Návrh znění NLP II - Názory zástupců expertní skupiny
Dlouho očekávaný návrh znění Národního lesnického programu II pro roky 2007-2013 byl 7. 8. 2007 na tiskové konferenci v Praze představen veřejnosti a médiím. Nyní ho čeká meziresortní projednávání v rámci MZe a MŽP a v prosinci bude předložen vládě. V této souvislosti jsme poprosili zástupce některých organizací, které byly členy expertní skupiny sestavující v posledních měsících jeho znění, o odpovědi na následující otázky.
1. Co pro vás NLP II znamená, jaký je pro vás jeho přínos a význam, co si od něj slibujete?
2. S čím jste v jeho navrhovaném znění spokojeni a co je pro vás naopak až příliš velkým kompromisem (příp. co v NLP II zcela chybí)?
Ctibor Záruba (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů - tajemník)
1. Hodnotit NLP II, jeho přínos a význam bude aktuální až po odsouhlasení jeho konečné podoby oběma ministerstvy a schválení vládou ČR. Současné znění naznačuje směr, kterým by se mělo naše lesní hospodářství v příštích letech ubírat. Ve srovnání s platnými zákonnými normami částečně uvolňuje ruce vlastníkům lesů a lesním hospodářům, současně však předpokládá poměrně výrazné uplatnění řady ekologických požadavků. Snaha o dosažení konsensu všech zúčastněných nezbytně vedla ke kompromisům a často i k příliš obecným formulacím. Těšit se na liberálnější lesní zákonné normy by bylo proto v tuto chvíli předčasné.
2. Spokojeni jsme především s rozdílným přístupem k lesům různých forem vlastnictví, s omezením společenských požadavků na lesy malých výměr, se zásadním přiznáním nároků vlastníků lesa na náhradu újmy a s návrhem na osvobození lesů od daně z nemovitostí. Za velmi významnou považujeme většinu rozpracovaných cílů klíčové akce 1, zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů a přístup k řešení problému spárkaté zvěře a působených škod.
Na příliš velké kompromisy asi nikdo ze zúčastněných nepřistoupil. To se projevilo již ve zmíněné nejednoznačnosti textu, který si někdy až protiřečí, např. „směřovat k přírodě bližší dřevinné skladbě při zachování konkurenceschopnosti“ nebo „zachovat právo vstupu do lesů a princip obecného užívání lesů při posílení vlastnických práv.“ Určité rozpory lze nalézt i mezi dílčími úkoly jednotlivých klíčových akcí, např. podpora a využívání lesní biomasy (klíčová akce 4) a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích (klíčová akce 7). Rovněž asi nebylo nutné uvádět velmi podobné cíle a úkoly u několika klíčových akcí. Ve více případech se opakuje otázka druhové a prostorové skladby, omezení holosečí, podpora přirozené obnovy atd.
Těmito připomínkami ovšem nechci snižovat hodnotu tohoto konsensuálního návrhu, který ukazuje správný směr budoucího vývoje našeho lesního hospodářství.
Jaroslav Kostečka (Českomoravská myslivecká jednota, jednatel)
1. ČMMJ chápe NLP jako velmi důležitou normu, která - pokud bude dodržena - velmi významně přispěje ke zvýšení biodiverzity v našich lesích, a tím ke snížení tlaku zvěře na lesní porosty. Co se týče závaznosti a významu NLP II - pokud by měly být dodrženy všechny body v oblasti věnované zvěři, znamenalo by to jistě nutné zásahy do myslivecké legislativy.
2. Významná je otázka stanovení stavů zvěře podle míry poškození lesních kultur namísto dosavadní metody sčítání zvěře a výpočtu normovaných stavů zvěře. Je nutné podotknout, že současně platný zákon o myslivosti č. 449/2007 tyto věci řeší a umožňuje stanovovat počty zvěře podle škod na lesních porostech. Osobně tuto myšlenku podporuji - jsme jediná země, která normované stavy používá.
Negativně vnímám v průběhu vyjednávání podoby NLP II neustále kladený důraz na snižování stavů zvěře. U nás je v současnosti jen několik málo lokalit, kde je potřeba radikálně snížit počty zvěře, např. Krušné hory. Je potřeba více respektovat přání vlastníka pozemku, který si mnohdy přeje vyšší stavy zvěře, než stanovuje současná legislativa, a přesto je schopný vypěstovat kvalitní lesní porosty.
Sporným bodem pro nás zůstává vyloučení chovu jelena siky a daňka coby nepůvodních druhů z CHKO - je to otázka definice původnosti, v legislativě EU je za původní druh považován ten, který se na určitém území samovolně vyvíjí déle než po 3 generace - a to jsou u nás všechny druhy zvěře.
Jaromír Bláha (Hnutí DUHA, vedoucí programu Lesy)
1. Za zásadní považujeme především samotnou proceduru - dokument vznikl cestou věcné diskuse vedené “zdola” bez politických tlaků nebo mediálně povzbuzovaných emocí. S jedinou výjimkou (zákaz pronájmu státních lesů, který zablokoval ČAPLH) nakonec bylo ve všech bodech dosaženo shody. Snažili jsme se vždy najít formulaci, která by neohrožovala představitele žádného ze tří pilířů LH. Mnoho formulací je ale kvůli tomu příliš obecných, jinak to ale možné nebylo. Původní verze obsahovala mnohem více konkrétních formulací a údajů, dosažení shody by ovšem v takovém případě vyžadovalo mnohem delší čas, než který měla expertní skupina k dispozici (půl roku). NLP vnímáme skutečně jako dokument, o který se mohou všichni ti, kdo ho spoluvytvářeli, v debatách a argumentacích opřít.
2. Pro nás je úspěchem zapracování některých ekologických opatření, po kterých jsme volali, především:
- zadání pro státní lesy, které by měly preferovat přírodě bližší postupy, v NLP pro ně jsou stanoveny striktnější závazky, např. v dosažení pestřejší druhové skladby;
- problém přemnožení spárkaté zvěře - NLP II doporučuje stavy zvěře odvozovat od skutečných škod na lesních porostech;
- omezování holosečí - shoda ovšem nebyla dosažena v otázce, jakou formou a do jaké míry je omezit. Naše představa je zakázat holoseče úplně, ale v rámci dosažení kompromisu bychom byli alespoň pro omezení holé seče na velikost 0,3 ha. Ta by podle nás stále ještě dávala prostor pro přeměnu smrkových monokultur;
- výsadba stanovištně přirozených druhů dřevin bude pokračovat alespoň takovým tempem jako doposud, bude kladen větší důraz na jejich udržení v porostech (škody zvěří);
- ponechávání tlejícího dřeva v porostech.
Za negativum pak považujeme především to, že je NLP málo konkrétní. Obrovským rizikem pro lesy se nám zdá být podpora využívání biomasy pro energetické účely.
Jiří Holický (LČR, s. p., generální ředitel)
1. V ČR není zvykem, aby dokument tohoto typu vznikal diskusí široké základny uživatelů (v tomto případě lesa), a proto takto uchopený NLP znamená určitý průlom. Z tohoto pohledu NLP II přikládáme velkou váhu, neboť s kompromisem takového rozsahu není radno hazardovat. Z tohoto důvodu jsme pro to, aby změn ze stran obou ministerstev v dalším projednávání bylo co nejméně. Z pohledu správce státního majetku považujeme NLP II za dobrý podklad pro novelizaci zákona o lesích a případně i pro zamýšlený zákon o státních lesích, především při definování veřejně prospěšných funkcí lesa.
Dokument také sbližuje stanoviska MZe a MŽP v pojímání LH, je v něm patrná snaha obrousit současné antagonistické vztahy.
2. Zcela spokojeni nejsme s pasáží o náhradách újmy na hospodaření, vzniklé v zájmu ochrany přírody - podle NLP LČR nebudou náhradu újmy požadovat, ale budou tyto újmy vyčíslovat. Myslím si, že státní podnik by v nejvýznamnějších případech měl mít právo na náhradu škody.
Co se týče záležitosti arondací apod., návrh na osvobození od daně z nemovitosti je podle nás rozumná cesta. LČR mají vlastní předpisy pro tuto oblast. Praxe ale často pokulhává za vůlí tyto věci realizovat. Řešení by mělo být postaveno tak, abychom mohli majetky nabídnout nejdříve okolním vlastníkům v zájmu scelování lesních majetků, a teprve potom je nabídnout k veřejnému prodeji.
V oblasti změn druhové skladby a většímu příklonu k přírodě blízkému hospodaření, kde je NLP k LČR vzhledem k rozloze spravovaných lesů přísnější než k menším vlastníkům - jsem rád, že NLP navazuje na platný lesní zákon a že chápe, že vícenáklady s tím spojené je potřeba zvyšovat postupně a ekonomicky únosně.
Za pozitivní bychom považovali, kdyby byl nakonec přes nesouhlas ČAPLH ustanoven zákaz pronájmu státních lesů. V zásadě jsme ale v této podobě s dokumentem spokojeni.
Jan Řezáč (Nadace dřevo pro život, ředitel)
1. Za jednu z nejdůležitějších skutečností považuji to, že NLP II pokračuje v trendu snižování regulace a zvyšování svobod vlastníka lesa při rozhodování o svém majetku včetně rozhodování o způsobu hospodaření.
2. V celé Evropě je dnes lesnictví a dřevozpracující sektor chápáno jako jeden obor. Tento komplex představuje v zemích bývalé „patnáctky” asi 10-15 % podílu na HDP a zaměstnává řádově miliony lidí. Domníval jsem se, že tento pohled bude akcentován i v NLP II a že bude uznána nedílnost těchto oborů. Při tvorbě NLP bylo ale zdůrazněno, že je třeba tyto dvě oblasti oddělit a že děláme čistě lesnický program.
Na druhou stranu pro zpracovatele je dobrou zprávou, že v NLP je deklarováno, že české lesy musí i nadále produkovat v dostatečném množství vysoce kvalitní dříví pro zajištění potřeb společnosti, protože v budoucnu může nastat situace, že dřeva pro zpracování bude nedostatek (prognózy hovoří až o 220 mil. m3 dřeva ročně, které budou za 20 let zpracovatelům chybět). Pak bude muset společnost přehodnotit svoje priority.
Osobně považuji za úspěch, že se v NLP nehovoří o podpoře primární spotřeby dřeva, protože tu už není potřebné příliš ekonomicky stimulovat, je nastartována různými směrnicemi EU. Naopak je v NLP akcentována myšlenka nutnosti rozvíjet zdroje dřeva.
Stanovování jakýchkoli priorit v oblasti trvale udržitelného využívání zdrojů energie jak k získávání energie, tak i k jejím úsporám (nízkoenergetické stavebnictví) do budoucna je pouze věštění z křišťálové koule v případě, že nezačneme už nyní činit potřebné kroky k rozvoji těchto zdrojů. Proto považuji za důležité poselství “Pojďme sázet nové lesy”, a to v množství alespoň o řád vyšším než v minulých letech.
Z posledních Zelených zpráv je vidět, že zájem o zalesňování tu je, vhodné pozemky také. Dokážeme se již rovněž dohodnout s ochranou přírody na tom, kde ano a kde ne, a sem by měl stát zaměřit své motivační nástroje.
Veronika Lukášová, Jan Příhoda