Projekt ILUP Horní Pomoraví - Názory obyvatel regionu na les a lesnictví

Eva Birgusová, Martin Műller

Lesní hospodářství je vzhledem ke své podstatě nedílnou součástí venkovského prostoru. Projekt ILUP Pomoraví je zaměřen na trvale udržitelné využívání venkovského prostoru. Výzkum je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu týkajícího se spolupráce starých a nových členských zemí Evropské unie s názvem Integrated Land Use Planning and River Basin Management – ILUP. Je do něj zapojeno 10 projektových partnerů z pěti evropských zemí (Rakousko, Německo, Maďarsko, Česká republika a Řecko). Mimo jiné se zabývá udržitelným rozvojem území v kontextu názorů jeho obyvatel.

Čím se projekt ILUP zabývá?

Celý projekt se zabývá optimalizací klíčových faktorů udržitelného rozvoje venkova na území povodí horního a středního toku řeky Moravy s největším důrazem na protipovodňovou ochranu, snížení eroze a zvýšení retenčních schopností půdy. Základními tématickými okruhy, do kterých je projekt rozčleněn, jsou: vodní režim v krajině, zemědělství, lesnictví, krajina a lidé.

Výstupem jsou konkrétní návrhy řešení včetně ekonomické stránky dané problematiky a také ochoty realizovat navržená opatření. Ty budou sloužit jako podklad pro rozhodování a plánovaní v krajině, s přesnými a technicky využitelnými výstupy v oblasti územního plánování a plánování investic do regionálního rozvoje zejména v oblasti zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství.

Významnou myšlenkou českého projektu jsou společné návrhy opatření v krajině, které vychází z oblasti vodního, lesního a zemědělského hospodářství, respektující nároky ochrany přírody a neposlední řadě také rozvoje venkovských podnikatelských aktivit. V oblasti lesnictví, ochrany přírody, zemědělství a územního plánování slouží projekt Pomoraví přímo jako pilotní oblast pro nastavení nové legislativy. Má význam rovněž pro starosty obcí, podnikatelské, zemědělské a lesnické subjekty, kterým může v mnohém pomoci při čerpání zdrojů ze strukturálních fondů pro potřeby údržby a rozvoje krajiny.

Organizačně je projekt členěn do tzv. věcných etap a v řešitelských týmech jsou zapojeni specialisté z mnoha pracovišť (např. Vysoké učení technické, fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, ÚHÚL Brno a Olomouc, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha a Brno a další. Nositelem a koordinátorem celého projektu v České republice je společnost Ekotoxa Opava, s. r. o.

Metodika průzkumu a použité otázky

Jedno z témat celého projektu „Lidé“ se zabývá udržitelným rozvojem území v kontextu názorů jeho obyvatel. Cílem této etapy bylo vyhodnotit a interpretovat výsledky celého projektu a vytvořit si případnou zpětnou vazbu navrhovaných opatření v krajině - zda si zde žijící lidé navržená opatření žádají, přejí a považovali by je za smysluplné. To se týkalo také názoru obyvatel na současný stav hospodaření v lesích a jejich představ o tom, co by si přáli změnit.

Abychom získali názory běžných obyvatel, rozhodli jsme se pro provedení dotazníkového šetření (metodou osobního dotazování). Podle statistického klíče bylo vybráno 64 obcí, rozdělených do tří kategorií podle jejich velikosti (maximální velikost obce - 5000 obyvatel). Bylo vyplněno celkem 1084 kompletních dotazníků u náhodně kontaktovaných obyvatel, z toho 50 % mužů a 50 % žen ve věkových skupinách 15-29, 30-49, 50-64 a více než 64 let.

Dotazník obsahoval 92 otázek rozdělených do oblastí: obyvatelstvo a migrace, občanská vybavenost v obci, společenský život v obci, zaměstnanost a nezaměstnanost, rodina a domácnost, bydlení, životní úroveň, informační znalosti, životní cíle a hodnoty a životní prostředí.

V části životní prostředí jsme se zabývali nejen ovzduším, vodou, zemědělskou půdou, krajinou, ale i lesnictvím. V oblasti lesnictví byly pokládány následující otázky:

- Které změny v okolním lese byste uvítali ?

1. Vyčištění lesa, prořezávky

2. Ochrana lesa proti škůdcům a chorobám

3. Omezení těžby v lese

4. Žádné

5. Změna způsobu hospodaření (přechod od velkých pasek tomu, že les se zmlazuje pod starým porostem)

6. Zlepšení turistického značení (turistické značky, dopravní značky)

7. Změnu dřevinné skladby lesa (změna smrkové monokultury na smíšený les a naopak)

8. Zpřístupnění lesa pro turisty a houbaře (více cest, parkoviště)

9. Zlepšení sítě odpočívadel, informačních tabulí

10. Vykácení lesa

11. Vyčištění odpadu z lesa

12. Lepší péče vlastníků

13. Zmenšit/zrušit vojenský prostor

14. Ochrana proti kůrovci

15. Více zvěře

Pozn.: Součet % v tabulce přesahuje 100 %, protože respondenti měli možnost zatrhnout maximálně 3 varianty. Odpovědi 11-15 nebyly v původním dotazníku, jedná se o rozpracované varianty typu „jiné, uveďte“.

- Máte přehled o tom, kdo je vlastníkem okolního lesa ?

- Jak vnímáte skutečnost, že většina plochy lesa v ČR (cca 60 %) patří státu?

- Myslíte si, že jsou lesy ve vašem okolí poškozené (hmyzem, větrem, sněhem, požárem atd.)?

Všechny otázky měly několik možností odpovědí, některé samozřejmě také dávaly prostor pro vyjádření vlastního názoru, který by byl odlišný od nabízených možností.

Co si lidé o lese a lesnictví myslí?

Výsledky jsou uvedeny v procentech z celkového počtu respondentů. Pozitivní názor na státní vlastnictví (odpověď: jsem rád, že les je státní) převažuje nad negativním. Největší skupinu ale tvoří ti, kteří se o problém vůbec nezajímají a nemálo lidí si na toto nevytvořilo doposud žádný vlastní názor. Při podrobnějším pohledu, například při rozdělení podle vzdělání, které bylo jedním z kritérií, se nám nabízí zajímavý pohled „venkovanů“ na problematiku. Pro větší přehlednost byly pro vzdělanostní porovnání vybrány jen dvě z možných odpovědí (čistě pozitivní a naopak negativní názor). Pozitivní náhled na les ve státním vlastnictví, potažmo ve správě Lesů ČR, jde ale napříč vzdělanostním spektrem obyvatel venkova.

Rovněž výsledky ostatních otázek byly zajímavé. Z výsledků lze usoudit, že lidé žijící na venkově se zajímají o stav lesa ve svém okolí, přestože bohužel více než třetině z nich je jedno, kdo les vlastní. Takřka polovina z nich by si přála v lese větší pořádek. Dalších 26 % procent považuje za prioritu zlepšení zabezpečení ochrany lesa proti chorobám a škůdcům. Každý pátý venkovan by chtěl, aby se v lesích méně těžilo a zhruba stejný počet z nich je spokojený se současným stavem hospodaření v českých lesích. Vzhledem k známé nespokojenosti lidí vždy se vším to proto nemusí být bráno jako výsledek špatný. Získaných výsledků bychom si měli vážit, neboť se jedná o názory obyvatel, kteří žijí často v přímé blízkosti lesního komplexu, vnímají jeho změny v průběhu svého života a les často bývá i jejich pracovištěm.

Článek vznikl v rámci projektu ILUP Pomoraví, který je řešen s podporou programu Evropské unie INTERREG III B – CADSES.

Adresa autorů:

Eva Birgusová

Martin Műller

EKOTOXA OPAVA, s. r. o.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.