005 řádným členem SPPaC, byl přijat 34. valnou hromadou.
- Chcete něco vzkázat na závěr?
České lesnictví má skvělý potenciál do budoucna a nebylo by moudré jej nevyužít. V České republice využíváme větší podíl přírůstu než ve vyspělých zemích EU a máme díky úrovni znalostí a vzdělanosti našich lesníků šanci trvale udržitelně využívat les pro rozvoj společnosti v daleko větší míře.
Česká společnost je ovšem mezi posledními v Evropě v podílu využití dřeva. Většina výrobků ze dřeva je vyvážena do zahraničí. Cílem všech složek lesnicko-dřevařského sektoru by mělo být navrácení dřeva do života naší společnosti.
Děkujeme za rozhovor
Jan Bercha, Veronika Kmínková
(17. 3. 2006)

 

 

Myllykoski otevírá v Praze novou kancelář pro střední Evropu
Jedna z největších papírenských společností otevírá v Praze novou centrálu pro střední a východní Evropu. Chce tak posílit svou pozici v rychle se rozvíjejícím regionu. Myllykoski plánuje začít v květnu 2006 budovat papírnu jménem Labe Papír v Opatovicích, s investicí kolem 13 mld. korun. Praha tak podle Heikkiho Räty, ředitele nové pobočky, byla logickou volbou. Střední a východní Evropa patří k nejrychleji se rozvíjejícím trhům co se týče papírenského průmyslu. Poptávka po nenatíraném časopisovém papíru bude podle odhadů prudce narůstat. S plánovanou roční produkcí 380 000 tun investice utvrdí pozici Myllykoski jako jednoho z nejvýznamnějších producentů nenatíraného časopisového papíru na světě.
Myllykoski je mezinárodní rodinná firma zabývající se výrobou papíru, s továrnami ve Finsku, Německu, Švýcarsku a Severní Americe a prodejními místy po celém světě. Historie mateřské společnosti sahá až do roku 1892. Škála produktů zahrnuje nenatírané i natírané papíry pro publikaci včetně novinového papíru. Velká část produkce obsahuje recyklovaná dřevní vlákna. Zákazníky jsou nakladatelé, tiskárny a katalogy vyrábějící firmy. Myllykoski je třetí největší producent superkalandrového natíraného papíru na světě a patří mezi 5 nejvýznamnějších výrobců natíraného papíru. Společnost provozuje 9 továren s celkovou roční kapacitou 2,8 mil. tun, včetně Rhein Papier, s. r. o. Nový partner aliance Labe Papír rozšíří portfolio produktů společnosti.
Současný výkonný viceprezident firmy Myllykoski Corporation pan Heikki Räty byl jmenován prezidentem Myllykoski Central and Eastern Europe. Pan Martti Arppe byl jmenován viceprezidentem a je také pověřený realizací projektu papírny Labe Papír v Opatovicích. Dovolili jsme si položit mu otázky, které zajímají lesnickou veřejnost
- Jaké byly důvody k umístění závodu v Opatovicích?
Opatovice byly zvoleny po pečlivém výběru, nejprve jsme uvažovali o širším okolí Vysokých Tater (Slovensko, Polsko, příp. ČR), kde je dostatek smrkového dříví. Opatovická elektrárna společnosti International Power Opatovice (IPO) nabízí srovnatelné výhody pro stavbu papírny, jaké jsme měli v Hürthu v Německu, kde byla postavena nová továrna v letech 2001–2002 podle stejného konceptu. ČR má skryté zásoby smrkového dříví a země potřebuje velkého odběratele probírkového materiálu k optimalizaci těžeb vlákninového dříví. Opatovice také poskytují dobrou dopravní infrastrukturu, ať už místní zástupci moci tvrdí cokoli. Brzy tudy povede dálnice a výstavba se ještě urychlí, když zahájíme výstavbu továrny. Obecně je zde také příznivá vzdálenost od velkých evropských tiskových center. Elektrárna poskytuje dostatek tepla, elektřiny a vody, odpadní vody budou sváděny do čistírny odpadních vod firmy Aliachem-Synthesia v Pardubicích. Toto všechno představuje minimální zátěž pro životní prostředí a mělo by urychlit proces EIA.
- Hodláte využívat vodní a železniční dopravu více než silniční?
Železniční a silniční doprava by měla být podle našeho plánu využívána půl na půl. Labe neumožňuje dostatečnou kapacitu vodní přepravy, což je škoda, protože prochází Drážďany a Hamburkem, významnými centry tiskařského sektoru.
- Jak daleko je posouzení integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) a posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) k tomuto projektu?
EIA je v procesu zpřístupnění veřejnosti (předpokládané datum je 28. 3.). Posouzení IPPC je hotovo a čeká se jen na výše zmíněné posouzení EIA. Komplikací však bylo více, než jsme předpokládali.
- Kdy předpokládáte dokončení výstavby závodu v Opatovicích?
Výstavba bude dokončena v lednu 2007, zahájení provozu předpokládáme v létě téhož roku.
- Jaká bude životnost celé technologie a závodu?
Technologie musí být ta nejlepší dostupná (BAT – best available technology). Životnost papírny této kategorie je několik generací, samozřejmě s modernizací každých deset let. Naše nejstarší továrny jsou z roku 1860. 
- Jaká je předpokládaná návratnost celého projektu?
Návratnost je vždycky výzvou, ale předpokládáme, že bude kratší, než kdybychom stavěli ve státech „staré Evropy“. Recyklovaná vláknina používána nebude kvůli vysokým nárokům na kvalitu koncových produktů.
- Jaká je plánovaná roční spotřeba dřeva?
Kapacita (spotřeba) továrny bude 600 000 m3 dříví ročně, na tento objem bychom se měli dostat v r. 2010. V r. 2007 by to mělo být zhruba 200 000 m3. Počítáme především se zpracováváním smrkového (90 %) a borového (10 %) dřeva v jakosti vláknina.
- Jaká bude roční produkce; kolik výroby je určeno k vývozu?
Kapacita produkce se odhaduje na 400 000 tun superkalandrového nenatíraného papíru. Vyráběn bude také novinový papír, max. 20 % z výrobní kapacity. Export bude zpočátku představovat 90 %.
- Jednali jste již s dodavateli suroviny? Máte nějaké smluvní vztahy?
Projekt je postaven na základě možností dodávek dříví pouze z domácích zdrojů. Cílem je dostat potřebné dříví z lesa podle aktuálních cílů politiky státu a LČR. Import je otázkou nabídky a ceny. Pokračují diskuse s LČR ohledně dodávek dříví a s již existujícími společnostmi poskytujícími služby v lesnictví.
- Jak dalece spolupracujete s Opatovickou elektrárnou?
IPO a Labe Papír mají těsné obchodní kontakty, přesně dané smlouvami.
- Je možné uvažovat o použití vaší odpadní suroviny k výrobě elektřiny? Jak velkou chcete navázat spolupráci s elektrárnou ve směru využití biomasy k energetickým účelům?
Počítáme s tím, že budeme mít v blízké budoucnosti větší odběratele biomasy, např. IPO. Budeme jim dodávat především kůru a dřevní zbytky na spalování.         
 Děkujeme za rozhovor, redakce (21. 3. 2006)