Jaké budou lesy v roce 2040? Střední a východní Evropa, Skandinávie a Pobaltí

Vladimír Simanov

V minulém čísle LP (str. 21-23) byly uvedeny celkové údaje ze studie „Outlook for the Development of European Forest Resources“ (Předpoklad vývoje evropských lesních zdrojů), vypracované Ekonomickou komisí OSN pro Evropu, jejímž cílem bylo posoudit vývoj evropských hospodářsky využívaných lesů. Dnešní pokračování je věnováno detailním údajům o první skupině evropských států - o České republice, Slovensku, Polsku, Německu, Rakousku, Maďarsku, Švýcarsku, Dánsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku, Moldavsku, Ruské federaci a Ukrajině.

Metodika studie byla uvedena v Lesnické práci 9/2006. Jde o dílo mezinárodního autorského kolektivu, vycházející z údajů národních a mezinárodních statistik, dostupných národních informací a dat vyžádaných od národních zpravodajů. V žádném případě nejde o souhrn národních studií, a tak se mohou údaje u jednotlivých států lišit od národních prognóz, jiných studií OSN a studií různých institucí. Čtenář může výsledky porovnat s materiály z European Forest Institute (z výzkumného programu Forest Products Markets and Socio-economics) nebo s výstupy konzultační firmy Research and Markets (zejména s posledními studiemi Global Forest Products, Global Paper & Forest Products, Wood Panels – Global Strategic Business Report), studiemi konzultační firmy Jaako Poyri, údaji zjistitelnými na informačním portálu Minerva Infonet nebo se studií FAO Forestry Paper 147, Global Forest Resources Assessment 2005.

Česká republika měla v roce 2000 podíl těžeb na přírůstu 76 %. Při dalším zvyšování budou těžby vyšší než přírůst v roce 2015 a případné další potřebě zvyšovat těžby nebude vhodné po roce 2030 vyhovět. Za období sledované studií poklesne roční přírůst na 1 ha z 9,6 na 8,5 m3 dříví s k. Při alternativní variantě se těžby vyrovnají s přírůstem již v roce 2010.

Na Slovensku bude podle základní varianty překročen 100% podíl těžeb na přírůstu kolem roku 2015, ale podle alternativní varianty již kolem roku 2010. Po dosažení těchto předělů začne klesat i zásoba dříví v porostech. V alternativním scénáři se předpokládá nárůst těžeb do roku 2030 až na 15,5 mil. m3 ročně.

Polsko mělo v roce 2000 8,4 mil. ha hospodářských lesů a jejich výměra se má zvýšit do roku 2040 o 0,6 mil. ha. Při zvýšení těžeb o cca 10 mil. m3 ročně se předpokládá udržení podílu těžeb na přírůstu na 81 % při základní variantě a 87 % ve variantě alternativní. To znamená nárůst průměrných zásob na 1 ha z 213 m3 v roce 2000 na 285, resp. 273 m3 v roce 2040.

V Německu je využití přírůstu na úrovni 56 % a základní scénář předpokládá zvýšení na 84 % v roce 2040 při zvýšení výměry hospodářských lesů o 8 %. Do téhož roku se těžby zvýší o 31 %, tj. na 55 mil. m3 dříví b. k. Přitom se zásoba dříví v porostech zvýší o 33 % (na 4,1 mld. m3 s k.). Alternativní varianta uvažuje s vyrovnáním těžeb a přírůstu po roce 2030.

V Rakousku se těží 82 % přírůstu, a proto zásoby dříví rostou. Podle základního scénáře začnou po roce 2030 zásoby mírně klesat. Zvýšení mýtních těžeb, doprovázené snížením výměry porostů starších 100 let, bude mít při zvýšení výměry hospodářských lesů o 140 tis. ha (v alternativní variantě o 175 tis. ha) za následek zastavení nárůstu a posléze i snížení průměrné zásoby na 1 ha. V alternativním scénáři se uvažuje o rychlejším zvyšování podílu těžeb na přírůstu (s maximem 114 %), což povede po roce 2005 k poklesu zásob dříví v porostech.

Maďarsko předpokládá nárůst výměry hospodářských lesů o 116 tis. ha, z čehož 86 % budou listnaté porosty. Těžby vzrostou z 5 mil. m3 v roce 2000 na 6,7 mil. m3 v roce 2040 a podíl těžeb na přírůstu dosáhne 96 %. Zásoby dříví v porostech přitom vzrostou ze 317 mil. m3 na 385 mil. m3 a průměrná zásoba na 1 ha se zvýší ze 186 m3 na 212 m3 v roce 2030; poté zůstane stejná. V alternativní variantě se předpokládá rychlejší nárůst těžeb, při kterém se těžba vyrovná s přírůstem po roce 2030. V souvislosti s tím dosáhne zásoba dříví v porostech maximální výše 365 mil. m3 a poté klesne do roku 2040 na 358 mil. m3. Průměrná zásoba na 1 ha dosáhne maxima 203 m3 v roce 2020 a do roku 2040 poklesne na 193 m3.    

Švýcarsko předpokládá zvýšení výměry hospodářských lesů o 10 % (na 1166 tis. ha). Těžby se v závislosti na variantě zvýší o 34 % (na 7 mil. m3), nebo o 46 % (na 7,6 mil. m3). Jedním z důvodů možného zvýšení objemu těžeb je fakt, že národní inventarizace lesů přinesla příznivější výsledky v kvantifikaci zásob dříví než dosavadní statistiky.

Dánsko bude těžit přírůst ze 60–70 %. V souvislosti s tím se předpokládá nárůst průměrné zásoby dříví na 1 ha ze 175 m3 s k. na více než 300 m3 a zvýšení celkových zásob dříví na dvojnásobek (ze 77 mil. m3 s k. na 140 mil. m3 s k.). Tento proces je vysvětlován přesunem dominantně zastoupených věkových tříd 21–40 a 41–60 let do vyšších, při současném snížení výměry porostů starších 100 let.

Ve Finsku je přírůst těžen z 89 % a v obou variantách se předpokládá zvýšení tohoto podílu. V základní variantě by mohly být těžby vyšší než přírůst po roce 2020 a podle alternativního scénáře po roce 2005. V základní variantě by tak mohly zásoby dříví v porostech nejprve narůstat ze současných 2 mld. m3 s k. na více než 2,1 mld. m3 v roce 2020, a poté opět klesnout na 2 mld. m3. V alternativní variantě by se jednalo o plynulý pokles zásob ze současné úrovně na 1,3 mld. m3. Tento pokles by byl způsoben snížením výměr porostů ve věku 61–80, 81–100, 101–120 a nad 121 let, při obdobně prudkém nárůstu výměr porostů do 40 let.

V Norsku se předpokládá zvýšení zásob dříví v porostech ze 749 mil. m3 s k. na 1091 mil. m3 (základní varianta), nebo na 1015 mil. m3 (alternativní varianta). Podíl těžeb na přírůstu se zvýší ze 47 % na 72 %, resp. 89 %. Snížení ročního přírůstu o 24 % (5,7 mil. m3 s k.) v průběhu 40 let bude výslednicí zvýšení těžeb a změny zastoupení věkových tříd, protože v období 2000 až 2040 se významné výměry porostů přesunou do věkových tříd s nižším přírůstem. Předpokládá se, že zvýšení těžeb bude realizováno převážně v těžbách dříví pro vlastní spotřebu pro vytápění domácností vlastníků lesů.

Ve Švédsku se do roku 2040 očekává v základní variantě pokles výměry hospodářských lesů o 400 tis. ha a o 200 tis. ha ve variantě alternativní. Při základní variantě dosáhne v roce 2040 podíl těžeb na přírůstu 96 % a celková zásoba dříví se zvýší o 22 % oproti roku 2000. V alternativní variantě se předpokládá rychlejší nárůst objemu těžeb až do roku 2030, a poté jeho vyrovnání s variantou základní.   

Estonsko těží 86 % přírůstu a v základní variantě dosáhnou těžby 100 % přírůstu v roce 2015. Zásoba dříví v porostech poklesne do roku 2040 o 12 % (48 mil. m3 s k.) a celkový čistý roční přírůst se sníží o 17 % (1,9 mil. m3 s k.). V alternativní variantě dosáhnou těžby přírůstu před rokem 2010, což bude mít za následek další pokles zásob v porostech, i to, že v roce 2040 nebudou prakticky existovat na území Estonska porosty starší než 120 let.  

Litva předpokládá vyrovnání těžeb s přírůstem před rokem 2020. Do té doby se zásoby dříví zvýší ze 343 mil. m3 na 362 mil. m3, a poté budou do roku 2040 klesat na úroveň 354 mil. m3. V alternativní variantě překročí těžby v roce 2020 přírůst o 6 % a v roce 2040 o 29 %. Zásoby tak začnou klesat po roce 2020, a305 mil. m3, což bude o 38 mil. m3 méně než v roce 2000.

V Lotyšsku se rovnaly těžby přírůstu před rokem 2000 a v základní variantě se předpokládá, že do roku 2040 vzrostou na 144 % přírůstu. Podle alternativního scénáře dosáhne podíl těžeb na přírůstu maxima v roce 2030 (162 %), a poté klesne z důvodu nedostatku zdrojů na 133 %. Následkem vysokých těžeb bude po roce 2040 minimální zastoupení porostů ve věku 81–100 let, starší porosty nebudou prakticky existovat vůbec. Zásoby dříví klesnou ze současné výše 488 mil. m3 na 307 mil. m3 v základní variantě, a na 243 mil. m3 ve variantě alternativní.

Bělorusko těží přírůst z 23 %, což chce zvýšit na 52 až 59 %. To s nárůstem výměry hospodářských lesů o 166 tis. ha v základní variantě a 284 tis. ha ve variantě alternativní vytváří předpoklad pro zvýšení ročních těžeb na dvojnásobek roku 2000.

Moldavsko využívá přírůst na méně než 30 %, a do roku 2040 by se tento podíl měl zvýšit na 37 až 42 %. Zachování nízkého využívání přírůstu umožní zvýšit průměrnou zásobu na 1 ha ze 144 m3 s k. v roce 2000 na 273 či 261 m3 s k. v roce 2040.

Ruská federace (evropská část) disponuje 56 % lesních zdrojů Evropy a do roku 2040 může zvýšit současné využívání přírůstu (24 %) více než 3x (na 85 %). Z důvodů komplikované dopravní přístupnosti zdrojů ve zbývající části federace se předpokládá, že 60 % těžeb celé Ruské federace bude do roku 2040 umisťováno do její evropské části. Z tohoto množství bude 16,4 % získáno ze stromů rostoucích mimo les. Geograficky neproporcionálně umístěné těžby budou znamenat, že do roku 2040 dosáhne v evropské části Ruské federace podíl těžeb na přírůstu 111 %, což bude doprovázeno dramatickou intenzifikací těžební činnosti a po roce 2030 i snižováním zásob dříví v porostech. Korekce tohoto předpokladu závisí na možnostech realizace těžebních možností v neevropské části federace.      

Ukrajina využívá přírůst na 15 %. Tento podíl je možno podle základní varianty zvýšit třikrát, a podle alternativní varianty čtyřikrát. I přes tak velký nárůst těžeb zůstane zachován nárůst zásob dříví v porostech, doprovázený nárůstem průměrné zásoby na 1 ha o 120 m3 v základní variantě, nebo 80 m3 ve variantě alternativní (ze 120 m3 s k. v roce 2000).      

Adresa autora:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

Ústav lesnické a dřevařské techniky

LDF MZLU v Brně

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.