Těžební možnosti na území lesů ČR

Jaromír Vašíček a kol.

Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (dále jen ÚHÚL) bylo Ministerstvem zemědělství (MZe) uloženo vypracovat začátkem ledna 2006 dvě studie. První se týkala těžebních možností lesů na celém území České republiky, druhá se týkala těžebních možností lesů ve vlastnictví státu ve správě s. p. LČR.

Na obou studiích pracoval tým zaměstnanců ÚHÚL ve složení Ing. Jan Hána, Ing. Miloš Kraus, Ing. Patrik Pacourek a Ing. Miroslav Zeman. Při všech modelových variantách byl respektován princip trvalosti produkce.

Podklady

Podkladovými údaji byla data LHP a LHO z let 1995–2004, pořízená při zpracování plánů a osnov, uložená v datovém skladu Informačního a datového centra ÚHÚL. Data byla použita v souladu s podmínkami, které umožňují poskytnutí příspěvku na vyhotovení LHP. Dalším podkladem byly údaje publikované ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství ČR („Zelená zpráva“) za vybrané roky.

Na základě údajů uveřejňovaných pravidelně od roku 1994 v Zelených zprávách lze pro účely studie konstatovat následující trendy a charakteristiky:

- narůstá výměra porostní půdy;

- zvyšuje se zásoba dříví v lesních porostech;

- zvyšuje se podíl přestárlých porostů;

- zvyšuje se těžební intenzita i celkový objem těžeb;

- po dlouhodobém nárůstu průměrného obmýtí v ČR se od roku 1994 jeho nárůst zpomalil a od roku 1999 průměrná délka obmýtí pozvolna klesá.

Metodika stanovení těžebních možností

Lesy na území ČR byly pro účel uvedené studie rozděleny na lesy hospodářsky využitelné a hospodářsky využitelné s omezeními:

- lesy hospodářsky využitelné: lesy hospodářské a lesy zvláštního určení vyjma 1. zóny NP a CHKO, NPR, PR, NPP a PP;

- lesy s hospodářskými omezeními: lesy ochranné a lesy zvláštního určení, 1. zóny NP a CHKO, NPR, PR, NPP a PP.

Výpočty výhledů těžebních možností včetně variant byly provedeny pouze pro lesy hospodářsky využitelné.

Výpočet výhledů těžeb byl uskutečněn podle jednotlivých LHC, decenií a pro každou dřevinu v etáži samostatně v následujících krocích:

1. Stanovil se objem mýtní těžby podle těžebního procenta.

2. Podle těžebního procenta se určila těžební plocha.

3. Bylo-li těžební procento nulové, vypočítala se výše probírek z probírkových procent.

4. Zvýšil se věk o 10 let.

5. Plocha se snížila o těžební plochu.

6. Založil se první věkový stupeň o výměře těžební plochy a zařadil se mezi obnovené části porostu.

7. Zásoba se snížila o objem mýtní těžby.

8. Zásoba se zvýšila přírůstovým koeficientem odvozeným z růstových tabulek.  

Uvedený model má tyto charakteristiky:

- předpokládá, že první věkový stupeň má stejné zkamenění a zastoupení dřevin jako obnovovaný porost; 

- při výpočtu se vychází ze současně platných, probírkových a dílčích těžebních procent bez ohledu na stav porostů;

- v rámci prvního decenia dochází ke smýcení všech přestárlých porostů podle rámcových směrnic hospodaření.

Z uvedeného důvodu je pro určení maximální celkové výše těžeb také velice důležitý parametr určující délku „předpovědi“. V rámci tohoto časového intervalu se následně rozpočítává „úvodní skok“, který je zapříčiněn nevhodnou věkovou strukturou (přestárlé porosty podle HS).

Vzhledem k rozdílnému začátku platnosti jednotlivých LHP (v rozmezí let 1995-2004) představuje etát hodnotu určenou v průměru před 5 lety. Dnešní skutečný stav etátu se může od součtu stavů uváděných jednotlivými platnými LHP nevýznamně lišit.

Varianty výpočtu

MZe uložilo ÚHÚL posoudit potenciál navýšení těžebních možností lesů na celém území České republiky v rámci platné legislativy. Byly propočítány následující varianty:

Varianta 1: Navýšení těžby předmýtní až o 20 %

Tuto variantu umožňuje prováděcí vyhláška MZe č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování, kde v § 8, odstavci 10 je uvedeno: „Těžbu předmýtní stanovenou podle odstavců 8 a 9 lze zvýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýše však o 20 %.“

Varianta 2: Snížení obmýtí u vybraných HS

V databázi ÚHÚL o lesích na území v ČR figuruje celkem 2963 typových hospodářských souborů (HS) – v rámci celkové výměry porostní půdy v lesích na území ČR plochy HS kolísají v rozpětí od 0,06 ha do 185 690 ha.

Z databáze byly vybrány statisticky plošně významné hospodářské soubory (všechny HS, které zaujímají více než 10 000 ha). Plošný podíl těchto významných HS činí 52 % z celkové výměry porostní půdy v lesích na území ČR. Z údajů je patrno, že u výrazné většiny aktuálních HS hodnoty obmýtí a obnovní doby plně respektují doporučení vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.

Na základě těchto údajů byly následně vybrány HS, u kterých teoreticky existuje možnost snížit modelově obmýtí o 10 let (s ohledem na růstové a technologické podmínky s přihlédnutím k účelu hospodaření).

Plošný podíl modelových HS se sníženým obmýtím činí 35 % z celkové výměry porostní půdy v lesích na území ČR. Konkrétně se jedná o HS 431, 451, 471, 531, 551, 556, 571.

Délka obmýtí je založena na stanovení věku mýtní zralosti (tj. dosažení určitého výčetního průměru, a tím i určité sortimentní skladby těžebního fondu). Mýtní zralost závisí na účelu hospodaření. Při rozhodování se zohledňuje průběh hodnotového přírůstu.  

V rámcovém pohledu nyní délka obmýtí v LHP celkem uspokojivě zohledňuje růstové podmínky, porostní poměry a účel hospodaření v porostech na území ČR a není potřeba provádět podstatné úpravy délky obmýtí. Za podstatné úpravy lze považovat prodloužení nebo zkrácení obmýtí o více než 10 let. Důvodem ke změnám obmýtí nemají být snahy zvýšit etát těžby mýtní (razantní započetí obnovy v mladších, těžebně nepřipravených porostech může vést k jejich pozdějšímu rozvrácení), ani snahy zašetřovat mýtně zralé porosty (odsouvání jejich obnovy může vést k rozpadu porostů bez následné úspěšné přirozené obnovy.

Varianta 3: Kombinace obou předchozích variant

Tato varianta kombinuje zvýšení těžeb v předmýtních porostech tak je uvedeno ve variantě č. 1 a navýšení těžebních možností těžby mýtní vyplývající ze snížení obmýtí ve vybraných hospodářských souborech tak, jak je uvedeno ve variantě č. 2.  

Varianta 4: Použití dat NIL

Nejprve byla regresní analýzou testována těsnost vztahu výsledků Národní inventarizace lesů (NIL) a údajů SLHP (souhrnný LHP) tím, že byly porovnány poměry zastoupení zásob v jednotlivých věkových stupních mezi SLHP a NIL. Vzhledem k tomu, že těsnost tohoto vztahu byla vysoká, byla vyslovena hypotéza, že výhled těžebních možností bude mít obdobný vztah.

Na základě této hypotézy byly vzaty zásoby dříví v lesních porostech, zjištěné NIL pro výpočet výhledu těžebních možností podle těžebních procent, uvedených v příloze č. 5 vyhlášky MZe 84/1996 Sb. Možnost využití dat NIL je pouze teoretická. Pro studii byla použita hypotéza o závislosti vztahu mezi zásobou a výhledem těžebních možností (vycházejí ze zásoby).

Uvedené závislosti mezi výstupy SLHP a NIL je potřeba podrobit dalšímu zkoumání, na jehož základě bude možné zde uvedené hypotézy potvrdit nebo vyvrátit.

Pro výpočet varianty navýšení těžebních možností s využitím dat NIL je jako podklad použit výpočet těžebních možností s využitím modelových těžebních procent (bez jakéhokoliv navyšování – viz graf 1).

Na základě vztahu mezi celkovou zásobou ze SLHP a výhledem těžeb, spočítaných na základě této zásoby, jsou dopočítány výhledy pro NIL na základě znalosti zásoby pro NIL. V této variantě jsou zahrnuty lesy hospodářsky využitelné i využitelné s omezeními.

Srovnání všech variant a výsledky

Při porovnávání jednotlivých variant navýšení těžebních možností je třeba mít stále na zřeteli, že se jedná o varianty modelové. Jejich důsledné a velkoplošné praktické uplatnění v reálných lesních porostech není možno beze zbytku realizovat, protože:

- vyhlášková modelová těžební procenta nelze aplikovat ve všech porostech (s ohledem na stupeň jejich obnovního rozpracování, zdravotní stav, rozsah porostů postižených kalamitami apod.);

- je třeba respektovat princip trvalosti a vyrovnanosti produkce (zohlednit snížení těžebních možností v současných plošně podnormálních porostech I. až III. věkové třídy po jejich přesunu do mýtného věku).

Na základě předložených podkladů a provedených výpočtů lze konstatovat, že:

- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* vypočítaný z modelových těžebních procent v lesích na území ČR na základě dat SLHP pro období 2005–2065 činí 135,2 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 13,52 mil. m3 hr. b. k. 

- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 1 (navýšení těžby předmýtní o 20 %) v lesích na území ČR na základě dat SLHP pro období 2005–2065 činí 141,3 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 14,13 mil. m3 hr. b. k. 

- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 2 (snížení obmýtí u vybraných HS) v lesích na území ČR na základě dat SLHP pro období 2005–2065 činí 137,7 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 13,77 mil. m3 hr. b. k. 

- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 3 (navýšení těžby předmýtní o 20 % a objem těžby vyplývající ze snížení obmýtí u vybraných HS) v lesích na území ČR na základě dat SLHP pro období 2005–2065 činí 143,3 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 14,33 mil. m3 hr. b. k. 

- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu pro variantu 4 (navýšení těžebních možností s využitím dat NIL) v lesích na území ČR na období 2005–2065 činí 186,5 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 18,65 mil. m3 hr. b. k.

- Při uplatnění uvedených variant (aritmetický průměr ze 6 decenií) pro zvýšení těžebních možností se modelově dosáhne navýšení decenálního etátu v rozpětí 0,25–5,13 mil. m3 hr. b. k.

Pozn.: * - pro lesy hospodářsky využitelné

 

Adresa autorů:

Ing. Jaromír Vašíček a kol.

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.