Úvodník 7/2006

Tomáš Vrška - VÚKOZ - oddělení ekologie lesa, předseda sdruženi Pro Silva Bohemica, člen redakční rady LP

Vážení čtenáři,

ač jsme tomu už pomalu přestávali věřit, přinesl nakonec červen vlnu velmi teplého počasí. Jak se stává v posledních letech zvykem, změna přišla velmi náhle a teplotní skok byl více než nadprůměrný. S pomocí civilizačních výdobytků jsme náhlou změnu zvládli, ovšem co na to říkají lesy? Jak se klimatický skok líbil jehličnatým monokulturám v nižších polohách?

Náhlé klimatické výkyvy nás podle předpovědí meteorologů budou čekat stále častěji a s nimi budeme muset vyřešit otázku stability - ekologické i produkční - u dříve založených jehličnatých monokultur. Bude nutno vyřešit otázku přestaveb na strukturně i druhově bohatší porosty, protože pravděpodobnost dožití se mýtního věku labilních jehličnatých monokultur pomalu ale jistě klesá.
Sdružení Pro Silva Bohemica se k těmto otázkám stále častěji vrací s vědomím nutnosti propojit dosavadní teoretické poznatky z rozličných oblastí vědy a praktickou zkušenost provozních lesníků, kteří se již po nelehké a přitom zodpovědné cestě vydali. Výstupy květnového semináře na téma "Přestavby borových monokultur - možnosti a cíle" tvoří hlavní téma právě otevíraného červencového čísla a doufám, že vám, kteří se otázkou pěstování lesů zabýváte, přinesou něco nového.
Problematika pěstební péče o porosty s dominantním zastoupením borovice lesní u nás do jisté míry stojí ve stínu smrkového hospodářství. Borové monokultury jsou dominantní na stanovištích s nižším produkčním potenciálem než smrkové a navíc je třeba si přiznat, že přestavby borových monokultur a zejména otázka užití přírodě bližších pěstebních postupů v nich jsou obklopeny mnoha otazníky. Je však zřejmé, že opakování borové monokultury s sebou nese stejné problémy jako v případě stejnorodých porostů smrku, tj. nízkou mechanickou stabilitu porostů, relativně vysoké potenciální ohrožení podkorním hmyzem a postupnou degradaci půd, způsobující snížení jejich produkčního potenciálu.
Otázka pěstování borovice jiným způsobem než v monokultuře musí být již od počátku postavena jinak než u smrku. Borovice jako pionýrská dřevina nesnášející silnější zástin se již z hlediska obnovní ekologie nemůže uplatnit ve strukturně bohatších porostech tak jak jsme zvyklí u smrku ve směsi s bukem a jedlí. Přístup tedy musí být nepochybně jiný – a musí začít u elementárních principů přírodě blízkého hospodaření - tedy u znalosti přirozených společenstev s dominancí borovice. Následovat by mělo hledání již dosažených pěstebních výsledků v lesnicky srovnatelných oblastech a poté konfrontace s praktickou zkušeností v našich konkrétních podmínkách.
Přeji Vám krásné léto a příjemné čtení na Vaší dovolené.