Kůrovci na smrku ve středoevropském regionu

Jan Liška, Miloš Knížek

V roce 2004 jsme v tomto časopise (LP 6/2004, str. 302-303) seznámili lesnickou veřejnost se situací výskytu kůrovců na smrku ve středoevropském regionu, chápaném ve smyslu prostoru, vymezeném Českem a všemi s ním sousedícími zeměmi. Tehdy se nám jevilo potřebné upozornit na skutečnost, že nebezpečí „kůrovcové gradace“ ohrožuje nejenom nás, ale i okolní země, resp. celou středoevropskou oblast pěstování smrku. Obavy ze stupňování nepříznivého vývoje se naštěstí nepotvrdily, neboť povětrnostní podmínky roku 2004 a částečně i 2005 byly pro rozvoj gradace silně nepříznivé a v kombinaci s přijatými obrannými opatřeními vedly k poklesu intenzity přemnožení smrkových kůrovců. Nicméně druhá polovina vegetačního období minulého roku byla pro tyto škůdce opět příznivá, což se projevilo a projevuje přetrváváním neuspokojivého stavu na mnoha místech u nás i v okolních státech.

Česko

Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v loňském roce dosáhl hodnoty kolem 650 tis. m3, a protože číselné údaje o výskytu škodlivých činitelů jsou každoročně k dispozici z cca 3/4 rozlohy lesa, lze v celorepublikovém měřítku hovořit o přibližně 1 mil. m3 kůrovcového dříví. Uvedenou výši celostátního objemu rozhodně není možno označit za uspokojivý stav a je zřejmé, že v případě teplého a suchého počasí může v letošním roce na mnoha místech opět propuknout gradace (zejména pak v oblastech poškozených polomy uplynulé zimy).

Situace v okolních zemích

Také u našich sousedů vycházejí, podobně jako u nás, „Přehledy výskytu lesních škodlivých činitelů“ za jednotlivé roky, v nichž lze nalézt údaje o evidovaných objemech smrkového kůrovcového dříví v rámci příslušných států, případně zemí. Jejich přehled podává přiložená tabulka. Vyplývá z ní, že celková situace je v daných územích značně odlišná (jako vzájemně srovnatelné kritérium je uveden přepočet objemu smrkového kůrovcového dříví na 1 ha smrkových porostů, neboť absolutní hodnoty nejsou vzhledem k rozdílnému plošnému zastoupení smrku přímo použitelné).

Nejhorší situace s výskytem kůrovců na smrku panuje na Slovensku, kde tento přepočet činí pro rok 2005 téměř 2 m3/ha, nejlepší je pak v Sasku, kde tato hodnota mírně přesahuje 0,1 m3/ha. Je pro nás příznivé, že kromě výše zmíněného Saska všechny ostatní státy (země) dosahují vyšších číselných hodnot, než činí přepočet pro naše území (viz tabulka). Je přitom nutné zdůraznit skutečnost, že i když ve všech zemích je značná část či dokonce převážná většina smrkových porostů nepůvodních a navíc monokulturního charakteru, právě české hospodářské smrčiny se nalézají zřejmě v jedněch z nejhorších podmínek ovlivňujících zdravotní stav porostů. Zejména pak ve srovnání s karpatskou oblastí Polska a Slovenska či s podmínkami alpských předhůří Rakouska a Bavorska, kde minimálně z pohledu průměrného zásobení srážkami jsou smrčiny ve výrazně lepším zdravotním stavu (méně stresovány). Současně jde o oblasti, kde jsou lesní půdy mírněji postiženy acidifikací a stromy tolik netrpí živinovými deficiencemi.

V okolí státních hranic Česka panuje nejhorší situace, co se týká výskytu kůrovců na smrku, na severozápadním Slovensku (Kysuce) a v přilehlé oblasti Polska (Beskid Slaski), tj. v bezprostředním okolí české části Těšínského Slezska (Slezských a části Moravskoslezských Beskyd). Zde existuje reálná hrozba rozšíření přemnožení i na naše území, neboť v celém prostoru dochází v současnosti k výraznému chřadnutí a odumírání smrku s příznaky masivního výskytu václavky. Samostatnou kapitolu pak představuje trvající přemnožení lýkožrouta smrkového v prostoru bavorské a české části Šumavy, jež však probíhá převážně na území obou národních parků v oblastech „bezzásahového“ režimu, tj. mimo vliv tradiční ochrany lesa.

Nebezpečí gradace stále trvá

Pokud budeme předpokládat, že vypovídací hodnota evidovaných objemů kůrovcového dříví v rámci jednotlivých zemí, tj. jejich korespondence s reálným stavem v daných lesních porostech, je alespoň rámcově vzájemně srovnatelná, pak tuzemská praktická ochrana lesa nikterak nezaostává za situací u našich sousedů. To je potěšitelné zejména vzhledem k „vyspělým západním státům“, jež nejenom lesníkům bývají často prezentovány jako nedostižný příklad a vzor.

Loňské objemy evidovaného kůrovcového dříví v celém středoevropském regionu z obecného hlediska jednoznačně signalizují (s určitou výjimkou zmíněného Saska), že nebezpečí gradace kůrovců na smrku zde stále trvá. Zejména pokud budou během vegetační sezóny povětrnostní vlivy vývoji kůrovců příznivé, lze v letošním roce opět očekávat významné poškození lesa touto skupinou biotických škodlivých činitelů. Proto je potřebné situaci nepodceňovat a obraně proti nim věnovat i nadále náležitou pozornost. Z hlediska vlastnických vztahů pak stále platí, že nejohroženější skupinu představují lesy drobných vlastníků, kde se účinné metody obrany uplatňují z celé řady důvodů nejobtížněji.

Nejenom u nás, ale i v ostatních zmíněných zemích je jako hlavní původce poškození evidován lýkožrout smrkový (Ips typographus), ostatní druhy jsou vedeny jako doprovodné, přičemž jejich podíl na poškození nepřekračuje 10 až 15 %.

Adresa autorů:

Ing. Jan Liška

Ing. Miloš Knížek

Lesní ochranná služba VÚLHM Jíloviště-Strnady

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Pozn.: údaje z Polska v grafu i tabulce se vztahují k období 1. 10. 2004–30. 9. 2005 a k území jižní oblasti výskytu smrku (Sudety a Karpaty).