Produkce a spotřeba celulózy, papíru a kartónu
Předposlední ze série článků, věnujících se výstupům ze studie „European Forest Sector Outlook Study 1960 - 2000 - 2020“, o níž informovala Lesnická práce č. 9/2005 na str. 460–461 a která byla vydána v dubnu roku 2005 byla vydána Ekonomickou komisí pro Evropu Organizace spojených národů (UNECE – United Nations Economic Commision for Europe), je zaměřen na téma celulózy, papíru a kartónu.
Studie se zabývá jen celulózou vyráběnou ze dřeva, a to mechanicky (broušením dřevoviny) a chemicky (různými chemickými postupy ze štěpek z vlákninového dříví).
Celulóza ze dřeva
Po celých uplynulých 40 let byla v Evropě spotřeba celulózy vyšší než její produkce, a v posledních letech objem dovozu narůstal až na úroveň přes
6 mil. tun v roce 2000. Výslednicí tohoto trendu je, že se vlastně do Evropy dováží významný objem dříví – byť již ve formě celulózy, a to i když má Evropa svých zásob celulózového dříví dostatek. Západní Evropa (ZE) je s podílem 80 % dominantním producentem celulózy, a s podílem 84 % i největším jejím spotřebitelem. Východní Evropa (VE) byla v roce 2000 s produkcí 3,4 mil. tun a spotřebou
4,1 mil. tun malým importérem, zatímco SNS s produkcí 5,9 mil. tun a spotřebou 4,4 mil. tun malým exportérem. V ZE rostla produkce i spotřeba celulózy trvale, průměrným ročním nárůstem produkce o 1,8 % (0,9 mil. tun) a spotřeby o 2,2 % (1 mil. tun). Produkce se tak za 40 let zdvojnásobila a spotřeba se zvýšila markantně nad dvojnásobek. I když se tempa nárůstu produkce i spotřeby v posledních letech snižují, zůstává trend dalšího nárůstu přesvědčivý. Ve VE rostla produkce i spotřeba až do roku 1990 rovnoměrně o 1 % ročně. Poté klesla produkce i spotřeba na polovinu, ale již od roku 1994 se produkce opět zvyšuje, a vzhledem ke stávajícím zásobám dříví v porostech v sub-regionu je předpoklad udržení růstového trendu. V SNS bylo od roku 1960 do roku 1989 průměrné tempo růstu produkce i spotřeby cca 4 %, ale pak následoval pokles produkce i spotřeby na 1/3. Přestože se od roku 1994 tempo nárůstu produkce i spotřeby zvedlo na 6,2 %, bude ještě dlouho trvat, než bude dosaženo původní úrovně produkce i spotřeby. Celková produkce celulózy vyráběné ze dřeva vzroste v Evropě ze 46 mil. tun v roce 2000 na 66 mil. tun v roce 2020, ale spotřeba dosáhne 75 mil. tun. I nadále tedy zůstane Evropa čistým importérem celulózy. V ZE poroste produkce i spotřeba meziročně o 0,8 až 1,2 %, a to při dalším zvyšování podílu sběrového papíru na produkci papírenských výrobků. Ve VE poroste produkce i spotřeba o 4 až 4,1 %, a tak zůstane tento sub-region nadále importérem celulózy. Největší změny se očekávají v SNS kde se bude produkce zvyšovat o 5,5 % a spotřeba o 5,1 %. Produkce se tak oproti roku 2000 zvýší trojnásobně a rozdíl mezi produkcí a spotřebou umožní umístit přebytek produkce na evropský a asijský trh.
Mechanicky vyráběná celulóza
Produkce i spotřeba mechanicky vyráběné celulózy jsou v Evropě dlouhodobě vyrovnané. Dominantní podíl na produkci i spotřebě má s 90 % ZE, vykazující růst produkce i spotřeby o cca 2,1 % (200 tis. tun) ročně, ale se zpomalením v posledním desetiletí. Ve VE nastal v roce 1990 pokles, trvající do roku 1994. Od té doby produkce a spotřeba až do roku 2000 již neklesala, ale také nerostla.
V SNS byl až do roku 1990 plynulý nárůst produkce i spotřeby, následovaný v roce 1990 poklesem na
50 % úrovně před rokem 1990. Od roku 1994 produkce i spotřeba stagnují.
Chemicky vyráběná celulóza
Celulóza vyráběná chemickou cestou představuje největší podíl na produkci i spotřebě celulózy v Evropě. ZE se na její produkci podílí 77 % a na spotřebě 83 %, s plynulým nárůstem produkce o 2 % (400 tis. tun) a spotřeby o 2,5 % (500 tis. tun) ročně. Na rozdíl od celulózy vyráběné mechanicky se tempo nárůstu produkce i spotřeby nesnižuje, ale zůstává stabilní. V roce 2000 tak dosáhla produkce i spotřeba dvojnásobku roku 1960. Rozdíl mezi produkcí a spotřebou vyústil v roce 2000 v import 6 mil. tun celulózy, což představuje 20 % spotřeby ZE, a potřeba importu nadále narůstá o 100 tis. tun ročně. Co se týká situace v SNS, je vývoj podobný situaci u mechanicky vyráběné celulózy. Ve VE je vývoj podobný trendům u mechanicky vyráběné celulózy s tím rozdílem, že obnova produkce i spotřeby probíhá po poklesu v roce 1990 poněkud rychleji.
Novinový papír
Produkce novinového papíru je v Evropě dlouhodobě vyšší než spotřeba, což vede k čistému ročnímu exportu mimo Evropu ve výši 0,5 až 1,0 mil. tun ročně. Na produkci i spotřebě se podílí nejvyšší měrou ZE (80 % produkce a 84 % spotřeby v roce 2000), vykazující trvalý nárůst produkce i spotřeby v průměrné výši o 2,4 % (140 tis. tun) ročně. Zajímavostí je, že v SNS poklesla po roce 1990 spotřeba tak výrazně, že i při současném poklesu produkce vzrostl export z tohoto sub-regionu. V SNS rostla produkce i spotřeba novinového papíru rovnoměrně až do roku 1990, kdy klesla produkce na 1/2, a spotřeba na 1/4 předchozí úrovně. Od roku 1995 se produkce postupně zvyšuje, ale spotřeba zůstává nadále hluboko pod úrovní roku 1990. VE představuje v měřítku Evropy malého producenta i spotřebitele, přičemž dlouhodobě převažuje spotřeba nad produkcí, a import do sub-regionu stále narůstá. Ve VE totiž produkce roste o 2,3 % ročně, ale nárůst spotřeby ji předstihuje o cca 0,4 % ročně, což vyžaduje roční import cca 20 tis. tun. Za povšimnutí stojí, že jedině výroba novinového papíru nebyla ve VE postižena výrazným „porevolučním“ poklesem. Produkce novinového papíru v Evropě nadále poroste z 12,7 mil. tun v roce 2000 na 21,3 mil. tun v roce 2020, spotřeba z 12 mil. tun na 19,5 mil. tun. Čistý export z Evropy tak vzroste z 0,7 na 1,8 mil. tun. ZE si pozici největšího producenta i spotřebitele udrží, ale s nižším podílem na trhu. Průměrný roční nárůst se očekává u produkce o 1,3 % a u spotřeby o 1,8 %. Produkce dosáhne úrovně 13,5 mil. tun a spotřeba 14,7 mil. tun. Čistý import do sub-regionu tak dosáhne 1,2 mil. tun ročně. Ve VE poroste produkce
o 4,3 % a spotřeba o 4,1 % ročně. Import do sub-regionu tak dosáhne v roce 2020 cca 1 mil. tun. Nejvýznamnější změny se očekávají v SNS, kde budou produkce i spotřeba růst o cca 7 % ročně. Roční produkce se tak zvýší na 6,5 mil. tun a spotřeba vzroste na 2,5 mil. tun. Čistý export dosáhne 4 mil. tun a bude určen pro evropský i asijský trh.
Tiskařský a kancelářský papír
Tempo nárůstu je u tiskařského a kancelářského papíru nejrychlejší ze všech skupin papírenských výrobků, a rovněž nejvyšší je v této skupině objem exportu mimo Evropu (5,5 mil. tun v roce 2000). ZE se na produkci této skupiny výrobků podílí 95 % a na exportu 90 %. Na zbytku se téměř rovnoměrně podílí SNS a VE s tím, že v posledních letech se podíl VE mírně zvyšuje. V ZE je tempo růstu produkce 4,7 % (0,7 mil. tun) a spotřeby 4,3 % (0,5 mil. tun) ročně. Ve VE rostla produkce i spotřeba velmi mírným tempem do roku 1990, po kterém následoval tříletý pokles. Poté se začala spotřeba zvyšovat o 1,6 % rychleji než produkce, což vyvolalo potřebu ročního dovozu cca 60 tis. tun. V SNS poklesla po roce 1990 produkce i spotřeba na 1/4 a velice mírné oživení se projevilo až po roce 1995. Zajímavá je předpokládaná změna pozice Evropy z čistého exportéra na čistého importéra (z 5,5 mil. tun exportu v roce 2000 na 1,4 mil. tun importu v roce 2020). K tomuto zvratu dojde především následkem růstu spotřeby v celém regionu a následkem zpomalení růstu produkce v ZE. V celé Evropě se předpokládá nárůst produkce na 60,4 mil. tun, zatímco se spotřeba oproti roku 2000 zdvojnásobí a dosáhne 61,8 mil. tun. V ZE poroste produkce o 2,2 %, ale spotřeba o 2,9 %. Export ze sub-regionu se tak na konci období sníží na 3,4 mil. tun. Největší změny se očekávají na trhu VE, kde se v souvislosti s celkovým hospodářským růstem předpokládá nárůst spotřeby o 6,9 %, zatímco růst produkce „jen“ o 6,4 %. Objem dovozu do sub-regionu se tak zvýší z 1 mil. tun v roce 2000 na 4,6 mil. tun v roce 2020, tedy téměř pětkrát! I když bude tempo růstu produkce i spotřeby v SNS relativně velmi vysoké (7,9 až 8,2 %), vztahuje se k velice nízkému počátečnímu objemu, a protože se dále předpokládá, že produkce bude v rovnováze se spotřebou, nebude evropská pozice SNS v této komoditě příliš významná.
Ostatní papír a kartóny
Celková produkce přesahuje v Evropě spotřebu, což vede k malému exportu. ZE se na produkci i spotřebě podílí cca 85 %, při dosavadním tempu nárůstu produkce o 2,8 % a spotřeby 2,6 % ročně. Ve VE sice produkce i spotřeba po roce 1990 poklesly o 1/3, ale jen s malou časovou prodlevou se trh s ostatním papírem a kartónem vzpamatoval, produkce začala růst tempem 3,5 % a spotřeba dokonce tempem 4,8 %. V SNS rostla produkce i spotřeba relativně vysokým tempem až do roku 1990, kdy klesly na 1/4 předchozí úrovně. Jisté oživení nastalo až po 5 letech, ale až po roce 2002 je možné považovat růst produkce i spotřeby za trvalý. Do roku 2020 poroste v Evropě produkce o 2,5 % a spotřeba o 2,6 %. Celková produkce tak dosáhne 83,7 mil. tun a celková spotřeba 79,8 mil. tun. Malý export se tedy udrží (necelé 4 mil. tun). Největší podíl na trhu si udrží ZE s tempem růstu produkce i spotřeby cca 2 % a s exportem v posledním roce sledovaného období cca 3 mil. tun. Ve VE poroste produkce o 4,5 % a na konci období dosáhne 11,3 mil. tun. Spotřeba však poroste rychleji (o 4,7 %) a vzroste na 12,8 mil. tun. Na konci období tedy zůstane zachována potřeba importu do sub-regionu. V SNS poroste produkce o 5,1 % a spotřeba o 5,2 %. Na konci období se tak produkce i spotřeba sub-regionu dostanou jen mírně nad úroveň roku 1990. Objem exportu se však proti roku 2000 zvýší o cca 1,4 mil. tun ročně.
Recyklace papíru
Sběrový papír je surovinou pro papírenský průmysl, jejíž význam v uplynulých letech rostl. Vysoká míra recyklace papíru je především v ZE, která se na sběru a opětovném využití papíru podílí 90 %. V SNS a ve VE je tedy papírenská výroba více závislá na celulóze jako primární surovině. Spotřeba papíru k recyklaci se v ZE zvyšovala o 5% ročně, ve VE o 2,8 % a v SNS o 2,3 %. Celkový objem recyklace papíru se v dalších 20 letech zdvojnásobí a zachová se i víceméně setrvalý objem exportu sběrového papíru. ZE si díky dosavadním zkušenostem se zpracováním sběrového papíru a dosud vybudovaným kapacitám na jeho zpracování udrží dominantní pozici v tomto segmentu. I když poroste ve VE a v SNS sběr a zpracování použitého papíru relativně vysokým tempem (o 6,3 až 7,7 %), byla počáteční úroveň natolik nízká, že bude vysoký relativní nárůst doprovázen jen malým nárůstem v absolutních hodnotách. Ve VE se předpokládá, že sběr použitého papíru bude díky recyklační politice EU a zvládnutému systému sběru narůstat rychleji než budování kapacit na jeho zpracování. Proto se během dalších
20 let předpokládá export sběrového papíru ze sub-regionu. Tento přebytek pravděpodobně vstřebá SNS, kde se předpokládá opačný vývoj, tj. rychlejší budování kapacit na zpracování sběrového papíru, než zvládnutí systému jeho sběru.
Statistické údaje o využívání sběrového papíru k recyklaci jsou k dispozici v ZE od roku 1960, od roku 1970 ve zbytku Evropy. Z těchto údajů vyplývá, že se v Evropě (jako celku) zvýšil podíl sběrového papíru na vsázce do výroby z 25 % v roce 1970 na 50 % v roce 2000. Největší nárůst byl v posledním desetiletí, což koresponduje s politikou ochrany životního prostředí, uplatňovanou v Evropě ve stejném období. V ZE stoupl podíl sběrového papíru na recyklaci z 25 % v roce 1970 na 35 % v roce 1990, a v roce 2000 již mírně překročil 50 %. Tento stav je výslednicí jak tlaků na ochranu životního prostředí, tak poptávky zpracovatelských kapacit. Ve VE vzrostl postupně podíl sběrového papíru na recyklaci na 30 až 35 %, a na této úrovni se udržel do konce tisíciletí. Nejzajímavější byl vývoj recyklace papíru v SNS. Tam vzrostl podíl recyklovaného papíru z necelých 15 % v roce 1970 na cca 35 % v 80. letech a v roce 2000 dosáhl 42 %. Tento nárůst, a to i v období, kdy v ostatních sledovaných činnostech nastal výrazný propad, se vysvětluje tím, že pro přepracování sběrového papíru jsou potřebné výrazně nižší finanční vklady než při zpracovávání primárních surovin, což zřejmě hrálo rozhodující roli při tehdejším celkovém útlumu ekonomiky v SNS. Zvyšování podílu sběrového papíru na výrobě papíru a kartónu se v Evropě v dalším období zpomalí, protože se již blíží technické limity recyklace (např. znečištěného papíru), a z důvodu, že některé druhy papíru nelze vyrábět z recyklátu vůbec.
Adresa autora: Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.
Ústav lesnické a dřevařské techniky,
LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámka:
SNS – Společenství nezávislých států (Bělorusko, Ruská federace, Moldavsko, Ukrajina)
Západní Evropa – Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie
Východní Evropa – Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá hora, Slovensko, Slovinsko, Makedonie, Turecko