Hospodaření v městských a příměstských lesích
Veronika Kmínková, Ivo Kupka
Vzhledem ke společenským a kulturním změnám ve využívání přírody dochází i ke zvýraznění mimoprodukčních funkcí, zvláště u lesů městských a příměstských (zákon č. 289/1995 Sb., § 8, odst. 3) a na tuto změnu je třeba reagovat v lesním hospodaření i v rozhodování veřejné správy a ostatních zainteresovaných složek. Česká lesnická společnost proto pod záštitou RNDr. Miloše Gregara, člena rady hlavního města Prahy, a ve spolupráci s Lesy hlavního města Prahy, za finanční podpory MZe uspořádala odborný seminář na téma Hospodaření v městských a příměstských lesích, který se konal 11. 4. 2006 v Horních Měcholupech.
Rámcové směrnice hospodaření v městských a příměstských lesích - I. Kupka (FLE ČZU Praha)
Při postupující urbanizaci obyvatelstva Evropy lze předpokládat rostoucí význam městských a příměstských lesů. Je důležité, aby se této problematice věnovali i lesníci. Byla navázána spolupráce v rámci tzv. „Evropského fóra pro městské a příměstské lesy (EFUF)“ se sídlem v Kodani, FLE ČZU je rovněž aktivní v rámci pracovní skupiny pro městské a příměstské lesy Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO).
Při zpracování rámcových směrnic se vycházelo jak z obecných poznatků o městských a příměstských lesích, tak z konkrétních analýz dat o lesích, které do zájmové oblasti kolem hlavního města Prahy spadají.
Tyto směrnice jsou vytvořeny jako doporučené rámce základních hospodářsko-úpravnických rozhodnutí, která ovlivní biologickou stránku těchto lesů. Nezahrnují tedy technickou vybavenost ani další infrastrukturu. V příspěvku jsou uvedeny metodické zásady účelového hospodaření, řešené na principu matice. Ta umožňuje, aby byly vzaty v úvahu jak přírodní a klimatické podmínky, tak i typ a intenzita rekreace. Dále je řešena otázka použití některých dřevin v těchto porostech, tvorby porostních okrajů a porostních plášťů, včetně využití vhodného keřového patra.
Specifickou problematikou je otázka použití jednotlivých dřevin v příměstských lesích z hlediska polinózního (schopnost dřeviny působit alergenně na člověka, zejména prostřednictvím pylu). U dřevin, které jsou z tohoto hlediska nejvíce problematické (bříza, olše) jsou navržena opatření, která by měla vytvořit zóny nepobytové intenzivní rekreace zcela bez těchto dřevin.
Velmi důležitou stránkou hospodaření v městských a příměstských lesích je otázka bezpečnosti návštěvníků. Proto bylo navrženo podél frekventovaných cest pravidelné vyvětvování stromů, které jsou nebezpečně blízko u trasy.
Specifickým úkolem pro městské a příměstské lesy je začlenění malých palouků a bezlesí do interiéru lesa. Za obvyklou výměru bezlesí a malých palouků se považuje plocha 15–30 % celkové výměry příměstských lesů.
Využití Hostivařského lesoparku jako rekreačního zázemí - I. Holešinský (Úřad m.č. Praha 15)
Na území MČ Praha 15, která zahrnuje území Horních Měcholup a Hostivaře, se nachází známý Hostivařský lesopark, který společně s Hostivařskou přehradou tvoří významný prvek využívaný k rekreaci a oddechu občanů širokého okolí. Je součástí přírodního parku Hostivař - Záběhlice. MČ Praha 15 se rozkládá na území 1026 ha a má 27 669 obyvatel. Vlastní lesopark zahrnuje území 170 ha, z toho tvoří 50 ha louky a 120 ha lesní porosty.
Lesopark byl založen v 70. letech minulého století na původně nelesní půdě; již při jeho zakládání bylo počítáno s rekreačním využitím těchto porostů, a proto části ploch byly ponechány bez výsadeb jako rekreační louky; zároveň se budovala základní cestní síť.
V posledním období se při výstavbě nových bytů a domů zdůrazňuje blízkost lesoparku nebo výhledu na lesopark jako prvek ovlivňující cenu. Význam lesoparku pro občany městské části ještě vzrůstá v nynějším období, kdy se realizují projekty vedoucí k zahuštění sídlišť novými bytovými domy především na úkor stávající veřejné zeleně.
Hostivařský lesopark poskytuje prostor pro nejrůznější aktivity a trávení volného času obyvatel v přírodě po celý rok. Městská část Praha 15 tyto aktivity podporuje a postupně dokončuje areál aktivit volného času, nacházející se na okraji lesoparku, který poskytuje další prostor pro trávení volného času při volejbalu, tenisu, fotbalu nebo na nově vybudovaném rozsáhlém dětském hřišti, osazeném kvalitními herními prvky pro malé děti i ty starší. V tomto roce budou zahájeny stavební práce na rekonstrukci ubytovacích a stravovacích kapacit.
Území lesoparku je obklopeno hustou sídlištní zástavbou a s tím souvisí i problémy, které rovněž nacházíme na plochách ostatní veřejné zeleně městské části.
Největší problémy pro lesopark je tlak přímé zástavby lesních pozemků či ochranného pásma a stále rostoucí vandalismus. Samostatnou kapitolou jsou osobní zájmy jednotlivých soukromých vlastníků lesa, kteří se snaží o vyčlenění pozemku z lesoparku, změnu využití pozemků z hlediska územního plánu, nebo dosažení vyšší výkupní ceny.
Městské a příměstské lesy v Praze - D. Frantík (Magistrát města Prahy)
Plocha lesů na území Prahy je 4890 hektarů (lesnatost necelých 10 %). Všechny lesy jsou vedeny v kategorii lesa zvláštního určení – lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí.
Lesy v majetku hl. m. Prahy spravuje odbor ochrany prostředí magistrátu. Větší část prací (cca 80 %) provádí městská organizace Lesy hl. m. Prahy.
Vlastnická struktura: 2430 hektarů v majetku hl. m. Prahy, 750 hektarů soukromé osoby, 1710 hektarů stát.
Na území Prahy se nachází 87 zvláště chráněných území o celkové ploše 2 220 ha (cca 4 % plochy města). Největšími lesními komplexy jsou Klánovický les
(1000 ha), Kunratický les (300 ha), lesy jižně od Modřan (500 ha) a Divoká Šárka (300 ha). Návštěvnost v lesích je obecně velmi vysoká, v některých částech mimo běžná měřítka, např. obora Hvězda (80 ha) v roce 2004 zaznamenala 7400 návštěvníků/1 ha/rok.
Vzhledem k charakteru lesů je těžba dřeva nízká, zisky z těžby dřeva tvoří jen menší část příjmů.
V lesích je rozmístěno více než 2400 kusů dřevěných rekreačních prvků. Roční údržba rekreačního vybavení (mimo údržby cest) vyžaduje přes 2 mil. Kč. Úklid lesa od odpadků a drobných skládek včetně vyvážení košů stojí ročně více než 8 mil. Kč.
Za posledních 100 let se zvýšila plocha lesů v Praze o 28 %. Obecným nedostatkem (z lesnicko–rekreačního pohledu) je malý časový předstih výsadeb před novou zástavbou.
Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo v roce 1995 záměr vykupovat stávající lesy od soukromých vlastníků, do letošního roku bylo vykoupeno 105 hektarů lesů.
Špatný zdravotní stav dřevin je zapříčiněn existencí stanovištně nevhodných dřevin (smrk, borovice); vysokým stupněm znečištění ovzduší (dub, borovice) a velkým počtem přestárlých porostů (borovice, smrk, dub). Existuje velký rozdíl mezi stávající a cílovou dřevinnou skladbou – jak negativní (smrk, akát, borovice černá), tak pozitivní (dub, buk).
Největšími problémy jsou přímý tlak zástavby na okraje lesa, extrémně vysoká návštěvnost spojená s vandalismem, sešlapem půdy, poškozováním mladých kultur a také neinformovanost občanů o principech lesního hospodářství; důsledkem jsou časté stížnosti a žaloby kvůli „rabování“ lesů (= kácení) apod.
Principy vymezení I. a II. zóny příměstských lesů - K. Matějka (Infodatasys)
Jedním ze základních úkolů projektu “Problematika péče o lesy v okolí hl. m. Prahy s ohledem na jejich funkční využívání” bylo definování území, které může plnit ve zvýšené míře rekreační funkce. K tomuto účelu bylo využito analýzy současného stavu, dosavadních přístupů řešení a exaktně formulovaných současných požadavků na plnění rekreačních funkcí lesů. Překryvem jednotlivých kritérií pro plnění rekreačních funkcí lesů byla definována první a druhá zóna příměstských lesů, kde prvořadou funkcí, určující způsob hospodaření, je funkce rekreační. Výměra ploch těchto zón odpovídá evropským standardům jak jsou definovány v dokumentech EU. Odvození standardů pro podmínky okolí Prahy bylo úkolem pracoviště LDF MZLU v Brně (prof. Vyskot a kolektiv).
Zájem trávit volný čas v lesích v okolí Prahy je možné předvídat ze dvou základních východisek – dostupnosti a atraktivity cíle (tj. určité lokality). Na rozdíl od situace v zahraničí je v Čechách třeba navíc uvažovat i fenomén tradiční víkendové rekreace.
Analýza intenzity turistické zátěže a vymezení forem ochrany území byly zpracovány v prostředí geografického informačního systému ArcGIS 8.1 a ArcView 3.2.
Na základě vyhodnocení reálných potenciálů obou sledovaných funkcí lesů s přihlédnutím na současný stav lesních porostů (zvláště k věkové struktuře lesů; jedná se o takzvané “reálné efekty”) stanovil kolektiv prof. Vyskota minimální potřebnou plochu lesů.
Podmínky lesů v zájmové oblasti byly stanovovány na základě různých datových vrstev v prostředí GIS.
Základní charakteristikou porostů, která ovlivňuje i rekreační atraktivitu lesa, je jejich druhová skladba. Jedná se současně i o nejdůležitější parametr lesa, který je lesní hospodář schopen ovlivňovat (určovat) na základě postupů pěstování lesa.
Začlenění příměstských lesů do systému zeleně města Hradec Králové - P. Borusík, P. Šimek (Zahradnická fakulta MZLU v Brně)
Plnohodnotné využití potenciálu příměstských lesů vyžaduje komplexní přístup k plánování účelového obhospodařování lesů, počínající projekční přípravou na úrovni urbanistického plánování, přes přírodně krajinářské průzkumy a rozbory, a končící až vypracováním účelových podrobných směrnic hospodaření v porostech. Zajistit zpracování takového projekčního díla není v silách projektanta lesníka, nýbrž vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci urbanistů a zahradních architektů se zařizovateli lesa.
Přednesený referát shrnuje zkušenosti s takovým řešením při vypracování „Studie rekreační dovybavenosti lesů města Hradec Králové“ a jejím následném zpracování do LHP. Studii vypracovala v roce 2004 firma Florart Uherský Brod kolektivem autorů pod vedením doc. Šimka. Obsah dokumentace vycházel ze zájmu města Hradec Králové o začlenění předmětné lokality do rekreačního zázemí města. Nemá se však jednat prioritně o naplnění hospodářských funkcí lesa, nýbrž o zvýšení programové nabídky pro návštěvníky městských lesů zhodnocení kompozičního potenciálu lokality – především vytvořením hodnotné a stabilní kompozice s dominujícím uplatněním vegetačních prvků, provozní začlenění lokality do systému využívaných vycházkových a cyklistických cest a zapracování výsledků studie do právě zpracovávaného LHP. Vlastní studie je doprovázena řadou mapových příloh, schémat a obrazového materiálů, dokreslující řešené problémové okruhy.
Potenciál sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické funkce lesů v okolí velkých měst - I. Vyskot, J. Fialová (FLD MZLU v Brně)
Autoři se v začátku příspěvku věnovali definici následujících pojmů:
- Rekreace je činnost člověka v lesním prostředí, vedoucí k regeneraci jeho fyzických a duševních sil a uspokojení jeho osobních zájmů.
- Sociálně-rekreační funkce lesa je schopnost lesních ekosystémů produkovat účinky působící humánně-sociální uspokojení fyzických a psychických potřeb člověka.
- Funkce zdravotně-hygienická je schopnost lesních ekosystémů produkovat účinky modifikující kvalitu prostředí a tlumící jeho extrémy a účinky ovlivňující hygienu a zdravotní stav organismu člověka.
Reálný potenciál těchto funkcí je determinován vlastnostmi stanoviště, druhovou a strukturní skladbou porostů. Hodnoty reálných potenciálů jsou v rámci projektu autorů zpracovány pro lesní ekosystémové jednotky celého území ČR. Výsledkem metodiky je potom zonace příměstských lesů podle hodnot funkčních potenciálů. Autor konstatoval, že znalost funkčních schopností lesů je zásadním předpokladem pro optimální rozhodování státní správy v diferenciaci a kategorizaci rekreačních lesů pro plnění celospolečenských zájmů.
Následovala exkurze do hostivařského areálu, na jejímž počátku Ing. V. Kroutil (Lesy hl. m. Prahy) nastínil historii vzniku těchto rekreačních lesů i současné způsoby jejich obhospodařování. Exkurze se zúčastnil i jeho otec V. Kroutil, který tento areál zakládal, a jako pamětník mohl poskytnout účastníkům konference podrobné informace o jednotlivých porostech, době jejich vzniku a způsobech výchovy včetně jejich vybavenosti.
Další konference na téma „městské lesy“ se bude konat již v září tohoto roku v ostravských městských lesích.
Adresa spoluautora a odborného garanta akce:
Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc.
FLE ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.