Bezpečné zpracování kalamity v lesích

Pavel Šalamon              

Škody způsobené větrem v lednu tohoto roku v českých lesích jsou podle odhadů jedny z největších, k jakým v posledních desetiletích došlo. Aby se zabránilo ještě větším škodám v případě napadení poškozených stromů podkorním hmyzem, je nezbytné provést jejich urychlené zpracování. Zpracování větrné kalamity bude probíhat v řadě případů ve značně extrémních podmínkách, které budou vyžadovat nejen kvalitní organizaci práce, ale také zvolení pracovních postupů odpovídajících dané situaci na konkrétním místě. Extrémní podmínky při zpracování kalamity bezpodmínečně vyžadují také odpovídající zabezpečení pracovníků z hlediska bezpečnosti práce, aby nedocházelo ke zbytečným pracovním úrazům, případně i ztrátám na životech.

Okolnosti zpracování kalamity

V současnosti neexistuje právní norma, která by kvalifikační požadavky pro práce v lese a na pracovištích, kde jsou prováděny práce obdobného charakteru, závazně stanovila, takže kvalifikační průkaz např. pro práce s přenosnou řetězovou pilou, která je při zpracování kalamity nejvíce používaným pracovním prostředkem, může získat v podstatě kdokoli i bez absolvování potřebného školení. Běžnou těžbu v lesích i zpracování kalamit tak již řadu let provádějí nejen zaměstnanci, ale především podnikající fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění, a to formou smlouvy o dílo. Pracovní úrazy, ke kterým při těchto činnostech dochází, jsou často těžké s dlouhodobými následky. V některých případech bohužel dochází i ke smrtelným zraněním. Jejich příčinou je zpravidla podcenění rizik a nedodržování zásad bezpečné práce, a to zejména používání zakázaných způsobů práce. To by si měli uvědomit především ti, kteří budou likvidaci kalamity v lesích - včetně organizování práce a stanovení pracovních postupů - zajišťovat. Z toho vyplývá, že osoba pověřená odborným dozorem musí mít nejen potřebné zkušenosti, ale také odpovídající pravomoci.

Osobní ochranné pracovní prostředky

Základní podmínkou bezpečné práce je informování pracovníků o rizicích, která je při likvidaci kalamity ohrožují, a o opatřeních přijatých k ochraně před jejich negativním působením. Z toho důvodu je nutné předem identifikovat a vyhodnotit rizika na daném pracovišti. Vzhledem k tomu, že rizika zpravidla nelze úplně odstranit, je nutné stanovit potřebná opatření. Jedním z nich je vybavení pracovníků odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP). Každý pracovník, který bude v porostech postižených kalamitou pracovat, musí být vybaven OOPP, které splňují stanovená kritéria. Je zákonnou povinností zaměstnavatele vybavit své zaměstnance odpovídajícími OOPP v případě, kdy nelze rizika, která ho při práci ohrožují, odstranit. Ochranné pracovní prostředky musí splňovat podmínku ochrany před riziky, nesmí ohrožovat zdraví a nesmí pracovníkovi bránit ve výkonu práce. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu, který zpracovává na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Tyto povinnosti se na základě zákona č. 309/2006 Sb. vztahují již i na podnikající fyzické osoby, tj. i ty musí být vybaveny odpovídajícími ochrannými prostředky a plnit i další povinnosti vyplývající jim z tohoto zákona. Kvalitní ochranné pracovní prostředky splňující stanovená kritéria ochrany jsou při tak rizikové činnosti, jakou je zpracování kalamity v lesích, z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků naprostou nezbytností. Vzhledem k tomu, že nejrizikovější činností v tomto případě je kácení a zpracování poškozených stromů, stojí za zmínku, že vybavení obsluhy přenosné řetězové pily by mělo zahrnovat ochranný oděv a obuv splňující podmínku neprořeznosti řetězem pily, ochrannou přilbu, chrániče sluchu, ochranu zraku a tří nebo pětiprsté rukavice k ochraně rukou obsluhy přenosné řetězové pily proti chladu.

Následně jsou ve stručnosti uvedeny další povinnosti, které kromě již zmíněné organizace práce a stanovení bezpečných pracovních postupů z právních předpisů vyplývají, a to jak pro zaměstnavatele, tak i pro podnikající fyzické osoby (i těmto podnikatelům jsou dnes již stanoveny určité povinnosti zákonem č. 309/2006 Sb. upravujícím bezpečnost práce). V obecné rovině stanoví zaměstnavateli povinnosti zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), podrobněji pak Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel při provádění prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru povinen zajistit.

Hlavní zásady práce v kalamitě

Je povinností pracovníků lesů, kteří budou práce při likvidaci kalamity organizovat a řídit, aby seznámili pracovníky na daném pracovišti s organizací jednotlivých činností, s postupem prací, se zásadami bezpečné práce a zakázanými pracovními postupy, a aby jejich dodržování také kontrolovali. Nezbytné je rovněž vybavení pracoviště prostředky pro poskytnutí první pomoci a komunikaci pro případ vzniku úrazu. Každý jednotlivec by měl být také vybaven obvazovým balíčkem.   

Pro zpracování kalamity platí z hlediska zajištění bezpečnosti práce požadavky, které pro těžbu dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů stanoví výše uvedené Nařízení vlády č.28/2002 Sb. Zásadním požadavkem, který musí být dodržen, je provádění těchto prací jen za trvalého odborného dozoru. Vzhledem k rizikovosti prací a náročnosti na jejich organizaci, by měla být jako odborný dozor určena osoba, která má odpovídající praxi a zkušenosti nejen z klasické těžby dříví, ale také ze zpracování kalamit. Obdobně platí, že pro vlastní práce by měli být přijímáni pouze pracovníci, kteří mají zkušenosti se zpracováním kalamit, vzhledem k tomu, že se tím snižuje riziko ohrožení dalších osob na pracovišti právě z titulu větších zkušeností těchto pracovníků s řešením složitějších situací, nežli k jakým dochází při klasické těžbě v normálně rostlých, zdravých porostech.

Z hlediska organizace práce a pracovních postupů je nutné při likvidaci kalamity dodržet minimálně následující zásady: 

- uvolnit přednostně všechny přístupové cesty a přibližovací linky;

- rozmístění pracovních skupin a jednotlivců na pracovišti stanovit tak, aby se vzájemně neohrožovali;

- stanovit postup těžby směrem od přibližovacích linek do porostu;

- určit pořadí zpracování stromů, přičemž přednostně se odstraňují zavěšené a polovyvrácené stromy;

- stojící stromy s ulomenou korunou a zbytky stojících stromů zpracovávat dvěma pracovníky, kdy jeden kácí a druhý usměrňuje pád kmene přetlačnou tyčí;

- nakupené vývraty zpracovávat pouze po vytažení stromu mechanizačním prostředkem, neodřezávat kmeny nakupených vývratů nad úrovní ramen a nestát pod odřezávaným vývratem a v prostoru ohroženém možným pádem odřezávané části vývratu;

- nelézt na nakupené vývraty a nezkracovat je postupným odřezáváním po špalcích, neuvolňovat zavěšený polovyvrácený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá, a nekácet jiný strom přes strom zavěšený;

- neprovádět práce v prostoru ohroženém možným pádem vývratu zavěšeného v korunách okolních stromů;

- napružení kmene snižovat jeho postupným zkracováním od tenčího konce (u extrémně napružených stromů použít kmenový spínač);

- při odřezávání vývratu musí být kořenový koláč před oddělením (odříznutím) od kmene zajištěn proti zvrácení, při zpracování vývratu s kořenovým koláčem nakloněným do původní polohy, vést hlavní řez přímo u paty stromu; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, vést hlavní řez minimálně ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče a zbývající oddenkovou část odříznout až po jeho vrácení do původní polohy;

- před zahájením kácení nebo odřezávání části vývratu je nezbytné upravit si ústupovou cestu.

Vzhledem k povětrnostním podmínkám, kdy se i nadále v některých dnech vyskytuje poměrně silný vítr, je nezbytné respektovat zákaz kácení stromu, pokud nelze bezpečně dodržet určený směr jeho pádu (v případě kalamity se jedná především o zavěšené stromy a stromy s poškozenou korunou, určené ke skácení). Pokud by došlo i k výraznému snížení teplot, platí zákaz práce při poklesu teploty pod -15 °C po celou dobu výkonu práce.

Odborný dozor

Osoba pověřená výkonem odborného dozoru musí mít přehled o dění na pracovišti. Z toho vyplývá, že by žádný pracovník neměl být pověřován prací, kterou by prováděl osamoceně na místě, pro které není možné zajistit urychlenou pomoc v případě vzniku úrazu. Tato osoba by také neměla připustit používání strojů a nářadí, jejichž technický stav neodpovídá požadavkům předpisů (zejména pokud nejsou vybaveny stanovenými bezpečnostními ochrannými prvky a také při zjištění, že tyto nejsou plně funkční).

Práce musí být organizovány tak, aby při současném průběžném soustřeďování zpracované dřevní hmoty nedocházelo k situacím, kdy se soustřeďovací prostředek a jeho obsluha bude pohybovat v ohroženém prostoru kácených stromů, polovývratů a závěsů. Stanovené pracovní postupy musí vždy reagovat na zvláštnosti pracoviště a podmínky na daném pracovišti. V současnosti se jedná v některých porostech poškozených větrem především  o vysokou vrstvu sněhu ztěžující práci a zakrývající různé překážky a terénní prohlubně a také stále se vyskytující silný vítr, který může přivodit pád zavěšených polovyvrácených stromů, případně dalších, zatím nepoškozených stromů.

Harvestorové technologie

Pokud budou používány harvestorové technologie, ať již pro kácení, odvětvování nebo vyvážení sortimentů dříví, musí být provedena odpovídají úprava pracoviště, včetně vyklizovacích linek a skládek dříví, a dodržován zákaz vstupu osob do ohroženého prostoru. Rozhodující je také dodržení stanoveného sklonu terénu, na kterém se harvestor bude pohybovat. Sklon přibližovacích linek by měl být u harvestorů s kolovým podvozkem maximálně 40 %, u harvestorů s pásovým nebo kráčejícím podvozkem může být i nad 45 %. Příčný sklon by neměl překročit 10 %. Vždy je ale zapotřebí řídit se pokyny výrobce pro daný typ strojního zařízení. Ohrožený prostor, ve kterém se při práci harvestoru nesmí pohybovat žádné osoby, je dán druhem prováděné činnosti. U stroje pro kácení se jedná o kruhovou plochu o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu. Při strojním odvětvování stromů harvestorem je nutné vzít do úvahy dosah ramene stroje, kterým je odříznutý kmen přenášen, a ohrožený prostor stanovit s ohledem na danou situaci na pracovišti. Obdobně, jak je již uvedeno výše, musí i toto strojní zařízení splňovat požadavky stanovené nařízením vlády č. 378/2001 Sb. a dalších předpisů, zejména pokud se jedná o vybavení stroje ochrannými prvky, které musí být ve funkčním stavu a stroj musí být zabezpečen proti úniku oleje a pohonných hmot do půdy. Harvestor musí splňovat podmínku bezpečné obsluhy. Obsluha harvestoru musí být k obsluze stroje vyškolena, seznámena s pracovními postupy a zakázanými způsoby práce a vybavena odpovídajícími OOPP, chránícími ji před riziky, která ji při práci ohrožují. Obsluha stroje je povinna provádět denní kontrolu a údržbu stroje a před zahájením práce vždy provést zkoušku jednotlivých funkcí. Při zjištění vstupu osoby do ohroženého prostoru musí zastavit chod stroje. Obsluha harvestoru nesmí pracovat se strojem osamoceně a při práci se nesmí žádná část stroje nebo zvednutého břemene přiblížit k vedení elektrického proudu na menší než stanovenou vzdálenost (s ohledem na velikost napětí el. proudu v přenosové síti). Nezbytné je rovněž dodržování zásad požární ochrany. Obsluha nesmí kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm  v blízkosti palivového systému stroje, při doplňování pohonných hmot a při používání hořlavých čistících prostředků. Vzhledem k možnosti vzniku požáru musí být harvestor vybaven práškovým hasicím přístrojem.   

Obdobně i zde platí povinnost vzájemné informovanosti o činnostech a rizicích, která z nich vyplývají ostatním pracovníkům, a o opatřeních k ochraně před působením těchto rizik v případě, že se na pracovišti při likvidaci kalamity pohybují pracovníci více firem.

Práce s harvestory v lesnictví není z hlediska bezpečnosti práce při jejich obsluze podrobněji předpisově pokryta. Z toho důvodu je nezbytné při jejich používání vycházet nejen z příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákona č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb. atd., která se na práce v lese přímo vztahují, ale řídit se také pokyny výrobce, uvedenými v návodu pro obsluhu daného zařízení.       

Vymezení pracoviště

Zásadní je také zejména při zpracování rozsáhlé kalamity vymezení pracoviště. Nařízení vlády definuje pracoviště jako prostor vymezený pro pracovní činnost vedoucím zaměstnancem. Z toho vyplývá, že vymezení tohoto prostoru bude v řadě případů znamenat buď zahrnutí do něj celé plochy porostu (případně několika porostů), nebo celé kalamitní plochy. Z toho důvodu je nezbytné předem se přesvědčit o situaci na celém pracovišti a o podmínkách, které mohou negativním způsobem ovlivnit bezpečnost práce včetně možného ohrožení bezpečnosti cizích osob a tomu přizpůsobit pracovní postupy, organizaci práce a zabezpečení prostoru pracoviště. V souvislosti s tím bude nutné zajistit v řadě případů označení pracoviště s případným výstražným značením zákazu vstupu nepovolaných osob do pracovního prostoru v době provádění prací, s ohledem na bezpečnost těchto osob. Pokud částí lesa, ve kterém je prováděna likvidace kalamity, prochází komunikace, kde probíhá automobilová doprava, případně je tato komunikace na okraji lesa, kdy při likvidaci poškozených porostů může dojít k ohrožení projíždějících vozidel, je nezbytná součinnost s policií a kácení v blízkosti komunikace provádět pouze v době zastavení provozu na komunikaci. Vždy je také nezbytné s ohledem na místní podmínky stanovit ohrožený prostor, ve kterém by se neměly pohybovat ani osoby, které v něm nekonají práci (neprovádí kácení), ani mechanizační prostředky. Z hlediska prevence vzniku pracovních úrazů je rovněž nezbytné používat jen stroje a nářadí, jejichž technický stav odpovídá požadavkům bezpečné obsluhy.

Závěrem

Výše uvedené povinnosti a postupy vztahující se především na zaměstnavatele ukládá dnes v určitém rozsahu zákon č. 309/2006 Sb. také podnikajícím fyzickým osobám. Jejich plnění je předpokladem nejen předcházení zbytečným pracovním úrazům, ale také vyhnutí se sankcím ze strany kontrolních orgánů v případě zjištění, že nejsou plněny. Každý, kdo se zúčastní likvidace kalamitních porostů, by měl také ve vlastním zájmu dbát na svou vlastní bezpečnost a neohrožovat svým chováním jiné spolupracující osoby. Za neplnění povinností, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, lze v souladu se zákonem uložit pokutu ve výši několika set tisíc až do dvou milionů korun.

V souvislosti s tak rizikovou činností, jakou je zpracování současné kalamity v lese, je namístě připomenout také zákonnou povinnost stanovenou zaměstnavateli, a to nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výkonů k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.

Sankce ale nejsou cílem kontrolních orgánů ani řešením, kdy následkem nedodržení předpisů dojde k pracovnímu úrazu. Vhodnější a efektivnější je vždy prevence. Proto si i tento článek klade za cíl připomenout zásady a postupy, které je z hlediska BOZP v rámci prevence zapotřebí při zpracování kalamity v lesích uplatňovat a dodržovat, a to v zájmu omezení vzniku pracovních úrazů na minimum. Vzhledem k rozsahu článku v něm nejsou uvedeny veškeré zásady bezpečné práce, ani podrobněji popsány bezpečné pracovní postupy. Ty by měly být součástí školení pracovníků provádějících likvidaci větrné kalamity a znalostí osob pověřených odborným dozorem při likvidaci kalamity v lesích, tj. osob, jejichž povinností je práce organizovat a dodržování zásad bezpečné práce a stanovených pracovních postupů také kontrolovat.

Adresa autora:

Ing. Pavel Šalamon

Státní úřad inspekce práce Opava,

pracoviště Praha

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Nejdůležitější právní předpisy vztahující se na práce v lese

- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

- Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

- Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

- Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

- Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

- Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

- Nařízení vlády č. 494/2001, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

- Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.