Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2005

Petr Kapitola, Miloš Knížek, Jan Liška, Vítězslava Pešková, František Soukup

Z hlediska ochrany lesa lze hodnocené období roku 2005 označit za poměrně příznivé. Podle evidence poškození lesních porostů se v celkovém měřítku zdravotní stav lesa nezhoršil, lokálně došlo i k mírnému zlepšení, zejména v případě kůrovcové situace. Převážně pozitivní bilanci dokumentuje další meziroční pokles nahodilých těžeb. Letošní výhled však po uplynulé zimě není optimistický, neboť sněhová kalamita vytvořila předpoklad pro opětovný vzestup gradace podkorního hmyzu.

Přehled poškození lesních porostů v roce 2005 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM. Číselné údaje se vztahují na zhruba tři čtvrtiny výměry lesů v ČR. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích; lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena. Evidovaný výskyt hlavních škodlivých činitelů v roce 2005 uvádí tabulka.

Abiotické vlivy a nahodilé těžby

Rok 2005 byl teplotně a srážkově slabě nadnormální. Průměrná roční teplota dosáhla 7,7 °C (odchylka +0,2 °C od normálu za období 1961–1990), průměrný srážkový úhrn činil 732 mm (109 % normálu). Průběh měsíčních teplot a zejména srážek během roku byl značně nevyrovnaný. Zdaleka nejvíce srážek spadlo v červenci; nejsušší byl říjen, v rámci vegetačního období pak červen (obr. 5). Z teplotních extremit je třeba zmínit pozdní mrazy (přízemní mrazíky), které se vyskytly během jara opakovaně a protáhly se téměř do poloviny června. Nejsilnější nárazy větru byly zaznamenány během ledna a února, v dalším průběhu roku především 29. července a z 16. na 17. prosince. Během zimy 2005/06 došlo opakovaně k rozsáhlým sněhovým polomům v důsledku přetížení korun mokrým sněhem.

Objem evidovaných nahodilých těžeb v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) činí za rok 2005 necelé 2 mil. m3 (2004: 2,4 mil. m3). Největší objem připadl jako obvykle na vítr, a to 1,4 mil. m3 (údaj zahrnuje i větší část větrných polomů padlých v listopadu 2004). Regionální rozložení zpracovaných polomů větrem, sněhem a námrazou znázorňuje obr. 1.

Celkový objem nahodilých těžeb činil podle dostupné evidence cca 3 mil. m3; vedle zmíněných abiotických poškození (2 mil. m3) zahrnuje dále kůrovcové těžby (0,66 mil. m3) a těžby dříví napadeného václavkou (0,26 mil. m3). Po přepočtu na celkovou plochu lesa se výše nahodilých těžeb rovná cca 4 mil. m3, což představuje zhruba jednu čtvrtinu těžeb celkových (v roce 2004 byl tento podíl třetinový). Vývoj nahodilých těžeb od roku 1990 zachycuje obr. 4.

Hmyz

Poškození jehličnanů podkorním hmyzem v roce 2005 celkově pokleslo ve smrkových porostech, avšak vzrostlo v porostech borových a také jedlových. Přemnožení kůrovců na smrku bylo ztlumeno jednak vlivem povětrnostních podmínek, které byly během hlavních období rojení převážně nepříznivé, jednak díky obranným opatřením prováděným na většině lesních majetků. Pro výchozí situaci v roce 2006 však může být negativní ta skutečnost, že teplé a suché počasí v závěru vegetační sezóny umožnilo řadě podkorních škůdců pokračovat v rozmnožování a vývoji.

Smrkového kůrovcového dříví bylo podle evidence zpracováno celkem 636 tis. m3 (z toho lapáků 165 tis. m3), což znamená pokles o třetinu oproti roku 2004 (940 tis. m3 včetně 235 tis. m3 lapáků). Vývoj smrkových kůrovcových těžeb na území republiky od roku 1990 zachycuje obr. 6. Z uvedeného objemu 636 tis. m3 za rok 2005 bylo odkorněno 73 tis. m3, chemicky asanováno 144 tis. m3, zbylá část byla vyvezena a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového

(Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) (588 tis. m3); lýkožroutem severským (Ips duplicatus) bylo podle evidence napadeno 38 tis. m3. Na většině území republiky se kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu; v přepočtu reprezentuje kůrovcové dříví v průměru 0,60 m3/ha smrkových porostů, tj. třikrát více než odpovídá základnímu stavu (0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb.). Nejvážnější situace přetrvává v oblasti jižních, západních a částečně i středních Čech a rovněž na severu Moravy a v přilehlém Slezsku (obr. 2).

V roce 2005 uskutečnila Lesní ochranná služba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., a národními parky celorepublikový monitoring výskytu lýkožrouta severského pomocí feromonových lapačů. Bylo potvrzeno, že tento druh je rozšířen na většině území republiky,

přičemž těžiště výskytu je stále soustředěno na střední a severní Moravě a ve Slezsku. Hlášený objem smrkového dříví napadeného l. severským také pochází převážně z území Moravskoslezského kraje, v menší míře také z kraje Olomouckého a Jihomoravského; na ostatním území působí zpravidla nevýznamné poškození.

Objem evidovaných těžeb borového dříví napadeného podkorním hmyzem se mírně zvýšil, a to z 18 tis. m3 v roce 2004 na 22 tis. m3 v roce 2005. Skutečný rozsah poškození borových porostů je však v obou uvedených letech mnohem vyšší.

Listožravý hmyz byl v jehličnatých porostech evidován na přibližné rozloze 3 tis. ha (2004:2,4 tis. ha). Šlo především o pilatky (zejména rodu Pristiphora) na smrku (celkem 1,1 tis. ha), lokálně gradující populace ploskohřbetek rodu Cephalcia na smrku (0,4 tis. ha), slabý výskyt bekyně mnišky (Lymantria monacha) (1 tis. ha) a také žíry pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella), evidované na úhrnné rozloze 0,4 tis. ha; přestože byl skutečný rozsah jeho přemnožení mnohem větší, nepředstavuje tento druh pro modříny vážnější nebezpečí. Rozsáhlejší obranné zásahy proti defoliátorům v jehličnatých porostech nebyly provedeny.

V listnatých porostech byl výskyt listožravého hmyzu evidován na rozloze přes 6 tis. ha (2004:5,2 tis. ha). V roce 2005 v oblasti jižní Moravy kulminovala gradace bekyně velkohlavé (Lymantria dispar), její výskyt byl zaznamenán na ploše cca 3,4 tis. ha; letecky zde bylo ošetřeno kolem 2 tis. ha nejvíce napadených dubových porostů. Komplex obalečů a píďalek na dubech (Tortrix viridana, Operophtera brumata aj.) byl evidován na ploše 2,8 tis. ha; očekávaný nástup nové gradace těchto defoliátorů v roce 2005 nenastal, což lze vysvětlit především nepříznivými podmínkami v době líhnutí housenek.

Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis) nadále setrvává na přijatelně nízké úrovni; v roce 2005 byly hlášeny necelé 2 tis. ha (2004: 1,5 tis. ha).

Obratlovci

Poškození výsadeb hlodavci bylo evidováno na celkové rozloze 1,2 tis. ha; téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2004 (0,65 tis. ha) koresponduje s novou gradační periodou některých druhů hrabošů nastoupivší v roce 2004.

Poškozování lesa ohryzem, loupáním a okusem zvěře představuje nadále zásadní negativní škodlivý faktor, zejména v souvislosti s přetrváváním neúměrně vysoké početnosti spárkaté zvěře. Souhrnné objektivní informace o výši poškození však nejsou podobně jako v minulých letech k dispozici. Lze předpokládat, že tuhá zima s vysokou dlouhotrvající sněhovou pokrývkou opět zvýšila celkový rozsah poškození.

Houbové choroby

V lesních školkách a výsadbách byly podobně jako v předchozích letech zjišťovány nejčastěji houby z rodu Fusarium, Cylindrocarpon, Alternaria a další. Během léta byl díky příznivým vlhkostním poměrům zaznamenán jak nárůst poškození semenáčků a sazenic kořenovými hnilobami, tak i sekundárních napadení nadzemních částí rostlin plísní šedou (Botrytis cinerea). Nástup padlí dubového (Microsphaera alphitoides) se poněkud opozdil, ale byl poměrně masívní. Poškození sypavkou borovou (Lophodermium spp.), které patří k nejsystematičtěji hlášeným fytopatologickým případům, bylo evidováno na celkové rozloze 1,8 tis. ha (2004: 1,7 tis. ha); vzhledem k průběhu počasí v létě lze předpokládat, že došlo k masivní infekci borovic, která se projeví až na jaře letošního roku. Karanténní červená sypavka borovic působená houbou Mycosphaerella pini se na našem území již plošně rozšířila, i když na borovici lesní zatím vážnější poškození nepůsobí. Chřadnutí až odumírání modřínů bylo registrováno především v kulturách a mlazinách, ale i u starších stromů; z nalézaných druhů hub dominovali zástupci rodu Nectria (především anamorfa Fusarium subglutinans), Phoma či Lachnellula.

Chřadnutí a odumírání smrkových porostů v důsledku napadení václavkou (především václavkou smrkovou – Armillaria ostoyae) pokračovalo v kalamitním měřítku na severní Moravě a ve Slezsku a zvýšený rozsah poškození se objevuje i v dalších oblastech (obr. 3). V r. 2005 bylo evidováno necelých 260 tis. m3 napadeného vytěženého dříví (2004: 300 tis. m3). Z ranových parazitů působí největší škody pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum). Starší borové porosty, především borovice černé, byly i v roce 2005 postiženy prosycháním, na kterém se podílí řada houbových patogenů jako Sphaeropsis sapinea aj.; oproti roku 2004 však výskyt jejich plodnic (fruktifikace) poklesl.

Letošní výhled

Prvořadý úkol v ochraně lesa v roce 2006 spočívá ve zpracování sněhové kalamity z uplynulé zimy tak, aby se v co největší možné míře předešlo namnožení podkorního hmyzu na polomovém dříví. Nejvíce jsou postiženy borové porosty, ve kterých bude v první řadě problémem modrání dřeva, působené houbami z rodu Ceratocystis; očekává se rovněž nárůst poškození ranovými parazity. Z podkorního hmyzu představuje největší riziko (vzhledem k vysokému podílu poškozených mladších borových porostů) napadení lýkožroutem vrcholkovým (Ips acuminatus), l. lesklým (Pityogenes chalcographus) a smoláky rodu Pissodes. V souvislosti s mimořádně vysokou sněhovou pokrývkou během uplynulé zimy budou zejména v horských oblastech ve větším měřítku mechanicky poničeny výsadby a kultury.

V ochraně lesa před podkorními škůdci nadále platí, že je třeba řešit obecně neutěšený stav na řadě drobných lesních majetků. Pokud jde o listožravý hmyz, je třeba upozornit především na pravděpodobný nástup gradace obalečů a píďalek na dubech na rozsáhlejším území (zejména budou-li letos na jaře příznivé podmínky pro líhnutí housenek). V oblastech, které byly v roce 2005 postiženy přemnožením hlodavců, je třeba i letos počítat s citelným poškozováním kultur.

Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa (VÚLHM) a bude rovněž k dispozici na webových stránkách ústavu (http://www.vulhm.cz).

Děkujeme všem, kdo poskytli podklady pro zpracování obou materiálů.

Adresa autorů:

Ing. Petr Kapitola, Ing. Miloš Knížek, Ing. Jan Liška, Ing. Vítězslava Pešková, Dr. František Soukup, CSc.

Útvar ochrany lesa – Lesní ochranná služba, VÚLHM Jíloviště-Strnady, 156 04 Praha 5 – Zbraslav

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv útvaru ochrany lesa VÚLHM

(P. Kapitola, M. Knížek, F. Soukup)