Naučná stezka v krovech černokosteleckého zámku

Jan Řezáč

Při příležitosti otevření studijního okruhu krovem zámku v Kostelci nad Černými lesy uspořádala Fakulta lesnická a environmentální ČZU Praha dne 17. května 2007 seminář na téma Historické a současné dřevěné konstrukce. Seminář vytvořil příležitost k setkání odborníků, kteří různými způsoby přispívají k rozvoji těchto tradičních oblastí lidské činnosti, aby se tak podělili o své zkušenosti.

Názory na význam dřeva pro společnost se dnes zásadně mění. Zejména ve stavebnictví se k tomuto materiálu vzhlíží s velikými nadějemi. V oboru konstrukcí staveb stojíme před úkolem využít historických zkušeností k formulaci moderní teorie konstrukční tvorby opírající se o komplexní chápání této problematiky. Organizátoři semináře se v rámci diskuse pokusili přispět k symbióze dřevařského a stavebního oboru.

Otevření naučné stezky

Renesanční a barokní krovy černokosteleckého zámku jsou názornou ukázkou vývoje hambalkových krovů s ležatými stolicemi a způsobů jejich oprav během staletí. V nedávné době zde vznikla neobvyklá „učební pomůcka“ v podobě studijního okruhu věnovaného historickým krovům. Námět „naučné stezky“ řešil v rámci své diplomové práce Lukáš Tulach, student FLE ČZU Praha. Okruh bude sloužit jako praktická pomůcka pro potřeby výuky studentů oboru dřevařského inženýrství, ale i dalších škol zabývajících se tématikou dřevěných konstrukcí a historických krovů. Při zvláštních příležitostech bude okruh přístupný i veřejnosti, u níž návštěva takovýchto neobvyklých prostor jistě přispěje k popularizaci historických krovů.

Krov černokosteleckého zámku byl vhodný pro vytvoření studijního okruhu z mnoha důvodů. Uzavřený půdorys zámku umožňuje bez přerušení postupně obejít krovy všech čtyř zámeckých křídel, v podkroví je nainstalováno osvětlení a během poslední opravy krovů, která proběhla v rámci celkové památkové obnovy zámku, zde byla zhotovena pochozí lávka, určená pro pohodlnou prohlídku krovu.

Všechny krovy zámku jsou hambalkové s podélným vázáním ležatými stolicemi. Nad jednotlivými křídly však pocházejí z rozdílných stavebně historických období a mají různý vzhled. Západní křídlo zámku má renesanční krov, jižní a severní křídlo pak krov barokní. Lze je tedy porovnávat, sledovat jejich vývoj a změny v konstrukci. Střední část jižního křídla je navíc zastřešena mansardovou střechou s krovem tvořeným modifikací ležaté stolice. V nárožní věži zámku je nyní přístupný barokní krov její cibulovité báně, nově doplněný osvětlením.

Se zřízením studijního okruhu v krovech zámku se počítalo již při jejich poslední opravě, což se většinou pozitivně projevilo na kvalitě provedení, kdy byl kladen důraz na použití tradičních tesařských spojů a omezení ocelových prvků. Ve všech křídlech zámku jsou nyní patrné stopy po konstrukčně-sanačních úpravách provedených právě při této opravě krovu. Vedle kompletně vyměněných prvků jsou to především nové části – protézy nebo vložené zesilující konstrukce, které mohou sloužit jako ukázka různých přístupů k opravám historických krovů při snaze o zachování co největšího podílu původního materiálu. Při opravách navíc vznikla nad celým východním křídlem a severozápadním nárožím zámku kompletní replika barokního krovu.

Přípravné práce před otevřením stezky

Přípravné práce v podobě shromažďování patřičných podkladů týkajících se historie zámku, historických krovů a dokumentace k poslední obnově zámku probíhaly průběžně během celého roku 2006. V létě tohoto roku například tvůrce navštívil archivy Národního památkového ústavu, kde se mu mimo jiné podařilo objevit nesignovaný, velmi zajímavý návrh nového stropu rytířského sálu z roku 1944 či fotografii z roku 1937, detailně dokládající břidlicovou krytinu cibulových bání nárožních věží.

V březnu 2006 provedl Tomáš Kyncl dendrochronologické datování, které velmi přesně určilo stáří jednotlivých krovů. Výsledky potvrdily domněnku, že se nejstarší (renesanční) krov zámku nachází nad jeho západním křídlem. Těžba jedlového dřeva, použitého na stavbu tohoto krovu, proběhla v zimních obdobích v letech 1615/16 a 1616/17. Krovy nad severním a jižním křídlem vznikly až později během barokní přestavby zámku v 50. letech 18. století. Dřevo pro jejich stavbu bylo opět jedlové a těžilo se v letech 1750/51, 1752/53 a 1754/55.

Informační panely

Studijní okruh je realizován formou pěti informačních panelů, rozmístěných v krovech jednotlivých křídel a v nárožní věži zámku. Jednotlivé panely jsou věnovány různým tématům z oblasti konstrukce a technologie stavby historických krovů s konkrétním zaměřením na krov zámku. Skladba jednotlivých témat byla volena takovým způsobem, aby návštěvník dostal ucelenou představu o hambalkových krovech s podélným vázáním ležatými stolicemi, jejich vývoji, technologii stavby a způsobu oprav. Texty jsou pro lepší názornost doplněny o nákresy příčných a podélných vazeb krovů, fotografie, historická vyobrazení zámku apod.

Na úvodním panelu při vstupu do podkroví se návštěvník seznámí se způsobem zastřešení zámku, stářím jednotlivých křídel, s poslední opravou krovů a s důvody výstavby repliky barokního krovu nad východním křídlem zámku.

Druhý panel, umístěný v jižním křídle zámku, je věnován konstrukci barokních krovů, názvosloví jejich prvků a krovům mansardovým.

Panel v západním křídle obsahuje informace o renesančních krovech a dendrochronologii – vědě zabývající se datováním dřevěných prvků. Text upozorňuje na neobvykle dlouhé námětky krokví tohoto krovu, sahající téměř ke hřebeni střechy.

Větší část panelu v severním křídle je věnována technologii stavby krovů v minulosti – volbě dřeviny, přípravě dřeva a postupu stavby krovu. Navíc se zde návštěvník dočte o zvláštnosti tohoto křídla – tzv. mezipůdě vzniklé při barokní přestavbě zámku.

Závěr

Rekonstrukce krovů černokosteleckého zámku zůstane upomínkou na způsob řešení techniky opravy historických krovů a úroveň provedených prací z počátku 21. století. Zřízení prohlídkového okruhu je průkopnickým činem, za který můžeme poděkovat pracovníkům Školního lesního podniku a ČZU Praha, kteří svým zájmem o historii zámku jeho vznik iniciovali.

Připraveno podle Sborníku příspěvků konference a referátu Lukáše Tulacha, autora studijního okruhu.

Adresa autora:

Ing. Jan Řezáč

Nadace dřevo pro život

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor