Přírodě blízké lesní hospodaření a certifikace FSC

Tomáš Duda

Téma přírodě blízkého lesního hospodaření není na stránkách LP novinkou, nicméně neztrácí na aktuálnosti. Naopak s postupem času se potřeba uplatnění šetrných postupů v lesním provozu zvyšuje. Jedním z nástrojů podporujících šetrné lesní hospodaření je certifikační systém FSC. Občanské sdružení FSC ČR tato dvě související témata představilo zájemcům z řad lesnické veřejnosti dne 28. 6. 2007 na semináři v Solnici.

FSC ve světě a v ČR

Seminář se konal s finanční podporou Ministerstva životního prostředí ČR a města Solnice. O lesy ve vlastnictví města Solnice se již 13 let stará lesní hospodář Vasil Hutník, který na tomto majetku využívá jemnější hospodářské postupy využívající přirozenou obnovu a podporující druhy odpovídající přirozené skladbě.

Michal Rezek, ředitel FSC ČR, představil systém lesní certifikace FSC, jeho východiska, fungování a rozšíření v ČR i ve světě. V současné době je na světě systémem FSC certifikováno 91 mil. ha lesa a 6197 navazujících firem v 79 zemích. Dle pravidel FSC jsou v ČR obhospodařovány čtyři lesní majetky o celkové rozloze 17,4 tis. ha. Byla zmíněna otevřenost občanského sdružení FSC ČR pro nové členy, kteří by se chtěli zapojit například do plánované revize Českého standardu FSC (dále jen Standard).

Milan Hron, lesní hospodář ze Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy, které certifikát FSC vlastní dva a půl roku, vyšel ze zkušeností z obhospodařování tohoto lesního majetku. Jelikož spravované lesy mají také certifikát PEFC, srovnal oba certifikační systémy z pohledu odbytu certifikovaného dříví:

- PEFC - prakticky nulové náklady na certifikaci, prakticky nulové zvýhodnění na trhu;

- FSC - vyšší náklady na certifikaci (cca 4 Kč/m3), kolísavé zvýhodnění na trhu.

V závěru svého příspěvku vyjmenoval další efekty plynoucí z držení certifikátu FSC. Na přítomných nechal vyhodnocení, jsou–li kladné, či nikoliv. Zmíněny byly např. tyto:

- jiný přístup k hospodaření (zejména ústup od holosečí, omezení dříve „nezbytných“ prací v lese);

- nezávislá kontrola hospodaření;

- jednodušší komunikace nejen s ekologickými občanskými sdruženími a řešení potenciálních střetů;

- rozšíření obzorů myšlení, nutnost posuzovat své jednání multikriteriálně.

Zkušenosti z certifikačního auditu FSC u LČR

Lesy České republiky se v roce 2005 rozhodly pro pilotní certifikaci systémem FSC. Vybrán byl LHC Žehrov (2576 ha) na LS Nymburk na pomezí CHKO Český ráj. Martin Zavrtálek (LČR, s. p.) referoval o některých problematických indikátorech Standardu, kterými se při letošním stále probíhající certifikačním procesu zabývali. V první řadě jde o zvýšené nároky na výsadbu tzv. ekostabilizačních dřevin (obdoba MZD). V testovaném LHC je minimální podíl MZD dle vyhlášky 83/1996 Sb. 22 % a skutečný vysazovaný podíl činí 32 %. Ze standardu vychází minimální podíl ESD 41 %. V daných podmínkách je nutno rozdíl doplnit umělou obnovou s vyššími ekonomickými náklady. Největší překážkou, se kterou si provoz zatím neví rady, je omezení podílu holin (do 30 % z maximální mýtní těžby) a omezení velikosti holiny na 0,5 ha v borovém hospodářství. Zástupce LČR referoval o záměru podniku certifikovat několik dalších LHC.

Milan Reška, zástupce certifikační firmy Soil Association, obeznámil přítomné s procesem certifikačního auditu u FSC.

Ponechávání dřeva v lese podle Českého standardu FSC

Tomáš Duda z FSC ČR shrnul výsledky zkušební inventarizace stromů ponechaných k zetlení podle kritérií Standardu v lesích města Solnice, které však certifikát nemají a kde se nehospodaří podle Standardu. Na tomto majetku o celkové rozloze 85 ha Standard stanovuje povinost vyčlenit alespoň 135 stromů k dožití a zetlení. Při šetření bylo nalezeno 194 vhodných jedinců. Druhou podmínkou Standardu vztahující se k ponechávání stromů je minimální objem ponechaných stromů k dožití a zetlení. Na zkoumaném majetku bylo evidováno 720 m3, přičemž Standard zde požaduje ponechat 812 m3. V případě konání certifikačního auditu by bylo třeba vybrat chybějících 98 m3, což by podle slov lesního hospodáře nebylo těžké.

Vlastníkovi v tomto případě nevzniká významnější újma na produkci, neboť náklady na těžbu těchto stromů (většinou jde o palivové dříví) se zhruba rovnají jeho prodejní ceně.

Využití výběrného principu v hospodářských lesích

Milan Košulič ml. hovořil o pozitivním významu přípravných porostů pro věkové rozrůznění lesa zejména na kalamitních holinách. Do přípravných porostů s krátkou dobou obmytí začnou nalétávat klimaxové dřeviny, popřípadě dojde k podsadbám. Dále bylo apelováno na používání dlouhé obnovní doby (delší než 30 let) a bylo kritizováno domycování horní etáže již v době, kdy podrost sahá po kolena.

Tomáš Staněk z oddělení ekologie lesa MŽP referoval o právě proběhlém kole jednání o Národním lesnickém programu II, jehož text hovoří o větší podpoře přírodě blízkého způsobu hospodaření.

V rámci závěrečné exkurze představil hostitel Vasil Hutník místní přírodní podmínky a provedenou clonnou těžbu. V porostu účastníci exkurze narazili na problematiku vysokých stavů zvěře jakožto zásadní překážky při realizaci přírodě blízkého LH. V následné diskusi se přítomní snažili najít východisko z neutěšené situace, kterým by mohlo být stanovování počtu spárkaté zvěře podle stavu lesa, resp. podle odrůstání semenáčků a sazenic.

Jednou ze zajímavých ukázek v rámci exkurze byl porost s vyznačenou výběrnou sečí, který byl podroben zajímavým kritickým připomínkám od zkušených praktických lesníků. Například byl vysvětlen význam tzv. blíženců - dvou stromů, které rostou blízko sebe a mechanicky se podporují. Část blíženců je vhodné v porostech ponechat ve dvojici, protože po odtěžení jednoho je zbývající „blíženec“ mechanicky značně oslaben.

Adresa autora: Tomáš Duda, FSC ČR, o. s.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.