Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze - Na novém počátku

Vilém Podrázský

Vývoj se prý opakuje ve spirále: nedochází k témuž, ale k podobnému - jinde, jindy a na jiné, doufejme že vyšší úrovni. Tak i pražská lesnická fakulta, vznikající v letech 1918–1920, uzavřená na VŠZ v Praze v roce 1964, bojující o přežití zbytků lesnického výzkumu v Kostelci nad Černými lesy, byla v roce 1990 rehabilitována. Obnovila svoji činnost, rostla, vyvíjela se, dosáhla výrazného postavení v rámci univerzity a nyní se z ní vyčleňuje environmentální a ekologická část. Ta byla založena z nelesnických oborů při obnově fakulty, převedena z různých pracovišť VŠZ (ČZU) i z vnějšího akademického prostředí. Zachována, někdy i zachráněna na lesnické fakultě, pěstována, a značně posílena, nyní odchází. Zůstává opět samotná lesnická a dřevařská část s novou perspektivou a s novými výzvami.

Důvody rozdělení FLE

V polovině května r. 2007 bylo vedení Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze postaveno před výsledky iniciativy pěti ekologických a environmentálních pracovišť fakulty, která během velice krátkého času získala plnou podporu vedení univerzity. Počáteční požadavek na založení institutu životního prostředí byl prakticky obratem změněn na rozhodnutí o založení samostatné fakulty. Tento proces byl zdůvodňován několika faktory:

- duplicitou, resp. multiplicitou výuky environmentálních témat na ČZU a potřebou jejich zvýraznění a posílení;

- nutnou diverzifikací fakult v rámci ČZU, zdůrazňovanou i mezinárodními evaluacemi a audity;

- nedostatečným zaštítěním a zviditelněním environmentálních a ekologických oborů na FLE;

- nebezpečím založení podobné struktury na jiné fakultě ČZU (což by danou fakultu přivedlo do stavu, v kterém se ocitla FLE, a rozhodně by bylo jejím vedením odmítnuto). Je ale nutno uznat, že některé studijní programy a obory zaváděné např. na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (bývalé Agronomické fakultě) od r. 2001 do značné míry kopírovaly krajinářské obory FLE.

Další důvody v lidské a morální rovině jsou v rámci ČZU neoficiálně diskutovány a nepřísluší se je zde uvádět ani rozvádět.

Pozn. aut.: Všechny uvedené faktory jsou ponechány bez komentáře, neboť autor příspěvku nemůže zůstat objektivní.

Proces byl jak zúčastněnými, tak i vedením ČZU deklarován jako nevratný, z lesnické fakulty se bez větších diskuzí odštěpuje Fakulta životního prostředí a zbývající část se opět transformuje na Fakultu lesnickou a dřevařskou (FLD) ČZU v Praze. Od prvního července je to tedy daný stav na základě návrhu rektora ČZU a schválení Akademického senátu téže úrovně. Co lze očekávat od nové fakulty a jaký bude asi nejbližší vývoj - odpovědět na tyto otázky si klade alespoň v hrubých rysech za cíl tento příspěvek.

Studijní programy

Pro lesnickou a dřevařskou odbornou veřejnost a pro zájemce o studium je rozhodující otázka studijních programů. Předchozí vedení LF připravilo akreditace studijních programů a oborů takovým způsobem, že od r. 2001 jsou akreditovány v podobě umožňující relativně bezproblémové oddělení. Na jedné straně lesnické a dřevařské obory, na straně druhé obory ekologické a krajinářské jsou dobře zajištěny především jednotlivými frakcemi bývalé fakulty. Počty studentů mezi oběma částmi jsou zatím značně vyrovnané, především v environmentální frakci je pak značný potenciál rozvoje nových, partikularizovaných studijních oborů. Ty rozmělňují původní náplň Krajinářství (bakalářský obor) a Krajinného inženýrství (magisterský, tj. inženýrský obor) do řady dílčích ekologických a technicko-environmentalistických studijních oborů, tak aby našlo svoje studijní uplatnění větší množství studentů, pro které by původní studijní obory byly příliš obtížné. V tom mj. spočívá reforma vysokoškolské soustavy v našich zemích – rozšíření nabídky pro studenty s různou orientací a tvorba oborů s různou obtížností, přístupných mnohem většímu počtu zájemců z různých středních škol. Na druhé straně ale mohou vznikat i obory pro studenty schopné vyhovět špičkově orientovaným oborům – v environmentální části je to tak např. obor Environmentální modelování, v lesnické (lesnicko-dřevařské) části zejména Dřevařské inženýrství, kromě tradičně náročného Lesnictví (bakalářský) a Lesního inženýrství (magisterský – inženýrský). Přehled oborů Fakulty lesnické a dřevařské pro akademický rok 2007/2008 je uveden v tabulce 1 (bakalářské a magisterské obory) a tabulce 2 (doktorské studijní programy). Ačkoli je v zásadě možno po ukončení bakalářských studijních programů podle představ tvůrců reformy školského systému a podle tzv. Boloňských zásad studovat různé obory magisterské, u oborů lesní a dřevařské inženýrství musí být zajištěna znalost a absolvování určitého povinného penza předmětů bakalářského stupně. Jejich neabsolvování lze nahradit jejich studiem v rámci magisterského studia tzv. povinně volitelných předmětů. S tím musí počítat i absolventi sice lesnických, ale profesních bakalářských oborů Hospodářská a správní služba v LH a Provoz a řízení myslivosti. Musí být doplněn jednak teoretický základ, jednak odborné předměty, které se v rámci těchto bakalářských oborů přednášejí ve zjednodušené formě. Lze to řešit i tzv. souběžným studiem dvou oborů – studenti oborů lesnictví a lesní inženýrství již v několika případech usilují i o získání diplomu oboru mysliveckého. Nepřekročí-li celkovou dobu studia, je toto studium neplacené.

Do budoucna je i na naší fakultě uvažována akreditace dalších studijních oborů. Zatím je možno uvést přípravu magisterského oboru Tropické a subtropické lesnictví a agrolesnictví, připravované ve spolupráci s Institutem tropů a subtropů ČZU. Je možno vystudovat i samostatné předměty nebo jejich skupiny (kurzy), absolventi pak obdrží certifikáty o studiu. Je reálné uvažovat i o dalších, zejména bakalářských oborech, nicméně pro absolventy se pořád jako nejlepší a nejperspektivnější pro trh práce jeví klasické lesnictví a lesní inženýrství, dřevařství a dřevařské inženýrství, právě pro svoji všestrannost, širokou, odborné veřejnosti zřejmou orientaci a flexibilitu. U našeho oboru dřevařského je pak výhodou individuální specializace na nejrůznější oblasti.

Profil absolventa

Další významná zpráva pro uchazeče o studium na „nové“ Fakultě lesnické a dřevařské: profil absolventů a jejich potenciální uplatnitelnost se nemění a měnit nebude. Předměty (i jejich garanti) z obou nových fakult zůstanou zachovány, vedení lesnické fakulty bude naopak více tlačit na jejich upotřebitelnost a aplikovatelnost pro jednotlivé studijní obory. Paradoxně se tento tlak může jevit efektivnější než při existenci fakulty jedné – nevyhovuje-li zaměření předmětu, je podle doporučení ČZU možno se poohlédnout po garantovi jiném, byť při maximálním respektování celouniverzitní „obslužnosti“ jednotlivých kateder. U ostatních oborů také platí původní deklarovaný profil absolventů, který se bude jen minimálně a postupně upravovat podle požadavků praxe. Do budoucna se jako zásadní jeví nová profilace lesnictví, která již v tomto časopise byla prezentována, nicméně je záhodno ji opět zdůraznit, neboť se snaží překonat izolaci oboru, která je v celoevropském měřítku patrná.

Lesnictví je soubor přírodovědných, technických a socioekonomických vědeckých oborů a praktických disciplín, které se zabývají poznáním, ochranou, vytvářením a využíváním lesních ekosystémů a jejich krajinných vlivů s cílem optimálního, trvalého a vyváženého využívání ekonomických, ekologických, environmentálních a společenských funkcí lesa v krajině v lokálním, regionálním i globálním měřítku.

Obor dřevařský pak zůstane alespoň v počátečních letech v současné podobě, tedy rovněž jako otevřený, spíše individuálně diferencovaný podle zájmu a potřeb jednotlivých studentů. Při zlepšení zázemí materiálního, prostorového i personálního lze v delším časovém horizontu uvažovat i zde o akreditaci různých dřevařských oborů. Bude k tomu jistě přistoupeno při nejbližší možné příležitosti tak, aby se zvýšila konkurenceschopnost fakulty v dnešním turbulentním „akademickém“ prostředí.

Organizační struktura fakulty

Organizační struktura fakulty vychází ze současného stavu a úpravy jsou možné teprve v delším časovém měřítku (1–2 roky - viz tabulka 3). V současné době jsou přijaty zásady tzv. univerzitní obslužnosti, tedy zajištění výuky předmětů převážně jednou katedrou v rámci univerzity. Je to zásada přijímaná na značné části univerzit, má jistě svoje výhody (především minimalizace počtu učitelů), ale i nevýhody. K nejzávažnějším patří to, že kromě jednoho směru, preferovaného danou katedrou, končí výzkum a rozvoj ve směrech ostatních. Vlastní učitele a katedry je možné si prosadit jen přes silné argumenty a za cenu tvrdých střetů a vyplatí se jen v opravdu nevyhnutelném případě. Jako hypotetický příklad je možno uvést například výuku zoologie – nikdo nepochybuje, že v oboru živočišná výroba by byli učitelé schopni velice kvalifikovaně učit tuto disciplínu, ale skončil by tím rozvoj lesnické a myslivecké zoologie.

Proto v nejbližším období nelze počítat s velkými změnami ve struktuře fakulty, nicméně ta bude obezřetně sledovat kvalitu výuky a upotřebitelnost pro absolventy v oblastech, jako je GIS, zoologie, ekologie, lesnická hydrologie, lesnické stavby apod., tedy v předmětech zajišťovaných nelesnickými katedrami, ale se značným významem pro lesníky, myslivce i dřevaře.

Zachována zůstanou i střediska pro výuku v kombinované formě. Jednotlivé obory, u nichž lze v regionech předpokládat větší počet zájemců, kteří jsou limitováni dojížděním, tak budou zajišťovány na partnerských lesnických školách, prozatím v Písku a v Trutnově. Prezenční forma bude probíhat výhradně v Praze.

Mezinárodní a vnější vztahy

Lesnictví je dnes silně internacionalizovaný obor, dřevařské firmy a trhy jsou z větší části globalizované a rovněž myslivost a ekonomika jsou obory s jedinečnou relací v mezinárodním měřítku, v českých poměrech pak s celostátní působností. Proto ještě vzroste význam kontaktů s českými i zahraničními institucemi a firmami. V současnosti má fakulta uzavřeny dvě smlouvy o Double Degree, tedy získání diplomů dvou fakult při (následném) studiu na obou a připravují se další. Výměna učitelů je na univerzitně nadprůměrné úrovni, v podstatě mohou vyjet všichni, kdo mají zájem, spíše ještě zbývají nenaplněná místa. Roste i zájem zahraničních studentů, slabinou jsou výjezdy studentů-lesníků do zahraničí, převážně z jazykových důvodů.

Rovněž kontakty s průmyslovou sférou musejí v budoucnu výrazně narůst; v oborech, jako je dřevařství, jsou pro to mimořádně dobré předpoklady – jen je uchopit. Zde má fakulta mnoho co dohánět. Rozhodující je aktivita a zájem pracovníků, na úrovni institucí a vedení dojde k dohodě zpravidla bez problémů. Tady bych chtěl poděkovat všem dosavadním partnerům a je - i ostatní představitele dřevařské, lesnické i myslivecké praxe - požádat, aby na nás kladli své požadavky, abychom mohli plnit i toto své poslání.

Věda a výzkum

Tato oblast byla záměrně ponechána jako poslední, a to pro svůj jednoznačně rozhodující význam. Věda a výzkum jsou aspektem akademického života, podle kterého začínají být instituce stále více posuzovány, do budoucna pak je s touto tendencí nutno počítat ještě více. Dokonce se uvažuje o celonárodních standardech, například pro umožnění habilitačních a profesorských řízení, pro akreditaci studijních oborů apod., s odpovídajícími a se dneškem nesouměřitelnými požadavky právě v této oblasti. Na Slovensku již podobné standardy platí, u nás jsou požadavky deklarovány dosud méně explicitně, např. místo definování typu a množství publikací určité kvality formulací „aktivní v publikační oblasti“ apod. – to se může rychle a bez delší diskuse změnit. Skončila doba, kdy úspěšný představitel praxe mohl garantovat předměty na vysokých školách univerzitního typu. Spolupráce s praxí i při zajišťování výuky bude i nadále životně důležitá a její zástupci budou vítáni, nicméně pro zajištění oborů bude nutný určitý počet kmenových pracovníků fakulty a tito budou akreditační komisí tvrdě poměřováni – respektive již jsou.

Je možno uvažovat o diferenciaci nároků na jednotlivé obory, například nároky na publikační aktivity v oboru pěstování lesů a lesní těžba mohou být různé a podmínky a styl práce jsou diferencovány, jisté minimum je však nutné pro všechny.

To platí pro všechny kategorie vysokoškolských učitelů, i pro asistenty, třebaže se zejména starší kolegové brání tím, že na škole se musí především učit a kvůli tomu sem přišli. Tento argument již v příštím akademickém roce nemůže obstát – fakulta se uchází o reakreditaci oborů habilitačních a profesorských řízení. Musí se stát normou, že vysokoškolský učitel získává grantové prostředky, publikuje v renomovaných časopisech a nakladatelstvích a je citován. Ostatní aktivity jako organizování konferencí a účast na nich či psaní skript a odborných článků jsou rovněž důležité, ale akreditační komise je téměř nezohledňuje – jsou životně důležitým přínosem pro jiné aspekty života fakulty. Zde nelze nevzpomenout slova doc. V. Peřiny, mého prvního vedoucího v době působení na VS Opočno, že vědecká práce je skončena, když jsou výsledky nejen odoponovány v závěrečné zprávě a realizačním výstupu, ale i prodiskutovány na konferenci, publikovány ve vědeckém časopise a konečně i prezentovány v Lesnické práci. Tento jeho odkaz je například v práci VÚLHM - VS Opočno patrný dodnes.

Závěr - motivace pracovníků

Je tedy patrné, že příští období na naší fakultě bude velice náročné po všech stránkách. Mohou opět přijít finanční problémy, kdy na podstatně menší fakultě nebude možno zajistit aktivity, které byly zajišťovány institucí, jež se stala silnou a rozvíjejí se. Zvýší se tlaky na objem a kvalitu výzkumné činnosti, na výkon v oblasti výuky, vzrostou nároky na každého jednotlivce, v malém kolektivu bude vše lépe patrné.     

Podstatné zvýšení náročnosti a požadavků je však nutno kompenzovat i motivací členů akademické obce. Možnost zahraničních kontaktů, profesního rozvoje a zvyšování kvalifikace je nutno doprovázet i odpovídajícím finančním hodnocením. Je připraven kariérní a mzdový řád se silnými prvky především pozitivní, ale i negativní motivace. Vedení bývalé FLE již v minulém období věnovalo maximum prostředků do oblasti mezd, tento princip při dodržení zásady zásluhovosti bude dodržen i v budoucnu, alespoň při současném personálním obsazení vedení fakulty. Na podzim proběhnou volby nového akademického senátu fakulty, ten bude volit děkana a následně budou ustanoveni funkcionáři a ostatní orgány nové akademické instituce. Do budoucna je tedy nutno popřát pražské lesnické fakultě i při dosti bouřlivém vývoji hodně zdaru.

Adresa autora:

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

FLD ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.