Představujeme nové ministry zemědělství a životního prostředí

Po mnohaměsíčním martyriu byla dne 19. 1. 2007 vyslovena důvěra vládě Mirka Topolánka. Na scéně se tak objevují dvě nové významné osobnosti politiky, mající klíčový vliv na sektor lesního hospodářství - ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr životního prostředí Martin Bursík. Abyste si mohli udělat představu o tom, jakým způsobem mohou ovlivnit české lesnictví, položili jsme jim několik stručných otázek.

Petr Gandalovič

- S jakými hlavními prioritami jste se ujal funkce ministra zemědělství a s jakými předpoklady?

Za jednu z hlavních priorit v rámci resortu zemědělství pokládám přípravu na čerpání evropských dotací pro české zemědělce, zjednodušení a větší přehlednost při jejich rozdělování. Netýká se to pouze zemědělců jako takových, ale celého rozvoje venkova, a samozřejmě také lesníků. Významným úkolem je také zpřístupnění prostředků z Evropského rybářského fondu pro české rybáře. Prioritních oblastí je samozřejmě řada, ale s ohledem na začátek nového programového období pro čerpání evropských fondů se tyto jeví jako nejaktuálnější.

- Jak vnímáte české lesnictví - jaké jsou podle vás jeho hlavní problémy?

V České republice je více než 2,6 milionu hektarů lesů, což znamená, že lesníci, resp. vlastníci lesů hospodaří asi na jedné třetině rozlohy České republiky. Z těchto čísel je tedy zřejmé, jak důležitou roli v rámci České republiky lesy hrají. Naprosto nezbytná je proto aktualizace státní lesnické politiky a Národního lesnického programu a následné přijetí nového lesního zákona, jehož příprava byla již několikrát odložena. Je zapotřebí diferencovat práva a povinnosti vlastníků lesů podle jednotlivých forem vlastnictví, vytvořit předpoklady pro zefektivnění činnosti orgánů státní správy lesů a formulovat principy podpory hospodaření v lesích ze strany státu. Sladěny také musí být zájmy ochrany přírody s potřebami lesního hospodářství na údržbu a těžbu v lesích.

- Jaké kroky hodláte v nejbližším období činit v souvislosti s kauzou Lesů ČR a výběrovými řízeními na práce v lesích? Chystáte nějaké personální změny ve vedení LČR či v dozorčí radě?

Stále platí, že je nezbytné vyčkat, jak rozhodne v této věci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Nicméně situace dostává nyní úplně jiný rozměr vzhledem ke kalamitě v lesích způsobené orkánem. Lesy ČR nyní musí začít co nejrychleji odstraňovat spadané dřevo v lesích, aby nedošlo k dalším škodám – zejména rozšíření kůrovce. LČR budou postupovat přesně podle zákona 137, který na krizové situace pamatuje.  K otázce výběrových řízení na zpracování kalamitního dřeva v režimu nouzového stavu, který vláda vyhlásila na období od 25. ledna do 5. února, je ještě v tuto chvíli zpracováván právní rozbor.

- Myslíte si, že lze v lese plně uplatňovat pravicovou politiku a jak? Co si myslíte o privatizaci státních lesů?

Každá vláda – bez ohledu na své zaměření v rámci politického spektra – musí v prvé řadě vytvořit podmínky pro zachování lesa jako národního bohatství a nenahraditelné složky životního prostředí, tedy naplnit princip trvale udržitelného hospodaření nejen pro generaci stávající, ale i generace příští. Česká republika je navíc vázána celou řadou mezinárodních - zejména evropských - úmluv, z nichž jednoznačně vyplývá prvořadý zájem na zlepšování životního prostředí. Je proto nepochybné, že každá vláda, ať pravicová, či levicová, bude v rámci naplňování svého programového prohlášení muset nutně brát v potaz při prosazování své politiky především tyto mezinárodní závazky.

Pokud jde o záměr privatizace státních lesů, nepovažuji tuto otázku v daných souvislostech za prioritní úkol lesního hospodářství. Ministerstvo zemědělství v současné době ve spolupráci s odbornou veřejností připravuje Národní lesnický program, který – v souladu s plánovacím obdobím Evropské unie – vymezí priority a další směřování lesního hospodářství České republiky do budoucna.

- Uvedení pana náměstka pro lesní a vodní hospodářství R. Schindlera do funkce je doprovázeno mnoha dohady, možná i proto, že nebyl dostatečně představen. Mohl byste prosím říci, proč jste vybral právě jeho? Jaké jsou jeho předpoklady pro výkon funkce?

Náměstek Schindler byl uveden standardním procesem do funkce náměstka pro lesní a vodní hospodářství a navazuje tak na své zkušenosti z práce v čele dozorčí rady LČR. Věřím, že si svou prací dokáže získat důvěru lesnické veřejnosti.

Děkujeme za rozhovor,

red.

Martin Bursík

- S jakými prioritami jste se ujal funkce ministra životního prostředí?

Priority jsou dány především programovým prohlášením vlády, protože do něj se promítají aktuální problémy, které je potřeba řešit. Mezi ty nejzávažnější patří podle vědců globální změny klimatu, koneckonců střídání extrémních výkyvů počasí můžeme v posledních letech sledovat i ve střední Evropě. Je zřejmé, že člověk klima svou činností ovlivňuje, a  tady má Česká republika opravdu co dohánět. Emise skleníkových plynů na “hlavu” patří k nejvyšším v Evropě, stejně jako energetická náročnost našeho průmyslu. Chci proto pracovat především na tom, abychom se tohoto nelichotivého prvenství co nejdříve zbavili. Zhoršuje se také znečištění ovzduší prachem a dalšími škodlivinami, především z dopravy a domácích topenišť. Společným klíčem k řešení je ekologická daňová reforma, podpora zateplování domů a využívání obnovitelných  zdrojů energie, „převedení kamionů na koleje“ tedy rozvoj kombinované dopravy a zajištění spolehlivé veřejné dopravy. To vše přinese hned trojí zisk – zdravější životní prostředí, konkurenceschopnější ekonomiku a více pracovních příležitostí.

- Jak vnímáte české lesnictví - jaké jsou podle vás jeho hlavní problémy?

Myslím, že docela přesně je pojmenovali vědci ve společném stanovisku z května loňského roku. Zdravotní stav českých lesů je skutečně špatný a do velké míry to způsobuje právě současné hospodaření. Součástí novelizovaného lesního zákona by určitě mělo být vyloučení holosečí či výsadba stromů odpovídajících přirozené druhové skladbě. Je také potřeba podstatně snížit stavy přemnožené zvěře, nechávat i v hospodářských lesích alespoň některé staré stromy stát. Blízké je mi i doporučení, aby alespoň část lesů v národních přírodních rezervacích a národních parcích byla ponechána přírodě. Přírodní procesy mají totiž obrovský význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro naše poznání. 

- Často je poukazováno na dvojkolejnost státní správy lesů (státní správu vykonává MZe, ovšem MŽP má vrchní státní dozor v lesích, který se někdy může překrývat s kontrolní činností ČIŽP), jak ji vnímáte a máte nějakou představu řešení?

Nedomnívám se, že vrchní státní dozor se překrývá s prací ČIŽP. Ta je jednoznačně a konkrétně specifikována v zákonech. Lesy plní mnoho funkcí, od ochrany biodiverzity přes zadržování vody, zmírňování výkyvů počasí a funkce rekreační až po produkci dřeva. Není opravdu nejšťastnější, když hospodářské lesy spadají výlučně pod resort, který se soustředí především na jejich hospodářskou funkci. Přinejmenším budeme s kolegou Gandalovičem na tomto tématu usilovně a intenzivně spolupracovat.

- Chcete nějak koncepčně řešit management v NP Šumava (tzn. rozsah a specifikaci bezzásahových území apod.)? Myslíte, že má bezzásahový režim na Šumavě opodstatnění?

Ano, samozřejmě, protože Šumava si pevnou koncepci opravdu zaslouží. Ale chci poznamenat, že to není jediné místo na světě, kde probíhá vášnivá debata o konfliktu ochrany přírody a hospodářského rozvoje. Národní parky – a to platí i pro Šumavu – jsou především unikátní území, která vyžadují dokonale zpracovanou koncepci ochrany přírody, přes niž nejede vlak. Šumavský park by měl – podle mého názoru – po dohodě s odborníky a obcemi rozšířit bezzásahové území na 20–30 % plochy. Rozhodující musí být výsledky vědeckých analýz výjimečnosti jednotlivých lokalit. Vedle důsledné ochrany těch nejcennějších částí parku je potřeba definovat i území, kde budou umožněny aktivity, které přivedou obcím turisty, a tím i finanční prostředky. Národní park rozhodně není místem určeným k oplocení.

- Jakým způsobem hodláte přispět k rozvoji využívání biomasy pro energetické účely?

Obecně musím říct, že u nás je zatím využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla velmi zanedbané. Nejde jenom o biomasu, kde je velký potenciál. I v technologiích, jako jsou automatizované kotle na palivové dřevo, štěpku či pelety. Jde ale také o mnohem dynamičtější rozvoj solárních kolektorů pro ohřev vody i vzduchu, tepelná čerpadla apod. Máme v programu vlády snížení DPH na biomasu. Jsme také na začátku nového období strukturálních fondů EU. Těch můžeme využít i pro nastartování opravdového využívání OZE, včetně biomasy. Provozní nároky biomasových technologií jsou nižší než u konvenčních paliv. Bude ale třeba podpořit, například formou nárokových dotací, aplikaci moderních technologií pro její využívání.

Děkujeme za rozhovor,

red.