Stoleté stopy

Jan Bercha

Loukoťová kola bryček vystřídalo gumové obutí skibusů a lesníci se po sto letech podívali na místa, na kterých zanechala stopy obuv jejich předchůdců na někdejším panství Czerninů–Morzinů (dnes součásti Krkonošského národního parku). Česká lesnická jednota zorganizovala roku 1906 pochůzku na místech, kde tehdejší majitel zavedl moderní saskou lesní soustavu a účastníci se mohli seznámit s nabitými padesátiletými zkušenostmi krkonošských lesníků přímo na místě.

Nadace FACE

V blízkosti vrchlabského kláštera se po krátkém úvodu a seznámení s programem účastníci rozdělili do jednotlivých autobusů a vyrazili nejprve do sedla mezi Malým Šišákem a Dívčími kameny. Zde se mohli všichni seznámit s výsledky hospodaření za pomoci Nadace FACE v polohách, které byly nejvíce postihovány kouřovými škodami od šedesátých let minulého století.

Zhoršení imisní situace v druhé polovině minulého století zastihlo lesní ekosystémy Krkonoš v neschopnosti odolávat stresovým situacím.

Nizozemská vláda v touze zastavit globální oteplování, už jen pro hrozící stoupání mořské hladiny táním ledovců, přijala opatření pro stabilizaci CO2 emisí na úrovni roku 1989, s dalším snižováním pro roky následující.

Cílem nadace FACE v Krkonoších bylo vázání oxidu uhličitého pomocí nově vysázených lesních porostů a obnovení zdravých, stabilních a ekologickým kritériím odpovídajícím lesních společenstev. Tyto snahy měly vést k omezení vzniku skleníkového efektu, vyvolávaného mimo jiné právě CO2.

Po osmi letech zkušeností se zjistilo, že v Krkonošském národním parku již neexistuje možnost masivnějšího zalesňování. Nadace FACE pomohla překonat jedno z nejsložitějších období pro krkonošskou přírodu. Po velkoplošné destrukci lesních porostů bylo nutno zahájit obnovu lesních ekosystémů uměle. Dnes již člověk nemusí být výrazně činný v obnově lesa, jen pomáhá ovlivňovat přirozené fungování ekosystému doplňováním chybějících složek.

Hospodářská činnost v okolí Bílého Labe

Zastávky nad Bílým Labem a nad Čertovou strouhou na lesní cestě Holmanka upoutaly pozornost lesníků k managementu zásahů v krkonošských lesích. Hospodaření není v Krkonoších ten správný výraz, ostatně jako v dalších národních parcích. Žádná činnost není spojena s finančním ziskem, veškeré zásahy prvotně vycházejí z potřeb ochrany přírody. KRNAP se svými dlouhodobými cíli vychází z jasné představy pevně vytyčeného managementu. Těžební činnost v celém systému obhospodařování Krkonoš není nutným zlem, ale je prostředkem k dosažení vytyčeného cíle, kterým je samovolný běh přírodních procesů.

Větrné kalamity a asanace přemnožených hmyzích škůdců v lesích Krkonoš jsou z dalších důvodů, proč nelze těžební činnost v současnosti z rejstříku lidských aktivit vynechat.

Čertova strouha

Vzrůstající frekvence v opakování povodní způsobují značné škody. Povodně od roku 1997 způsobují opakovaně značné škody na celém území KRNAP, a nejen tam.

Před stovkou let tomu nebylo jinak. Katastrofální povodeň v červenci 1897 měla na svědomí 120 lidských obětí jen na české straně hor. Za jednu noc tehdy na Sněžce napršelo 240 mm srážek. Množství splavenin z hor v obcích, nátrže a sesuvy nasměrovaly tehdejší majitele panství k hrazení bystřin, speciálnímu odvětví lesnické činnosti. Zdařilou ukázkou umění tehdejších hrazenářů je úprava Čertovy strouhy. Na přelomu 19. a 20. století ji realizovali naši předci s vysokou technickou úrovní a dokonalým manuálním provedením s použitím těch nejjednodušších pomůcek.  Stavba vydržela bez větších poškození plně funkční až do dnešních dob. Hlavní prací vodohospodářů tak zůstává, pro dokonalost celé stavby, odstraňování splavenin nad přehrážkami. Celé dílo je dobře zpřístupněno naučnou stezkou, která se věnuje celému Čertovu dolu, jeho přírodě a lidským dílům.

Kyselá smrková bučina III. zóny

V porostech u Strážného ve III. ochranné zóně národního parku v příznivější nadmořské výšce okolo 800 m n. m. lesníci respektují takové principy péče o horskou přírodu, které svou intenzitou a formou obnoví přirozené fungování horských lesích ekosystémů. Základní formou obnovy je přirozená, s důslednou individuální, skupinovitou a plošnou podporou jedle a listnatých dřevin. Cílovou druhovou skladbou je SM 6, BK 2, JD 1 (MD 1), BŘP, JŘ, KL. Smrk je podporován k nasazení hlubokých korun, uplatňována je metoda cílových stromů. Podúroveň zůstává v těchto porostech nepovšimnuta, a to ať už se jedná o porost mrtvý, či živý.

Horské louky

Květnaté louky patří neodmyslitelně k hospodaření na horách. Seno na nich sklízené pomáhalo domácím zvířatům přežít dlouhou horskou zimu. Se ztrátou původního obyvatelstva německé části hor došlo k výrazné změně hospodaření. Louky přirozené, nad horní hranicí lesa byly z vodohospodářských důvodů uměle zalesňovány kosodřevinou a na louky umělé, vyrvané lesu před staletími a pravidelnou prací udržovány, se začaly vracet stromy a přeměňovat volná prostranství opět na les. Ztráta stanovišť pro cenné a chráněné druhy květnatých luk se tak začala výrazně prohlubovat. Správa KRNAP se tomuto postupnému zarůstání brání, někdy účinně, někdy neúčinně, finanční podporou hospodaření. Pozemky ve vlastnictví státu obhospodařuje sama a často na nich využívá pastvy ovcí. Ty sice v Krkonoších nebyly nikdy výrazně rozšířeny, ale mnoho výhod oproti velkému hovězímu dobytku je k údržbě luk předurčilo.

Zur Erinerung an die Excursion des Böhmischen Forstvereines

Všichni účastníci se na závěr exkurze sešli u pomníku, vztyčenému na počest někdejší lesnické výpravy v roce 1906 v lese v blízkosti Hanapetrovy Paseky. Závěrečnou událostí lesnické vycházky, konané po sto letech, bylo odhalení pamětní desky  pracovníky Správy Krkonošského národního parku na druhé straně mohylky.

Jan Bercha