VLIVY PŮSOBÍCÍ NA LESNÍ POŽÁRY A SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ ŠKODY
Luděk Šišák
Lesní požáry jsou významným jevem, který postihuje lesy v mnoha zemích světa v až katastrofálních měřítcích. Požáry ohrožují životy lidí, domy a sídla, ničí obrovské materiální hodnoty, produkční i mimoprodukční funkce lesů, na které se při kalkulacích škod mnohdy zapomíná. Problém lesních požárů je v Evropě považován za tak kritický, že k jeho analýze a řešení slouží rozsáhlé mezinárodní projekty. Jednoho z nich, řešeného v 5. Rámcovém programu Evropské unie s tématem prevence a boje s lesními požáry v osídlených územích (Wildland-Urban Area Fire Risk Management) se rovněž účastnila Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze. Česká republika (ČR) nemá takové problémy s lesními požáry jako v oblasti Středomoří, ale ani jako např. v zemích se srovnatelným přírodně-porostním charakterem a klimatem (např. skandinávské země, Kanada aj.).
Faktory působící na lesní požáry
Počet a charakter lesních požárů je ovlivňován množstvím faktorů klimatické, přírodně porostní a společenské povahy. Z klimatických faktorů jsou důležité vlhkost vzduchu, půdy a porostů, teplota, rychlost a směr větru; z přírodně porostních poměrů dřevinná skladba, porostní struktura, věk porostů, stav podrostu a půdní typ. Podstatné jsou společenské faktory – legislativa, chování obyvatel, úroveň a způsoby obhospodařování a stav lesa. V různých zemích je váha faktorů působících na riziko vzniku lesních požárů, jejich průběh, likvidaci a škody různá.
Přírodně porostní poměry
V ČR jsou rizika vzniku a šíření požárů vyšší zejména u nejmladších věkových stupňů porostů a monokultur jehličnatých dřevin; riziko u borovice je vyšší než u smrku. Různověké porosty znamenají vyšší riziko přechodu od požáru pozemního ke korunovému. Naopak střídání stejnověkých porostních skupin výrazně různého věku s vyšším zakmeněním a nezavětvenými čistými kmeny je určitou brzdou v šíření požárů. Čistota povrchu půdy beze zbytků dřeva, podrostu či nárostu lesních dřevin významně snižuje riziko vzniku, šíření a náročnosti hašení lesního požáru. Větší riziko je na vysýchavých stanovištích a prudkých svazích, ale kryt lesního porostu zvyšuje vlhkost půdy i podrostu a působí retardačně na vznik a šíření lesních požárů.
Způsob hospodaření v lese
Podstatné pro snížení rizika vzniku a šíření požárů může být aktivní pravidelné obhospodařování lesů, související s udržováním rozdělovacích linií (průseky a cesty) a jejich čistotou. Intenzivní pohyb pracovníků v lesích, lesního personálu a majitelů má význam pro rychlou reakci při vzniku požáru a jeho likvidaci. Důležité jsou jednotlivé technologie používané při obhospodařování lesů, např. omezení úklidu klestu pálením. Vliv může mít i hospodářský způsob. Racionální a únosná síť lesních cest snižuje riziko šíření lesních požárů a umožňuje relativně dobrou dostupnost lesních porostů pro rychlý zásah těžké hasičské techniky. Ovšem bylo by třeba vypracovat digitální mapy cestní sítě s vyznačením únosnosti cest a poskytnout je příslušným útvarům pro eventuální zásahy. Zatím nebyly takové podklady zpracovány v potřebné kvalitě.
Návštěvnost lesa a chování obyvatel
Návštěvnost jednak zvyšuje riziko vzniku lesních požárů vzhledem k neadekvátnímu chování návštěvníků, na druhé straně však může zřejmě výrazněji snižovat riziko šíření lesních požárů a přispívat k účinnosti hasebních zásahů a k rychlosti likvidace lesních požárů. Rovněž hustota osídlení, která je v ČR na venkově stále poměrně vysoká, je jedním z faktorů, který v obecném důsledku snižuje riziko vzniku a šíření požárů, a zejména urychluje jejich uhašení. V posledních přibližně 10 letech je možno vyloučit jako významnou příčinu lesních požárů vypalování suché trávy, rovněž chatové objekty nejsou významnou příčinou lesních požárů. Podle dosavadních poznatků způsobují podstatnou část lesních požárů návštěvníci, turisté a osoby sbírající lesní plody.
Legislativa
Legislativní opatření mohou minimalizovat riziko vzniku lesních požárů lidskou činností. Jedná se nejen o lesní zákon č. 289/1995 Sb., ale rovněž o provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů a o povinnosti občanů podle zákona ČNR (České národní rady) č. 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a o povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob podle zákona o požární ochraně č. 67/2001 Sb. V souvislosti se stavbami a kolaudačním řízením je důležitý zákon č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nezastupitelné jsou instituce jako požární hlídky, lesní stráž, státní správa a samospráva a státní požární dozor. V ČR je vybudován efektivní systém požární ochrany včetně letecké hasičské služby, jejíž účinnost výrazně oslabují značné organizační problémy v posledních letech.
Sociálně-ekonomické škody působené lesními požáry
Počet, výměra a škody způsobené lesními požáry na území ČR značně kolísají v jednotlivých letech. Statistické údaje jsou podrobně sledovány centrálními orgány. Tab. 1 uvádí ukazatele za období let 1996-2005. Ekonomické škody na dřevoprodukční funkci lesa jsou ovlivňovány evidencí tzv. zahoření, tj. požáru hrabanky, bylinného a keřového podrostu. V takových - poměrně častých - případech je ekonomická škoda nepatrná.
Tab. 1: Ekonomické škody působené lesními požáry, lesní požáry v ČR v letech 1996-2005 (Zdroj: MZe).
Základní údaje | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
Počet | 1421 | 1398 | 2563 | 1403 | 1499 | 483 | 604 | 1754 | 873 | 619 |
Postižená plocha (ha) | 2043 | 3475 | 1132 | 336 | 375 | 87 | 179 | 1 235 | 334 | 226 |
Škody (mil. Kč) | 35,4 | 7,7 | 24,5 | 10,8 | 19,9 | 6,8 | 9,1 | 33,5 | 19,1 | 9,3 |
Škody (tis. Kč)/ha plochy | 17,3 | 2,2 | 21,6 | 32,1 | 53,1 | 78,2 | 50,8 | 27,1 | 57,2 | 41,2 |
Zachráněno (mil. Kč) | 373,5 | 233,2 | 482,2 | 236,3 | 332,4 | 120,6 | 136,9 | 507,2 | 160,4 | 122,8 |
Průměrná roční teplota (oC) | 6,5 | 7,7 | 8,3 | 8,5 | 9,3 | 7,9 | 8,8 | 8,4 | 7,8 | 7,7 |
Roční srážky (mm) | 696 | 733 | 712 | 625 | 694 | 811 | 866 | 516 | 680 | 732 |
Celkové společenské sociálně-ekonomické škody a uchráněné hodnoty by byly vyšší při zahrnutí mimoprodukčních funkcí lesa. Dochází k nim rovněž tehdy, je-li postižená plocha ihned zalesněna a funkce lesa jako obnovitelného zdroje začínají v relativně krátké době opět působit. Uvedené újmy byly v rámci výzkumného projektu NAZV č. QF 3233 „Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívání funkcí lesa v peněžní formě v České republice“ kalkulovány pro různé lokality postižené lesními požáry.
Lesní požár - hrdlořezy u Suchdola
Jako příklad lze uvést zřejmě největší a nejznámější lesní požár z posledních let, ke kterému došlo na katastrálním území obce Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí v srpnu r. 2003 při těžbě rašeliny.
Požár zničil mladé porostní skupiny ve věku 3–13 let, především borové, na výměře 26,38 ha. Úředně vykázaná ekonomická škoda podle vyhlášky ministerstva financí č. 55/1999 Sb. dosáhla 4,542 mil. Kč (tj. 172 tis. Kč/ha). Avšak společenská sociálně-ekonomická újma na netržních, mimoprodukčních funkcích lesa činila dalších 4,220 mil. Kč (160 tis. Kč/ha) – viz tabulka 2. Nejedná se o cenu sankční povahy, ale o racionální společenskou sociálně-ekonomickou újmu, která však nebyla nikde uvedena, a samozřejmě ani hrazena.
Tab. 2: Společenská sociálně-ekonomická újma při požáru v katastru obce Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí v r. 2003 (Šišák a kol. 2006).
Funkce lesa | Újma (Kč) | |
Dřevoprodukční | 1 890 060 | |
Chov zvěře a myslivost | 8 710 | |
Nedřevoprodukční | 484 030 | |
Hydrické | maximální průtoky ve vodotečích | 2 020 |
| minimální průtoky ve vodotečích | 7 120 |
| kvalita vody ve vodních tocích a nádržích | 314 080 |
Půdoochranné | zanášení vodních nádrží a toků | 3 170 |
Vzduchoochranné | vázání uhlíku | 252 960 |
Zdravotně-hygienické | 685 920 | |
Kulturně-naučné | 571 470 | |
Celkem na plochu 26,38 ha | 4 219 540 | |
V průměru na 1 ha | 159 952 |
Hodnoty v tabulce jsou kalkulovány diferencovaně podle sociálně-ekonomického obsahu jednotlivých funkcí lesa, účelu použití a disponibilních vstupních dat, pro převážnou většinu funkcí v souladu s hlavními směry v Evropě a ve světě tak, jak je v principu uvedeno níže (podrobněji Šišák, Švihla, Šach, Černohous, 2006).
Tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících trhem (objem tržeb):
- dřevoprodukční funkce: podle objemu průměrných ročních tržeb za dříví;
- chov zvěře – myslivost: podle objemu průměrných ročních tržeb.
Zprostředkovaně tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících zprostředkovaně trhem:
- nedřevoprodukční funkce: podle objemu stínových výnosů ze sběru lesních plodin;
- hydrické funkce: podle nákladů prevence (náhradních opatření na zabránění škod);
- půdoochranné funkce: podle nákladů kompenzace (na opatření odstraňující škody);
- vzduchoochranné funkce vázání CO2: podle množství CO2 vázaného v průměrném ročním objemu realizovaného dříví a jednotkových cen z obchodovatelných objemů CO2 v rámci EU.
Netržní funkce (sociální):
- zdravotně-hygienické funkce: podle expertního srovnání průměrné sociálně-ekonomické významnosti s významností funkce dřevoprodukční s vnitřní diferenciací návštěvnosti;
- kulturně naučné funkce: podle expertního srovnání průměrné sociálně-ekonomické významnosti s významností funkce dřevoprodukční s diferenciací dle charakteristik.
Pomoci by mohly digitální mapy lesních cest
Počet, výměra a škody způsobené lesními požáry na lesích na území ČR výrazně kolísají v jednotlivých letech. Lesní požáry jsou ovlivňovány množstvím aspektů jak přírodně porostního, tak klimatického, a zejména sociálně-ekonomického společenského charakteru.
Návštěvníci lesa, turisté a osoby sbírající lesní plody jsou nejvýznamnější příčinou vzniku lesních požárů. Ve velké většině se obyvatelé a návštěvníci lesa chovají zodpovědně. Přesto však nelze v žádném případě podceňovat prevenci, a to včetně informací a výchovy.
Rychlosti a účinnosti zásahů proti lesním požárům by prospělo vypracovat digitalizovanou mapu lesní cestní sítě a předat ji k dispozici hasičskému záchrannému sboru, čímž by se ještě zvýšila efektivnost zásahů.
Lesní požáry působí vyšší než jen ekonomické škody na lesích. Racionální společenské sociálně-ekonomické újmy by měly být rovněž kalkulovány, a to i v případě uchráněných hodnot, mezi něž by bylo třeba zahrnovat také hodnoty budov a staveb.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.
Adresa autora:
prof. Ing. Luděk Šišák, CSc.
Fakulta lesnická a environmentální, ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.