Výroční konference a vědecký seminář EFI 2006
Richard Slabý, Luděk Šišák, Jan Bendl
115 zástupců jednotlivých členských organizací a institucí spolupracujících s EFI (European Forest Institute) se 14. září letošního roku sešlo na výroční konferenci, která se letos konala na okraji Holandska, v Kerkrade. A uplynulý rok rozhodně nebyl „běžným“ rokem v historii EFI. Již 12 zemí z různých částí Evropy podepsalo s Finskem dohodu (konvenci), čímž byl potvrzen nový statut EFI a institut se stal opravdovou mezinárodní organizací. Byl vybrán a potvrzen ředitel EFI (pokračuje pan Risto Päivinen) a byla potvrzena úloha Vědeckého poradního výboru.
Evropský lesnický institut (European Forest Institute) byl jako mezinárodní organizace založen v roce 1993, se sídlem v Joensuu ve Finsku. Počet evropských členských institucí od té doby prudce vzrostl, přičemž došlo ke změnám podstaty samotné organizace. V říjnu 2006 ratifikovalo již dvanáct evropských států Úmluvu o EFI, bohužel Česká republika mezi nimi zatím není, takže dění v EFI jako takové nemůže v Radě EFI ovlivňovat. Úmluva (konvence) s Finskem je ale v ČR v procesu schvalování, což však vzhledem k charakteru úmluvy má svá pravidla, a tím i termíny. Zatím ale české zájmy může v EFI prosazovat dílčím způsobem hned několik institucí. Z celkového počtu 129 členů (z nichž jsou někteří i z USA a dalších mimoevropských zemí) je z ČR: FLE ČZU v Praze, FLD MZLU v Brně, VÚLHM Jíloviště-Strnady, IFER, s.r.o., LČR, s. p. a ÚHÚL Brandýs n. L. Na práci EFI se podílejí v různé míře podle možností výměnou informací, publikacemi, spolurozhodováním na výročních zasedáních EFI, spoluprací na mezinárodních projektech v rámci Regionálních projektových center EFI a jednotlivých projektů a účastí na konferencích a seminářích EFI.
Mezi výročními zasedáními je EFI řízen Výborem a Vědeckým poradním výborem. Posláním EFI je provádět na pan-evropské úrovni výzkum lesnické politiky včetně environmentálních aspektů, výzkum v oblasti ekologie, polyfunkčního využívání zdrojů a zdravotního stavu evropských lesů a v neposlední řadě výzkum produkce a potřeby dřeva a dalších lesních produktů a služeb tak, aby byla podporována ochrana a trvale udržitelné obhospodařování lesů v Evropě.
EFI je rozhodující institucí realizující a obhajující lesnický výzkum a propojující lesnický výzkum na pan-evropské úrovni. Je uznávanou institucí a hlavním článkem pro poskytování nezávislých informací lesnicko-politického charakteru o evropských lesích a lesním hospodářství. V současné době má EFI 4 sekce: Lesnická ekologie a management, Trh s lesními produkty a sociálně-ekonomické vazby, Politické analýzy, Lesní zdroje a informace. V Evropě pracuje již 7 regionálních projektových center EFI.
Novým statutem EFI posiluje svůj mezinárodní význam, ale zůstává organizací s malým rozpočtem na sekretariát. Jeho síla je zejména v síti členských institucí a v jejich schopnosti spolupracovat, a tím cíleně řešit záležitosti v rámci pan–evropského procesu. Vedle sedmi projektových center vznikají regionální kanceláře EFI. Dalším dobrým signálem je, že EFI se stalo partnerem nově ustavené technologické platformy (Forest–Based Sector Technology Platform) a podílí se na vytváření její strategické výzkumné agendy. Vytváření ještě silnější sítě a obhajoba evropské výzkumné komunity v oblasti lesnictví budou hlavními aktivitami EFI i v nejbližších letech.
EFI a jeho zasedání jsou pro členy a členské země důležité proto, že poskytují mimo jiné možnost aktivně se účastnit řešení projektu v mezinárodních týmech, podílet se na mezinárodních projektech a získávat aktuální informace prostřednictvím rozvíjející se vnitřní informační databáze. Toto vše také umožňuje představovat a zapracovávat do projektů naše hlediska a zájmy již v prvopočátcích řešení.
Průběh jednání
Výroční konference byla zahájena registrací a přivítáním všech přítomných, následovaným předložením a přijetím programu a zvolením vedení celého jednání z řad organizátorů. Byla prezentována výroční zpráva o aktivitách EFI v letech 2005-2006 sestávající z celkového zhodnocení významných událostí ve výzkumném programu, dále z podrobnějšího popisu aktivit center projektů, aktivit výboru EFI a výboru vědeckých poradců.
Dalším bodem jednání bylo předložení a schválení plánu činnosti a rozpočtu na rok 2007, společně s prezentací budoucí strategie institutu.
Poměrně značný ohlas diskusního fóra vyvolal návrh na zřízení regionálních kanceláří institutu při současném zachování center projektů, které by měly být trvalejšího charakteru než víceméně tématicky zaměřená centra a měly by vytvořit stabilní síť a potřebné administrativní zázemí v jednotlivých státech Evropy.
Jednání pokračovalo krátkým představením jednotlivých kandidátů na člena výboru EFI a následnou tajnou volbou účastníky. Novým členem se na následující tři roky stal profesor Jim Lynch z Velké Británie, který vystřídal po pětiletém působení Francoise Houlliera z Francie. Výbor EFI má 8 členů, z nichž polovina reprezentuje 129 sdružených a přidružených členských organizací a druhá polovina je volena Radou EFI z představitelů evropských zemí, které již uznaly Úmluvu o EFI. Vědecký poradní výbor na konci tohoto roku opustí Hubert Sterba (Rakousko) a Davide Pettenella (Itálie), a proto je na doporučení Výboru od ledna 2007 nahradí Hubert Hasenauer (Rakousko) a Emil Cienciala (ČR). Po zprávě výboru a revizní komise EFI pokračovala konference informacemi o podmínkách členství a poplatcích, následovaná zajímavým příspěvkem Gerbena Janseho o využívání informačních toků mezi vědou a lesnickou politikou v Evropě.
Neformální část konference pokračovala vědeckým seminářem s názvem „Úloha lesního hospodářství v integrovaném hodnocení životního prostředí“, (The Role of Forestry in Integrated Environmental Assessments) kde prezentoval prof. Šišák poster na téma “Valuation of Forest Services Socio-economic Importance – Case of the Czech Republic”, s výsledky hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa z grantových projektu NAZV a LČR, s. p., s aplikací na podmínky LZ Židlochovice. O závěry českého projektu byl mezi účastníky velký zájem a vůbec lze říci, že jde o navýsost aktuální téma současného lesnictví.
Celou konferenci uzavřela pozvánka na její příští konání ve Varšavě ve dnech 5.–8. 9. 2007.
Exkurze do oblasti Jižního Limburgu
V rámci doprovodného programu byla místními členy EFI zorganizovaná exkurze do dvou lokalit. Nejdříve byli účastníci hosty soukromé společnosti pro ochranu přírody (Dutch Society for the Preservation of Nature) a poté státních lesů (National Forest Service).
Holandská společnost pro ochranu přírody má kolem 900 000 platících členů a obhospodařuje, a tím nese i zodpovědnost za přibližně 80 000 ha půdy ostrůvkovitě rozptýlené po celém Holandsku od pobřežních bažin až po kopcovité zalesněné oblasti Jižního Limburgu. Společnost pro OP vychází z toho, že vše, co se dnes v Holandsku nazývá přírodou, pozměnil člověk za účelem produkce potravin. Ona se snaží na územích ve své správě o návrat přírodních procesů v místech, kde přes dlouhodobé směřování k „umělé krajině“ existují alespoň zbytky původních biotopů. Péče však směřuje i k prvkům kulturně–historickým. Příkladem může být námi navštívené údolí Guel s jedním z mála v Holandsku neregulovaných potoků a udržovaným vodním mlýnem. Pro české oko nešlo o nic zvláštního, podobných míst najdeme v naší krajině za každou vesnicí i přes snahy „socialistických meliorátorů“ nespočet, ale v neskutečně urbanizované krajině Holandska jsou místní snahy pochopitelné. Nevelké údolí je obklopeno farmami s rozvinutou agroturistikou a kempy. Ač je v údolí možnost pastvy či produkce a zpracování dřeva, jeho význam je jednoznačně environmentální, společenský a turistický. Návrat přírodních procesů do údolí nemá žádný negativní vliv na okolní hospodářsky obhospodařovanou krajinu.
Lesy v oblasti Vijlen jsou částí 3000 ha pohraničních lesů mezi Holandskem, Belgií a Německem, holandská část má jen 600 ha. Jde o nejjižnější a nejvýše položené lesy Holandska (300 m n. m.). Díky výšce je zde více srážek – 900 mm ve srovnání s průměrem země, který je 750 mm. Ze 75 % jsou zde zastoupeny listnáče. Jde o les silně navštěvovaný turisty, ať už motorizovanými, pěšími, na kolech či na koních, zejména během víkendů a krátkodobých prázdnin, a zároveň o oblast vyhlášenou za součást sítě Natura 2000. Populární je zejména vrchol Vaalserberg (321 m n. m.), kde se sbíhají hranice všech tří států a který je zároveň nejvyšším bodem Holandska.
Rekreační funkce hrají v politice státních lesů významnou roli. Jako největší problém zde vidí okraje cest, které jsou zároveň se společenstvy zde žijícími ničeny návštěvníky. Místní politici se snaží o prezentaci oblasti, vedla tudy např. i Tour de France a klikaté cesty každoročně hostí národní cyklistický závod Amstelgold.
Holandské lesnictví má i svůj systém rezervací (Dutch forest reserve program). Začal oficiálně fungovat v roce 1983 a zahrnuje území od desítek po stovky hektarů. Jsou určeny výhradně k výzkumu a nezahrnují jen lesy přirozené, v mnohých jsou zastoupeny introdukované dřeviny. Část lesa v oblasti Vijlen (21 ha) bylo vyhlášeno rezervací v roce 1983. Venkovní pochůzka vedla rezervací, kterou zde reprezentuje dubo-buková oblast, charakterizovaná druhy bika hajní (Luzula luzuloides), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), doplněná v Holandsku unikátním porostem kokoříku přeslenitého (Polygonatum verticillatum).