Lesy a lesnictví v Quebecu
Eugen Král
Vývoj quebeckého lesnictví je zajímavý především tím, že se jedná o jednu z nejlesnatějších částí světa, která ovlivňuje život na celé naší zeměkouli. V celé provincii rostou snahy trvale zlepšovat stav lesů (např. přijetím nové strategie pro ochranu lesů, zejména před požáry), projevují se snahy o zvýšení počtu lesních hospodářských plánů (přes 500 nových elaborátů v posledních deseti letech). Byly sestaveny příručky pro obhospodařování lesů vlastníky (Guide des saines pratiques dęintervention apod.), dochází k posílení významu lesnického vzdělání. Co se tedy v posledních letech změnilo a jaké lesní hospodářství v provincii skutečně je, by měl ukázat tento článek.
Z čeho vychází lesní hospodářství v Quebecu?
Získat podrobné poznatky o obrovských lesních plochách v Quebecu je obtížný úkol, kterým se podrobněji začaly zabývat inventarizace lesů (CanFI) od roku 1991. Nejnovější inventarizace z let 2001–2002, která není dosud zcela dokončená, rozšiřuje počet sledovaných vstupů a výrazněji využívá „remote sensing“ – dálkového zjištění dat v obtížně dostupných oblastech.
Lesnická činnost ve všech lesích vychází z moderního lesního zákona z června 1996, k jehož základním zásadám náleží:
- zachování biologické diverzity;
- zachování produktivity lesů ve všech ekosystémech;
- uchování vodních zdrojů a zdravých půdních podmínek;
- zachování všech ostatních funkcí pro působení lesních ekosystémů jako součásti globálního cyklu života;
- uchování lesů jako socioekonomického potenciálu společnosti;
- uchování všech významných ostatních funkcí lesů.
Každých 5 let je ministerstvem pro přírodní zdroje vydáván přehled a pravidla pro obhospodařování, kde je upozorňováno na specifické úlohy obhospodařování „křehkých stanovišť“ na typech s druhy jako např. Cladonia hirsuta (dutohlávka) a smrk černý (Picea mariana L.), jedle balsamová (Abies balsamea L.) s lišejníkem Cetraria islandica či smrkem Picea glauca s lišejníkem pokryvnatec Schreberův (Entodon Schreberi) ad.
Dále tento dokument uvádí zásady užívání herbicidů, vhodné těžební metody atd. Tyto regulační záměry platí jak pro státní (provinční), tak i soukromé lesy a jsou obsahem pětiletých hospodářských plánů zavedených pod označením Lesnická strategie ochrany lesa již od 1. 4. 1995.
Přesto je stav lesů na rozsáhlých plochách očima evropského lesníka místy velmi smutný. Vzhledem k obrovským rozlohám téměř chybějí probírky, přehoustlé lesy z přirozeného zmlazení jsou tloušťkově nevyvinuté, nekvalitní a prolámané sněhem.
Snaha o zkvalitnění lesních zásob je obrovská. Jednou z účinných metod je rychlé vytěžení nekvalitních porostů a následná obnova vhodnými cílovými dřevinami. Proto jsou soukromým lesním společnostem v 50 oblastech pronajímány obrovské plochy pro těžbu této nekvalitní dřevní hmoty a následné zalesnění. Smlouvy jsou uzavírány na 25 let, po pěti letech jsou kontrolovány sjednané postupy, výše těžeb apod. Uplatňují se principy zachování biodiverzity, ponechávání žádoucích vtroušených semenných výstavků, pásů lesa podél vodotečí od 25 do 50 m bez těžebních zásahů poskytujících úkryt pro zvěř, zalesnění holin do 4 let od jejich vzniku, zajištění zalesněných ploch do 10 let atd.
Z přibližně 2000 úředníků taxačního oddělení z ministerstva pro přírodní zdroje (Minististére des Ressources naturelles) jich více než polovina sleduje dodržování veškerých nařízení přímo ve venkovních podmínkách.
Příklady z lesnické praxe
Navštívil jsem těžební společnost Gustave Talbot s roční těžbou 170 000 m3 slabých sortimentů, převážně jedle vznešené Abies balsamea (Sapin baumier), dále břízy Betula alleghaniensis (Bouleau jaune) či smrku černého Picea mariana (Épinette noire). Společnost provozuje vlastní kemp pro zaměstnance, pracuje se 6 dnů v týdnu po 10 hodinách denně. Výdělky dřevorubců leží nad celostátním průměrem, činí kolem 20–24 CAD za hodinu (1 kanadský dolar CAD = 19,90 Kč).
Hmota se obvykle krátí přímo na pracovišti v porostu na 4 m výřezy, někdy dle požadavků z pilařských závodů jsou pokácené stromy manipulovány na dvoumetrové výřezy, které jsou odváženy na pilu společnosti, kde se dále upravují, a to na hranolky dle požadavku spotřebitelů. Přibližování a doprava je realizována vlastními prostředky (18 kamionů, 3 nakladače, 5 těžebních strojů, 4 harvestory, 7 vyvážecích souprav ad.).
Zajímavostí je 100 % odborová organizovanost, roční příspěvky na osobu činí 600 CAD.
Odlišné je často hospodaření v lesích soukromých, sdružených většinou do lesnických společností, spojených často i s lesními školkami, plantážemi vánočních stromků, vzorovými probírkami, školení pro vlastníky lesa či s výrobou a zpracováním javorového sirupu.
Příkladná je akciová společnost Groupement Agro-forestier Lotbiniére-Méganic Inc. s ústředím v městě Ste. Agathe, která sdružuje vlastníky s 35 500 ha lesů v oblasti západního Quebecu. Agro-Forestier byla založena 31. 3. 1997. 25 % akcii si ponechala provincie, zbytek získalo zakládajících 709 akcionářů – vlastníků lesa. Tato společnost pracuje se štábem tvořeným vedle vedoucího inženýra ještě dalším inženýrem-vysokoškolákem pro projektovou přípravu, 8 lesníky, pracovnicí v sekretariátu a 19 pracovníky v lese. Roční čistý zisk dosáhl v roce 2005 zhruba 2 510 000 CAD. Vedle prodeje dřeva produkuje společnost ročně 9 750 000 převážně smrkových sazenic, podílí se na výstavbě dopravních linií a mnoha dalších lesnických činnostech.
Problém č. 1 – lesní požáry
Lesní požáry jsou největším škodlivým činitelem v lesním hospodářství. Ochrana je řízená a zajišťována Společností pro leteckou ochranu lesů, se sídlem ve městě Quebec, která podléhá ministerstvu pro přírodní zdroje. Základem je úspěšná prevence, od včasného oznámení pomocí sítě radarových pozorovatelů po vytvoření nejvhodnějšího počítačového modelu pro zásah (centrální stanoviště v Maniwaki) a následný rychlý zásah. Pro postřiky jsou užívány různé typy letadel, zejména C l 415 s obsahem nádrží 6000 litrů vody čerpané za letu přímo z hladiny. Menší lokality (do 250 ha) se ošetřují i helikoptérami Bell 206 LT. Středisko v Quebecu má 16 letadel, ty v případě nouze pomáhají i na územích mimo Kanadu při lokalizaci velkých požárů (Malibu v USA, Portugalsko, Korsika).
Lesnické školství
Vzdělání v Quebecu má čtyři stupně. Od 6–12 let je šestiletý první základní stupeň, na který navazuje druhý s pětiletou docházkou do školy s tím, že poslední rok a půl jsou žáci vzděláváni v některé ze zvolených specializací.
Třetí stupeň představují tzv. CEGÉP (College déenseillgement general et professionel) což je prakticky typ průmyslové vyšší školy s různým zaměřením. Ze 41 škol tohoto typu je 6 lesnického zaměření. Nejznámější je v Ste. Foy v blízkosti hlavního města provincie. Studium je dvouleté, při pokračování na univerzitě tříleté, a končí získáním diplomu (Diplome dé études collegiales). Tyto školy jsou finančně dotovány provincií včetně stipendií pro studenty. V Ste. Foy studuje v současnosti ve všech třech ročnících 298 studentů, z toho v průměru kolem 10 % dívek.
Studium je značně náročné, 25 % z výuky připadá na všeobecné předměty, odborné předměty se dělí na základní (např. dendrometrie) a specializované (hospodářská úprava lesa, pěstování apod.). CEGÉP nemá vlastní polesí, praktická výuka je zabezpečována smluvně na 12 určených objektech, kde studenti pracují na svých projektech od 8 do 16 hod.
Zajímavé je uplatnění absolventů, pro nejnižší stupeň lesnického pracovníka, který dohlíží na výskyt požárů, pytláctví atd. stačí dokonce již druhý stupeň s příslušnou specializací, pro funkci lesního technika je nezbytné absolvování lesnického CEGÉP.
Nejvyšší stupeň vzdělání v lesnictví představují univerzity, v našem případě lesnické fakulty. V provincii jsou tři se studijním jazykem angličtinou (Mc Gill, Concordia, Bishops Uni) a další čtyři se studijním jazykem francouzským, kde neznámější a největší je Lavalova univerzita (další lesnické fakulty najdeme v Montrealu, Quebecu, Sherbrooku).
Lavalova univerzita byla založena 1852, má 15 fakult (mezi které náleží Fakulta lesnická a zeměměřičská – Fakulté de Foresterie et de Géomatique). Tato fakulta má tři vlastní výzkumná centra s 110 profesory a výzkumníky, zeměměřičská fakulta vznikla na univerzitě v roce 1907 a lesnická o 3 roky později. Lesnickou a zeměměřičskou fakultu studuje 750 studentů, z tohoto počtu kolem 25 % připadá na dívky a kolem 40 % z počtu představují zahraniční studenti. V současnosti se přistavuje budova pro dřevařskou fakultu a bude modernizována i lesnická část. V celém areálu je přes 2000 místností od učeben přes kabinety a laboratoře.
Studijní plány, práce Výzkumného centra pro lesní hospodářství, publicistická činnost, mezinárodní spolupráce s francouzsky mluvícími národy (Maroko ad.) a řada dalších skutečností přispívá k vynikajícímu jménu této univerzity.
La verte province – zelená provincie
Quebec je nazýván zelenou provincií nejen pro velkou rozlohu lesů, ale je velmi zajímavý i z pohledu ochrany přírody a životního prostředí. Přes obrovskou rozlohu provincie je ochrana přírody velmi intenzivně řešena a popis se vymyká možnostem tohoto článku, proto pouze ve stručnosti: v provincii je v současnosti 21 národních parků a 8 dalších je připraveno k vyhlášení. Vzhledem k malému počtu obyvatel a značným rozlohám je vstup bezproblémový a vandalství není nikde patrné. Pokud chce někdo při návštěvě využít školené průvodce a zkvalitnit svoje znalosti, je placen vstup. Například v oblasti tajgy v Grand Jardins v Cartierově národním parku se platí za 3 hodiny za dospělou osobu 8 CAD.
Národní parky jsou všude přístupné, s výjimkou tzv. výzkumných rezervací, tyto plochy jednotlivě nepřesahují 50 km2. K dalším zajímavostem náleží možnost ročního pronájmu části území pro nevládní organizace za jednotnou cenu 100 CAD, bez ohledu na rozlohu. Využívají toho zejména členové skautských organizací. Tyto tzv. ZEC zóny jsou vyčleněny na ploše 48 000 km2.
Parky jsou vybaveny naučnými stezkami, přístřešky, budovami s expozicemi z dané oblasti, dále i půjčovnami lodí, kol, koloběžek, koní apod.
V parcích je možné provozovat myslivost, a to na 600 000 km2 tzv. teritories libres, dále rybolov, vše za předem domluvených pravidel.
Co říci závěrem? Lesníci i studenti by měli využít každé možnosti k poznání této provincie či celé země a snažit se přenést některé nové poznatky i do našeho lesnictví.
Adresa autora: Dr. Ing. Eugen Král
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor
Geografická a historická charakteristika „La Belle Province“
Quebec je součástí Kanady, druhé největší země světa s rozlohou 9 976 197 km2 (z toho je 755 169 km2 vodních ploch) a s cca 30 mil. obyvatel. Kanada se dělí administrativně do deseti provincií a tří samostatných teritorií (Northwest, Nunavut, Yukon), Quebec je druhou největší provincií s rozlohou 1 648 575 km2, kde žije v současnosti již přes 8 mil. obyvatel (55 % všech obyvatel nacházíme v regionu velkoměsta Montreal).
Kanada je bilingvistickou zemí s úředními jazyky angličtinou a francouzštinou, kde právě Quebec je hlavním souvislým národnostním jádrem francouzské sféry.
Pomineme-li historické plavby Vikingů a přechody Eskymáků, je důležitým časovým mezníkem rok 1497, kdy první Evropan ve službách Anglie - Giovanni Caboto - přistává na pobřeží Atlantiku. Významnější ale bylo i pozdější vylodění francouzského mořeplavce Jaquese Cartiera v roce 1534, který založil kolonii Nouvelle France - Nová Francie. Od této doby začalo období bojů a snah o získání vlivu na území Kanady mezi Velkou Britanii a Francií, toto období bylo de iure ukončeno v r. 1793. Následně (tzv. Pařížským mírem) se celá Kanada dostala do sféry britského vlivu.
Přesto zůstává oblast Quebecu věrná jak historicky, tak jazykově Francii. Snahy o odtržení neustávají ani přes vzájemnou smlouvu, tzv. Constitutional Act. Vzniká nacionalistická strana Parti Québecois, ale vlivem silné ekonomiky ze sousedních USA snahy nacionalistů o osamostatnění slábnou a vyhlášené referendum s požadavkem osamostatnění v r. 1995 potvrdilo - sice jen rozdílem 1 % hlasů – setrvání Quebecu mezi provinciemi Kanady a nikoliv její osamostatnění.
C’est la vie, C’est Quebec – Takový je život v Quebecu
- cena rodinného domku převážně ze dřeva s možností přesunu do jiné oblasti – stavba na podkladové desce – činí okolo 100 000 CAD;
- celková hodnota exportu dřeva činí 10,2 mld. CAD ročně;
- exportní kvóty: USA 9,2 mld. CAD, EU 797 mil. CAD;
- nové investice do dřevařského průmyslu ročně 1,3 mld. CAD;
- původní obyvatelstvo – celkem 11 významných národností včetně Inuitů má privilegia v souladu s ustanovením z r. 1975 ohledně využívání lesů a provozování lovu zvěře a ryb. Jsou vymezeny tři oblasti, první (13 696 km2) pouze pro využívání původními obyvateli, druhá (151 572 km2) umožňuje již těžbu i jiným pověřeným společnostem, ale bez práva lovu, a třetí (912 242 km2) je určena na budoucí rezervu potřeb původních obyvatel.
- Quebec se dělí do 16 administrativních regionů, ve kterých se statisticky vyhodnocují i údaje lesních inventarizačních šetření.