Jaké budou lesy v roce 2040? západní a jižní Evropa

Vladimír Simanov

V minulém čísle byly uvedeny údaje ze studie „Outlook for the Development of European Forest Resources“ (Předpoklad vývoje evropských lesních zdrojů), týkající se střední a východní Evropy, Skandinávie a Pobaltí. Toto pokračování článku obsahuje údaje z Belgie a Lucemburska, Francie, Irska, Holandska, Portugalska, Španělska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Itálie, Albánie, Chorvatska, Slovinska, Makedonie, Bulharska, Rumunska, Srbska, Černé Hory a Turecka.

V Belgii a Lucembursku se mohou těžby podle základní varianty zvyšovat dosavadním tempem až do roku 2020, kdy dosáhnou úrovně 5,4 mil. m3 dříví b. k. ročně. Avšak již před rokem 2010 přesáhne úroveň těžeb přírůst, což povede ke snižování celkové výše zásob dříví v porostech z 153 mil. m3 s k. v roce 2000 na 103 mil. m3 s k. v roce 2040. Tento pokles, spolu s poklesem průměrných zásob na 1 ha z 235 m3 s k. na 172 m3 s k., bude indikovat jak postupné snižování výměry hospodářských lesů, tak úbytek porostů v mýtním věku a přesun rozhodujících výměr porostů do věkových tříd 1–20, 21–40 a 61–80.

Francie využívá přírůst na 74 %, což při nárůstu těžeb z 39 mil. m3 b. k. ročně na 48 mil. m3 v roce 2040 (zvýšení podílu využití přírůstu na 84 %) bude znamenat další nárůst průměrných zásob na 1 ha z 221 m3 na 235 m3. Alternativní scénář předpokládá zvýšení těžeb v roce 2040 na 55 mil. m3 (při 97% podílu těžeb na přírůstu) při zvýšení výměry hospodářských lesů nižším o 540 tis. ha oproti základní variantě.

Výrazný přesun porostů do mýtního věku umožní podle základního scénáře v Irsku zvýšení podílu těžeb na přírůstu ze současných 44 % na 79 % v roce 2040, nebo podle alternativního scénáře až na 100 %. Zvyšování výměry hospodářských lesů však již bude mít nižší tempo než dosud. Podle základní varianty se sice objem těžeb do roku 2040 zvýší o 72 %, což ale při nízkém základu znamená v absolutních číslech zvýšení jen na cca 4 mil. m3 ročně. Průměrná zásoba dříví na 1 ha by měla v roce 2040 dosáhnout úrovně 365 m3 s k.

Holandsko má v současnosti jen 314 tis. ha hospodářských lesů, a v průběhu dalších 40 let se uvažuje se zvýšením jejich výměry na 346 tis. ha. Podíl těžeb na přírůstu se ze současných 41 % zvýší v základní variantě na 52 %, a v alternativní variantě na 56 % (v této variantě by měla celková roční výše těžby mírně přesáhnout 1 mil. m3 b. k.).

V Portugalsku je těžen přírůst z 84 %, což představovalo v roce 2000 roční těžby ve výši 8,8 mil. m3. V základní variantě se předpokládá postupný nárůst těžeb do roku 2040 až na 11,1 mil. m3 ročně. Toto zvyšování těžeb bude zpočátku doprovázeno zvyšováním zásob v porostech (ze 129 mil. m3 v roce 2000 na 139 mil. m3 v roce 2010), po kterém bude následovat pokles výše zásob až na 120 mil. m3 v roce 2040. Zajímavostí je, že bilanci lesních zdrojů Portugalska významně ovlivňují plantáže eukalyptu, které zaujímají 33 % z výměry hospodářsky využívaných lesních porostů, a které se 64 % podílejí na celkovém přírůstu. Podíl eukalyptu na celkových zásobách dříví v porostech byl již v roce 2000 cca 34 %, a v základním scénáři se předpokládá, že se do roku 2040 zvýší až na 42 %. V alternativním scénáři se naopak předpokládá snížení podílu eukalyptu na zásobách v roce 2040 na 33 %. Toto snížení podílu na zásobách bude následkem umisťování větších objemů těžeb právě do eukalyptových porostů. V základní variantě se totiž předpokládá, že podíl eukalyptu na celkových těžbách vzroste ze současných 43 % na 67 % v roce 2040, ale alternativní varianta předpokládá dosažení podílu 67 % již v roce 2030.

Zásoby dříví ve Španělsku vzrostou podle základního scénáře ze 731 mil. m3 v roce 2000 na 1175 mil. m3 v roce 2040 a podle alternativního na 1118 mil. m3. Těžby podle základního scénáře vzrostou za stejné období z 10,3 mil. m3 dříví na 14,7 mil. m3, podle alternativního téměř na 17 mil. m3. Po celou dobu se udrží téměř konstantní roční přírůst na úrovni 26 mil. m3. Podíl těžby na přírůstu přitom dosáhne 70 % v základní variantě, nebo 79 % ve variantě alternativní.

Ve Spojeném království se očekává zvýšení výměry hospodářských lesů do roku 2040 nejméně o 40 % v základní variantě a o 50 % ve variantě alternativní. Objem těžeb se za stejné období zvýší podle použité varianty o 59 % až 90 %. Tento objem těžeb se však bude v období let 2005 až 2015 realizovat jen obtížně, protože rozhodující nárůst zásob dříví bude až po roce 2015.

Itálie těží v současnosti v hospodářských lesích pouze 34 % přírůstu. Nárůst ročních těžeb se v základní variantě předpokládá ze 7,8 mil. m3 na 11,8 mil. m3, a ve variantě alternativní přes 18 mil. m3. Alternativní výše těžeb představuje zvýšení podílu těžeb na přírůstu na 85 %, což bude doprovázeno snížením průměrné zásoby na 1 ha.

Albánie těží v hospodářských lesích oficiálně jen 27 % přírůstu. I při očekávaném poklesu výměry hospodářských lesů o 90 tis. ha se předpokládá zvýšení roční těžby nejméně o 240 tis. m3, při zvýšení podílu těžeb na přírůstu na 66 % až 81 %.

Chorvatsko těží v současnosti 62 % přírůstu, a do roku 2040 se předpokládá zvýšení tohoto podílu v základní variantě na 96 % a v alternativní na 105 %. Průměrná zásoba na 1 ha se bude do roku 2020 mírně zvyšovat, a poté bude stagnovat na úrovni 145 m3. Alternativní scénář předpokládá v roce 2040 o 0,5 mil. m3 vyšší roční těžby a o 34 tis. ha vyšší nárůst výměry hospodářských lesů než scénář základní. V souvislosti s vyšším využitím přírůstu však začne zásoba na 1 ha stagnovat dříve a koncem sledovaného období klesne na 137 m3, tj. téměř na úroveň roku 2000.

Slovinsko může zvýšit podíl těžeb na přírůstu ze současných 38 % na 66 % v základní variantě a na 86 % ve variantě alternativní. Průměrná zásoba dříví na 1 ha se úměrně tomu zvýší ze současných 316 m3 s k. na 416 m3 s k. v základní variantě, nebo 391 m3 ve variantě alternativní.

Makedonie předpokládá v základní variantě zvýšit podíl těžeb na přírůstu ze současných 76 % na 116 % v roce 2040, což bude znamenat zvýšení těžeb o 78 %. V alternativním scénáři se předpokládají v roce 2040 těžby více než dvojnásobné oproti roku 2000. V obou variantách se předpokládá pokles zásob dříví v porostech.

Bulharsko má za sebou největší pokles výměry hospodářských lesů, který nastal vytvořením systému národních parků v 90. letech. V souvislosti s tím je nyní podíl těžeb na přírůstu na 76 %, a v základní variantě se předpokládá dosažení 100% před rokem 2040, což povede k zastavení nárůstu zásob v porostech v posledních 10 letech sledovaného období. Základní scénář nepředpokládá ani nárůst, ani pokles výměry hospodářských lesů. Ale alternativní scénář předpokládá zvýšení výměry hospodářských lesů do roku 2040 o 15 % (468 tis. ha), dosažení podílu těžeb na přírůstu 110 % a snížení zásob dříví v porostech o více než 8 %.

Rumunsko uvažuje do roku 2040 v základní variantě zvýšit podíl těžeb na přírůstu na 85 %, což by mělo umožnit zvýšení těžeb o 77 % při zachování trendu nárůstu zásob. Alternativní scénář předpokládá zvýšit do roku 2040 těžby o 100 % oproti roku 2000, což znamená, že by se podíl těžeb na přírůstu v roce 2040 přiblížil 100 %.

Vývoj v Srbsku a Černé Hoře bude výslednicí zvyšování ročních těžeb až o 68 % (z 1,2 mil. m3 na 2 mil. m3) v základní variantě a poklesu ročního čistého přírůstu (z 5,8 mil. m3 na 2,6 mil. m3). Podíl těžeb na přírůstu se zvýší z 25 % na 95 % v základní variantě a na 116 % ve variantě alternativní. Věkové rozložení však signalizuje, že v obou variantách lze očekávat již po roce 2015 problémy s umisťováním těžeb do porostů.

Turecko využívá v současné době přírůst na 63 % a základní scénář předpokládá zvyšování těžeb až do roku 2030. Alternativní scénář předpokládá dosažení maximální výše těžeb již v roce 2020. Oba scénáře předpokládají pokles zásob dříví, a to o 10 % v základní variantě a o 27 % ve variantě alternativní.

Adresa autora:

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

Ústav lesnické a dřevařské techniky

LDF MZLU v Brně

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.