Aktuální rozšíření lýkožrouta severského v ČR
V letech 2000 a 2002 proběhl monitoring lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v rámci ČR. Výsledky byly prezentovány v suplementech Zpravodaje ochrany lesa spolu s celkovým přehledem výskytu škodlivých činitelů za příslušný rok. V letech 2003 a 2004 došlo ke gradaci kůrovců v rámci celé ČR a na základě vzorků brouků zasílaných lesníky především z jižní Moravy bylo možno usuzovat na rozšiřování areálu s vyšší početností l. severského. Proto v roce 2005 provedla Lesní ochranná služba (LOS) ve spolupráci s LČR, s. p., a správami národních parků opětovný celorepublikový monitoring lýkožrouta severského.
K odchytu byly využity feromonové odparníky ID Ecolure, objednané lesními správami. Na lesní správy a lesní závody, kde nebyl tento feromonový odparník objednán, dodala LOS vždy pět kusů odparníků prostřednictvím ředitelství LČR. Výzkum se prováděl celkem na 84 LS/LZ a v NP Šumava, KRNAP a NP České Švýcarsko. Odchyt byl prováděn pouze v jarním období
(8 týdnů od počátku rojení) do lapačů Theysohn‚. Rozmístění bylo provedeno tak, aby byl každý lapač postaven v jiném revíru a aby byla pokryta celá výšková členitost lesní správy. Lapače byly umístěny přednostně do lokalit s výskytem kůrovcového dříví v loňském roce. Průměrné odchyty brouků na jednotlivých LS/LZ/NP za celou republiku jsou publikovány ve Zpravodaji ochrany lesa.
Celkem bylo odchyceno 168 439 jedinců l. severského. Na 33 LS/LZ a ve všech sledovaných NP byly odchyty nulové. Nejvyšší odchyt byl zaznamenán na LS Náměšť nad Oslavou – celkem 68 901 brouků l. severského, průměrně 1969 brouků na jeden lapač. Druhý celkový nejvyšší odchyt byl zaznamenán na LS Opava, kde se odchytlo 17 502 brouků, v průměru 1591 brouků na jeden lapač. Nejvyšší průměrný odchyt na jeden lapač měla LS Buchlovice, a to 1980 brouků.
Průměrné počty brouků chycených do jednoho lapače ukazují, že největší početnosti l. severského jsou stále koncentrovány na střední a severní Moravu a do Slezska. Druh je rozšířen na území celé ČR, i když v Čechách v nízkých populačních hustotách, takže někdy nebyl zachycen vůbec. Pomocí této metody je možné detekovat výskyt (mapa) i v místech, kde je fyzické nalezení brouků v terénu nemožné. Nejpočetnější je tento druh stále do nadmořské výšky 600 m. Kromě Moravy a Slezska nebylo zatím hlášeno žádné významnější poškození, je však nutné tomuto druhu věnovat patřičnou pozornost, neboť především v západních Čechách již bylo zaznamenáno napadení jednotlivých stromů.
Ve srovnání s monitoringem provedeným v roce 2000 i 2002 je zřejmé šíření l. severského přes severní části Českomoravské vrchoviny do Čech směrem na Litomyšl, a dále nárůst početnosti v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny (LS Náměšť nad Oslavou). L. severský se šíří v rámci nižších poloh a vyhýbá se horským oblastem. Je otázkou času, kdy se tento druh rozšíří po celé ČR, hlavně v níže položených částech.
Zdá se, že početnost brouků byla i přes intenzívní odstraňování napadených stromů v podzimním a zimním období vysoká. Brouci přezimovali pravděpodobně především v hrabance. O tom svědčí i vysoké odchyty ve feromonových lapačích (graf). Výlet brouků nastal i přes dlouhou a chladnou zimu v běžném období, tj. koncem dubna. Později poletovalo jen malé množství jedinců.
Poděkování: Velmi děkujeme všem lesníkům, kteří se podíleli na monitoringu a především Ing. Ladislavu Půlpánovi za pomoc s organizací. Článek vychází z řešení výzkumného záměru Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí (MZE 0002070201) a z praktické realizace pověření Lesní ochranné služby.
Jaroslav Holuša, Miloš Knížek