Plzeňská teplárenská, a. s. - Jeden z nejvýznamnějších odběratelů energetické biomasy
Plzeňská teplárenská, a. s., je největším výrobcem tepla na území města Plzně. Vyrábí a dodává teplo pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody pro více než 40.000 bytů a velký počet komerčních, podnikatelských, správních a školských subjektů.
Systémem centrálního zásobování teplem provozovaného Plzeňskou teplárenskou, a. s., jsou již pokryty všechny plzeňské městské obvody.
Společnost vyrábí a dodává rovněž elektrickou energii a chlad.
Na zkušenosti s výrobou energie z biomasy jsme se zeptali pana Ing. Vlastimila Boreckého, manažera výstavby 4. etapy.
- Jak vaše společnost vznikla?
Teplárna v Plzni byla postavena v 70. a 80. letech dle projektu Energoprojektu Praha, a to ve dvou etapách. V I. etapě byly realizovány 3 roštové horkovodní kotle, každý o výkonu 35 MW tepelných (MWt) (K1 až K3). Ve II. etapě byly postaveny 2 vysokotlaké granulační parní kotle, každý o výkonu 128 MWt (K4 a K5) s parametry vyráběné páry 13,6 MPa, 540 °C. V rámci II. etapy byl vystavěn 1 turbogenerátor (TG1) s protitlakou parní turbínou a regulovaným odběrem páry o výkonu 55 MW elektrických (MWe). Pára z regulovaného odběru turbiny slouží především pro dodávku páry pro průmyslové odběratele.
Koncepce generelu teplárny byla od počátku řešena tak, aby bylo možné další rozšíření o další energetický blok v rámci III. etapy výstavby. Rozhodnutí o výstavbě padlo v roce 1996. Centrální teplárna byla rozšířena o nový,moderní, úsporný zdroj tepla. Ve III. etapě byl postaven 1 vysokotlaký fluidní kotel o výkonu 128 MWt (K6) s parametry vyráběné páry 13,6 MPa, 540 °C, a byl instalován 1 turbogenerátor (TG2) s kondenzační odběrovou parní turbinou o výkonu 50 MWe. Nová jednotka byla dokončena a uvedena do provozu na konci roku 1999.
V 90. letech byla postavena odsiřovací jednotka pro čištění spalin z kotlů K1 až K5, tak aby emise škodlivin byly co nejmenší.
- Proč jste se rozhodli použít k výrobě tepla a elektřiny právě biomasu?
Jak již název napovídá, jde o palivo ekologické (především dřevěný odpad při těžbě dřeva). Máme zájem co možná nejvíce šetřit naše životní prostředí.
- Jaké jsou výhody oproti jiným palivům? Jaké jsou další přínosy ze spalování biomasy.
Projekty spalování biomasy jsou podporovány státními orgány formou dotací tak, aby byl splněn Kjótský protokol o snižování emisí CO2 do roku 2010 o 8 %. Již skoro 3 roky spoluspalujeme uhlí s biomasou na fluidním kotli K6. Během jednoho roku spálíme cca 30 000 t dřevěné štěpky a tím zároveň šetříme uhlí – neobnovitelný zdroj energie.
- Je biomasa u vás jediným zdrojem energie? Ne-li, jaké jsou zdroje další?
Stále dosud převažuje jako palivo energetické uhlí. Spálíme ho ročně cca 600 000 tun.
- Jste v Plzeňském kraji jediní velkodběratelé biomasy?
V našem kraji samozřejmě jsou i další odběratelé biomasy (např. obec Hartmanice), ale naší spotřeby nedosahují.
- Můžete uvést své největší konkurenty, co se odběru biomasy týká?
Zatím konkurenty v Plzeňském kraji neznám.
- Kdo dodává biomasu ke spalování?
Dodavatelé štěpky jsou rozděleni na 2 skupiny. V první skupině jsou společnosti výrobní (těžební) a ve druhé skupině jsou společnosti obchodní. V současné době máme 7 dodavatelů štěpky. Jejich výčet uvádíme na svých webových stránkách – www.pltep.cz.
- Jaký je sortiment biomasy? Z jakých zdrojů pochází? Je možné tento sortiment rozšířit?
Především jde o hnědou lesní štěpku a v malém množství o peletky z obilných plev. Sortiment je možné rozšířit o cíleně pěstovanou biomasu.
- Jaké jsou kvalitativní požadavky na biomasu?
Dřevní štěpky z přírodního nekontaminovaného dřeva o parametrech:
- štěpky budou dodávány jako drcené na rozměry 20 – 100 mm;
- štěpky přesahující velikost 100 mm budou v dodávce ojediněle, max. do 10 % dodávky;
- maximální rozměr štěpky nepřesáhne 200 mm;
- dodávka bude obsahovat max. 30 % pilin o zrnitosti 1–5 mm;
- dodávka bude obsahovat max. 30 % kůry;
- dodávka nesmí obsahovat žádné chemické látky (např. štěpky impregnované chemickými přípravky, opatřené nátěry apod.).
- Jsou potíže s plněním? A jaké?
Přetrvávají problémy s vlhkostí (nepříznivě ovlivňuje výhřevnost) a s nedodržením velikosti štěpky, výskytem větších kusů dřeva, příměsí zeminy a kamení.
V zimním období při zhoršených klimatických podmínkách váznou dodávky biomasy, kdy se těžká technika nemůže dostat do lesů apod. Je nutné přemýšlet o předzásobení.
- Jaké denní množství biomasy teplárna spotřebuje?
V současné době při spoluspalování uhlí s biomasou na kotli K6 spotřebujeme cca 100 t biomasy.
- Jak je stará technologie na spalování biomasy?
Fluidní kotel K6 je v provozu od 11/99, spoluspalování provozujeme od podzimu 2003.
- Jaký je její výkon - tepelný a elektrický?
Tepelný výkon fluidního kotle je 128 MWt, elektrický výkon turbogenerátoru je 50 MWe, přičemž spalujeme cca 10 % váhových biomasy. Teplo dodané v palivu činí v důsledku rozdílné výhřevnosti biomasy a uhlí cca 6 %.
- Kdo je odběratelem tepla a elektřiny?
Teplo je vyvedeno prostřednictvím horké vody do soustavy centralizovaného zásobování teplem města Plzně, elektřina je vyvedena do distribuční soustavy ČEZ – ZČE Plzeň na úrovni 110 kV.
- Kolik je odběrních míst tepla?
V soustavě centralizovaného zásobování teplem máme 545 odběrních míst.
- Jaké jsou plány do budoucna?
V současné době připravujeme rozšíření spoluspalování biomasy na kotli K6, tak aby bylo možné spálit až 60 000 t dřevěné štěpky za rok.
V letošním roce chceme dokončit potřebné projekty pro výstavbu IV. etapy na biomasu, v příštím roce vybrat budoucího zhotovitele stavby, tak aby nová jednotka na spalování biomasy o výkonu 30 MWt s kondenzační turbinou o výkonu cca 10 MWe byla uvedena do provozu na začátku roku 2009.
- Uvítáte další dodavatele, další zdroje?
Ano, protože plánovaná spotřeba biomasy se po roce 2008 podstatně zvýší.
- Mají alternativní zdroje energie u nás opodstatnění ve větším měřítku než dosud?
Určitě ano!
- Co byste vzkázal lesníkům?
Při těžbě dřeva se chovat šetrně vůči lesu a nepotřebný dřevěný odpad z lesa prodávat energetikům z Plzeňské teplárenské k výrobě tepla a elektrické energie.
Děkuji za odpovědi, Jan Bercha