Těžební možnosti u s. p. LČR Hradec Králové
Jaromír Vašíček a kol.
V květnové LP na str. 12 jste se mohli dočíst o těžebních možnostech v lesích na celém území ČR. V rámci stejného zadání od MZe zpracoval stejný tým zaměstnanců Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL) podobnou studii pouze pro území, které spravují Lesy České republiky, s. p.
Podklady
Podkladovými údaji byla data LHP a LHO z let 1995-2004, pořízená při zpracování lesních hospodářských plánů a osnov, které jsou uložena v datovém skladu Informačního a datového centra ÚHÚL. Data byla použita v souladu s podmínkami, které umožňují poskytnutí příspěvku na vyhotovení LHP. Dalším podkladem byly údaje publikované ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství ČR („Zelená zpráva“) za vybrané roky a data poskytnutá LČR, s. p., na základě smlouvy mezi LČR a ÚHÚL.
Základní charakteristiky a trendy vývoje u LČR, s.p.
- Základní trendy vývoje lesů na území ČR (viz LP č. 5/2006) jsou podobné vývojovým trendům lesů ve vlastnictví státu ve správě LČR, s. p. (plošný podíl lesů ve správě LČR, s. p., činí 51,5 % z celkové výměry lesů na území ČR).
- V letech 1995–2004 došlo především vlivem restitučního procesu ke zmenšení výměry porostní půdy u LČR, s. p.
- V letech 1995–2004 se pozvolna zvyšoval celkový objem těžby dřeva.
- V letech 1995–2004 pozvolna rostla průměrná těžební intenzita ze 3,81 m3/ha v roce 1993 až na 5,74 m3/ha v roce 2004.
- Od roku 2001 klesá rozdíl mezi etátem a celkovou výší skutečné těžby dříví (vyjádřeno v % z 9,08 % v roce 2001 na 4,27 % v roce 2004).
Metodika stanovení těžebních možností u LČR, s. p.
Lesy ve vlastnictví státu ve správě LČR, s. p., byly pro účel této studie rozděleny na lesy hospodářsky využitelné a hospodářsky využitelné s omezeními:
- lesy hospodářsky využitelné: lesy hospodářské a lesy zvláštního určení vyjma 1. zóny CHKO, NPR, PR, NPP a PP;
- lesy s hospodářskými omezeními: lesy ochranné a lesy zvláštního určení, 1. zóny CHKO, NPR, PR, NPP a PP.
Výpočty výhledů těžebních možností včetně variant byly provedeny pouze pro lesy hospodářsky využitelné.
Výpočet výhledů těžeb byl uskutečněn podle jednotlivých LHC, decenií a pro každou dřevinu v etáži samostatně v následujících krocích.
1. Stanovil se objem mýtní těžby podle těžebního procenta.
2. Podle těžebního procenta se určila těžební plocha.
3. Bylo-li těžební procento nulové, vypočítala se výše probírek z probírkových procent.
4. Zvýšil se věk o 10 let.
5. Plocha se snížila o těžební plochu.
6. Založil se první věkový stupeň o výměře těžební plochy a zařadil se mezi obnovené části porostu.
7. Zásoba se snížila o objem mýtní těžby.
8. Zásoba se zvýšila přírůstovým koeficientem odvozeným z růstových tabulek.
Výpočet proběhl samostatně vždy pro každou dřevinu v etáži.
Uvedený model má tyto charakteristiky:
- předpokládá, že první věkový stupeň má stejné zakmenění a zastoupení dřevin jako obnovovaný porost;
- při výpočtu se vychází ze současně platných, probírkových a dílčích těžebních procent bez ohledu na stav porostů;
- v rámci prvního decenia dochází ke smýcení všech přestárlých porostů podle rámcových směrnic hospodaření.
Z uvedeného důvodu je pro určení maximální celkové výše těžeb také velice důležitý parametr určující délku „předpovědi“. V rámci tohoto časového intervalu se následně rozpočítává „úvodní skok“, který je zapříčiněn nevhodnou věkovou strukturou (přestárlé porosty podle HS).
Vzhledem k rozdílnému začátku platnosti jednotlivých LHP (v rozmezí let 1995–2004) představuje etát hodnotu určenou v průměru před
5 lety. Dnešní skutečný stav etátu se může od součtu stavů uváděných jednotlivými platnými LHP nevýznamně lišit.
Varianty výpočtu
MZe uložilo ÚHÚL posoudit potenciál navýšení těžebních možností v lesích ve vlastnictví státu ve správě LČR, s. p., v rámci platné legislativy. Byly propočítány následující varianty:
Varianta 1: Navýšení těžby předmýtní až o 20 %
Tuto variantu umožňuje prováděcí vyhláška MZe č. 84/1996 o lesním hospodářském plánování, kde v § 8 odstavci 10 je uvedeno: „Těžbu předmýtní stanovenou podle odstavců 8 a 9 lze zvýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýše však o 20 %.“
Varianta 2: Snížení obmýtí u vybraných hospodářských souborů
V databázi ÚHÚL o lesích ve správě LČR figuruje celkem 1402 typových hospodářských souborů (HS) - v rámci celkové porostní plochy v lesích ve správě LČR plochy HS kolísají v rozpětí od 0,32 ha do 100 111 ha.
Z databáze byly vybrány statisticky plošně významné hospodářské soubory (všechny HS, které zaujímají více než 5000 ha). Plošný podíl těchto významných HS činí 59 % z celkové plochy porostní v lesích ve správě LČR. Z údajů je patrno, že u výrazné většiny aktuálních HS hodnoty obmýtí a obnovní doby plně respektují doporučení vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.
Na základě těchto údajů byly následně vybrány HS, u kterých teoreticky existuje možnost snížit modelově obmýtí o 10 let (s ohledem na růstové a technologické podmínky, s přihlédnutím k účelu hospodaření).
Plošný podíl modelových HS se sníženým obmýtím činí 32 % z celkové výměry porostní půdy v lesích na území ČR. Konkrétně se jedná o HS 431, 451, 531, 551, 571, 591.
Délka obmýtí je založena na stanovení věku mýtní zralosti (tj. dosažení určitého výčetního průměru a tím i určité sortimentní skladby těžebního fondu). Mýtní zralost závisí na účelu hospodaření. Při rozhodování se zohledňuje průběh hodnotového přírůstu.
V rámcovém pohledu délka obmýtí v LHP nyní celkem uspokojivě zohledňuje růstové podmínky, porostní poměry a účel hospodaření v porostech na území ČR a není potřeba provádět podstatné úpravy délky obmýtí. Za podstatné úpravy lze považovat prodloužení nebo zkrácení obmýtí o více než 10 let. Důvodem ke změnám obmýtí nemají být snahy zvýšit etát těžby mýtní (razantní započetí obnovy v mladších, těžebně nepřipravených porostech může vést k jejich pozdějšímu rozvrácení), ani snahy zašetřovat mýtně zralé porosty (odsouvání jejich obnovy může vést k rozpadu porostů bez následné úspěšné přirozené obnovy).
Varianta 3: Kombinace obou předchozích variant
Tato varianta kombinuje zvýšení těžeb v předmýtních porostech tak, je uvedeno ve variantě č. 1, a navýšení těžebních možností těžby mýtní, vyplývající ze snížení obmýtí ve vybraných hospodářských souborech, tak jak je uvedeno ve variantě č. 2.
Srovnání všech variant a výsledky
Při porovnávání jednotlivých variant navýšení těžebních možností je třeba mít stále na zřeteli, že se jedná o varianty modelové. Jejich důsledné a velkoplošné praktické uplatnění v reálných lesních porostech není možno beze zbytku realizovat, protože:
- vyhlášková těžební procenta nelze aplikovat ve všech porostech
(s ohledem na stupeň jejich obnovního rozpracování, zdravotní stav, rozsah porostů postižených kalamitami apod.),
- je třeba respektovat princip trvalosti a vyrovnanosti produkce (zohlednit snížení těžebních možností v současných plošně podnormálních porostech I. až III. věkové třídy po jejich přesunu do mýtného věku).
Na základě předložených podkladů a provedených výpočtů na základě dat SLHP lze konstatovat, že:
- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* vypočítaný z modelových těžebních procent u LČR na období 2005–2065 činí 75 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 7,5 mil. m3 hr. b. k.
- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 1 (navýšení těžby předmýtní o 20 %) u LČR na období 2005-2065 činí 78,7 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 7,87 mil. m3 hr. b. k.
- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 2 (snížení obmýtí u vybraných HS) u LČR na období 2005–2065 činí 76,7 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 7,67 mil. m3 hr. b. k.
- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* pro variantu 3 (navýšení těžby předmýtní o 20 % a snížení obmýtí u vybraných HS) u LČR na období 2005–2065 činí 8 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 8 mil. m3 hr. b. k.
- Při uplatnění uvedených variant zvýšení těžebních možností se modelově dosáhne navýšení decenálního etátu v rozpětí 0,17- 0,5 mil. m3 hr. b. k.
- Počet LHC, jejichž trend dlouhodobého výhledu těžebních možností je růstový nebo konstantní, je výrazně vyšší (62), než počet LHC, které mají klesající trend těžebních možností (47).
Pozn.: * - pro lesy hospodářsky využitelné
Závěrečný komentář k oběma studiím
Publikované údaje jsou stručnou informací z původních studií, které detailněji zpracovávají zadání MZe. Vzhledem k omezenému prostoru zde proto nemohou být podrobně okomentovány všechny souvislosti. Přesnost modelu klesá s dobou, na kterou je výhled uvažován. Přesto jsou modely cenou pomůckou. Jejich význam se však nedá přeceňovat, ÚHÚL plánuje jejich průběžné upřesňování a ověřování exaktně zjištěnými údaji.
Výše závazného ustanovení „maximální celková výše těžeb“ nebylo v minulosti ÚHÚL poskytováno, a proto modelové hodnoty nelze s tímto zákonným ustanovením porovnat.
Skutečná výše závazného ustanovení schváleného státní správou lesů pro jednotlivá LHC se může od publikovaného modelu odlišovat. Důvodem je především induktivní a deduktivní způsob konstruování maximální celkové výše těžeb.
Rovněž tak skutečná roční výše těžeb se může od modelového výpočtu lišit, neboť záleží na podnikatelské strategii vlastníka lesa, popřípadě jeho správci, jak velký podíl etátu a v kterém roce decenia jej vytěží.
Jako zajímavý podnět se ukázalo srovnání současných těžeb s publikací „Rozbory těžebních možností pro následující čtyři decenia“, která vyšla v roce 1988 jako příloha SLHP k 31. 12. 1987.
Pro rok 1991 byla předpokládána celková výše těžeb na úrovni 11,82 mil m3 b. k. hroubí, pro rok 2001 11,81 mil. m3 b. k. hroubí a pro rok 2011
11,66 mil. m3 b. k. hroubí.
Výhledy těžeb uveřejněné v roce 1988 však neznamenají to, že v současnosti jsou lesy přetěžovány. Došlo ke změně výchozích parametrů především lesnické legislativy, způsobu hospodaření v lesích a rovněž ke změně vlastnických zájmů.
Vyhodnocení NIL uvádí, že zásoby dříví v lesních porostech jsou vyšší, než udávají SLHP. Metodika NIL je postavena na exaktním přístupu matematicko-statistické analýzy, která v porovnání s předchozími metodami umožňuje přesněji stanovit parametry lesních ekosystémů než dosavadní popisy lesních porostů. Detailní rozbor rozdílu mezi výší zásoby dřevní hmoty zjištěné metodou NIL a SLHP je v současnosti v ÚHÚL analyzován a bude uveřejněn.
Lesní hospodáři by se měli zaměřit na obnovu nerozpracovaných rozsáhlých lesních komplexů vysokého věku, především smrku. Bývají terénně obtížně dostupné, často jde o pěkně vypadající porosty do doby, než se při podrobném šetření zjistí, že jsou poškozeny hnilobami. S postupujícím časem riziko poškození škodlivými činiteli vzrůstá, potencionální výtěž vlivem hnilob klesá a jejich obnova se stává stále více složitější. V době ekonomické prosperity odvětví by se měla část finančních prostředků vy-užít právě pro obnovu těchto rozsáhlých lesních komplexů.
Adresa autora:
Ing. Jaromír Vašíček a kol.
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.