Majetek musí být ziskový

Na lesích ve vlastnictví státu jsou závislé všechny lesnické firmy v naší republice. Soukromí vlastníci k hospodaření na svých majetcích přistupují rozdílně. Buď hospodaří ve vlastní režii, nebo ke správě majetku využívají jiných ekonomicky výhodných způsobů. Jak je to na majetku Ing. Jeronýma Colloredo-Mannsfelda, jsme se zeptali Ing. Josefa Myslivce, ředitele Lesní a rybniční správy JCM Zbiroh.

- Můžete nás seznámit se specifiky Vámi spravovanému majetku oproti ostatním?

Kromě lesního hospodaření provozujeme rybniční hospodářství a součástí majetku je i zámek Dobříš. Venkovní provozy musejí zámek uživit. Vynakládáme ročně veliké peníze na údržbu, provoz a opravy zámku.

Zámek je celoročně přístupný. Za osm let mé působnosti to jsou desítky milionů, co jsme do zámku investovali. Je otevřena nová restaurace, opravena fasáda, vytvořeno návštěvní centrum, teď se opravuje fontána, byl otevřen čtyřhvězdičkový hotel, je to tam skutečně vidět. Konají se zde prezentační akce firem a koncerty, natáčení filmů a často zde zasedá krajský úřad, proběhlo zde setkání visegrádských premiérů. Ten zámek skutečně využitý je a také se o to snažíme. Dobříšský zámek je naše provozní středisko a má svého ředitele.

- S jakými problémy se potýkáte a co vás nejvíc trápí na správě majetku?

Lesní a rybniční správa Zbiroh hospodaří na 16,5 tisících hektarech lesní půdy. Kromě toho hospodaříme na 420 hektarech rybníků. V současné době nemáme nějaké výrazné ekonomické problémy. Co nás trápí, je omezování vlastníka v hospodaření zákony souvisejícími s ochranou přírody. Tady na Zbirožsku je snaha začlenit velkou část majetku Colloredo-Mannsfeldů do uvažovaného Národního parku Křivoklátsko, a to bez jakékoliv dohody s vlastníkem, bez jakéhokoliv upozornění. Je tady tlak omezit nás v hospodaření z titulu Natury 2000. Máme trochu obavu z přípravy nového lesního zákona. Přece jen velikou váhu na tvorbě lesního zákona má ministerstvo životního prostředí, Hnutí Duha apod. a zdá se, že jsou jediní, kdo si přejí tvorbu nového, ještě přísnějšího zákona, a to je pro vlastníka i hospodáře nebezpečná věc. Nebezpečné je i prohlášení vědců, je to pohled lidí bez hlubší znalosti lesního provozu, pohled městského člověka a příležitostného návštěvníka lesa. Prohlášení vědců haní práci generací lesníků, to je veliká chyba, stejně jako stálá nepřízeň médií vůči lesníkům. To má vliv i na to, jak se lidé v lese chovají. Když napíší vědci do novin, že zde les za 40 roků nebude a že se hospodaří špatně, tak to má vliv i na veřejné mínění. Převážná část lidí nepřichází dnes do lesa jako do chrámu, s úctou k přírodě a práci předků, s pokorou, ale chová se jako někde ve chlévě nebo na smetišti. Je zajímavé, že věhlasní akademici byli pečlivě schovaní a neozývali se v době, kdy do republiky proudily kamiony plné odpadu z okolních zemí, tehdy měli projevit svůj vztah k přírodě.

- Rozšířená turistika je tedy jednou z vašich velkých potíží?

Teď, po houbařské sezóně, je nepředstavitelné, co je v lese odpadu. Každý zahodí plastovou láhev a krabičku od cigaret. Kolem silnic je nepředstavitelný nepořádek! Snažíme se nyní umisťovat co nejvíc závor, uzavíráme i ta parkoviště, která byla kdysi vybudovaná, protože na každém je dneska skládka. Na tuny odpadků, které musíme ročně uklízet bychom potřebovali státní dotace.

Netěší nás současně stanovená dotační pravidla, dle kterých dostáváme stále méně prostředků.

- Dotace využíváte na pokrytí ztrát vzniklých z legislativních omezení hospodaření? Byli byste schopni hospodařit bez dotací?

Rozhodně bychom chtěli hospodařit s dotacemi, to je pochopitelné. Také vše záleží na současném stavu, trhu dřeva. V současné době je pro nás – producenty dřeva – situace příznivá. Byly však doby, třeba před dvěma třemi lety, kdy cena dřeva byla nízká, a tím i nízký hospodářský výsledek. Pan Colloredo zastává názor, že majetek musí být ziskový, a to i každý jednotlivý provoz, s tím, že cílem je být špičkově řízeným lesním podnikem v rámci České republiky.

Letos nás velmi mrzí, že při tvorbě lesního hospodářského plánu nám Plzeňský kraj poskytuje pouze 60 % dotací. A hospodářský plán je zrovna záležitost, kterou stát vyžaduje, podle zákona musí být, a měla by tedy být dotována. V Plzeňském kraji dostáváme na rozdíl od kraje Středočeského i na ostatní dotační tituly pouze 60% celkové výše příspěvků. To je nepříjemná věc. Pan Colloredo napsal osobní dopis hejtmanovi Plzeňského kraje, ten odpověděl asi po dvou měsících, že to takhle je a pro příští rok budou stanovena jiná pravidla, dle kterých se bude vyplácet plná výše. Jenže v příštím roce nám to není nic platné, když LHP tvoříme letos. Takto přijdeme o milion a půl korun jen na hospodářském plánu, což jsou dost veliké peníze.

Nějaké menší dotace jsme měli od CHKO Křivoklátsko na zalesňování jedlí. Letos poprvé zkoušíme dotace z SZIF. Je to administrativně náročné a složité. Najali jsme malou zprostředkovatelskou firmu, na tři projekty. Na opravu sádek, na přibližovací traktor a na auto, sloužící pro drobné převozy materiálu nebo pro rybáře.

- Co byste ještě uvítal, jakou další finanční podporu?

Mohli bychom získat nějaké dotace na opravu cest. V tomto velkém majetku se bez dokonalé cestní sítě neobejdeme. Důležité je zkrátit přibližovací vzdálenost a natáhnout odvozní vzdálenost. Jinak na opravu budov a cest ročně vynakládáme 17-18 mil. Kč.

- Je lesní majetek certifikován a podle jakého systému?

Majetek je certifikován podle systém PEFC. My jsme byli jako jedni z prvních, vlastně podle abecedy jsme dostali první certifikát v republice.

Dnes každý odběratel dřeva nebo jejich většina vyžaduje certifikaci. Nerad bych měnil PEFC za FSC. Zdá se mi, že je to jen otázka peněz za prosazení toho kterého systému, jinak v tom pro nás nevidím žádnou výhodu. Kam se peníze budou přelévat, která certifikační firma peníze dostane, to je asi to, oč tu běží. Hospodaří-li se dle lesního zákona, podle všech zákonů platných v této republice, tak certifikace jen tento stav kopíruje. My jsme se certifikaci vůbec nebránili, přihlásili jsme se hned.

- Jak hospodaříte na majetku, vlastními prostředky nebo dodavatelsky? Najímáte si stroje?

Zaměstnáváme celkem asi 200 svých vlastních pracovníků. Je to včetně rybářů, máme i velký manipulační sklad, dopravu, zámek, Lesnickou činnost děláme asi z 50 % vlastními a z 50 % cizími pracovními kapacitami. Část pěstební činnosti děláme cizími pracovníky, hlavně v náročných dobách, při jarním zalesňování nebo při ožínání. Pro tu dobu najímáme firmy, zaměstnávající Ukrajince. Převážnou část pěstební činnosti ale zajišťujeme vlastními pracovními silami. Doprava dříví je naše téměř celá, 60 000 m3 ze Zbiroha si odvezeme sami, z Dobříše jen částečně, tam si najímáme soukromého podnikatele, který pro nás jezdí. Co se týká přibližování, poloviční kapacitu máme svoji a na druhou polovinu si najímáme jednotlivé místní živnostníky.

Pan Colloredo je lesní inženýr, obhospodařuje si svůj majetek v Rakousku sám, nepronajímá ani les, ani honitbu.

- Co si obecně myslíte o pronájmu lesa?

Něco jiného je pronajmout pole, něco jiného je pronajmout les. Je to přece jenom dlouhodobá záležitost a já nejsem příznivcem pronájmu lesa. Když jsem byl ještě na lesním závodě Dobříš a nevědělo se, zda budeme lesní závod nebo akciová společnost, tak se vydával vlastníkům v restituci majetek. Vždycky jsem s vlastníky jednal, jestli by nám les nepronajali. Většinou ti menší vlastníci nevěděli zda budou les pronajímat, nebo chtěli hospodařit sami. Potkal jsem se s člověkem, který žil 40 roků v Anglii a v Rakousku, a když jsem mu řekl o tom, jestli bychom si od něj nemohli těch 200 ha, co měl u nás, pronajmout, tak řekl: „Celý život jsem prožil v zahraničí, jedna má sestra žije v Peru a druhá v Austrálii. Nikdo z nás o pronájmu lesa nikdy neslyšel, ani já to tedy dělat nebudu.“

- Máte přehled, kolik dalších místních firem je na lesním majetku závislých?

V okolí spolupracujeme s menšími soukromými nebo obecními společnostmi, z části s menšími odběrateli dřeva, pouze však s těmi, kteří řádně platí.

Z Dobříše dáváme dříví drobným podnikatelům, kteří mají malé manipulační sklady, a naopak zase od nich kupujeme výřezy na výrobu palisád v Holoubkově. Na zdejším manipulačním skladě, je firma, která se jmenuje Meco-Drev, pan Colloredo se svou manželkou jsou stoprocentní vlastníci. Dříve to byla obchodní firma, přes ní jsme prodávali dříví do zahraničí. Dnes už toto ztratilo na významu a firma se nyní zabývá výrobou palisád. My jí dodáváme surovinu z manipulačního skladu.

Do loňského roku jsme měli svou vlastní pilu, se starou technologií, uvažovali jsme o její rekonstrukci, ale náklad na rekonstrukci by byl obrovský. Od záměru jsme ustoupili a pilu dlouhodobě pronajali.

Ryby se prodávají tady v místě. Máme dvoje sádky, jedny sádky jsou na Dobříši, kde máme 170 ha rybníků, na Zbirohu 250 ha. Ryby prodáváme místním prodejnám, jako je Jednota Hořovice apod. Dvě třetiny produkce vyvážíme.

Od letošního roku jsme utvořili obchodní skupinu větších vlastníků. Jsme čtyři, máme společnou obchodní strategii a velkou část, takových 60 % dříví, prodáváme do zahraničí.

- Je stále výhodnější vyvážet nezpracované dříví do zahraničí? Kupující v zahraničí hradí dopravu?

Ano, to je právě ta výhoda, naše skupina si vyjednala, že cena je na odvozním místě. Máme šest hlavních odběratelů, čtyři na kulatinu a dva na vlákninu. Cena je poměrně vysoká, ale na druhou stranu musíme garantovat množství dodávek. Také je pravda, že dneska dříví kupujeme i od menších subjektů, s minimální provizí.

- Jaké uplatňujete technologie v těžbě?

V těžbě používáme normální výrobu - motorové pily, koně, traktory, speciální traktory. Máme pár vlastních koní, jinak máme soukromníky z okolních vesnic. Komplexní čety vyrábí surový kmen a kulatinu. Převážná většina dříví jde na manipulační sklad v Holoubkově. Manipulační sklad je nový, je u nádraží, máme tam i své nakládací místo.

Manipulační linka je asi čtyři roky stará, s optimalizačním programem, elektronickým měřením. Část hmoty je manipulována ručně na zemi. Má to samozřejmě, jako všechno, své výhody a nevýhody. Já považuji za obrovskou výhodu manipulační sklad proto, že dříví vydruhujeme lépe, není zbytků. Dříví se určitě lépe využije. Nejsou zbytky po lese, to je výhoda. Letos, když jsme začali s vagónovými dodávkami do Rakouska, tak jsme oproti našim kolegům, kteří vozí výhradně kamióny, neměli žádný problém.

- Co používáte k odvozu dříví za automobily?

My máme tři Tatry s dvouosým přívěsem, odvozní vzdálenost není veliká, je do 25 km maximálně.

Dvě Tatry máme uzpůsobené i pro odvoz rovnaného dříví. Na dobříšské části vyrábíme surové kmeny a kulatinu. Tam manipulák nemáme, dřevo prodáváme místním drobnějším podnikatelům, kteří mají své malé manipulační sklady. Tam však těžíme asi 20% objemu harvestorem.

- To je váš harvestor?

Ne. Každoročně, podle našich potřeb využíváme harvestor Lesní společnosti Stříbro. Měli jsme zde několik firem, ale už se držíme jen Stříbra, velice kvalitně pracují, musím říci, že je to dobrá a spolehlivá firma.

- Máte vlastní školky?

Máme vlastní malé lesní školky. Je jich dnes přes 8 ha, převážnou většinu produkce si napěstujeme sami, semena ukládáme v Semenářském závodě v Týništi. Jsou období, kdy něčeho máme nadbytek a něco si musíme koupit, ale to jsou maličkosti, produkci si zajišťujeme sami.

- Jaký je podíl přirozené obnovy?

Podíl stále stoupá. Jsou polesí s větším zastoupením listnáčů s velkým tlakem zvěře, ta mají kolem 30 % přirozené obnovy listnáčů, to je poměrně hodně.

Limitujícím faktorem jsou srážky, zvěř trochu také. Z minulého LHP jsme měli předepsáno kolem 12 % přirozené obnovy za celý plán, ale poslední roky se to zvyšuje, dostáváme se ke 20 %.

- Jaké jsou důvody zvyšování přirozené obnovy, ekonomické?

Jsou ekonomické. Lidé jsou motivovaní, za přirozenou obnovu dostávají peníze, vedoucí polesí i hajní.

- Jaké máte další zdroje příjmu z lesa?

Nerostné suroviny netěžíme. Štěpku prodáváme z výroby palisád. Máme najatou firmu Obnovitelné zdroje s.r.o., která nám vyklidí paseku, odveze si lesní štěpku. My jim platíme nějaký malý podíl za m3 zlikvidovaného klestu a tím nám vyjde levně vyklizení a dostaneme dotace. Pokud vyklidíme klest sami na hromady, oni si to odvezou, tak jim neplatíme nic.

Prodáme pár vánočních stromků, trochu ozdobného klestu, ale toho je čím dál méně. Plantáže nemáme, třeba k tomu taky jednou dojdeme.

- Jak jsou ekonomicky významné rybníky?

Rybníkářství tvoří asi 5% obratu naší firmy. Stále do rybníků investujeme. Kdybychom neodbahňovali, neopravovali sádky, tak by to bylo asi ekonomicky lepší, ale rybníkářství rozhodně není prodělečné. Plůdek kromě štiky kupujeme a dokrmujeme do tržní ryby.

Co se myslivosti týká, tak prodáváme poplatkové lovy a prodáváme zvěřinu. Máme dneska 11 tisíc ha režijních honiteb.

- Jsou všechno režijní honitby?

Všechno ne. Svých vlastních honiteb máme pět a šest honiteb pronajímáme.

- Jaká je průměrná velikost honitby?

Na Zbirohu jsou dvě režijní honitby, každá má 3 500 ha. Na Dobříši máme tři honitby 750–2 400 ha. Pronajímané honitby jsou o něco menší, ale rozhodně nejsou malé.

- Jaké máte škody zvěří? Pokryjete je z výnosů myslivosti?

Asi úplně nepokryjeme, škody samozřejmě jsou, i když se jim snažíme předcházet. V poslední době jsou škody menší. Colloredovi provozovali myslivost vždy, dovezli do našich končin nové druhy zvěře – jelence viržinského, ondatru, divoké krocany. Provoz myslivosti byl vždy reprezentační záležitost. Pan Colloredo sám myslivost neprovozuje. Snažíme se škody snížit přikrmováním nebo políčky. V současné době je zvěře, tedy i škod méně.

- Která zvěř působí největší škody?

Máme v našich honitbách většinu druhů spárkaté zvěře. V oblasti Zbiroha zvěř jelení, mufloní, sika, srnčí a černá a v oblasti Dobříše pak zvěř jelení, dančí, srnčí, virginská a černá. Drobnou zvěř prakticky nemáme. Největší škody ze všech působí mufloní a jelení zvěř.

Děkuji za rozhovor, 12. 10. 2006,

Jan Bercha

Lesní a rybniční správa Zbiroh

- Působí na 16 500 ha lesa, které jsou rozděleny do 4 polesí – Vlastec, Lhota, Trhoň, Svatá Anna. Správa zabezpečuje veškerou činnost od sběru semen, pěstování sazenic, zalesnění, výchovné zásahy, ochranu lesa, těžbu dřeva a dodávky. Práci zajišťují vlastní zaměstnanci i drobní soukromí podnikatelé.

- Zbirožské lesy o výměře 12 500 ha se z větší části (10 700 ha) rozkládají v Plzeňském kraji v okrese Rokycany a z části (1800 ha) ve Středočeském kraji v okrese Beroun. Severní část Zbirožska navazující na Křivoklátsko je charakteristická listnatými porosty s převahou dubu a buku a s vrcholy Vlastec (612 m) a Kohoutov (596 m). Ve střední a jižní části jsou nejvyššími vrcholy Brno (718 m), Radeč (721 m) a Trhoň (624 m). Zde se nacházejí převážně smrkové lesy.

- Průměrná roční teplota je 7 0C a průměrné roční srážky 550–650 mm.

- Čtvrtina území Zbirožských lesů je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, významnými lokalitami jsou národní přírodní rezervace Kohoutov, přírodní rezervace Lípa, přírodní památky Niva u Volduch, Rumpál a Zavírka.

- Nařízením vlády z roku 2004 byla vyhlášena i ptačí oblast Křivoklátsko, kde jsou předmětem ochrany populace včelojeda, výra, kulíška nejmenšího, žluny šedé, strakapouda prostředního a lejska malého a bělokrkého.

- Dobříšské lesy o výměře 4000 ha se rozkládají v okrese Příbram.

- Nejvyššími vrcholy jsou Studený vrch (660 m) a Hradec (648 m.) Naopak nejnižší místa jsou v okolí Kocáby (cca 350 m).

- Dobříšské lesy jsou většinou jehličnaté, s převahou smrku a borovice.

- Dopravní středisko Zbiroh

Zabezpečuje odvoz dřeva na vlastní manipulační sklad nebo přímo k odběratelům. Zajišťuje i opravu cest, budov a dalšího majetku.

- Manipulační sklad Holoubkov

Přes manipulační sklad, vybavený novou manipulační linkou, prochází 90 % dodávek dřeva. Dřevo se zde rozmanipuluje, vytřídí a odesílá k odběratelům železnicí nebo kamiony. Z části vhodného dřeva se zde vyrábějí palisády.