Vliv zvěře na stav lesa

Jaromír Latner

Dne 25. dubna 2006 se na zámku Dobříš a ověřovacím objektu v polesí Sv. Anna konal odborný seminář „Vliv zvěře na stav lesa“, organizovaný MŽP, odborem ekologie krajiny a lesa, oddělením ochrany lesa, ve spolupráci s Lesní a rybniční správou Zbiroh majetku Colloredo-Mannsfeld.

Obsah vybraných přednášek

V úvodním slovu RNDr. Františka Pojera, náměstka ministra a ředitele sekce ochrany přírody a krajiny byla zdůrazněna složitost problému vlivu zvěře na stav lesa. Ve využívání kulturního lesa by se různost požadavků měla nepochybně promítnout v kategorizaci lesa, tzn. ve stanovení dlouhodobých priorit a cílů obhospodařování lesů, směřujících buď k intenzivnímu provozu myslivosti, nebo k funkčně integrované péči o lesy, kde všechny složky ekosystému a zájem majitele lesa na jeho využívání tvoří vyrovnaný celek. V takovém případě je i zvěř součásti lesa a musí být obhospodařována tak, aby svými životními projevy nenarušovala vyrovnaný vztah ekologických, hospodářských a ekonomických hodnot ekosystému kulturního lesa.

Ing. Tomáš Staněk, CSc., zástupce ředitele odboru ekologie krajiny a lesa MŽP, ve svém příspěvku „Priority, souvislosti a využití výsledků výzkumného projektu“ zdůraznil, „že účelem semináře není snaha vylučovat zvěř z našich lesů, kam neodmyslitelně patří, ale naopak pomoci definovat její optimální postavení v ekosystému lesa a zachovat tak její trvale udržitelný rozvoj v naší přírodě.“ Krátce pak informoval o záměru MŽP na vyvíjení a do provozní praxe prosazování nástrojů napomáhajících naplňování přijaté koncepce přírodě blízkého způsobu obhospodařování lesů (zařizovací metoda na bázi provozní inventarizace, hodnocení funkcí lesů, změna způsobu vylišování pásem ohrožení v imisních oblastech, řešení managementu lesů z pohledu vázání uhlíku v návaznosti na uvažovaný prodej uhlíkových přebytků republiky po roce 2008). Dále pak velmi podrobně zmínil všechny klíčové lesopolitické a enviromentální dokumenty zabývající se omezením škod působených na lese spárkatou zvěří, dosažením únosných stavů a jejich trvalým udržováním.

Ing. Vladimír Zatloukal (IFER) připomenul prioritu týkající se problematiky vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystémy - „Dosažení a udržení rovnováhy mezi stavem lesních ekosystémů a stavy zvěře“. Mezi opatření prováděných vlastníky lesa k zamezení škod zvěří uvedl:

- sledování působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí KSP;

- sledování početních stavů zvěře;

- využívání pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby;

- předkládání návrhů na snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody;

- ochrana ohrožených lesních porostů proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1% výměry lesa vlastníka v honitbě.

Velmi podrobně pak účastníky semináře seznámil s projektem VaV/640/05/03 „Způsoby omezení negativního vlivu zvěře na stav lesních ekosystémů“ vypsaného v roce 2003 MŽP a řešeného Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o., v Jílovém u Prahy (IFER). V rámci řešeného úkolu byly vybrány ke sledování tři objekty (Lesní objekt Libeř, Lesní objekt Sv. Anna, Lesní objekty NPR Ranšpurk a Cahnov) lišící se stavy a skladbou spárkaté zvěře a intenzitou mysliveckého hospodaření. Z výsledku, jednoznačně prokazujícího negativní vliv zvěře na stav lesních ekosystémů a na ekonomiku jejich obhospodařování, vidí základní problém v nevyváženosti práv a povinností mezi vlastníkem lesa a myslivecky hospodařícím subjektem, který lze napravit pouze nápravou legislativy, v principu však v redukci stavů spárkaté zvěře na hranici tzv. normovaných stavů.

Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., z Ústavu tvorby a ochrany krajiny, LDF MZLU v Brně, seznámil s rámcovou modifikací ekosystémového přístupu k řešení škod zvěří na lesích výpočtem újmy na celospolečenských funkcích lesa metodou „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení funkcí lesa ČR“ (Vyskot I. a kol. 2003) na modelové lokalitě Sv. Anna.

S předběžnými výsledky šetření vlivu zvěře na stav lesa v Krušných horách s použitím již šetřených údajů z NIL seznámil ve svém referátu Ing. Miroslav Sloup z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. I zde je zcela patrný opětovný nárůst škod zvěří.

Při pochůzce v ověřovacím objektu Sv. Anna se seznámili účastníci slovy Ing. Jiřího Zahradníčka s LHP zpracovaného dle „Metodiky tvorby LHP na podkladě provozní inventarizace“ a způsobem hospodaření v zóně omezeného managementu a zóně plného managementu.

Co na semináři chybělo...

I když jsem přesvědčen, že proklamovaná náplň semináře byla beze zbytku splněna a podané informace o dílčích výsledcích šetření plně prokazují odbornou zdatnost řešitele včetně obrovského množství vynaložené práce na získání výsledků jednotlivých měření, mnozí účastníci semináře čekali ještě něco více. To „něco“ by mohlo být případně návodem k následnému zadávání nových řešení.

Jde např. o:

- jarní sčítání zvěře – systém je zcela nefunkční – navrhnout jiný;

- přikrmování zvěře v zimním období ve volných honitbách – ano, či ne;

- posoudit správnost stanovování normovaných stavů;

- únosné stavy spárkaté zvěře – konkrétně stanovit;

- únosné škody – stanovit pro určité lokality konkrétně, např. procenticky;

- promítnout lokální soustředění zvěře při extremních klimatických podmínkách;

- zpracovat a navrhnout paragrafové znění změn zákona o myslivosti a mnoho jiných.

Dnes již není základní rozpor mezi lesníky a myslivci v názoru, zda zvěř škody způsobuje, či ne, ale je rozpor v pojmech „únosné stavy“ a „únosné škody“. I minimální stavy spárkaté zvěře způsobí na lesním ekosystému škodu. Je to však, nebo není, škoda minimální, škoda únosná?

Adresa autora:

Ing. Jaromír Latner, CSc.

LČR, s. p., Lesní správa Jeseník

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.