Opodstatněnost introdukovaných dřevin na Slovensku
Ochránci přírody na Slovensku a odpůrci výskytu introdukovaných dřevin zvyšují tlak na jejich postupné a úplné odstranění ze slovenské přírody. Argumentují tím, že nepůvodní dřeviny tu nemůžou mít své místo, protože některé z těchto dřevin jsou natolik agresivní, že vytlačují původní dřeviny a zásadně mění biodiverzitu porostů. Zkušenosti lesníků z Odštěpného závodu (OZ) s. p. LESY SR v Palárikove naopak ukazují na vzrůstající význam introdukovaných dřevin z ekologického i ekonomického hlediska. Uznávaným odborníkem na tuto problematiku je na Slovensku ředitel OZ Palárikovo Ing. Ladislav Varga, CSc., který je erudovaným teoretikem i zkušeným praktikem zároveň.
Globální klimatická změna nás staví před zásadní otázku
- Možná bychom měli začít historií aspoň těch nejznámějších introdukovaných dřevin na Slovensku.
OZ Palárikovo hospodaří na katastrální výměře téměř 572 000 hektarů, z toho na lesní půdní fond připadá více než 31 000 hektarů. Na 59 % této plochy pěstujeme topoly šlechtěné (společné označení pro skupinu kultivarů, pozn. red.), takže bych měl začít asi tím, že topolové hybridy, které jsou pro zajímavost z poloviny kříženci amerického a z poloviny evropského topolu černého, jsme začali na Slovensku pěstovat v roce 1910. Pro náš rozhovor bych si však jako příklad vzrůstajícího významu introdukovaných dřevin vzal raději akát bílý, který se na Slovensku objevil poprvé v roce 1601.
Při jeho době obmýtí 35 let a po zohlednění legislativního prostoru v lesnictví vytvořeném Tereziánským lesním řádem z roku 1769 je zřejmé, že akát vysazujeme na Slovensku už 250 let na ochranu vátých písků a řešení nedostatku palivového dřeva. V některých lokalitách jsme už dopěstovali pátou až šestou generaci. V této souvislosti považuji za chybné považovat akát za nepůvodní dřevinu. Myslím, že i ochránci přírody by měli akceptovat skutečnost, že je u nás už domestifikovaný, obzvlášť když ve vztahu k zachování druhotných lesních ekosystémů v klimaticky narušených přírodních podmínkách může vytvořit plnohodnotnou stabilizační náhradu za domácí dřeviny.
- Hovoříte o zachovaní lesních ekosystémů. Znamená to, že jsou v současnosti ohrožené?
Dnes stojíme před jedním vážným úkolem. Musíme si odpovědět na zásadní otázku, jakou kombinací dřevin dosáhneme, aby v období globálních klimatických změn dokázaly lesní porosty existovat jako stabilní společenstva. Globální klimatická změna je tu. Podívejte se, jaké bylo v letošním roce léto. Červenec 2006 byl prakticky beze srážek! Když si představíme, jaký to má obrovský dopad na ekosystém a na dřeviny, které se v něm nachází, musíme si položit otázku, jestli jsou schopné po dlouhodobých a výrazných teplotních a srážkových výkyvech tyto šokové stavy přežít, nebo ne...
- Domníváte se, že introdukované dřeviny mají lepší předpoklady zvládnout tyto skokové klimatické změny?
V druhé polovině 70. a na začátku 80. let minulého století jsme na Slovensku problém adaptability domácích dřevin na klimatickou změnu už řešili. Došlo k hromadnému úhynu dubu. Jednou z prvotních příčin bylo výrazné nabourání ekosystému snížením dlouhodobého úhrnu srážek a jejich rozložení. V podmínkách OZ Palárikovo v současnosti zabezpečujeme v souladu se stanovenými technologickými postupy výsadbu dubu na místech, které nám předepisuje lesní hospodářský plán. Přežije ale dub, který se má těžit přibližně za 120 let, takovéto výrazné klimatické změny na méně vhodných dubových stanovištích? Obávám se, že ne. Přitom z hlediska jistoty produkce i ekologické stability je určitě výhodnější vysázet namísto dubu právě akát, který má obmýtní dobu 35 let, a v této časové periodě určitě nedojde k tak výrazným změnám, jako během 120 let, které potřebuje k dosáhnutí mýtního věku dub.
- Vraťme se k načatému tématu stability lesních ekosystémů. OZ Palárikovo hospodaří na jižním Slovensku, kde jsou klimatické výkyvy ještě výraznější, že?
Největší tlak na ekosystémy je skutečně v nížinách a pahorkatinách, kde jsou během vegetačního období nejvyšší průměrné teploty, nejvyšší teplotní maxima a nejnižší úhrn srážek. Jižní Slovensko je z hlediska lesních vegetačních stupňů zastoupené dubovým pásmem, které představuje “nárazníkové” pásmo k lesostepním a stepním společenstvím. Představme si ho jako obranný val, který nedovoluje, aby se stepní pásmo posouvalo směrem nahoru, do vyšších poloh. Zároveň dub – pochopitelně – nemá podmínky pro to, aby zasahoval do stepního pásma. Jakmile dojde náhle k oslabení tohoto dubového obranného valu, automaticky to znamená, že se narušuje stabilita celého ekosystému a po překročení únosné míry tohoto narušení hrozí nebezpečí jeho postupného rozpadu! Dnes jsme tedy svědky koroze lesních společenstev v důsledku globálních klimatických změn. Máme tu tím pádem mimořádně vážný problém, který nám podle mého názoru mohou pomoci vyřešit i vhodně použité introdukované dřeviny.
Význam introdukovaných dřevin roste
- Zatím jste hovořil pouze o možném ekologickém přínosu introdukovaných dřevin. Na Slovensku však významně roste poptávka především po dřevu topolu šlechtěného a akátu. Znamená to, že ekonomicky se stává pěstování těchto dřevin zajímavé?
Určitě. Rád bych však řekl ještě jednu poznámku na adresu ekologů. Možná ani nevědí, ale právě akátové dřevo je nejekologičtější, protože všechny ostatní druhy dřeva potřebují ochranné nátěrové materiály, které dřevo konzervují. Přitom každý syntetický nátěrový materiál je potencionálním nosičem karcinogenních látek. Akát, použitelný pod vodou, ve vodě, na vzduchu, v zemi, v mrazech i ve vysokých teplotách vydrží v podobě nenatřeného akátového kůlu s průměrem 10 cm ve vinohradu 40–60 let. Mimochodem, Evropská unie vyžaduje už i od slovenských vinohradníků, aby nahrazovali betonové sloupy ve vinohradech sloupy akátovými. Takže i z tohoto pohledu začíná být pro nás pěstování akátu skutečně zajímavé.
Jsou tu však i další aspekty, které zvyšují jeho význam. V té samé hodnotě, jakou akát přinese za 35 let v produkci dřeva, přinese i v produkci medu. Bohužel, na Slovensku dnes nevěnujeme včelařství takovou pozornost, jakou by si zasloužilo. Jako bychom si neuvědomovali pravdivost myšlenky, kterou vyslovil dávno jeden moudrý muž, když řekl, že dva roky potom, kdy vyhynou včely, vymřou i lidé. Bez procesu opylování rostlin se jednoduše neobejdeme. Na současné výměře akátu na Slovensku, která představuje 32 000 hektarů, bychom mohli i díky dopěstování déle kvetoucích akátů získat mnohem více akátového medu v porovnaní s méně kvalitním medem, který na Slovensko dovážíme. A to jsme schopni pěstovat akát na dalších 40 000 hektarech!
Každým rokem u nás přibývá suchých stanovišť a akát je právě na takovýchto stanovištích jako doma. Zemědělcům dnes nabízíme možnost pěstování akátu na málo úrodných suchých plochách. Tato dřevina může zároveň významně promluvit do řešení globálního problému, kterým je energetická krize a následné intenzivní hledání obnovitelných zdrojů energie. Hovořím o velké perspektivě a významu energetických porostů a výrobě energetické štěpky.
- V energetických porostech mohou najít uplatnění rychlorostoucí dřeviny a k nim rozhodně patří i topol šlechtěný. Má také tato dřevina ještě další ekonomický význam?
Nepochybně ano. Zde bych však opět využil možnost upozornit na to, že je skutečně nepochopitelný odmítavý postoj ekologů vůči topolovým hybridům. Uvedu alespoň jeden fakt. V lužních společenstvech zastoupených domácím topolem představuje index listové plochy na optimálních stanovištích hodnotu 7, což znamená, že na jednom hektaru se nachází sedm hektarů listí. V porostech topolu šlechtěného je tento index 6,6, z čehož je zřejmé, že dokáže i v tomto ukazateli plnohodnotně nahradit domácí topol. Šlechtěním topolů dokážeme zlepšovat nejenom růstové hodnoty a mechanické vlastnosti dřeva podle požadavků dřevozpracujícího, resp. celulózo–papírenského průmyslu, ale také zdravotní stav topolových kultur. A to jsou skutečnosti, které by měly pomoci pochopit nejen odborníkům, ale i laikům, že s introdukovanými dřevinami můžeme - a já si myslím, že i musíme - vážně počítat v budoucnosti jako s mimořádně důležitými dřevinami.
Děkuji za rozhovor.
Josef Marko (Lesy Slovenské republiky, s. p.)