Proč vznikla lesnická profese?

Anketa Lesnické práce – II. Díl

Tak jako v minulém čísle LP (str. 12), i nyní si můžete přečíst odpovědi respondentů z nejrůznějších sfér lesního hospodářství na následující otázky:

- Jaký byl v minulosti důvod ke vzniku lesnické profese?

- Jak je tomu v současnosti? Jsou důvody stejné, nebo došlo k nějakému posunu?

Tomáš Martin (student LDF MZLU)

- Vznik lesnické profese vychází z potřeby kontrolovat a usměrňovat dřevní produkci z lesů, tzn. z nutnosti obnovovat porosty žádaných dřevin tak, aby byly splněny kvantitativní a kvalitativní požadavky trhu.

- V současné době rozhodně došlo k určitému posunu. Výše uvedené důvody zůstávají, avšak stále více nabírá na důležitosti potřeba zachování biodiverzity, zachování ekologické stability lesních ekosystémů a především potřeba popularizace lesa a tím i lesnictví jako profese. Zastávám názor, že součastný lesník by měl být zároveň také váženým a uznávaným ekologem, protože má k tomu nejlepší předpoklady, které vznikají již na lesnických školách vzájemným propojením znalostí lesnických i ekologických.

Vlastimil Duffek (LST, a. s.)

- Již v dávných dobách, kdy si člověk začínal stavět svá obydlí, zjistil, že dřevo se dá použít nejen jako zdroj tepla a pro výrobu teplé potravy, ale i jako stavební materiál. Pomalu a jistě se z hustých lesních porostů stávaly lesíky a dřevo z nich mizelo, až si člověk položil otázku, jak by se dalo dřevo v lese znovu obnovovat a tím by z lesů tak markantně neubývalo. Lidé začali poznávat, kde jaké druhy dřevin rostou a jaké mají nároky na půdu, jak se pěstují, jak by se správně měly vychovávat a nakonec jak se mají těžit. Později vznikl samostatný “obor” – lesnictví.

- Myslím si, že se mnoho nezměnilo, i když hlavní zájem je, jak z lesa vytěžit co nejvíce peněz, a ne jak ho nejlépe vychovat, aby byl stabilní a odolný.

Prof. Ivan Roček (FLE ČZU)

- Podle konšelova slovníku je prvním stupněm lesnictví těžba dřeva, její řízení, získávání dřeva k otopu a pro stavebnictví. V 16. stol. se myslivec proměňuje v lesníka, v druhé polovině 16. stol. se tvoří instituce: lesní úřad a organizace lesní služby, vznikají názvy lesmistr, hajný atd. Teprve v 18. stol. se lesnictví definitivně odděluje od myslivosti. Již v listině z let 1180–82 se uvádí strážce lesů “custos silvae”, hlavní důvod byl tedy bezpochyby hospodaření s dřevem pro potřeby obyvatel, řemesel a později průmyslu.

- Vlivem nejrůznějších změn (mnohdy zaviněných lesníky) došlo k několika posunům – zdánlivě se dává do protikladu lesnictví a “ekologické” lesní hospodářství. K velkému znehodnocení pozice lesníka došlo vlivem různých zákonných úprav, ale i praktických uplatňování nivelizace lesnického vzdělávání – kdy na stejnou úroveň bylo dáváno vzdělání středoškolské a vysokoškolské. Také hrdost na stavovskou příslušnost vzala za své a bohužel se zase opět plete dohromady myslivost a lesnictví – přičemž myslivost v tomto smyslu je skutečně zájmová a nikoliv odborná činnost. Myslivost by měla být součásti lesního hospodářství – vždy tomu tak bylo a je nešťastné její současné oddělování a matení pojmů běžné u veřejnosti. Budoucnost LH jako oboru závisí na opětném vnesení vysoké profesionální úrovně do tohoto “řemesla”, na existenci skutečných osobností v oboru, jejichž prvními pohnutkami bude péče o les a nikoliv osobní zisk.

Ing. Miroslav Sloup (ÚHÚL, pobočka Plzeň)

- Lesnictví vznikalo v době, kdy začal být v okolí míst s vyšší spotřebou dřeva nedostatek dřevní hmoty pro konkrétní účely (například lokality s těžbou nerostných surovin, rozvíjející se průmysl). Cílem bylo zabezpečit trvalý a rovnoměrný přísun dřeva spolu s plněním dalších, zejména sociálních funkcí.

- Velmi brzy lesnictví přijalo za své naplnění tří základních povinností:

* trvalé zajištění dřevní hmoty – dnes funkce produkční;

* zajištění stavu lesa – dnes funkce ekologická;

* umožnění a zlepšování podmínek pro život člověka – dnes funkce sociální.

Ideálem je udržet tyto 3 základní funkce v rovnováze, což, vzhledem k stále probíhajícím změnám požadavků společnosti, není úplně možné. Úkolem lesníka je tedy trvalá snaha o dosažení rovnováhy těchto tří funkcí.

Ing. Libor Vaněček (UNILES, a. s.)

- Historicky prvním důvodem vzniku lesnické profese bylo zajištění dříví pro následné zpracování (často i v oborech dnes už neexistujících), následně k tomu přistoupila i péče o vytěžený les za účelem “výroby” dalšího dříví. Výrazný vliv na formování profese měl v počátku i lov zvěře.

- Význam lesa jako zdroje obnovitelné suroviny – dříví – zůstal, k tomu se však přiřadily (a většinou i nadřadily) ostatní užitečné funkce lesa pro společnost a celé životní prostředí. Lesníci se svojí odborností zasloužili o symbiózu obou výše uvedených hlavních funkcí lesa. Bohužel, v posledních desetiletích se nedokázali účinněji bránit radikálním ekologům a hloupým politikům, kteří v obecném povědomí společnosti dokázali vzbudit pocit, že lesníci jsou ti “zlí, kteří by nejraději všechno vyrubali a prodali do zahraničí”. Proti tomuto negativnímu a nezaslouženému obrazu lesníka je třeba bojovat a celé profesi je nutné vrátit zaslouženou společenskou prestiž.

Eduard Levý (student LDF MZLU)

- Jak se říká: za vším jsou peníze, proto za hlavní důvod považuji to, že si majitelé lesů uvědomili cenu dříví a potřebovali jeho produkci a kvalitu ovlivňovat. Z tohoto důvodu se někteří myslivci stali postupem doby lesníky. Škoda, že oba obory na své stejné kořeny zapomínají.

- Výše produkce a její jakost je a bude stále hlavním provozním cílem. Moudří lesníci se vždy snažili brát zřetel na ekologické nároky dřevin a respektovat poměry stanoviště. Často se zmiňuje vliv zvěře, ale nikdo již do protiváhy nezmíní vliv turistiky na chování zvěře atd. České lesnictví může být právem pyšné na cestu, kterou ušlo. Lesníci by měli být hrdí na své povolání a měli by se snažit lidem vysvětlit, že nejsou těmi, kteří „plundrují naše lesy“ a „střílí nebohá zvířátka“, ale že jejich cílem je využívat přírodu tak, aby nedocházelo k její devastaci a zůstane zachována následujícím generacím.

Doc. Petr Zahradník (VÚLHM Jíloviště-Strnady)

- Vznik lesnické profese dávám do souvislostí s negativním působením lidské společnosti na lesy. Na tehdejší dobu osvícení vlastníci lesů si uvědomili, že pokud z lesů budou pouze brát, za krátkou dobu nebude z čeho. V té době vznikaly i první lesní řády, které omezovaly určitou činnost v lesích. Na dodržování prvních lesních řádů musel někdo dohlížet, ale v té době se i začalo přemýšlet nad tím, jak zlepšit stav lesů. Z dostupných pramenů vyplývá, že lesní komplexy, tj. „skutečné lesy“, nebyly ve středověku i v počátku novověku běžné, ostatní „lesy“ byly spíše houštiny. A tehdy se projevily i snahy o zlepšení stávajícího stavu, a tak vznikla lesnická profese.

- K posunu v lesnictví došlo. Nebylo to ale nárazem, ale spíše pozvolna. Již v prvopočátku si lesník, v souvislosti se svým posláním zabezpečit produkci, a tedy i setrvání lesa, počínal jinak než v některých jiných odvětvích. Termín „udržitelné obhospodařování“ je v podstatě stejně starý jako lesnická profese. Pouze limity dnes máme trochu jinde než tehdy (a jiné jsou i nástroje, jak toho dosáhnout). Tehdy se lesníci domnívali, že správně obhospodařovaný les je to samé, co les přirozený. O mimoprodukčních funkcích nemluvili, ale „cítili je“, jinak by řadu věcí nedělali (např. hrazení bystřin, zákaz hrabání steliva, zalesňování atd.).

Dnes je posun více zřetelný, srovnáváme-li s dobou před 50, 100 či více lety. Mimoprodukční funkce (dnes existují i honosnější termíny, lidem však méně srozumitelné) jsou skloňovány ve všech pádech. Je třeba ale rozlišovat např. mezi lesy tropického a mírného pásma. Dřevo jako významná ekologická obnovitelná surovina je stále vysoce ceněno a její význam by měl neustále narůstat. Nikdo nechce plastové obaly, ale proti těžbě dřeva se i ve střední Evropě protestuje, což degraduje práci lesníků i lesního hospodářství jako celku. Je třeba stanovit pro jednotlivé oblasti takové priority, aby podle lokálních podmínek napomáhaly existenci lesů, a to mohou především vzdělaní lesníci.

Je tedy rozdíl mezi minulostí a současností? V podstatě asi ne. Pouze míra a způsob naplňování některých kritérií jsou rozdílné, ale hlavní cíl a poslání jsou stále stejné – zachovat lesy budoucím generacím, s přihlédnutím k aktuálním poznatkům.

Pozn. red.: Odpovědi jsou redakčně kráceny.

Připravila Veronika Kmínková