Jaké budou evropské lesy v roce 2040?
Vladimír Simanov
Na tuto otázku hledala odpověď studie „Outlook for the Development of European Forest Resources“ (Předpoklad vývoje evropských lesních zdrojů), dokončená v letošním roce Ekonomickou komisí OSN pro Evropu. Cílem této studie bylo posouzení možného vývoje evropských lesních zdrojů, tj. lesů reálně využitelných pro produkci dříví ve 37 státech geografické Evropy (tedy včetně Ukrajiny, Moldavska, Běloruska a Ruska po Ural). V příštích číslech LP se budeme z hlediska prognózy stavu lesních zdrojů detailněji věnovat některým vybraným státům Evropy.
Východiska studie
Kalkulace výše těžeb vycházela výhradně z lesnických opatření (násobnost a intenzita výchovných těžeb, obmýtní doba a z ní vyplývající holiny atd.) a nebyla žádným způsobem přizpůsobena předpokládaným požadavkům průmyslu zpracování dříví. Jedná se tedy o vykalkulované objemy těžeb, které lze z hlediska lesnického označit jako objektivně potřebné při dodržení zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů. Kalkulační model vycházel u každého státu z poslední dostupné inventarizace lesů a doplňkových údajů národního zpravodaje. Hlavními vstupními údaji matice byly v členění na jehličnaté a listnaté dřeviny: výměra hospodářských lesů, průměrná zásoba v m3 s k./ha a celkový roční přírůst v m3 s k./ha (metodiky stanovení zásoby i přírůstu se přitom stát od státu poněkud liší). Doplňujícími údaji byly: dřevinná skladba, věkové členění porostů (v intervalu 5 let), struktura lesů podle lesních typů, obmýtní doba (minimálně ve členění pro lesy vysokokmenné a pařeziny), modelová intenzita a násobnost výchovných těžeb a dynamika úbytků a přírůstků lesní půdy.
Zpracovávané údaje byly velmi nehomogenní (např. z Polska a Irska byly přesné údaje k dispozici jen za státní lesy; údaje z Bosny a Hercegoviny, ale i z Řecka nebyly kompletní – proto tyto dva státy v podrobnějších národních reportech ve studii chybí; inventarizace ve Španělsku nebyla zpracována podle věku porostů, ale podle tloušťkových tříd; ve Španělsku a Portugalsku jsou významné výměry eukalyptových plantáží s obmýtím 5 až 10 let; topolové plantáže v Itálii mají obvyklé obmýtí od 20 do 40 let; rychle rostoucí jehličnany mají v sub-atlantickém regionu obmýtí 45 až 60 let; řada států používá národní hmotové tabulky atd.).
Za zmínku stojí, že 20 ze 37 států vykazuje značný podíl těžeb z plantáží a stromů rostoucích mimo les (tab. 1). Protože tyto zdroje nebývají někdy v lesnických statistikách zachyceny, dochází při odhadu zdrojů dříví v těchto zemích k podcenění jejich těžebních možností.
Výměra hospodářských lesů
Očekávaný vývoj výměry hospodářsky využívaných lesů je výslednicí dvou protisměrných trendů. Na jedné straně je to přírůst ploch ze zemědělských a jiných půd a na straně druhé je to úbytek výměry vyvolaný převáděním lesů do chráněných území. Protože v každém jednotlivém státě je poměr mezi těmito trendy odlišný, je výrazně odlišný i předpoklad vývoje výměry hospodářsky využívaných lesů v základní a alternativní variantě.
V roce 2000 bylo v Evropě 335 mil. ha hospodářsky využívaných lesů, z nichž bylo 204 mil. ha jehličnatých a 132 mil. ha listnatých porostů. Podle základního scénáře se do roku 2040 předpokládá pokles výměry hospodářsky využívaných lesů na 329 mil. ha (na 199 mil. ha jehličnatých a 130 mil. ha listnatých lesů). Podle alternativního scénáře se ale předpokládá nárůst výměry hospodářských lesů na 343 mil. ha (na 209 mil. ha jehličnatých a 135 mil. ha listnatých).
Při celkovém poklesu výměry hospodářsky využívaných lesů o 6,6 mil. ha předpokládá základní varianta výrazný nárůst těžebních možností, a to vzhledem k nárůstu zásob dříví v porostech (z 51 mld. m3 s k. v roce 2000 na 62 mld. m3 s k. v roce 2040), který lze očekávat v souvislosti s udržením celkového ročního přírůstu na úrovni 1,20 až 1,17 mld. m3 s k.
V alternativní variantě se předpokládá nárůst výměry hospodářsky využívaných lesů o 7,5 mil. ha (o 2 %), a to v souladu s předpokladem rychlejších změn ve využívání půd.
Produkce dříví
V základní variantě se pouze ve třech státech předpokládá pokles produkce dříví, a to v Chorvatsku o -0,7 %, ve Španělsku o -0,8 % a v Holandsku o -1,1 % ročně. Malý nárůst (+0,1 až 0,5 % ročně) se očekává v Bulharsku, Finsku, Lotyšsku, Dánsku, Norsku, Itálii a Švédsku; střední nárůst (+0,6 až 1,0 %) v Belgii, Estonsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Moldavsku, Polsku, Portugalsku a Srbsku a Černé hoře. Vysoký nárůst (+1,1 až 1,5 %) se pak čeká v Albánii, Rakousku, Bělorusku, České republice, Litvě, Rumunsku, Švýcarsku, Turecku a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Ještě vyšší meziroční nárůsty se předpokládají v Irsku (+1,6 %), Makedonii (+1,7 %), Ruské federaci (+4,0 %), Slovensku (+2,0 %), Slovinsku (+1,9 %) a Ukrajině (+ 2,0 %).
V alternativní variantě se pouze u Turecka předpokládá stejný nárůst produkce dříví jako v základní variantě. U ostatních států se předpokládá oproti základní variantě nárůst vyšší o 0,1 % až po 1,4 % u Ruské federace a 1,9 % u Ukrajiny.
Zastoupení věkových tříd
Podle základního scénáře poklesne do roku 2040 oproti stavu v roce 2000 zastoupení věkových tříd do 60 let. Pokud se však podle alternativního scénáře zrealizuje rychlejší převod zemědělských půd do lesních a současně se zvýší obnovní těžby (doprovázené nárůstem holin k zalesnění), zvýší se oproti současnému stavu zastoupení věkových tříd 1–20 a 21–40 let. Podle obou scénářů se zvýší zastoupení porostů dospívajících a dospělých, tj. ve věkových třídách od 61 do 120 let. Očekává se též další zvyšování výměr porostů starších a k relativně největším nárůstům výměr dojde ve věkových třídách 181 až 300 let. Velmi zjednodušeně lze tedy další vývoj evropských lesů označit jako stárnutí.
Zásoby dříví
Zásoby dříví v porostech budou nadále narůstat, ale již poněkud pomalejším tempem (zásoby na 1 ha vzrostou ze 152 na 191 m3 s k.). Největší možnosti zvýšení těžeb budou v Ruské federaci, kde bude možné (teoreticky) zvýšit těžby o 145 % oproti současnosti. Ve státech východní Evropy se předpokládá možnost zvýšení těžeb o 45 % a ve státech západní Evropy o 27 %. Absolutní výši rezerv těžeb ve východní Evropě je třeba posuzovat opatrně, protože podíl výměry lesů východní Evropy na celkové výměře evropských lesů je pouze 14 %. Proto nepředstavuje vysoké číslo možného relativního zvýšení těžeb až tak vysoký nárůst v absolutní výši těžeb. Vzhledem k tomu, že významná část evropských zásob dříví se nalézá v oblastech komunikačně obtížně přístupných (zejména v Ruské federaci) a přepravní náklady představují podstatný podíl na celkových nákladech na pořízení suroviny, budou možnosti přesunů dříví z oblastí přebytku do oblastí nedostatku omezené. Již nyní je v některých státech těžba vyšší než přírůst, což v nich povede k postupnému poklesu zásob dříví v porostech po roce 2020. Těžby, které krátkodobě převyšují přírůst, nemusí znamenat špatné lesnické hospodaření, ale pokud se jedná o proces dlouhodobý, může dojít ke snížení produkční základny, což v současné době již nastává v Pobaltí.
Budoucí nabídka a poptávka na trhu dřívím
Porovnání lesnických možností výše těžeb a budoucích požadavků trhu dřívím bylo obtížné, protože bylo nutné porovnat všechny možné kombinace variant (základní a alternativní) produkce i poptávky. Základní varianta poptávky po dříví předpokládá lineární zvyšování poptávky dosavadním tempem, tj. o 1,3 % ročně (při zohlednění nárůstu podílu recyklace papíru). Při kombinaci základní i alternativní varianty produkce s minimální variantou poptávky po dříví by mohly až do roku 2040 zůstat maximální těžební možnosti nevyužity o 2 až 11 %. Při kombinaci základní varianty produkce s alternativní výší poptávky by se však mohly stát některé sortimenty – zejména kulatinové - nedostatkovými již po roce 2020.
Poptávka po dříví ovlivňuje zásadním způsobem reálnou výši těžeb, a tím zprostředkovaně i celé lesní hospodářství. Až do roku 2020 by se podle všech scénářů neměla výše těžeb přiblížit celkovému přírůstu. Malý nedostatek dříví (do 2 % celkových dodávek) by se mohl objevit mezi roky 2020 až 2030. Postupné snižování zásob dříví by pak mohlo nastat po roce 2040, kdy by poptávka po dříví mohla převýšit nabídku až o cca 10 %. Napětí mezi nabídkou některých sortimentů z těžby a poptávkou po nich lze předpokládat asi od roku 2025, u některých sortimentů i dříve.
Předpokládaný nedostatek dříví na trhu signalizuje, že z hlediska poptávky zpracovatelského průmyslu po dříví nemusí být považovány soudobé režimy hospodaření v lesích za optimální a že nedostatek dříví může být mimo jiné řešen i flexibilnějším managementem lesů.
Adresa autora:
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.
Ústav lesnické a dřevařské techniky
LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.