Rybářství a chov ryb v NP Šumava

Josef Šperl, Petr Kahuda

Na základě rozhodnutí MŽP ze dne 15. 2. 1995 s účinností od 1. 1. 1996 převzal NP Šumava výkon rybářského práva od Českého rybářského svazu v následujících šesti rybářských revírech: Studená Vltava, Řasnice, Teplá Vltava, Křemelná, Vydra, Vchynicko-tetovský kanál o celkové délce toku 101 kilometrů. Rozloha těchto revírů je celkem 49 hektarů. Posláním rybářství v NP Šumava je návrat k vyrovnanému přírodnímu společenstvu vodního prostředí, které bude moci nadále existovat bez intervence člověka, a bude svojí jedinečností těšit a překvapovat návštěvníky Šumavy. Cílem současného rybářského obhospodařování zmíněných revírů je přiblížení se tomuto stavu – tj. v první řadě dosažení dostatečného zastoupení a zejména vyrovnané populační struktury všech původních druhů ryb.

Specifika rybářského hospodaření v NP Šumava

Rybářské obhospodařování a problematika managementu rybích společenstev na území NPŠ mají nesporné odlišnosti od klasického rybářského využívání toků na ostatním území ČR. Klasické využívání toků jako místa pro produkci ryb za účelem sportovního rybolovu je zde zcela potlačeno. Rybářské využívání toků sportovními rybáři zůstalo prozatím zachováno pouze tam, kde je nutné provádět aktivní management (odlov),  v přístupu k nežádoucím a nepůvodním druhům ryb (bolen dravý, pstruh duhový…). Povolenky k rybolovu se od roku 2007 vydávají pouze pro rybářské revíry Studená Vltava, Řasnice, Teplá Vltava a Křemelná. Na rybářských revírech Vydra a Vchýnicko-Tetovský kanál bylo vydávání povolenek k rybolovu z rozhodnutí ředitele NP zastaveno. I na těch revírech, kde je ještě možno provozovat sportovní rybolov, jsou však platná mnohá další omezení zakotvená rovněž v Místním rybářském řádu. Jedná se například o zmíněný lov na háčky bez protihrotů, celoroční hájení původních druhů ryb (lipan podhorní, pstruh obecný – potoční) a podobně. Na všechny rybářské revíry je zároveň Ministerstvem životního prostředí stanoven přísný limit pro množství vydávaných povolenek k rybolovu, který je striktně dodržován. To vede k minimalizaci antropogenní zátěže okolí vodních toků a k redukci rizik spojených s rybářským tlakem ve vodách NPŠ (např. poškození ryb).

Od letošního roku je nově celoročně hájen pstruh obecný – potoční a lipan podhorní. K tomuto rozhodnutí bylo přistoupeno na základě dlouhodobého sledování rybích společenstev jako celku a sledování populací těchto dvou původních druhů ryb.

Zatím spíše otázkou k diskusi je souvislost rybářského hospodaření s uplatňováním bezzásahového režimu v parku. Samozřejmě k tokům na území NPŠ je možno za účelem rybolovu přistupovat pouze tam, kde je to dovoleno – např. ne v I. zóně ochrany přírody. Na jednotlivých tocích jsou zároveň vytyčeny chráněné rybí oblasti, kde je rybolov zakázán úplně. Dá se říci, že tyto chráněné rybí oblasti částečně kopírují v terénu stanovené I. zóny nebo plní svůj účel tam, kde je nutno stanovit přísnější podmínky ochrany některého zvláště ohroženého druhu (např. perlorodka říční) a podobně. Tzv. bezzásahovost by vždy měla být hodnocena v rámci daného ekosystému či prostředí. Pokud je možno na základě podrobného zkoumání, vědeckých studií a podkladů (na jejichž platformě je pak učiněno politické rozhodnutí) určit, že se do daného prostředí již zasahovat nebude, přicházejí na řadu přírodní procesy (u nás z ryb. revírů např. Vydra, kde v současnosti není prováděn ani rybolov, ani zarybňování či jiný aktivní management v přístupu k rybímu společenstvu).

Založení rybí líhně

Vzhledem k nedostatku geneticky vhodné násady pro plnění zarybňovací povinnosti dané MŽP bylo rozhodnuto vybudovat v NP Šumava vlastní rybí líheň. Na základě rozhodnutí rybářského hospodáře M. Juhy a odborné pomoci J. Kalivody (bývalý vedoucí pstruhové líhně Žichovice) a P. Hartvicha (Jihočeská univerzita Č. Budějovice) byla rybí líheň vybudována v Borových Ladech v roce 1997/98 při celkových nákladech 2 mil. Kč včetně vybavení.

Líheň se nachází v nadmořské výšce cca 900 metrů na levém břehu Vltavského potoka. Výhodou takto vysoko vybudované líhně je vynikající kvalita vody, která je svým chemickým složením, obsahem kyslíku a teplotou totožná s vodou, do které je odchovaný plůdek vysazován. To znamená, že malé rybky jsou hned od začátku adaptovány na prostředí, do kterého jsou následně vysazovány. U dříve dovážených násad z nižších poloh byla inkubace vzhledem k vyšší teplotě vody kratší a plůdek byl vysazován dříve do studených vod z jarního tání. Při vysazování takto odchovaného a dovezeného plůdku byly v  podmínkách výše položených toků NPŠ zaznamenávány vysoké ztráty. V současné době je plůdek vysazován koncem dubna a začátkem května tak, jako se líhne v přirozeném prostředí v tocích NP.

Až na Vydru, kde se od roku 2007 nezarybňuje, je zarybňovací povinnost a následně tedy i zarybňování vztaženo na všechny rybářské revíry NPŠ. Vysazování plůdku probíhá v nejmenších přítocích či kapilárách v horních partiích jednotlivých toků. Malé rybky jsou tak zčásti chráněny před predací většími rybami a zároveň si uchovávají jakýsi „obraz“ prostředí, do kterého byly vysazeny a kam se v dospělosti při protiproudových třecích migracích opět vrací.

V areálu rybí líhně se nacházejí 4 venkovní bazény pro uchovávání generačních ryb před umělým výtěrem. Dále bylo vybudováno šest odchovných rybníčků pro následný chov ryb.

Hlavními chovanými druhy ryb jsou pstruh potoční, lipan podhorní, mník jednovousý a střevle potoční.

Co se týče ekonomiky provozu, dá se říci, že rybí líheň je ekonomicky soběstačná. Hlavním účelem jejího provozování při Správě NPŠ však není tvorba zisku, ale zajištění dostatečného množství původních druhů ryb pro zarybňování vlastních a popřípadě též sousedních rybářských revírů.

Rybářství - součást přidružené výroby

Okrajově je v rybí líhni chován pstruh duhový a siven americký do stádia ročka. Takto odchované ryby jsou určeny ke komerčním účelům k prodeji mimo NP, a je tak využita volná kapacita líhně.

Dle možností vypomáháme okolním organizacím Českého rybářského svazu (Vimperk, Volary, Sušice) s líhnutím plůdku pstruha potočního, popř. lipana.

Líheň byla do září 2006 provozována jako součást LS Borová Lada – její provoz byl zajišťován za pomoci lesnického personálu lesní správy. Při reorganizaci uskutečněné k 1. 10. 2006 byla rybí líheň v organizační struktuře NPŠ vyčleněna jako součást samostatného pracoviště Rybí líheň a přidružená dřevařská výroba (RL a PDV Borová Lada).

Hlavním problémem líhně je trvalý nedostatek generačních ryb pstruha potočního a lipana podhorního. U lipana je od letošního roku problém vyřešen umělým odchovem vlastních generačních ryb.

Od roku 2005 probíhají v letním období prohlídky líhně pro návštěvníky NP dle plánu akcí pro veřejnost. O prohlídky je velký zájem. Do budoucna plánujeme vybudovat expozici vydry říční.

Adresa autorů: Josef Šperl

Ing. Petr Kahuda

Správa NP a CHKO Šumava

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.