Public relations a komunikace patří do lesnictví

Josef Lenoch

Lesní hospodářství je neodmyslitelnou součástí národního hospodářství České republiky. Ve spojení s navazujícím dřevozpracujícím průmyslem vytváří lesnicko-dřevařský komplex, který se významně podílí na hrubém domácím produktu našeho státu. Na rozdíl od mnoha jiných výrobních odvětví má to specifikum, že lesní hospodaření se uskutečňuje v lese, který veřejnost vnímá jako součást svého okolí, svého životního prostoru. Les, coby součást kulturní krajiny člověka, je vnímán i jako přírodní bohatství společnosti, a ta má přirozené právo se k němu vyjadřovat, a to jak na úrovni celku, tak jednotlivého občana.

Veřejnost a lesnický sektor

Žijeme ve společnosti, ve které politická moc vychází demokraticky z názorů všech občanů, a je navíc velice často ovlivňována médii, mnohými občanskými iniciativami a lobbistickými skupinami. V budoucnosti bude proto názor veřejnosti na jakoukoli organizovanou lidskou činnost stále důležitější a na lesnictví tím spíše, čím více budou lidé využívat celospolečenské funkce lesa. Většina současných problémů mezi veřejností a lesnickým sektorem je dána nedostatečnou informovaností veřejnosti a nezájmem lesnického sektoru o aktivní spolupráci s občany. Na vině je celý lesnický sektor, který po roce 1989 podcenil význam a potřebnost aktivního public relations s českou veřejností. O to více je teď nutné dopracovat, uvádět do života a umět veřejně obhájit další rozměr moderního lesnictví, a tím je sladění zájmů veřejnosti, vlastníků lesa a potenciálu dřeva coby obnovitelné přírodní suroviny. Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně si plně uvědomuje dlouhodobě rostoucí význam komunikace a public relations v lesnickém sektoru, a proto svým studentům nabízí specializovaný předmět, který se tímto zabývá.

Žijeme v době celosvětově zvýšeného zájmu o stav přírody a ochranu životního prostředí. Životní prostředí je velice populární a aktuální téma, kde existuje pouze jeden společensky akceptovaný názor, a to ten pozitivní. Toto téma je natolik vděčné, že je velice často politiky zneužíváno pro odvádění pozornosti od mnohem důležitějších a třeba i méně populárních témat. Mnoho lidí se dnes snaží o životní styl v souladu s přírodou, o návrat k přírodě. Pokud ale ztratili kontinuitu předchozího vztahu s přírodou, nemají na co navázat a základ pro své názory budují ze všech možných informací a postojů správných i mylných, které jim okolí nabízí.

Výuka komunikace a lesnického public relations

Výuku komunikace a public relations na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně garantuje a zajišťuje Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky. Tento ústav patřil jako jeden ze základních pilířů výuky lesnictví mezi čtyři zakládající ústavy, které zahajovaly výuku na této fakultě v roce 1920. Po celou dobu existence fakulty ústav zajišťoval výuku ekonomiky a řízení lesního hospodářství. Mezi tuto problematiku patří dnes celá řada dílčích ekonomických disciplín včetně managementu, personálního managementu, řízení lidských zdrojů, marketingu a public relations. Všechny tyto disciplíny patří do studijního a vědního oboru ekonomika a management. Problematika komunikace, budování mezilidských vztahů a vnímání lesnického sektoru veřejností byla vždy alespoň částečně součástí ekonomických předmětů, zejména pak Managementu lesního hospodářství. Vývoj naší společnosti po přechodu na tržní demokracii v roce 1989 si vyžádal zvýšený zájem o tuto oblast lidské činnosti, a s tím spojené i významnější a rozsáhlejší začlenění této problematiky do výuky lesního inženýrství.

V rámci specializace tohoto oboru na lesnickou politiku byla možnost v tomto období studovat povinně-volitelný předmět Politicko–hospodářská teorie a public relations. Během něho se studenti mohli seznámit se s vývojem a současným stavem politických a hospodářských systémů pro pochopení vývoje vztahu lidské společnosti k lesu a lesnímu hospodářství. Okrajově byla přednášena i problematika public relations.

Studium PR a komunikace na MZLU v Brně

S postupným zaváděním nových akreditovaných studijních programů na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně skončil i předmět Politicko-hospodářská teorie a Public Relations. V rámci nových bakalářských a navazujících magisterských studijních programů vznikla pestrá nabídka nových volitelných předmětů. Mezi nimi je již třetí rok zajišťován Ústavem lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky předmět řízení lidských zdrojů a komunikace. Velice rád jsem se tohoto předmětu ujal a postupně ho vypracoval do dnešní podoby. Obsahová náplň předmětu je rozdělena do dvou částí:

- v první části jsou studenti seznámeni s problematikou personálního managementu a řízením lidských zdrojů. Osvojují si vědomosti a dovednosti pro dosažení horní hranice kvality a kvantity lidského potenciálu při pracovní činnosti;

- v druhé části jsou přednášeny obecné zásady aktivní verbální a neverbální komunikace, asertivita, komunikační strategie a styly, vztahy informace - komunikace - managementu. Dále navazuje efektivní strategická manažerská komunikace a vnitropodniková komunikace. Studenti se učí prezentačním dovednostem, psychologii vystupování a obchodního jednání. Druhou část zakončuje podrobně zpracované téma komunikace lesnického sektoru s médii a s veřejností. Studenti se zde učí zlepšovat své každodenní mezilidské vztahy v osobním i pracovním životě.

Tento předmět je zatím volitelný a zájem o něj zhruba trojnásobně převyšuje jeho kapacitu. Patří mezi nejvíce poptávané volitelné předměty na MZLU v Brně. Kromě studentů lesnických a krajinářských oborů, pro které je prvořadě určen, je velký zájem i studentů všech ostatních fakult univerzity. Kvalita lidského potenciálu se dnes stává na trhu jedním z nejdůležitějších parametrů konkurenčního boje. Studenti si už sami uvědomují význam efektivní komunikace v každodenním pracovním a osobním životě, stejně tak umět využívat co nejlépe svůj lidský potenciál i možnosti svých budoucích podřízených. Předmět se ve volitelné podobě osvědčil a studenti o něj projevují mimořádný zájem. Proto předpokládám, že se do budoucna podaří na LDF prosadit tento předmět jako povinný a umožnit tak výuku komunikace a public relations všem budoucím absolventům lesnického oboru.

Mediální obraz lesnictví

Problematikou lesa a vytvářením mediálního obrazu lesnictví se v ČR zabývají především dvě zúčastněné skupiny: lesníci a ekologové. Lesníci přistupují k chápání lesa spíše prakticky, provozně, z pohledu zajištění všech jeho funkcí a současně i respektování vyvážených práv vlastníků lesa a veřejnosti. Je na nich, aby lesní hospodářství bylo schopné uspokojovat na trhu neustále se zvyšující spotřebu přirozeně obnovitelné ekologické suroviny – dřeva. Lesnictví jako vědní obor i činnost člověka v přírodě vychází z dlouhodobých zkušeností, ověřených postupů a znalosti reálného stavu lesních systémů. Ekologové bez lesnického vzdělání les často vnímají poměrně blízko omezené filosoficko–biologické platformě vidění a hodnocení původního zakonzervovaného stavu přírody, světa a lidské společnosti. Zde bych pro upřesnění terminologie odlišil pojem ekolog (vědec zabývající se na vědecké úrovni) a ekologista (ekologický aktivista). Přírodní vědy nejsou nadstavbou lesnictví, naopak přírodní vědy jsou součástí lesnického vzdělání. Z tohoto odlišného vnímání významu a funkce lesa v krajině zákonitě vyplývá i v mnoha směrech odlišná strategie komunikace s veřejností. Lesníci jsou v tomto oboru zatím spíše pasivní, převažuje každodenní práce v lese na zlepšení jeho stavu a poskytování celospolečenských funkcí lesa. Prezentování výsledků své práce, zvyšování informovanosti a aktivní spolupráce s veřejností jsou zatím využívány pouze v omezené míře, zcela v duchu hesla: „Lesník nekecá, ale dělá.“ Naopak ekologisté využívají velice často a efektivně všech výdobytků moderní vědy pro co nejúčinnější a nejmasovější šíření svých názorů a přesvědčování veřejnosti. Mnohdy na úkor skutečně odvedené práce pro zlepšování životního prostředí. Tyto dvě strategie jsou pro svůj odlišný styl velice těžko srovnatelné a slučitelné. Navíc většina ekologistů po roce 1989 svými veřejnými postoji odmítla spolupracovat s lesnickým sektorem a začala tradičně lesnická témata ohledně životního prostředí uzurpovat pouze pro své společenské pozice a politický vliv. Za této situace nezbývá lesnickému sektoru než se vydat vlastní cestou, dopracovat svoji lesnickou strategii komunikace s veřejností a reálně informovat o stavu lesních porostů. Farizejské přecházení na stranu ekologistů a snaha o vyhýbání se mediálnímu střetu mezi lesníky a ekologistickými aktivisty by bylo začátkem konce dosavadního lesnictví. Public relations moderního českého lesnictví není tedy potřeba budovat pouze směrem přímo k veřejnosti, ale i jako vymezení se vůči jiným, na populismu, polopravdách a radikalismu založeným zájmovým skupinám, které by chtěly témata lesa a životního prostředí dostat pouze pod svoji kontrolu. Nejde o to bojovat proti někomu a něčemu, ale o to dělat to samostatně a jinak - lépe a pravdivěji. Veřejnost není třeba podceňovat, pokud bude stejně intenzivně a účinně informována o obou úhlech pohledu na les, tj. ekologickém, ale i lesnickém, určitě si sama na základě svého zdravého rozumu časem vytvoří svůj vlastní přirozený a reálný vztah k lesu a lesnímu hospodářství. Zahraniční zkušenosti tento fakt pouze potvrzují. Je potřeba tomu jen aktivně pomoci a v této činnosti vytrvat. Je nejvyšší čas přestat chodit v kruhu a udělat krok směrem ven. A budoucí absolventi lesnických oborů toho můžou být tou nejlepší zárukou.

Adresa autora:

Ing. Josef Lenoch

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky

a politiky,

Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně

Zemědělská 3, 613 00 Brno

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.