Learn for Work - Certifikace lesnického učňovského školství v EU

Alois Skoupý, Josef Pecl

Snaha o umožnění mobility pracovních sil v rámci Evropské unie se střetává s rozdílným přístupem členských zemí ke vzdělávání lesních dělníků a jejich různými kvalifikačními profily. Vznikla tak potřeba definovat „evropský profil“ lesního dělníka a zajistit, aby ta lesnická učiliště v členských zemích EU, která budou mít zájem poskytovat kvalifikaci na tomto profilu založenou, byla řádně certifikována. Proto jsme se s radostí zapojili do přípravy projektu, a využili tak jedinečné možnosti se na jeho realizaci podílet.

Přitom nejde o to, aby specifické požadavky jednotlivých zemí byly zrušeny, ale aby lesní dělník, který má zájem pracovat v jiné zemi, prokázal, že má stanovené minimum znalostí a dovedností potřebných pro tuto práci. Specifika, vycházející z místních přírodních, ekonomických a legislativních podmínek, si musí každý dělník doplnit podle toho, ve kterém regionu chce pracovat. Totéž se týká jazykových znalostí. Dělník musí být schopen komunikovat v jazyce daného regionu.

Navíc, podobně jako i v naší republice, nepracují v lesním hospodářství pouze osoby s formální kvalifikací, ale jsou mezi nimi i takoví, kteří kvalifikaci získali tak, že se učili u zkušenějších profesionálů, nebo jde o samouky, profesně nadané lidi, kteří své znalosti získali z literatury, a dovednosti nabyli pouze praxí. I těmto lidem má být umožněno, aby získali kvalifikaci složením teoretické a praktické zkoušky.

Jak vznikl projekt Learn for Work?

S myšlenkou vytvořit evropský kvalifikační systém profesní přípravy lesních dělníků přišli pracovníci centrálního lesnického učiliště v Belgii (Educatief Bosbouwcentrum Groenendaal VZW – koordinátor projektu) a přizvali ke spolupráci partnery z Francie (Centre Forestier de La Région Provence, La Bastide des Jourdans), Německa (Forstliches Bildungszentrum Rheinland-Pfalz, Hachenburg), Finska (Häme Vocational Institute Forestry Training Centre, Hämeenlina), Rakouska (Both BFW-Forstliche Ausbildungsstätte Ossiach) a z České republiky (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně). Pedagogickou problematiku, tedy formy zkoušení lesních dělníků, dostala na starost firma Citogroep Holding z Arnhemu (Nizozemsko). Jde o poradenskou firmu s celosvětovou působností, která se specializuje na pedagogické projekty.

Tak vnikl pilotní projekt v rámci programu Leonardo da Vinci, nazvaný „Hodnocení oficiálních, neoficiálních a informativních způsobů vzdělávání dělníků v lesním hospodářství“ (Valuing Formal, Non-Formal and Informal Forms of Learning by Workers in the Forestry Sector), zkráceně Learn for Work. Práce na projektu byly zahájeny v závěru roku 2003 a nyní je projekt těsně před dokončením.

Evropský profil lesního dělníka

Při přípravě „evropského“ profilu lesního dělníka bylo nezbytné analyzovat profily učebních oborů včetně požadavků na odborné obecné i specifické znalosti a dovednosti, obecné vědomosti z lesnického i společenského sektoru a další problematiky a to ve všech řešitelských zemích. Dále bylo nutné zjistit, jaké jsou představy, stanoviska a požadavky zaměstnavatelů a lesnických učilišť na důležitost znalostí a dovedností lesních dělníků.

V České republice se stal koordinátorem prací na řešení projektu Ústav lesnické a dřevařské techniky LDF MZLU v Brně. Ke spolupráci byla přizvána ta střední odborná lesnická učiliště, která měla největší zájem se na projektu podílet a která byla ochotna k tomu vytvořit co nejlepší podmínky. Šlo o učiliště v Bzenci, Abertamech, Svobodě nad Úpou, Bílé, Novém Městě na Moravě a v Hejnicích.

Tak mohl být podán reálný obraz o stavu lesnického učňovského školství v České republice.

Ze zaměstnavatelů lesních dělníků jsme vybrali firmy působící v jihomoravském regionu. Ve shodě s požadavkem koordinátora projektu šlo celkem o pět zaměstnavatelů, a byli to:

- Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Židlochovice;

- akciová společnost CE WOOD;

- Lesy města Brna;

- Vojenské lesy a statky, divize Plumlov;

- Školní lesní podnik „Masarykův les“, Křtiny.

Formou ankety bylo zjišťováno, které znalosti a dovednosti potřebují lesní dělníci při své každodenní činnosti. K tomuto tématu se vyjádřilo 50 lesních dělníků, pět ředitelů lesnických učilišť a pět ředitelů firem zaměstnávajících vlastní lesní dělníky. Některé výsledky ankety jsou uvedeny v přiloženém grafu. Dokládají, jak rozdílné mohou být názory na důležitost znalostí týkajících se práce se dřevem a jinými materiály. V jiných částech dotazníku obsahujícího celkem 347 otázek se takto výrazné názorové rozdíly nevyskytly.

Na základě výsledků shodné dotazníkové ankety provedené v šesti zemích byl vypracován tzv. evropský profil lesního dělníka a poté vypracovány vzorové zkušební testy a postup praktické zkoušky.

Zkušební testy absolvovalo v červnu 2006 celkem 56 učňů závěrečného ročníku (na učilištích v Bzenci, Abertamech a Hejnicích) a praktické zkoušky byly ověřeny na sedmi kvalifikovaných dělnících (opět učiliště v Bzenci).

Během řešení uvedeného výzkumu byly průběžně zpracovávány získané informace a v současnosti je připravována publikace o stavu učňovského odborného školství v zemích, které se projektu zúčastnily.

Jak dopadli čeští učni?

Ukazuje se, že v České republice jsou ve srovnání s průměrem ostatních zemí více vyžadovány znalosti ze základních vědních disciplin, jako je matematika, fyzika, technické principy funkce strojů, zpracování kovů a dřeva, a dále obecně biologické discipliny, ekologie lesa, pěstování lesů a jejich ochrana. Lepší byly též znalosti z ekonomiky a legislativy, zejména pokud jde o pracovní právo a bezpečnost práce.

Naproti tomu horší než průměr ostatních zemí byly znalosti týkající se těžby a dopravy dříví, konkrétních pracovních postupů při zakládání lesa, a to ať jde o obnovu přirozenou, nebo umělou. I když jsme uvedli, že obecně biologické znalosti byly lepší, pak to neplatí o znalostech týkajících se stanovištních nároků jednotlivých hospodářských druhů dřevin a praktického provádění prořezávek a probírek.

Výsledky mohly být ovlivněny tím, že na rozdíl od jiných zemí bylo u nás vyšší procentické zastoupení dělníků (dělnic) v pěstební výrobě a údržbářů strojů. Rovněž úzká specializace našich dělníků v těžbě mohla mít na celkový výsledek významný vliv. V žádné jiné zemi účastnící se projektu nejsou lesní dělníci tak úzce specializováni jako v České republice, a proto i navržený Evropský profil lesního dělníka počítá spíše s univerzálním vzděláváním a výcvikem, kdy lesní dělník má být schopen vykonávat všechny lesnické práce až po použití motorové pily a křovinořezu. Jiné práce vyžadují již vyšší kvalifikaci, takže těžební a dopravní stroje obsluhují osoby s vyšší lesnickou kvalifikací, protože například pro pěstební zásahy je obsluha strojů školena tak, že tyto zásahy není třeba předem vyznačovat.

Další článek certifikačního řetězce

Vývoj zkušebního systému evropského standardu lesního dělníka byl tedy založen na zkušenostech získaných ze šesti evropských zemí. Měl by poskytnout možnost prokázat, že dělník, který tento standard splňuje, je schopen vykonávat určené práce na potřebné úrovni. Pak by mohl být – ve spolupráci vlád a mezinárodních profesních organizací – vytvořen centrální registr všech certifikovaných osob, který by byl spravován certifikační nebo akreditační organizací. Základem tohoto systému je soubor jasně a explicitně formulovaných požadavků na profil lesního dělníka, které jsou ověřovány objektivním a důkladně propracovaným způsobem. Přitom profil je nutno postupně inovovat tak, aby odpovídal nejnovějším poznatkům v oboru a proto by měla mít kvalifikační zkouška časově omezenou platnost a bude nutné ji v rámci celoživotního vzdělávání opakovat ve tří až pětiletých intervalech.

Aby byla zaručena trvalá kvalita uvedeného systému, musí být garantován nezávislou expertní organizací, která bude moci na základě odborného auditu akreditovat jednotlivá pracoviště (učiliště), která pak budou mít právo poskytovat kvalifikační certifikáty a ukládat výsledky do centrálního registru certifikovaných dělníků.

Má-li být takovýto systém v EU zaveden, je nezbytné, aby se ke zpracovanému návrhu vyjádřily všechny členské země, které by pak analyzovaly vlastní systém vzdělávání lesních dělníků a zahrnuly do něj svá specifika.

Každá země pak bude muset určit jednu nebo dvě obecně známé a ověřené akreditační instituce, které budou společně s dalšími (k tomu účelu vybranými) lesnickými podniky, vzdělávacími institucemi, resortními ministerstvy atp., vytvářet rady, které zpracují potřebné dokumenty v jazyce dané země a doporučí postupy, které by měly být realizovány mezinárodní radou, která bude tvořena představiteli národních rad všech zemí EU.

Postup tedy má být obdobný, jako je tomu u v současné době probíhajících certifikačních auditů norem týkajících se řízení jakosti, trvale udržitelného hospodaření v lesích, obchodu s dřívím atp.

Adresa autora:

doc. Ing. Alois Skoupý, CSc.

Ing. Josef Pecl

Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně

E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.