ČAPLH a SPLH, tentokrát Společně

Současnou situaci v lesním hospodářství lze charakterizovat značnou neshodou mezi LČR, MZe a většinou podnikatelů v lesním hospodářství. Založením Konfederace lesnických a dřevařských svazů (KLDS) vznikl velmi silný partner pro jednání o koncepci státního podniku LČR. Více o tom, zda jsou SPLH a ČAPLH ochotni spolupracovat v rámci KLDS a jak si představují řešení aktuální složité situace, si přečtete v rozhovorech s Milošem Balákem a Pavlem Indrou.

Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v LH při Agrární komoře ČR (SPLH)

- narozen 1967 v Mladé Boleslavi

- 1985 SLŠ Trutnov

- 1989 LF VŠZ Brno

- do 1998 LZ Mladá Boleslav, později Lesy Mladá Boleslav, a. s. – THP manipulačního skladu, lesní, vedoucí střediska lesní výroby

- 1998-2000 Lesy Hluboká nad Vltavou, a. s. – ředitel

- od 2001 České lesy, a. s. – generální ředitel

- 2006 předseda SPLH při AK ČR

- Není to dlouho, kdy SPLH a ČAPLH představovaly dva nesmiřitelné tábory lesnických firem. Může být jejich spolupráce pod hlavičkou KLDS efektivní?

Myslím si, že určitě ano. Historický vztah mezi SPLH a ČAPLH bych neviděl tak, jak vy říkáte. Prostě vznikla organizace na poněkud jiných principech než ČAPLH. Vstup do KLDS bylo dobrovolné rozhodnutí obou subjektů a je to právě Konfederace, která má určitě obrovskou váhu a je v zájmu jak SPLH, tak předpokládám i ČAPLH, spolupracovat v rámci KLDS.

- V současně vyhrocené situaci trochu chybí jasné formulování problémů. Můžete stručně a jasně sdělit čtenářům, které kroky podniku LČR jsou pro vás nepřijatelné?

Jednoznačně říkám, že zásadní problém je změna obchodní politiky LČR.

- Pokuste se být konkrétnější.

Změna obchodní politiky LČR konkrétně znamená to, že LČR chtějí obchodovat do budoucna 100 % objemu veškerého dříví. V současné době se mluví o 50 % dříví, ale my máme vážné obavy, že se v budoucnu bude jednat o 100 %.

- Máte představu, jak zásadně vás tento vývoj může ohrozit?

Nejde o to, jestli nás to ohrožuje, ale o změnu koncepce bez jakékoliv předchozí odborné diskuse a analýzy, kam by její uplatnění mohlo vést, tzn. jestli tato změna koncepce bude mít nějaký pozitivní efekt pro český stát.

- I když je zřejmé, že současná situace nemá jednoduché řešení, pokuste se uvést hlavní kroky, které by podle vás mohly situaci stabilizovat.

Pokud LČR chtějí měnit koncepci obchodu, což zatím dělají, nebo jestli chtějí měnit koncepci správy státního lesního majetku, tak musí v každém případě těmto krokům předcházet odborné analýzy. Je zde mnoho organizací - vysoké školy, ÚHÚL, VÚLHM aj., které mohou analýzy připravit. Nemyslím si, že je vhodné se dívat jenom na zkušenosti ze zahraničí, které se pouze okrajově dotýkají našich problémů, protože české lesnictví je nastaveno poněkud jinak než správy lesního majetku v zahraničí.

Zaprvé je tedy nutné vytvořit odpovídající analýzy, zadruhé nad nimi vést odbornou diskusi. Pod odbornou diskusí si představuji např. to, že MZe jako garant vytvoří komisi, kde budou přítomni i zástupci KLDS. Komise vytvoří návrh, který bude následně podroben odborné diskusi a vyjádří se k němu právě např. i zástupci vysokých škol atd. Na základě výsledků odborné diskuse se návrh zapracuje nebo nezapracuje do systému, který se předloží ke schválení ministerstvu. Návrh schválí buď sám pan ministr, nebo celá vláda.

- Ztotožňujete se s posledním postupem ČAPLH, tj. popřením výsledků jednání s ministrem zemědělství či otevřeným dopisem premiéru M. Topolánkovi?

Jsme samostatná svébytná organizace, která sdružuje velké množství lesnických firem, a jdeme svojí vlastní cestou. V řadě věcí se s ČAPLH shodujeme, v některých ale ne. V současné době máme jednoznačně společný cíl, ale postup máme každý trochu jiný.

- Co je tím společným cílem?

V této chvíli je to kvalitní příprava nových střednědobých výběrových řízení státního podniku LČR.

- Předpokládáte, že se za současné situace rozběhnou práce pro druhé pololetí 2007?

Bylo by to velmi špatně, kdyby se našlo pochybení, které by rozběhnutí prací znemožnilo. Už jsme si to jednou zkusili a nikomu z nás to neprospělo. Ale nemůžeme vinit někoho, kdo podá k výsledkům VŘ na 2. pololetí 2007 připomínku, pokud je ona připomínka legální a oprávněná.

- Byla vám jako partnerům v jednání představena detailně koncepce LČR včetně systému obchodu?

Za SPLH mohu říci, že nám žádná nová podnikatelská koncepce nebyla představena.

V představení v parlamentu nevidím žádnou podnikatelskou koncepci, ale bohužel pouze změnu obchodní politiky, což je jeden výsek problému.

- Mohl byste popsat fázi, ve které se nachází vyjednávání mezi podnikateli v lesnictví, LČR a MZe dnes?

Pravidelně se scházíme v rámci KLDS. Musím říci, že v posledních týdnech došlo k výrazné aktivitě MZe. Oslovil nás pan náměstek K. Trůbl, který se velmi intenzivně snaží najít shodu tak, aby mohlo být výběrové řízení na střednědobé zakázky spuštěno v brzké době.

Pavel Indra, prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH)

- narozen 1968 v Jeseníku

- 1987 gymnázium Jeseník

- 1993 VŠZ, LF Brno

- 1990-1992 Severomoravské lesy, LZ Jeseník - technik polesí

- 1992-2002 Lesy České republiky, s. p. - různé funkce

- 2003-2006 Hanušovická lesní, a. s. - ředitel společnosti

- od 2007 Česká asociace podnikatelů v LH - prezident

- Není to dlouho, kdy SPLH a ČAPLH představovaly dva nesmiřitelné tábory lesnických firem. Může být jejich spolupráce pod hlavičkou KLDS efektivní?

Kdybychom si nemysleli, že může být efektivní, tak do Konfederace nevstupujeme. Došlo k vytříbení názorů na budoucnost, dohodli jsme se na tom, že historie je za námi a dnes ji řešit nebudeme. Minulost je spíš věcí soudů a dalších orgánů justice. Pro nás je důležitější budoucnost, tzn. snažíme se najít společnou názorovou shodu ve věci zadání lesnické zakázky.

- V současně vyhrocené situaci trochu chybí jasné formulování problémů. Můžete stručně a jasně sdělit čtenářům, které kroky podniku LČR jsou pro vás nepřijatelné?

Je to otázka ideová. Opakovaně jsme přesvědčováni o tom, že státní podnik ve svém podnikání může být minimálně tak úspěšný, jako privátní subjekt. Považujeme tento předpoklad za komplikovaný, protože popírá podstatu privátního podnikání.

LČR mohou obchodovat se sortimentem, tj. konečným výrobkem. Ale v případě, že LČR začnou obchodovat surovým dřívím, nevidím motivaci k tomu, že by nám dříví měly prodávat v jakémkoliv sortimentu na jakékoliv lokalitě.

Lesnické firmy investovaly prostředky do infrastruktury, do zaměstnanců, do technologického rozvoje, do vybudování obchodních vztahů a toto všechno se má rozhodnutím úředníků zničit a vše se má budovat znovu od začátku.

- Dokážete odhadnout, jakou újmu způsobí firmám ztráta možnosti obchodu dřívím?

Vzhledem k tomu, že neexistuje objemově relevantní trh služeb, který by dokázal poskytnout adekvátně náhradu pro společnosti, které pracují pro státní podnik, jsou tyto firmy na státním podniku existenčně závislé. Dříve, než by ale došlo k zániku firem, by určitě došlo k masivním restrukturalizačním opatřením. Firmy by vyhodnocovaly, jaké procesy mají vůbec vykonávat, co vlastně řídí či neřídí. Došlo by i k drastickému nárůstu režií státního podniku, protože řadu činností by lesnické firmy přestaly vykonávat, protože za ně nejsou, bohužel v rámci poskytované služby, placeny. Ať už se to týká řízení výroby, přípravy pracovišť, ale i celé řady dalších věcí.

- Nemohou firmy zvýšit ceny služeb, a kompenzovat tím případné ztráty způsobené snížením objemu obchodovaného dříví?

To je regulérní otázka, kterou bych mohl zodpovědět jednoduše pouze v případě, že by byl předmětem zakázky pouze samotný nákup služeb. V takovém případě by firma dopředu věděla, že dodává službu, která by musela být odpovídajícím způsobem ohodnocena. Bohužel dnes mluvíme o ceně služeb plus “opce” na dříví, kdy není cena dříví definovaná předem, a vzniká tím prostor pro spekulaci.

- I když je jasné, že v současné situaci neexistuje jednoduchých řešení, pokuste se uvést hlavní kroky, které by podle vás mohly situaci stabilizovat.

Při dostatečné vůli se domnívám, že realizovat lze téměř vše.

V současné situaci postrádáme odbornou diskusi na téma, jak má vypadat lesnická zakázka. Přikláníme se spíše ke kratšímu období, v jehož průběhu bychom se snažili prodiskutovat definitivní řešení. Pokud dojde k tomu, že dříví nebude součástí tendru, potom bude nová zakázka z podnikatelského pohledu nepřijatelná. Nedovedu si představit, že je pro běžného občana akceptovatelný prodej dříví bez oslovení konkurence. LČR vybírají toho, komu dříví prodají, za jakých podmínek, v jakém množství a v jakém čase.

Za základní stabilizační prvek považujeme to, že střednědobé zakázky budou definovány jako komplexní, tedy s prodejem dříví u pařezu.

- Nemáte obavy, že když nedojde ke shodě na střednědobých tendrech, dojde k vyhlášení dalších výběrových řízení bez uveřejnění?

Bavíme-li se o paragrafu 23 zákona o veřejných zakázkách, v něm jsou uvedeny podmínky, za kterých lze takovýto krok uskutečnit, a podle našeho názoru tyto podmínky v současnosti nejsou splněny.

- Byla vám jako partnerům v jednání představena detailněji koncepce LČR včetně systému obchodu?

Jednání s LČR jsou stigmaticky doprovázená tím, že jsme neustále stavěni do situace, kdy musíme ad hoc reagovat na jednotlivé části textu vytržené z kontextu. Tzn. ať už je to koncept či zadávací dokumentace - žádné materiály jsme nedostali k dispozici tak, abychom se s nimi mohli seznámit a kvalifikovaným způsobem je připomínkovat.

- Mohl byste popsat fázi, ve které se nachází vyjednávání mezi podnikateli v lesnictví, LČR a MZe dnes?

Jednání zatím nemají žádný definitivní výstup. Odeslali jsme naše stanovisko a čekáme, jakým způsobem budeme schopni v jednáních pokračovat.

Děkujeme oběma pánům za rozhovor

(20. a 21. 6. 2007)

Jan Příhoda, Veronika Lukášová