Přemnožení medovnice křivonohé na okrasných jedlích

Petr Šrůtka, Oto Nakládal, Jan Liška

Od počátku tohoto roku se množí nálezy a následné dotazy na poradenskou službu v ochraně lesa, týkající se masového výskytu velkých černých mšic, sajících na kůře a větvích jedle ojíněné (Abies concolor), popřípadě na dalších druzích introdukovaných jedlí (jedle obrovské – Abies grandis). S postupujícím jarem se počet lokalit s nadměrnou přítomností mšic množí a narůstají i problémy s jejich výskytem (početné kolonie produkují velké množství lepkavého sekretu – medovice). Tato medovice skrápí jak jehličí kolonizovaných jedlí, tak i povrch půdy a předměty pod průmětem koruny.

Na medovici se soustřeďují hlavně vosy, včely a mravenci (hojně např. mravenec černolesklý – Lasius fuliginosus), jelikož sekret pro ně představuje vyhledávanou potravu. Ti mohou způsobovat navazující problémy, zejména zdravotní. Kromě možného ohrožení zdravotního stavu napadených stromů je negativně ovlivněn rovněž estetický vzhled stromů, neboť v medovici lpící na povrchu jehličí zpravidla nastává rozvoj vřeckatých hub z okruhu tzv. černí (v úvahu připadají např. Apiosporium pinophilum, Mycosphaerella tulasnei, Aureobasidium pullulans a další druhy), takže zelená či sivá barva jehlic spodních částí korun bývá zcela překryta nevzhledným lepkavým a černým povlakem. Je pochopitelné, že uvedený jev je pro městskou (intravilánovou) zeleň zcela nevhodný.

Rozšíření druhu

Původce poškození, medovnice Cinara curvipes (Patch) (české druhové jméno dosud nemá – lze uvažovat o adjektivu křivonohá podle latinského významu druhového názvu), náleží mezi mšice podčeledi Lachninae. Jedná se o druh, který je původní v Severní Americe, a to v její západní části, od Mexika na sever přes Kalifornii, Oregon až do státu Washington a Kanady. Zde žije na domácích druzích jedlí (např. na zmíněné jedli ojíněné), ale též na některých dalších dřevinách. V Evropě tedy představuje zavlečený druh, jenž na území Česka není dosud uváděn. Výskyt této mšice u nás však bylo možno očekávat, neboť již od začátku tohoto desetiletí je známa ze sousedního Německa (poprvé byla v Evropě podle dostupných informací zjištěna ve Velké Británii v roce 1999). Později byla též nalezena v Srbsku. Je velmi pravděpodobné, že se vyskytuje i v dalších okolních zemích.

Popis a biologie druhu

Bezkřídlé živorodé samičky medovnice Cinara curvipes jsou poměrně velké mšice (až 5 mm) okrouhlého těla, lesklé, tmavě hnědé až černé, na hřbetě mívají dvě světlé linie tvořené voskovými výpotky.

Na zadečku jsou přisedlé krátké výrůstky, tzv. sifunkuly, které vystupují z oválného sklerotizovaného štítku. Kauda (chvostek) je krátká a kulatá (oblá), vystupující jen neznatelně. Rostrum (bodavé ústní ústrojí) je dlouhé, delší nežli vlastní tělo. Okřídlené živorodé samičky jsou štíhlejší, s dobře vyvinutými křídly. U obou forem jsou nápadné dlouhé, obloukovitě zakřivené holeně posledního páru nohou.

Životní cyklus v Evropě zahrnuje až šest generací. Velká většina jedinců v koloniích je bezkřídlá, okřídlené samice se však běžně vyskytují. Přezimující vajíčka bývají kladena během listopadu, avšak při mírném zimním počasí mohou samičky přežívat a živorodě naklást během pozdních zimních měsíců nebo časného jara nové pokolení. To je příčinou výskytu početných kolonií na samém začátku roku (případ letošní sezóny).

Mšice sají v koloniích na kůře, většinou na spodní straně větví nebo na kmeni. Jejich množství dosahuje během roku dvou vrcholů; prvního během května a června, druhého během září a října. Kolonie produkují velké množství medovice, která je sbírána většinou vosami a mravenci, ale byl pozorován též sběr včelami.

Okruh hostitelských dřevin zahrnuje v Evropě většinou jedli ojíněnou (Abies concolor) a jedli obrovskou (Abies grandis), vzácně jiné dřeviny, např. cedr atlaský (Cedrus atlantica). Ve svém původním areálu žije téměř výhradně na jedlích (A. balsamea, A. lasiocarpa, A. magnifica, A. religiosa, A. concolor) a dalších druzích jedlí, byla ale také zjištěna na druzích Cedrus deodara a Pinus contorta.

Výskyt v České republice

V průběhu letošního roku se prostřednictvím dotazů na výskyt této mšice ukázalo, že v současnosti je u nás již široce rozšířena na území celé republiky. Známé lokality výskytu zahrnují jak Čechy (Plzeň, Beroun, Praha, Opočno a další), tak i Moravu se Slezskem (Znojmo, Prostějov, Olomouc, Ostrava, Frýdek-Místek). Jedná se převážně o výskyty v intravilánech měst, vzhledem k hostitelským druhům jedlí. Jedna ze známých lokalit je však i lesní školka, což naznačuje jeden z možných způsobů šíření – prostřednictvím dovozu sazenic pro zakládání plantáží vánočních stromků. Vzhledem k nálezům okřídlených jedinců je pravděpodobné též autonomní šíření populací přelety, resp. vzdušnými přenosy.

První výskyt druhu z našeho území je autorům tohoto příspěvku znám z jarního období roku 2006, kdy byla tato mšice nalezena na jedli ojíněné na území města Ostrava. Je zřejmé, že druh se na naše území rozšířil během několika předchozích let, ale unikal pozornosti a výskyt se stal nápadným až v důsledku mimořádně mírné zimy 2006/2007, jež způsobila jeho přemnožení.

Škodlivost

Ve své domovině je tato mšice považována za škůdce prakticky pouze na plantážích vánočních stromků. Přestože můžeme předpokládat, že ve svém areálu je kontrolována širším spektrem přirozených nepřátel, bývají proti ní doporučovány zásahy pouze v roce předcházejícím „sklizni“ vánočních stromků. Jde zde hlavně o estetický vzhled jedliček, který by mohl rozvojem kolonií mšic utrpět.

O škodlivosti této mšice v evropských poměrech není dosud dostatek zpráv; pouze údaje ze Srbska udávají odumírání některých napadených jedlí (z jiných evropských států nejsou zprávy o chřadnutí a odumírání jedlí v důsledku napadení k dispozici). Lze však uvažovat o negativním vlivu pokrytí asimilační plochy (jehlic) medovicí porostlou výše zmíněnými černěmi, což může vést v teplých a slunných obdobích k přehřátí jehlic a jejich rychlejšímu stárnutí, resp. trvalému poškození. Otázkou rovněž zůstává možné omezení asimilace. Včelaři naopak hodnotí výskyt této mšice pro hojnou produkci medovice pozitivně (medovice je navíc k dispozici již v časném jarním období, kdy mají včely jen omezené snůškové možnosti).

Možnosti obrany

Vzhledem ke skutečnosti, že medovnice (zejména u druhů rodu Citara) působí jen zřídka větší problémy, nepředpokládáme, že by v našich podmínkách mohlo dojít k rozsáhlejšímu chřadnutí a odumírání napadených exotických jedlí. Pokud budou tudíž proti tomuto druhu mšice podnikána nějaká obranná opatření, budou důvody k takovému rozhodnutí zohledňovat převážně estetická, případně též hygienická hlediska.

Strategie obrany proti medovnici Cinara curvipes může v podstatě zahrnovat tři přístupy:

- tolerování problému (pokud produkce medovice a snížení estetického působení stromů není na závadu);

- provedení zásahu (včetně použití aficidních přípravků);

- v extrémním případě (u poškozených a chřadnoucích stromů) lze uvažovat i o jejich odstranění.

Metody biologického boje dosud nemůžeme využít, ale z přirozených nepřátel byly na lokalitách výskytu zaznamenány dravé larvy zlatooček (Chrysopa sp.) a pestřenek (Syrphidae), které však nedokáží početné kolonie mšic zredukovat.

Pokud budeme výskyt mšic na exotických jedlích tolerovat, můžeme očekávat opakování problému a jeho stupňování během vegetační sezóny, a to zvláště v letech, kterým by předcházela mírná zima. V případě vzrostlých stromů v arboretech nebo i parcích to však může být mnohdy jediná možnost, vzhledem k nákladům na ošetření vysokých stromů, ke kterému navíc chybí vhodná technika, schopná dopravit postřikovou jíchu i do vyšších partií korun. Insekticidní zásah bude u nižších stromů (do výšky 10 nebo až 15 metrů) pravděpodobně rovněž často voleným opatřením. Při použití odpovídající techniky, kterou představují silnější typy zádových motorových rosičů, je provedení takového zásahu snadné. Samotný motorový rosič je většinou schopen dostat postřikovou jíchu do výšky až 10 metrů (u vyšších stromů je možností použít zdvižné plošiny, ze které můžeme provést postřik při použití téhož přístroje). Volba přípravků se řídí „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2007“, vydávaným Státní rostlinolékařskou správou.

Chemické ošetření může přicházet v úvahu zejména ve školkách, především v takových, kde jsou pěstovány introdukované druhy jedlí, ať už severoamerické anebo jiné provenience, pro okrasné účely a dále na plantážích vánočních stromků. Pozornost je ale nutné věnovat i dalším druhům dřevin, například cedrům. K provedení postřiku ve školkách a na plantážích lze, vzhledem k malé výšce ošetřovaných jedinců, použít i ručně ovládané zádové postřikovače. V podmínkách soukromých zahrad a parků je možno využít ekologicky přijatelnější oplach a ostřikování kmene a větví proudem vody ze zahradní hadice (čím větší tlak, tím lépe), jehož prostřednictvím se kolonie rozruší a smyjí. K jejich následném obnovení již zpravidla nedochází, nebo jen v omezeném rozsahu. Obejdeme se tak bez použití chemických přípravků.

Závěr

Náhlé objevení a masové přemnožení zavlečené medovnice Cinara curvipes je dalším z řady příkladů, jež dokládají, že vzrůstající obavy z invazí nepůvodních organismů na území Evropy jsou plně oprávněné. V tomto konkrétním případě však není míra rizika vyplývající ze zavlečení příliš vysoká, neboť jde o druh vázaný na exotické druhy jehličnatých dřevin, a nepředstavuje tudíž bezprostřední nebezpečí pro naše domácí druhy jehličnanů. Bude však potřebné jej blíže sledovat a z případných změn jeho způsobu života (např. přechodu na další hostitele, nárůstu škodlivosti) vyvodit patřičná opatření.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Adresy autorů:

Ing. Petr Šrůtka, Ph.D.

Ing. Oto Nakládal

FLE ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jan Liška

Výzkumný ústav lesního hospodářství v.v.i.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři