Úvodník 5/2006

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. - Ústav lesnické a dřevařské techniky FLD MZLU v Brně, člen redakční rady LP

Vážení čtenáři,

dříví je od doby kamenné tradičním zdrojem energie a v chudších oblastech světa i zdrojem jediným, dostupným všem sociálním vrstvám. Bohatší regiony se k energetickému využití dříví vrací, ale ne z důvodu nastávající chudoby, ale proto, že má některé výhody.

Těmi jsou obnovitelnost (při řádném lesnickém obhospodařování lesů), dostupnost (s výjimkou pouští a oblastí věčného ledu roste dříví všude) a „nulová bilance CO2“ (pálení dříví nezvyšuje obsah CO2 v atmosféře). Při poklesu zájmu o potravinářskou produkci nabízí využití dříví pro energetiku účelnou pracovní náplň pro obyvatele venkova a fakt, že peníze vynaložené na pořízení energií zůstanou v regionu, zatímco při nákupu fosilních paliv v zahraničí odcházejí nejen mimo region, ale i mimo státní ekonomiku. Nástup skleníkového efektu, spjatého se spalováním fosilních paliv, se projevuje extrémními klimatickými jevy - katastrofálním suchem, hurikány, záplavami a sesuvy půd. To jsou signály, že rozvoj lidské společnosti, závislé na spotřebě energií, překročil mez trvalé udržitelnosti a lze jej označit jako žití na úkor stále vzdálenější budoucnosti. Problém je v tom, že politik nedokáže voliče přesvědčovat o tom, že čerpáme zásoby našich vnuků a že filozofii konzumu musí nahradit filozofie udržitelného rozvoje. Naopak, neustálý růst konzumu nebrzděného žádnými ohledy je považován za projev společenské prosperity. Proto se nezdá být reálné, že by lidská společnost ustala ve svém „plýtvavém žíru“ a uvedla své hospodaření do rovnováhy s přírodou. Dílčím řešením tak může být částečná záměna energetických zdrojů. Svou roli v tomto procesu bude hrát bioenergetika. Oproti starým státům EU je její nástup v naší republice opožděn, a to následkem setkávání „nedotovaných“ paliv na bázi biomasy s „dotovanými“ palivy fosilními ještě po roce 1990. Ekonomická stimulace pro záměnu zdrojů tak neexistovala. Současné „období formování trhu s energetickou biomasou“ lze charakterizovat řadou protisměrných tendencí, které se musí v průběhu dalšího času „usadit“. Ti, kteří začali topit dřívím v době, kdy piliny a kůra byly odpadem, jsou rozladěni tím, že se z odpadů stala komodita, za kterou je nutno platit. Cena palivového dříví (nikoliv co do kvality, ale způsobu užití) v řadě regionů překročila výši cen užitkového dříví a obdobně - ceny štěpek pro energetické využití se vyrovnaly s cenami technologických štěpek. To přirozeně vyvolalo nervozitu u odběratelů užitkového dříví. Těžební odpad - polovinu století pálený bez užitku na pasekách - se začal využívat, což vyvolalo u některých ekologických aktivistů obavy z ochuzování stanovišť. Podnikatelské subjekty, které v energetickém využívání dříví spatřují svou perspektivu, se obrací na LČR, s. p., a s překvapením zjišťují, že podnik sice lesy spravuje, ale získávání těžebního odpadu je již ošetřeno smlouvami se subjekty zajišťujícími služby. Výrobci štěpek prožívají rozčarování z toho, že pro odběratele štěpek není tuna či prostorový metr jednotkou, za kterou jsou ochotni platit, ale že hodlají platit jen za energii, která je v dodávce obsažena. Vyřešení všech těchto rozporů chce jen čas a působení tržních principů. Bude-li cena energií stále růst, může být rozpor mezi cenami dříví pro energetiku a pro průmysl zpracování dřeva vyřešen tak, že se cena užitkového dříví zvýší, nebo vlastníci lesa umístí na trh o tolik zvýšené množství dříví, že bude jeho cena stagnovat. Problémem je to, že se na trhu setká „dotovaná poptávka“ po energetickém dříví s „nedotovanou poptávkou“ po dříví užitkovém. Tato situace nastala a nelze se divit představitelům průmyslu zpracování dřeva, že usilují o legislativní ošetření problému závaznou směrnicí tak, aby dříví zpracovatelné technologicky nesmělo být spáleno. Jak je z tohoto reálného příkladu zřejmé, musí být každý zásah státu velmi kvalifikovaný, aby nezpůsobil více škod než užitku. Pro lesní hospodářství nabízí energetické využívání dříví lék na stagnující tržby tím, že se do obchodně zajímavých komodit přesunou dosud neprodejné sortimenty surového dříví.