České lesy zasaženy orkánem
Orkán, který se prohnal Českou republikou v noci z 18. na 19. 1. 2007, způsobil rozsáhlou lesní kalamitu. Nejpostiženější jsou oblasti na jihozápadě naší republiky, kde se škody odhadují v řádech milionů kubíků dřeva. Kalamita také výrazně zasáhla do nestabilní situace v českém lesnictví. Škody na lesních porostech jsou průběžně vyčíslovány, jsou uváděny méně či více přesné odhady a u většiny majitelů lesů se již intenzivně pracuje na odstraňování následků větrné kalamity.
Vyhlášen stav nouze
Vzhledem k rozsahu kalamity se ministr zemědělství Petr Gandalovič rozhodl navrhnout vládě vyhlášení nouzového stavu. Z důvodu krizové situace způsobené živelní pohromou a možného ohrožení životů, zdraví a majetku, vláda ČR dne 24. ledna 2007 vyhlásila na období od 5:00 hodin dne 25. ledna 2007 do 24:00 hodin dne 5. února 2007 nouzový stav. Ten platí pro území krajů Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Libereckého a Vysočina, a dále pro okresy Trutnov, Náchod a Jičín v Královéhradeckém kraji, pro okresy Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín ve Středočeském kraji a pro okres Bruntál v kraji Moravskoslezském.
Po dobu nouzového stavu je na těchto územích zakázán vstup, pobyt a pohyb osob v lesích. Uvedená krizová opatření se nevztahují na osoby provádějící likvidační práce a pracovníky vrchního státního dozoru v lesích a České inspekce životního prostředí. Kalamitou postižené kraje a okresy identifikují nejrizikovější lokality v lesích, kde hrozí zranění či usmrcení osob, a zajistí jejich případný dozor. Porušení zákazu vstupu do lesa v průběhu nouzového stavu může být na místě pokutováno nebo řešeno jako přestupek ve správním řízení.
Stav nouze má pomoci urychlit odstranění kalamity v lesích. Umožní totiž rychlejší zadávání zakázek na těžbu dřeva. “Nechci, aby to bylo vykládáno jako způsob k obcházení zákona o veřejných zakázkách. Udělám vše pro to, aby rozhodování bylo transparentní na úrovni krajů, za účasti zástupců krajů,” sdělil P. Gandalovič ČTK.
Lesy České republiky, s. p.
Lesy ČR hospodaří ve vlastní režii pouze na cca 7 % spravovaného území, a to prostřednictvím vlastních organizačních jednotek – 5 lesních závodů. U dvou z nich (LZ Boubín a LZ Dobříš) přesahuje kalamita jejich běžný roční objem těžby. Největší část kalamity musí tedy Lesy ČR likvidovat dodavatelsky. „Vedení Lesů ČR vydalo 25. ledna 2007 pokyny pro jednotlivé krajské inspektoráty a lesní správy, které obsahují popis postupu intenzivní likvidace kalamity. Jde především o nutnost rychlého uzavření smluvních vztahů na jednotlivých kalamitních jednotkách, přičemž prioritou těchto jednacích řízení je rychlost, maximální využití disponibilních kapacit a ochrana lesů,“ říká Ing. František Koníček, generální ředitel Lesů ČR. „V územích postižených kalamitou by se těžební práce na základě takto uzavřených smluv měly naplno rozběhnout co nejdříve,“ upřesňuje Ing. Koníček. V průběhu prvního týdne po kalamitě se na organizačních jednotkách Lesů ČR dokončily identifikace kalamity a její prostorové rozdělení do technologických kalamitních bloků, které umožní bezprostřední zadání prací a zahájení činnosti podnikatelských subjektů. První práce budou zadány formou zakázek malého rozsahu.
„S ohledem na rozsah kalamity je potřeba zahájit práce bezodkladně, neboť počasí se může dále zhoršit,“ říká Ing. Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Vojenské lesy a statky, s. p.
Značné škody napáchal orkán i v lesních porostech VLS ČR, s. p. Na základě prvních šetření provedených během 20. a 21. ledna 2007 se množství dříví postiženého větrnou kalamitou u VLS odhaduje na 980 tis. m3. Nejvíce postiženou divizí je Horní Planá, kde se první odhad pohybuje okolo 700 tis. m3 ležícího dříví. Na ostatních divizích nedosahují škody tak katastrofální úrovně jako na Horní Plané, ale přesto nejsou zanedbatelné. Se zvyšující se přístupností lesních porostů budou odhady nadále zpřesňovány. VLS začaly již od 19. ledna 2007 následky větrné kalamity zpracovávat.
Národní park Šumava
Jednou z nejpostiženějších oblastí je i Národní park Šumava, kde padly vlivem orkánu porosty v řádu statisíců kubických metrů dřeva (první odhady mluví o půl milionu m3). Jako negativní faktor při řádění orkánu jednoznačně zapůsobil rozmoklý a podmáčený terén bez sněhu a s teplotami nad bodem mrazu. Problémy způsobilo i sněžení, protože části porostů narušené vichřicí se mohou dále vyvracet a lámat. Sníh může také zkomplikovat uvolňování turistických cest.
V oblasti Churáňova byla naměřena rychlost větru 176 km/hod. Nejhorší situace nastala v odpoledních a především nočních hodinách ve čtvrtek 18. 1. 2007. Následky tohoto větru jsou obrovské. V sobotu 20. 1. 2007 byla většina veřejných míst na území NP Šumava zpřístupněna, byla obnovena dodávka elektrické energie a telekomunikačních služeb.
Byl ustanoven kalamitní štáb, jehož náplní je koordinace prací na odstraňování následků větrné kalamity na území NP Šumava. Prvním a nejdůležitějším krokem v současné situaci bylo zahájení kompletního monitoringu území a zpracování odhadů následků větrné kalamity. Po ukončení monitoringu bude zpracován harmonogram prací na odstranění následků. Velice důležitým aspektem následných prací je samozřejmě v podmínkách NP Šumava i spolupráce s místními regionálními institucemi a samosprávami tak, aby turistické a sportovní vyžití obyvatel a návštěvníků území bylo v minimální možné míře omezeno vzniklou situací.
Krkonošský národní park
I v Krkonoších napáchala vichřice škody značného rozsahu. Podle posledních součtů (23. 1. 2007) poškodily více než 70 000 m3 dřevní hmoty. Jednotlivé zlomy či vývraty, ale i polomy na rozsáhlých souvislých plochách postihly celé Krkonoše. Nejvíce byly zasaženy východní Krkonoše, zejména lesní správy Horní Maršov, Pec pod Sněžkou, Černý Důl a Svoboda nad Úpou. Práce na likvidaci kalamity započali pracovníci Správy KRNAP již na začátku prvního týdne po kalamitě.
O aktuální situaci v KRNAP jednal ředitel Správy Krkonošského národního parku s ministrem životního prostředí. Předmětem jejich jednání byl i okamžitý negativní dopad větrné kalamity na hospodaření Správy KRNAP. Odhad nákladů na zpracování kalamity a obnovu poškozených lesů činí více než 33 milionů korun. V dalších letech je však třeba počítat s částkou cca 12 milionů korun ročně na postupnou rekonstrukci lesních porostů.
Jak dopadly další země v Evropě?
Německo
Orkán Kyrill způsobil v Německu značné škody. Jak oznámila německá komora lesního hospodářství (DFWR), je po celém území spolkové republiky Německo poničeno téměř 20 milionů m3 dřeva. Zvlášť postižené je střední Německo, zejména Sauerland a severní Hesensko. Vůbec nejhůře je na tom jihozápadní Sasko, Krušné hory a Lausitz. Tam orkán zpustošil celé plochy lesa.
Rakousko
Také v Rakousku zanechal Kyrill své stopy. Postiženi jsou především majitelé lesů v Horno- a Dolnorakousku a v Salzburgu. Spadlého množství dřeva je asi 2,5 milionů m3, což není tolik, jak se očekávalo. Toto množství odpovídá asi 12 % plánované roční těžby. Spotřeba kulatiny domácího dřevařského průmyslu a výrobců energie pro rok 2007 bude více než 20 milionů m3. Lesní hospodářství je nyní ještě na začátku, a tak může spadané množství dřeva dobře zakalkulovat do letošních plánů těžby. Dobrá polovina dřeva je polámaná, to znamená, že jen 1,2 milionu m3 je zužitkovatelných pro pilařský průmysl. To neodpovídá ani polovině dodatečných potřeb pilařského průmyslu.
Švédsko
Odhadovaná škoda po bouři, která se prohnala jižním Švédskem 14. ledna, se odhaduje na 12 milionů m3 dřeva. Spolu s bouří “Gudrun”, která udeřila před dvěma lety, se jedná o nejsilnější vichřici od roku 1969. Velké množství stromů pokácených prudkým větrem se nachází na území, kde je veliké riziko napadení lýkožroutem smrkovým. Nejvíce je postižena oblast kolem Meriestadu (západní Götaland).
Informace použité v tomto článku jsou aktuální k 26. 1. 2007.
Připraveno s využitím tiskových zpráv jednotlivých institucí.
Jan Příhoda, Veronika Lukášová
Kalamita v obrazech
Ráno v pátek 19. 1. 2007 bylo již všem jasné, že varování meteorologů nebyla planá. Českou republikou se prohnal vítr dosahující síly orkánu. Vzhledem k závažným zprávám o množství a rozsahu poškozených porostů se naše redakce rozhodla pro aktuální fotografické zachycení této kalamity.
Brdy - Třemšínsko (20. 1. 2007)
V sobotu jsme měli možnost se seznámit s rozsahem škod v oblasti Třemšínských Brd (území LČR, LZ Dobříš). Již druhý den po kalamitě byly zprovozněny všechny veřejné silnice procházející lesními porosty a zaměstnanci LZ intenzivně pracovali na zpřístupňování lesnických komunikací. Také se snažili zpřesňovat odhady škod, což stejně jako všude komplikoval roztroušený charakter polomů. Pouze na několika místech došlo k úplnému odlesnění v rozsahu desítek arů, podle slov pracovníků LZ byla důvodem nevhodně provedená výchova těchto porostů. Vyvrácené stromy poničily část oplocenek a místy individuální ochrany. Hned následující den po vichřici byly na likvidaci kalamity přesunuty všechny harvestorové uzly pracující v oblasti. V NPR Getsemanky zůstaly přírodě blízké bukové porosty téměř netknuty, byly poškozeny pouze staré a hnilobou postižené stromy.
Plzeň - sever (21. 1. 2007)
Další zastávkou byla oblast severně od Plzně v okolí Kaznějova. Podél komunikací bylo patrné poškození jednotlivých stromů. Některé porosty však byly poškozeny velmi silně. Rozsah kalamity zatím neodpovídal zveřejňovaným katastrofickým informacím.
Český les (21. 1. 2007)
Cesta po dálnici směrem na Rozvadov vypovídala o katastrofě jen velmi málo. V porostech jižně od Tachova, patřících do oblasti Českého lesa, jsou porosty citelně zasaženy. Často byly poškozeny jednotlivé stromy, ale lokalizováno bylo i mnoho plošných vývratů a polomů. Pracovníci lesní správy Tachov celý víkend zpřístupňovali veřejné komunikace, pomáhali energetikům, lokalizovali kalamitou postižené oblasti a začali odhadovat množství kalamitní hmoty. Kalamita měla roztroušený charakter, což odhady značně ztěžovalo.
Šumava (22. 1. 2007)
Komunikace do Železné Rudy byla po 14 hodinách zprůjezdněna. Po tuto dobu byla příhraniční obec odříznuta od světa. Množství stromů ležících u kraje silnice dává tušit, že oblast Železnorudska patří mezi vichřicí výrazně zasažené lokality. V nižších polohách šumavského podhůří byly vidět vyvrácené nebo poničené jednotlivé stromy, porostní okraje nebo okrskovité části lesa. S přibývající nadmořskou výškou bylo poškození lesa ještě masivnější. Po zhlédnutí porostů v okolí Železné Rudy již nebylo možné pochybovat o rozsahu této katastrofy. Vítr zde ničil porosty nejen konstantní vysokou rychlostí, ale i silnými nárazy.
Na cestě ze Železné Rudy do Klatov intenzivně pracovali dřevorubci. Bylo nutné uvolnit celé silniční těleso. Vichřice nekompromisně lámala stromy bez rozdílu výšek a tlouštěk. Velmi výmluvně vypovídají o povaze této katastrofy i sloupy elektrického vedení, které se uklánějí k zemi. Pro dřevorubce je práce v těchto podmínkách složitá, nepřehledná a velmi nebezpečná. Na většině lokalit bude efektivnější nasazení harvestorových uzlů.
Soukromý vlastník nedaleko Vacova využil přítomnosti harvestorové technologie a započal s efektivní likvidací následků kalamity téměř bezprostředně. V Národním parku Šumava se práce na likvidaci škod rozběhly již v průběhu víkendu. V postižených porostech v majetku Lesů ČR se intenzivně pracovalo na zprůjezdnění komunikací, ovšem zahájení rozsáhlé likvidace bylo zpožďováno určením nových pravidel pro zadávání zakázek.
Jan Příhoda a Veronika Lukášová, foto: redakce