Budoucnost evropského výzkumu v lesnictví

Ivo Šanc

Není pochyb o tom, že naše lesnictví vykročilo do Evropy. Mělo by na cestě evropským lesem pokračovat dál a postupovat na této cestě nejenom díky tomu, že český lesní dělník nebo operátor harvestoru je lacinější pracovní silou, ale je na čase, aby české lesnictví proniklo i houštinou bruselské administrativy na výsluní, tam, kde se rozhoduje o rozvoji oboru a kde se vytvářejí evropské koncepce a politiky na dlouhá období. Účast na těchto evropských aktivitách není jenom příležitostí, jak zajistit prosperitu a udržitelný rozvoj lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v ČR, ale je i příležitostí k uplatnění potenciálu našich odborníků. V neposlední řadě je i skvělou obchodní příležitostí.

Postoj EU k lesnictví se mění

Z rozhovorů s úředníky a odborníky Evropské komise vyplývá, že postoj EU k lesnictví se mění. Až dosud sice nemá Evropská unie ucelenou politiku lesního hospodářství (na rozdíl např. od politiky zemědělské), ale to se nejspíš v nejbližší době změní. Význam lesa pro Evropu nabývá nových rozměrů: hlediska environmentální, kulturní a společenská zůstávají a jejich význam roste, ale objevuje se zásadně nový pohled ekonomický. Přicházející energetická krize dostává les do pozice významného zdroje obnovitelné energie, a to nejen zdroje přímého, ale i jako zdroj materiálu, který může nahradit jiné nedostatkové nebo energeticky náročné materiály (kovy, plasty, „tvrdé“ stavební materiály atd.). Lesnictví a navazující odvětví jsou významným zaměstnavatelem v Evropě. Tento fakt byl v poslední době opomíjen. O to zajímavější jsou údaje, které hovoří o tom, že například v Německu je v lesnictví a navazujícím průmyslu zaměstnáno více pracovních sil než v průmyslu automobilovém. Jasně deklarovaná potřeba inovací ve výrobě se musí projevit i v lesnictví a v dřevozpracujícím průmyslu. I zde se uplatní nové obory jako biotechnologie, nanotechnologie, informatika.

Evropská komise je zkrátka připravena se intenzivně zabývat lesnictvím i dalšími obory založenými na využití dřeva, tedy dřevozpracujícím průmyslem, průmyslem papíru a celulózy i využitím dřeva ve stavebnictví. V současné době se touto problematikou zabývá několik „evropských resortů“, tj. několik ředitelství Evropské komise:

- ředitelství pro životní prostředí se zabývá ochranou lesa a environmentálními funkcemi lesa;

- ředitelství pro výzkum a vývoj připravuje řadu výzkumných programů, které budou podporovat výzkum v oblasti lesnictví a vývoj technologií zpracování a užití dřeva;

- ředitelství pro zemědělství se zabývá specifickou problematikou lesnictví a mělo by to být právě toto ředitelství, které bude koordinovat přípravu návrhu evropské lesnické politiky;

- ředitelství pro podnikání připravuje programy na podporu inovací a vytváří návrhy legislativních opatření zejména na podporu malého a středního podnikání v příslušných rezortech.

Evropský výzkum v oblasti lesnictví

Podívejme se na evropský výzkum v oblasti lesnictví. Tím hlavním motorem je výzkum na národních úrovních, a to jak výzkum financovaný státem, tak výzkum a vývoj financovaný privátním sektorem. Evropská unie má snahu koordinovat a usměrňovat národní výzkumné programy. Činí tak zejména prostřednictvím COST (Evropská spolupráce v oblasti vědeckého a technického výzkumu), tj. evropské agentury, která sice nefinancuje výzkum, ale na základě dohody mezi evropskými státy koordinuje národní programy v několika oborech, a lesnictví je mezi nimi. Výzkum v oboru lesnictví patří mezi vybrané domény, jimiž se COST zabývá. Strategii výzkumu v této doméně řídí tzv. Technický výbor pro lesnictví a produkty lesa. Ten je rozdělen na tři sektorové skupiny: Lesnictví, Produkty lesa a Technologie zpracování dřeva. Česká republika se obecně na působení COST aktivně podílí, garantem české účasti je MŠMT ČR. Další evropskou aktivitou v oblasti lesnického výzkumu je tzv. Společné výzkumné středisko (JRC – Joint Research Center), které však neprovádí fyzický výzkum, ale připravuje vědecké a odborné podklady pro politická rozhodování Evropské komise. JRC má ve své struktuře i pracoviště zabývající se lesnictvím. JRC udržuje kontakty se všemi členskými zeměmi EU, tedy i s ČR a jeho institucemi, ve struktuře JRC však v současné době žádný český odborník nepracuje.

Nejvýznamnějším evropským nástrojem na podporu výzkumu a vývoje jsou Rámcové programy pro výzkum a technologický rozvoj. Od příštího roku začne již 7. Rámcový program, na nějž bylo z rozpočtu vyčleněno pro léta 2007–2013 přibližně 54 mld. eur.

Evropská technologická platforma pro lesnické obory

Tou hlavní institucí, která bude mít zásadní vliv na strategii lesnického a dřevařského výzkumu v Evropě, je tzv. Technologická platforma pro lesnický sektor (Forest-Based Sector Technology Platform), přesněji přeloženo TP pro sektor založený na lesním hospodářství. Obecně jsou evropské technologické platformy subjekty (zatím působící spíše neformálně), které mají za cíl sdružit výzkumné instituce, soukromý podnikatelský sektor a veřejnou správu (tj. zástupce Evropské komise). Cílem technologických platforem je vytvářet dlouhodobé strategie rozvoje a výzkumu v daných oblastech. Evropská komise potom tyto strategie přijímá a vychází z nich při formulování svých politik a cílů v oblasti výzkumu. Evropská komise si od technologických platforem oprávněně slibuje dosažení několikanásobného synergického efektu: vzniká kvalitní odborně fundovaná strategie, na které se podílejí všichni významní hráči. Podnikatelský sektor má příležitost zásadně ovlivnit veřejné investice do výzkumu a vývoje a sladit je tak s investicemi svými. Výsledkem by měl být růst soukromých investic do výzkumu a vývoje v absolutních i relativních termínech, tedy dosažení cílů Lisabonské strategie Evropské unie. V roce 2010 by měly v Evropě investice do výzkumu a vývoje odpovídat 3 % hrubého národního produktu, z čehož 2 % by měly být investice soukromé. Tyto hodnoty se blíží stavu v Japonsku a USA, tedy hlavních konkurentů Evropy na globálním trhu. Výzkum řízený a financovaný na základě dialogu a partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem by měl také vést k zásadnímu zlepšení stavu ve využívání výsledků výzkumu v podnikatelské praxi. Tedy přesně k tomu, po čem v České republice voláme. V současné době existuje 28 evropských technologických platforem, kromě toho existují i národní technologické platformy. Tyto národní technologické platformy mají obdobné cíle jako evropské TP, ale na národní úrovni, tj. formulují národní politiku vývoje a výzkumu v příslušném oboru. Zároveň jsou zastoupeny v příslušné evropské technologické platformě. Mají tak jedinečnou příležitost podílet se na tvorbě evropských politik rozvoje a koordinovat je s národními. Zatímco v ČR národní technologické platformy teprve pozvolna vznikají (zatím v oborech stavebnictví, potravinářský výzkum, fotovoltaika, chemie), v Polsku jich existuje již dvacet.

Evropská TP pro lesnictví oficiálně vznikla v únoru 2005 a při jejím založení byli přítomni  zástupci významných evropských lesnických firem, výzkumných institucí a profesních sdružení (např. StoraEnso, Myllykoski, CEI-Bois, CEPF, CEPI, INRA atd.). Národní technologické platformy jsou v případě lesnictví nazývány „Národní podpůrné skupiny“ (National Support Groups) a byly dosud založeny v 18 zemích EU. Pokud jde o nové země EU, tak národní podpůrné skupiny působí v Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a Slovinsku. Evropská Technologická platforma pro lesnictví má svého výkonného ředitele, jímž je pan C. G. Beckeman. Nejvyšším orgánem TP je „High Level Group“ (HLG), jejímiž členy jsou tři zástupci velkých podnikatelských subjektů a tři zástupci zakládajících konfederací. Jako pozorovatel v HLG působí zástupce Evropské komise a zástupce vědecké rady, která je poradním orgánem HLG. Podrobné údaje o TP pro lesnictví lze nalézt na www.forestplatform.org. Evropská platforma pro lesnictví kromě vytvoření Strategického výzkumného programu zorganizovala několik akcí celoevropského významu, například v listopadu 2005 výzkumné lesnické fórum ve Stockholmu a nedávno začátkem května 2006 v rakouském Admontu evropskou konferenci o výzkumu a vývoji.

Evropská strategie výzkumu v lesnictví

Strategie výzkumu a vývoje v lesnictví a navazujících oborech vychází z obecných cílů, které lze charakterizovat pojmy jako udržitelné řízení lesního hospodářství, vývoj nových produktů na základě dřeva, boj proti následkům změn klimatu, snížení evropské závislosti na dovozu ropy, vytváření pracovních příležitostí na evropském venkově. Lesnický sektor by měl být hlavním producentem zdrojů obnovitelné energie v Evropě. Konkrétní výzkum by se měl pohybovat v prostoru následujících pěti strategických cílů:

- vývoj inovovaných produktů pro měnící se trhy a požadavky zákazníků;

- vývoj nových účinných a energeticky méně náročných technologických postupů;

- podpora využití lesa jako zdroje biomasy pro výrobu energie a průmyslových produktů;

- vyhovění multifunkčním požadavkům na les a jejich udržitelné řízení;

- les a společnost.

Těchto pět cílů je ve Strategii rozvinuto do konkrétních výzkumných oblastí, na které budou následně navazovat výzvy k překládání evropských projektů (tab.).

Realizace naznačené strategie, jinak nazývané též Vize 2030, bude záležitostí mnoha zúčastněných institucí a programů: 7. Rámcový program EU pro výzkum a vývoj, ERA-Net, COST, Eureka, národní výzkumné programy, soukromé aktivity. Hlavním zdrojem financí by měl být podnikatelský sektor a velcí vlastníci lesů. Tyto zdroje by však měly být patřičně doplňovány prostředky z různých veřejných zdrojů na národní i na evropské úrovni.

Co to znamená pro české lesnictví a dřevařský průmysl?

Ačkoli jednotlivé české instituce a firmy úspěšně pronikají do Evropy a Evropa proniká zejména prostřednictvím investorů a dodavatelů do ČR, účast českého lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu na rozhodování o vývoji odvětví a na výzkumu v těchto oborech je na evropské úrovni malá, spíš symbolická. Přitom není pochyb o tom, že materiální i myšlenkový potenciál českého lesnictví i dřevozpracujícího průmyslu na území ČR je značný a zasluhoval by si stát se významným evropským partnerem a hráčem. Zásadní otázky rozvoje lesnictví a s ním spojené výzkumné úkoly (např. rovnováha mezi multifunkčním využitím lesa a požadavkem na co nejefektivnější produkci dřeva, les jako zdroj biomasy pro energetiku a průmysl, ochrana lesa a lesních ekosystémů atd.) nelze v ČR řešit izolovaně od evropského prostředí. A EU nabízí jak finanční prostředky, tak i podporu přístupu k informacím a mezinárodním zkušenostem.

Založení a aktivní působení Národní podpůrné skupiny by mohlo v ČR sehrát zásadní roli. Veřejný a privátní sektor v oboru lesnictví spolu umějí komunikovat a občas dokonce i řešit problémy a konflikty. V ČR působí několik výzkumných pracovišť a respektovaných středních i vysokých škol. Podnikatelé v oboru lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu i vlastníci lesů jsou sdruženi v několika organizacích, která mají kvalitu i sílu. Veřejná správa, tedy zainteresovaná ministerstva (MZe, MŽP, MPO, MŠMT), si je čím dál více vědoma významu výzkumu a vývoje a svých povinností jak vůči domácímu prostředí, tak i vůči Evropské unii. V řadě evropských zemí podnikatelé pochopili, že prostřednictvím Technologických platforem, resp. národních podpůrných skupin, mohou vyvinout účinný a seriózní tlak na státní správu, který je však nutno chápat jako pomoc a podporu. A postupuje-li veřejná správa při tvorbě národních strategií, a v tomto případě při tvorbě politiky výzkumu a vývoje, v souladu se zájmy podnikatelů, vytváří tak i podmínky k tomu, aby podnikatelé ochotněji investovali do výzkumu a vývoje.

Z rozhovoru s několika podnikateli a výzkumníky, ale i s ministerskými úředníky, jasně vyplývá, že o tuto formu spolupráce je zájem. A z jednání s úředníky Evropské komise i se zástupci Evropské technologické platformy pro lesnický sektor jednoznačně vyplývá, že o účast ČR velice stojí a jsou připraveni jí vyjít vstříc. Připravena pomoci je i Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO) a Technologické centrum AV ČR, které již poskytlo metodickou pomoc při zakládání národních technologických platforem v ČR.

Adresa autora:

RNDr. Ivo Šanc, CSc.

Vedoucí České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Http://www.czelo.cz