Jak budeme pěstovat rychle rostoucí dřeviny?
Jiří Staněk
Téma pěstování tzv. rychle rostoucích dřevin (dále jen RRD) začíná být stále aktuálnější. Nutnost zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, když jedním z takových zdrojů je spalování rostlinného materiálu a takovým materiálem může být především dřevní štěpka, vede nutně k úvahám o tom, kde – tedy na jakých pozemcích – pěstovat RRD jako nejdůležitější zdroj štěpky. V našich podmínkách jsou v zásadě dvě možnosti: pěstování RRD na pozemcích zemědělského půdního fondu, nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Pak je třeba si říci, jaké jsou při zmíněných možnostech pro pěstování RRD předpoklady podle současně platných právních předpisů.
Pěstování RRD na pozemcích zemědělského půdního fondu…
Pro naši dobu je charakteristické plýtvání pozemky zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). Přebytek zemědělských produktů v Evropě, z toho plynoucí nízké výkupní ceny zemědělských komodit a některé další faktory vedly u nás k výraznému útlumu zemědělské výroby. Ten má za následek skutečnost, že mnoho pozemků ZPF není zemědělsky využíváno. Tyto faktory navodily falešný pocit, že je u nás nadbytek zemědělských pozemků a že je tedy není třeba důsledně chránit tak, jak tomu bylo v nedávné minulosti a jak ostatně i předpokládá zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. To má – mimo jiné – za následek, že se staví stále více různých účelových staveb na prvních bonitách zemědělských pozemků jen proto, že se nacházejí poblíž důležitých komunikací (zejména dálnic) nebo velkých center.
Pocit, že máme nadbytek pozemků ZPF, je ošidný a z dlouhodobého hlediska i nesprávný. Pokud máme dnes skutečně přechodný nadbytek zemědělských pozemků, pak v tak silně industrializované a intenzivně využívané krajině, v jaké žijeme, bychom ty zemědělské pozemky, které nejsou právě využívány k zemědělské výrobě, neměli nechat zastavět kovovými halami, hyzdícími krajinu. Měli bychom je využít k účelu, který nevylučuje v zásadě snadné navrácení těchto pozemků zemědělské výrobě, jakmile, resp. pokud to bude v budoucnu třeba. Jedním z možných způsobů takového přechodného nebo návratného využití pozemků ZPF je jejich využití pro pěstování plantáží RRD, vánočních stromků apod.
Současně platné předpisy o ochraně ZPF pěstování RRD na pozemcích ZPF nevylučují, předpokládají však dočasné odnětí ze ZPF. To vyplývá z ustanovení § 11 odst. 5 zákona o ochraně ZPF, který stanovuje, že „odvody za dočasně odnímanou půdu (odst. 1, písm. b) se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely“. To znamená, že ten, kdo chce pěstovat RRD jako dřeviny pro energetické účely na pozemcích ZPF, musí podat žádost o souhlas k dočasnému odnětí půdy ze ZPF (§ 9 odst. 4). Žádost, která je návrhem na zahájení řízení, musí být podána u pověřeného obecního úřadu, v jehož správním obvodu leží největší část ZPF, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany ZPF návrh posoudí a postoupí ho se svým stanoviskem orgánu ochrany ZPF vyššího stupně (§ 18 odst. 1). Náležitosti žádosti jsou uvedeny v ustanovení § 9 odst. 5 zákona o ochraně ZPF; jednou z náležitostí je i vyjádření vlastníka, popř. nájemce dotčených pozemků k navrhovanému odnětí.
Souhlas k odnětí půdy ze ZPF, jde-li o odnětí o výměře do 1 ha, uděluje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 15 písm. f), jde-li o odnětí o výměře od 1 do 10 ha, místně příslušný krajský úřad (§ 17a písm. e) a ministerstvo životního prostředí, jde-li o odnětí o výměře nad 10 ha (§ 17 písm. d).
… a na pozemcích určených k plnění funkcí lesa
Jakkoli jsou RRD dřevinami, z nichž většina je považována za lesní (viz příloha k zákonu č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů), nelze je pěstovat na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, tedy alespoň ne k účelům, pro které se RRD pěstují. Zjednodušeně je možno konstatovat, že náš současný lesní zákon s pěstováním RRD pro energetické účely jako se způsobem využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa nepočítá. Připomeňme si ustanovení § 13 odst. 1, věta první, zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), které stanoví, že „veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona“.
Účelným obhospodařováním pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona se v zásadě rozumí využívání těchto pozemků k pěstování lesních porostů takovým způsobem, aby výsledkem hospodaření byly lesy schopné plnit trvale, rovnoměrně a nepřetržitě co nejvíce funkcí lesa. Tomuto hledisku však porosty RRD, pěstované pro energetické účely, příliš nevyhovují, a to minimálně proto, že plní jen v omezené míře a jen některé funkce lesa.
Je třeba samozřejmě odlišit pěstování např. topolových porostů s dobou obmýtí kolem 40 let od pěstování RRD jako biomasy pro energetické účely, kdy se porosty „sklízejí“ v pěti až šestiletých intervalech.
Pokud by tedy měly být na pozemcích určených k plnění funkcí lesa pěstovány porosty RRD jako biomasa pro energetické účely, nejde podle současného lesního zákona o obvyklé využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, a proto by muselo být pro tento účel rozhodnuto o omezení využívání pozemku pro plnění funkcí lesa (§ 15 odst. 1, věta druhá lesního zákona).
Žádost o dočasné nebo trvalé omezení využívání pozemku pro plnění funkcí lesa za účelem pěstování RRD pro energetické účely podává vlastník pozemku k věcně a místně příslušnému orgánu státní správy lesů. Tímto orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o pozemek o výměře do 1 ha (§ 48 odst. 1, písm. f/ lesního zákona), resp. krajský úřad, jde-li o pozemek o výměře 1 ha a více (§ 48a odst. 1, písm. e/ lesního zákona).
Jak dál?
V současné době je velká poptávka po všech sortimentech dřeva, včetně paliva. Je důvodný předpoklad k tomu, že tato poptávka nadále potrvá či dokonce poroste. Za tohoto stavu je obtížné si představit, že by pozemky určené k plnění funkcí lesa namísto k produkci kvalitního dřeva v multifunkčních lesích byly využívány k pěstování RRD pro energetické účely, když je navíc možno pěstovat RRD na pozemcích ZPF, jichž je alespoň v současné době dostatek.
Je třeba položit si otázku, zda vůbec mají nebo nemají být plantáže RRD považovány za les, jinými slovy: zda má nebo nemá být pěstování RRD ať již pro energetické, nebo pro jiné účely upraveno lesním zákonem.
Zde je na místě připomenout ustanovení § 3 odst. 2 lesního zákona, podle něhož „pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak“. Z citovaného zákonného ustanovení lze odvodit to, co je naznačeno výše - totiž že alespoň v době, kdy byl připravován a schvalován současně platný lesní zákon, nebylo pokládáno za nezbytné, aby byly plantáže lesních dřevin, tedy i RRD, vždy považovány za les.
Pokud by v budoucnu převážil názor, že i plantáže rychle rostoucích lesních dřevin mají být považovány za les a že by tedy mělo být jejich zakládání, pěstování, ochrana apod., upraveno lesním zákonem, pak vzhledem ke specifikům pěstování RRD, výrazně odlišným od pěstování ostatních lesů, bylo by možným řešením např. označit plantáže RRD za samostatnou kategorii lesa. To by pak umožňovalo a odůvodňovalo odlišný způsob hospodaření.
Bude-li do budoucna preferováno pěstování RRD na pozemcích ZPF, je třeba brát v úvahu, že i to má určitá omezení, na prvém místě skutečnost, že RRD mohou být v našich podmínkách efektivně pěstovány jen v polohách do výše 400 až 450 metrů nad mořem. V těchto polohách se však nachází jen velmi málo zemědělských pozemků, které by nebyly intenzivně zemědělsky využívány. K tomu přistupuje i skutečnost, že taková zemědělská plodina, jakou je např. kukuřice, je atraktivní nejen pro výnos vlastní kukuřice (zrno), ale i proto, že kukuřičná sláma je také významnou energetickou surovinou. Problém je snad jen v tom, že tutéž plodinu není vhodné pěstovat na tomtéž zemědělském pozemku několik let po sobě, tzn. že vlastník, popř. uživatel zemědělského pozemku musí střídat pěstování energeticky využitelných rostlin s jinými rostlinami, jejichž pěstování nemusí být pro něho efektivní.
Pro pěstování RRD na ZPF mluví i dotační politika
V současné době se zdá být jednoznačně výhodnější pěstovat RRD na pozemcích ZPF, kde je tato problematika legislativně lépe ošetřena. Svědčí o tom jak předpisy o ochraně a využití ZPF, tak i platná dotační politika, která pěstování RRD na pozemcích ZPF solidně podporuje. Stačí připomenout nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, které bylo vydáno na základě zmocnění v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na jehož základě může být dotováno jak zakládání produkčního porostu, tak i reprodukčního porostu RRD.
Ve srovnání s těmito „zemědělskými“ předpisy lesnická legislativa i dotační politika zatím zaostává.
Adresa autora:
JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.
Lesy České republiky, s. p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.