Podnikatelé v LH ke změnám v obchodu dříví LČR

Anketa Lesnické práce

O vyjádření ke změnám, které LČR představily v rámci podnikatelského konceptu, a k připravovaným střednědobým tendrům jsme požádali zástupce několika významných lesnických firem, jak z České asociace podnikatelů v LH (ČAPLH), tak ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH).

Představitelům firem jsme položili následující otázky:

1. Jakým způsobem se vaší firmy dotýká navrhovaná změna obchodování dřívím LČR?

2. Jak hodnotíte tendry pro druhé pololetí roku 2007 a připravované střednědobé tendry (z hlediska pojetí, transparentnosti, kvality přípravy, hodnotících kriterií, kvalifikačních předpokladů atd.)?

3. Jaké řešení by podle vašeho názoru dokázalo současnou situaci stabilizovat?

Jaroslav Rygl, Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s.

1. Navrhovaná změna obchodování dřívím je pro naši firmu naprosto nepřijatelná a ohrožuje naši existenci. Zcela mění principy a smysl transformace lesního hospodářství z počátku devadesátých let. Pokud se tehdy hovořilo o privatizaci, dnes tento proces můžeme nazvat zestátněním.

2. Všechny doposud proběhlé tendry vykazovaly známky netransparentnosti, dávaly příliš mnoho prostoru k následné manipulaci s cenou (např. dříví) a variantním řešením a vykazovaly také jisté znaky nepřipravenosti, jakoby podle hesla „něco uděláme a uvidíme, jak to dopadne.” Z tohoto pohledu je možno hodnotit nejlepší známkou původní tendr pro rok 2007, bohužel mu chyběly určité ochranné mechanizmy, což donutilo nové vedení podniku LČR je způsobem - opět ne zcela legitimním - zrušit. Tendry pro druhé pololetí roku 2007 jsou opět diskutabilní, a to jak z hlediska formálního dodržení zákona 137/2006 Sb., tak i po stránce obsahové (chybí v nich cena dříví a opět umožňuje variantní řešení).

3. Kdybych na tuto otázku uměl odpovědět, přihlásil bych se do výběrového řízení na pozici generálního ředitele LČR (ale ono vlastně žádné nebylo vypsáno). Jen jednu poznámku k těm, co mají tu moc: začněte vnímat názory těch, co jsou na vašich rozhodnutích existenčně závislí, a nenazývejte spiknutím to, když se jejich názory stále více sbližují. Vnímejte je a stabilizace situace je na dosah.

Libor Vaněček, UNILES, a. s.

1. Zastávám názor, že optimální pro LČR je prodej dřeva u pně v rámci komplexní lesnické zakázky soutěžené podle salda ceny prací versus ceny dříví u pně. Obchodování LČR s dřívím jinde než na pni považuji za neprůhledné a neefektivní.

2. Půlroční tendry hodnotím jako nešťastné, zbytečné a i nebezpečné v situaci, kdy je jednak celá republika ohrožena silnou kůrovcovou kalamitou, jednak je vedena řada dosud neuzavřených soudních sporů o platnosti předchozích obchodních smluv. K otázce kvality tendrů a jejich souladu se zákonem o veřejných zakázkách v současné době dokončují naši právníci odborné stanovisko.

3. Než budou jakékoliv nové tendry vypisovány, je třeba na politické bázi s co možná nejširší podporou politických stran veřejně definovat způsob a cíle péče o státní lesní majetek. Z této koncepce je potom třeba odvodit legislativně čistou cestu k naplnění deklarovaných cílů. Součástí této cesty musí být právně bezchybné vypořádání předchozích dosud neuzavřených obchodních vztahů LČR s dodavatelskou sférou.

Ivan Doubrava, CE WOOD, a. s.

1. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě budujeme firmu na principech komplexní obsluhy lesa včetně obchodu s dřevní surovinou, tak zásadně negativně. Negativně také vzhledem k neprůhlednosti a neekonomičnosti dosavadních procesů LČR v prodeji dříví ze zpětného odkupu a VŘ z minulosti, kdy nebyly vybírány nejlepší nabídky na ekonomických principech, ale nabídky „politicky“ vhodné. Jako významný zpracovatel dřeva se cítíme těmito postupy pochopitelně poškozováni a diskriminováni. A jako občané a významní daňoví poplatníci tohoto státu nesouhlasíme s pokusy o státní podnikání se dřívím, protože to považujeme za cestu zpět ke komunismu, nikoliv ke svobodné společnosti založené na tržních principech.

2. Z hlediska přípravy považujeme tendry za naprosto nezvládnuté. Zadání tendrů je opět neurčité, nejsou k dispozici dostatečné podklady pro nacenění nabídky, je možné změnou projektů kdykoliv změnit podstatu zakázky, nejsou dodrženy termíny tendrů, nebyly odpovězeny otázky soutěžitelů. Jako relativně rozumné lze hodnotit veřejné čtení nabídek, byť bychom spíše přivítali zveřejnění kompletních informací – tedy podrobných ceníků z nabídek například na webu LČR, protože uvnitř těchto nabídek jsou přichystány možnosti pro rozsáhlé manipulace s VŘ právě při změně projektů. Např. jsou to symbolické objemy výkonů na zakázek, které mohou být ohodnoceny výrazně předraženými cenami bez vlivu na nabídkovou cenu díky váze úkonu a poté může být tento úkon razantně upřednostněn ve změněném projektu… Zveřejněním kompletních nabídek (minimálně však té vítězné) by došlo k „rozkrytí“ těchto scénářů, a tím by se staly méně pravděpodobnými.

Kvalifikační předpoklady jsou nedostatečné: na jednu z největších státních zakázek nejsou potřebné certifikace bezpečnosti práce a ekologických přístupů, není třeba skutečně mít kapacitní a odborné schopnosti atd.

Ke střednědobým tendrům není možné se zatím vyjádřit, protože ještě nejsou nijak specifikovány. Pokud však budou používat stejné principy jako tendry na 2. pololetí 2007, tak platí výše uvedené.

3. Konec pokusů o státní podnikání, uvědomění si pozice státu (a tím i jeho derivátů, jako je LČR) jako kontrolní a zadavatelské entity, nikoliv entity podnikatelské. Je mnohokráte prokázáno, že státní podnikání nefunguje nikdy a nikde, je používáno pouze jako doplněk podnikání privátního tam, kde privátní sektor nemá zájem, nebo jsou kryty bezpečnostní či jiné klíčové zájmy státu. Státní podnikání je neekonomické a zavádí korupci, což jsou opět tisíckráte prokázaná fakta. Státní podnikání vede přímo k zavedení socializace společnosti, a ta vede do období okolo února 1948. Naše země tímto procesem prošla a pro mne je zcela nepřijatelné zkoušet to znovu. Řešením je stanovení jasných pravidel pro rovné tendry na správu státního lesa privátními subjekty, plné uplatnění státu (LČR) jako zadavatele takovýchto tendrů a jako silné kontrolní entity, která bude zajišťovat dodržování zákonů této země, ochranu kvality lesů ve vlastnictví státu, kontrolu ekologičnosti postupů atd. Ale nebude se snažit o podnikání, protože v resortu lesnictví není situace, kdy by šlo o zbytkový majetek, o podnikání, o nějž není privátní zájem, ale přesně naopak. Stejně tak nejde ani o bezpečnostní či jiné klíčové zájmy státu, takže k blokaci privátního podnikání neexistují relevantní důvody.

Tento postup je plně v souladu s ekonomickou logikou a realitou (bezpochyby přinese nejvyšší výnos majiteli lesa – státu), je plně konformní s tržními principy, na kterých „deklarovaně“ stojí náš stát, je zcela průhledný a podněcuje i rozvoj ekologických aspektů (jako je využívání dřeva namísto neobnovitelných surovin ve stavebnictví, energetice, dopravě atd.)

Jan Bazgier, Lesostavby Frýdek-Místek, a. s.

1. Obchod se dřívím byl a je součástí výnosů lesnické činnosti naší společnosti. Pokud někdo rozhodne o omezení tohoto obchodu, rozhodne zároveň o omezení tržeb se vším, co je s tím spojené – např. nadbytečnost pracovníků, kteří obchod provádí, omezení marže, která kryje náklady a. s. v očekávané výši ad. To nás nutí provádět organizační změny a přenastavit ekonomické parametry lesnických činností tak, abychom jinými činnostmi zacelili výpadek z tohoto nezrealizovaného obchodu. Pro lepší pochopení – dotýká se nás to asi tak, jako by se dotklo LČR, kdyby jim stát stanovil povinnosti péče o les, stanovil výši hosp. výsledků a následně jim polovinu lesa vzal a převedl na někoho jiného.

2. Tento postup, který uplatnily LČR zejména pro druhé pololetí, bych pochopil u lidí, kteří v lese nikdy nepracovali. Vypsat tendry k 1. 7. 2007 s platností do 31. 12. 2007 je řekněme neuvážené. Co se týká připravovaných tendrů na střednědobé zakázky, mám pouze jedinou informaci, a tou je prezentace v poslanecké sněmovně 15. 5. 2007. Kritérium hodnocení ve VŘ má být pouze jedno – cena. Nevím proto, k jaké kvalitě přípravy tohoto VŘ zaujmout stanovisko. Kritérium “cena” v prostředí, kde není definován dumping, kde neví investor, kde je hranice nutných nákladů při dodržení všech povinností vůči zaměstnancům, lesu, státu v podobě všech existujících úřadů, ale hlavně bezpečnosti práce, je kritériem nedostatečným, pokud není doplněno kritérii dalšími.

3. Nezávidím současnému vedení jeho úkol. V posledním období bylo naděláno v lesnictví tolik škod, že je zapotřebí situaci hlavně uklidnit. Zakonzervovat současný stav tak, aby práce v lese pokračovaly, a byl přitom vytvořen prostor pro konstruktivní jednání všech, kterých se to bytostně dotýká. Všichni ví, že je nezbytné přijmout novou koncepci lesnictví, která pojmenuje nově vzniklé podmínky a nastaví mimo jiné nově povinnost státního podniku, rozsah jeho činnosti včetně termínů realizace přijatých kroků. Je potřeba nově nastavit obchodní vztahy s podnikatelskou sférou, a to jak v zadávání prací, tak v obchodu se dřevem, v plnění povinností vůči ostatním dotčeným subjektům (dřevařskému průmyslu, obcím, krajům atd.). Takto připravená koncepce by měla být podrobena profesní a politické diskusi všech zainteresovaných prostřednictvím výborů parlamentu, MZe, LČR, profesních svazů, odborového svazu... Měly by se stanovit termíny a nová pravidla naplnit. To všechno zatím chybělo.

Na co se zároveň nesmí zapomínat, je vysvětlit specifika posttransformační situace českého lesnictví Evropské komisi a neustupovat z našich zájmů. Chovat se tedy stejně, jako to dělají ostatní členské země EU.

Jan Mičánek, LESS, a. s.

1. Zatím není možno hodnotit, máme málo informací. Ztráty jistě vzniknou. V podnikání je ztráta svobodného rozhodování (regulace, všechna omezení, podmínky pro dotace apod.) vždycky špatná. Paradoxní je, že ačkoli součástí soutěžených zakázek je také právo vítěze obchodovat 50 % dřeva, podmínky tohoto obchodu (způsob tvorby cen!) nejsou ani v podobě informace pro soutěžitele k dispozici.

2. Tendry vypadají na první pohled v rozhodujících věcech stejně jako ty připravené vedením F. Koníčka, tedy v pořádku. Systém obhospodařování státního lesa zůstává stejný. Jedinou změnou je fakt, že ceny dřeva nevznikají soutěží, ale rozhodnutím úředníků. Bylo by zajímavé znát odpověď na otázku, proč tomu tak je.

3. Stabilizovat situaci v obhospodařování majetku LČR může:

- postupný prodej hospodářských lesů;

- pronájem 5-10 let;

- úplný outsourcing na období 5-10 let, neboť základním problémem (který nás zcela odlišuje od situace ve Finsku, Rakousku apod.) je velikost majetkového podílu státu.

Pozn.: jsem přesvědčen, že LČR by měly obchodovat 100 % svého dřeva (ostatně tak doposud vždy činily). Zásadně by jej však měly obchodovat pouze jednou (nikoli jeden a půl krát), a to na pni. Nerozumím snaze dostat pod kontrolu další procesy, např. rozhodnutí o tom, kde se kmen příčně rozdělí řezem.

Dnešním problémem je fakt, že LČR nedisponují kvalitním know-how prodeje dřeva na pni. Pokud by “součástí ceny dřeva” byla povinnost předat zajištěnou kulturu dle projektu, zbyly by pro LČR k řešení pouze prořezávky. Snaha po posunování hranice do podnikatelského prostoru povede v konečném důsledku ke ztrátám na obou stranách. Kdyby byly státní podniky úspěšnější nežli soukromý sektor, velel by nám zajisté dodnes soudruh Jakeš.

Jiří Hasler, SOLITERA, spol. s r. o.

1. Zásadním. Považujeme to za zásah do privátního podnikání. LČR přichází s koncepcí centralizace obchodu dřívím ve vlastní režii bez odpovídající odborné diskuse a nejsou schopny předložit žádný ucelený koncepční materiál obhajující tyto kroky. Chybí analýza posuzující dopady vlastního obchodu. Obchodování dřívím LČR povede k výraznému snížení výkonnosti smluvních partnerů a snížení obratů, v reálu však nedojde k odpovídajícímu nárůstu u LČR, zúží se podnikatelské prostředí. Dochází tím k ohrožení investic a škodám způsobených na majetku konkrétních vlastníků privátních společností a erozi smluvních vztahů. Na úspěšnosti LČR je založena i úspěšnost lesnických společností, kterým LČR zestátněním obchodu dřívím začíná konkurovat vlastním podnikáním, dochází k naplnění reálné hrozby zneužití dominantního postavení LČR.

2. Střednědobé tendry jsou narychlo připravené, jde o překotnou snahu zakotvit změnu koncepce zakázky (pouze nákup služeb) pod záminkou stabilizace odvětví. Za nejnižší cenu nelze zajistit nejlepší kvalitu, musí dojít k propouštění, a z toho plyne ztráta přidané hodnoty. LČR zdůvodňuje své kroky zajištěním maximálního zisku, ale zapomíná na ty, kteří zisk vytváří – na zaměstnance. Z makroekonomického hlediska je důležitá výkonnost celého odvětví, příjmem státního rozpočtu z činnosti LČR jsou však pouze přímé a nepřímé daně. LČR rovněž nepočítají s možností posouzení přiměřenosti kapacitního vybavení uchazeče – zakázky jsou rozděleny do 243 ZŘ. Cena dříví není předmětem soutěže, což je větší část obratu na dané zakázce, cena bude odvozená a bez oslovení konkurence, s obchodem v rukou LČR nelze očekávat faktickou motivaci na výsledku.

3. Řešením by byla transparentní výběrová řízení, kdy se soutěží komplexní zakázka s hodnocením nabídnutého salda, tzn. prodej dříví na „P“ s nákupem veškerých souvisejících těžebních a pěstebních prací. Tento model zajistí LČR tržní ceny dříví a zisk a umožní smluvním partnerům rozvoj. S tím souvisí rovněž délka vztahu, která by měla kopírovat platnost LHP.

Připravili

Jan Příhoda a Veronika Lukášová

 

Budoucnost hospodaření v Lesích ČR (zpráva z tiskové konference MZe)

Lesy ČR zůstanou podle nového podnikatelského konceptu i nadále státním podnikem. Nový systém fungování Lesů ČR však umožní větší spoluúčast krajů na jeho řízení, kontrole a rozvoji regionálních funkcí. Podnikatelský koncept klade zvýšený důraz na polyfunkční využívání lesů, na péči o krajinu a ochranu životního prostředí.

Navrhovaná koncepce je odpovědí na problémy, se kterými se Lesy České republiky, s. p., potýkají v posledních několika letech. K otázkám ohledně lesnických tendrů se počátkem letošního roku připojila také lesní kalamita obřích rozměrů, způsobená orkánem Kyrill. Následky větrné katastrofy se však v lesích daří zvládat. „Díky krizovému řízení a rychlé reakci se nám podařilo poměrně dobře překonat největší obtíže po Kyrillovi. Nejhorší následky v lesích jsou napraveny a v současné době je odklizeno zhruba 60 % kalamitního dřeva,“ popsal současnou situaci ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Přestože obhospodařování lesů je velmi široká disciplína, obchod se dřevem tvoří hlavní ekonomický příjem podniku a je zcela nutné se otázkou zisku z prodeje dřeva zabývat. Zisky, které podnik má z prodeje dřeva, se totiž vrací do lesů v podobě investic do jejich obnovy a péči o krajinu. „Jdeme směrem k tržní ceně dřeva. Není dále možné, aby české lesy, které mají největší potenciál v Evropě, měly zároveň i téměř nejhorší hospodářské výsledky. Lesy ČR se musí stát dobrými hospodáři,“ dodal ještě ministr.

Nová koncepce nevyřazuje ze hry lesnické firmy. Ty i nadále budou mít až 50 % dřevní hmoty k vlastnímu zhodnocení. Rozdíl oproti minulosti spočívá v lepší evidenci hmoty před předáním těmto firmám. Dalších 50 % hmoty budou lesy obchodovat samy, tak jak tomu bylo dříve, s tím, že není použit neprůhledný systém zpětného odkupu dřeva. Toto dřevo zůstane ve vlastnictví Lesů ČR a ty jej budou dále prodávat formou aukcí regionálním i významným partnerům. Jako doplňkový způsob bude na malém procentu (5-10 %) použit aukční systém těžby dříví nastojato. 

„Respektuji zájmy lesnických firem, ale mým prvořadým úkolem je hájit zájmy lesů ve vlastnictví státu. S lesnickými firmami jsem připraven nadále jednat, kromě jiného i o konečném znění zadání tendrů na období od 1. 1. 2008,“ uvedl ministr Gandalovič.

„Situace kolem tendrů LČR je velmi vypjatá, privátní firmy vytvářejí prostřednictvím médií poměrně velký nátlak na LČR,“  řekl Jiří Holický. Zmínil též mnoho funkcí a činností, které v zájmu celé společnosti Lesy ČR realizují. Obchod se dřívím tvoří 89 % všech příjmů a do budoucna se LČR budou snažit zvýšit příjmy i z jiných zdrojů tak, aby nebyly natolik závislé na obchodu dřívím.

Jiří Holický sdělil, že tendrů pro druhé pololetí roku 2007 se zúčastnilo 111 firem, z nichž 87 firem uspělo. Zbytek byl vyřazen z formálních důvodů. Vyjádřil obavy z odvolávání jednotlivých subjektů proti výsledkům výběrových řízení. Lesy ČR jsou však na tuto situaci podle jeho slov připraveny.

Výběrová řízení pro období od 1. 1. 2008 jsou připravena ve dvou variantách a podle výsledků vyjednávání s podnikatelskou sférou a zakladatelem mohou být vyhlášena. První varianta se v podstatě shoduje se systémem VŘ na druhé pololetí 2007 a druhá varianta by znamenala vyhlášení jedné zakázky na území celé ČR. Vyhlášení VŘ pro období od roku 2008 by mělo proběhnout začátkem června 2007.

Podle informací z TK MZe (23. 5. 2007), Jan Příhoda

KLDS k předložené koncepci obchodní politiky LČR

Vycházejíc ze skutečnosti, že:

n státní podnik Lesy České republiky nemá uzavřeny platné smlouvy na lesnické zakázky ve státem vlastněných lesích pro druhé pololetí 2007 a následující léta v souladu se zákonnými předpisy;

- neexistuje schválená koncepce správy státního lesního majetku, která by prošla širokou odbornou i společenskou diskusí;

- probíhající výběrová řízení na druhé pololetí 2007 a připravovaná výběrová řízení na léta 2008-2010 obsahují model obchodování se dřívím, který je pro stát rizikem, že nedosáhne maximálně možného výnosu z prodeje dřeva a je rizikem pro zpracovatele, že způsobí pokřivení tržního prostředí neúměrným prostorem pro subjektivní zásahy a korupci;

- dlouhodobé prohlubování krize v lesnicko-dřevařském sektoru přímo ohrožuje ekonomickou podstatu lesnických společností a společností dřevozpracujícího průmyslu a ohrožuje také investice do těchto společností vložené;

Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS) konstatuje, že:

- představené záměry obchodní politiky státního podniku povedou jednoznačně k dalším právním sporům a s vysokou pravděpodobností nedojde k vyřešení současné krize, ale naopak k jejímu prohloubení;

- představený obchodní model povede k výraznému snížení výnosů z lesů pro stát a v konečném důsledku sníží konkurenceschopnost celého odvětví;

- představený obchodní model zásadně mění dosavadní podnikatelské prostředí bez jasně definované koncepce hospodaření s tímto státním majetkem;

n představený návrh správy státního majetku povede k vytvoření „mohutného“ státního podniku namísto „štíhlého“ podniku, který dosud odpovídal koncepci schválené a politicky potvrzené po roce 1990.

KLDS proto vyzývá generálního ředitele, dozorčí radu a ostatní zúčastněné strany:

- k okamžitému zastavení přípravy výběrového řízení na léta 2008-2010, jehož součástí je představený obchodní model;

- k zahájení skutečné odborné diskuse o koncepci správy státního lesního majetku;

- k provedení výběrového řízení na lesnické zakázky v souladu s nově schválenou koncepcí a zákonnými předpisy. Lesnické společnosti, sdružené v KLDS, jsou připraveny se takovéhoto výběrového řízení zúčastnit.

KLDS varuje před rizikem vážného ohrožení lesnicko-dřevařského sektoru v případě, že současné vedení podniku Lesy České republiky bude pokračovat ve svých nekoncepčních a neodborných krocích. KLDS je připravena spolupracovat na tvorbě koncepce správy státního lesního majetku a je ochotna předložit vlastní model správy lesního majetku k odborné diskusi.

V Praze dne 21. 5. 2007, Ivo Klimša, prezident KLDS