Srovnání účinnosti lapáků, otrávených trojnožek a lapačů

Jan Jeniš, Milan Vrba

V reakci na současný vývoj počasí, na předpokládanou kůrovcovou kalamitu a na některé články uvedené v minulých číslech Lesnické práce bychom chtěli přispět k lepší informovanosti lesnické veřejnosti o praktickém použití různých technologií používaných při ochraně a obraně lesa proti hmyzím škůdcům.

Otrávené lapáky

Vyhláška č. 101/1996 Sb. jasně stanovuje použití ochranných a obranných opatření proti hmyzím škůdcům, speciálně proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus). Historicky se za tato opatření považovala ochrana pomocí klasických lapáků, jichž se podle aktuální situace v jednotlivých letech kladly dvě až tři série. Skutečnost první poloviny devadesátých let nás nutila kromě zpracování kalamitního dříví z větrných nahodilých těžeb (r. 1991, 1992), ze soušových nahodilých těžeb (r. 1993, 1994), a s tím ruku v ruce z těžeb kůrovcových těžit další tisíce m3 klasických lapáků na ochranu a obranu proti lýkožroutům dle tehdy platných předpisů.  Na základě dohody s tehdejším odborným poradcem v ochraně lesa u VLS ČR, s. p., Zdeňkem Mráčkem, přistoupil odštěpný závod VLS Lipník nad Bečvou k provádění ochrany a obrany lesa proti lýkožroutu smrkovému pomocí otrávených lapáků. Otrávené lapáky používáme ve formě trojnožek. Jedná se o trojici polen o průměru cca 15–20 cm, 1,5–2 m dlouhých, v horní části pevně spojených, kde ve vrchní části je zavěšen feromonový odparník. Celá trojnožka je asanována insekticidním přípravkem se smáčedlem. Pro stanovení počtu a rozmístění trojnožek platí stejné zásady jako při používání feromonových lapačů. Bezpečnostní vzdálenost feromonové návnady od nejbližšího stojícího smrku nesmí klesnout pod 6 metrů.

Účinnost otrávených lapáků se udržuje v průběhu celé sezóny opakovaným ošetřováním insekticidem a výměnou feromonové návnady. Opakovaný postřik insekticidem se provádí nejdéle do konce doby účinnosti stanovené výrobcem. Při extrémně vysokých teplotách (nad 30 °C) je nutné počítat se zkrácením doby účinnosti insekticidu až o polovinu oproti době stanovené výrobcem. Evidence otrávených lapáků, kterou vede lesní ve služebním deníku obsahuje: evidenční číslo otráveného lapáku, označení porostu, datum instalace feromonové návnady a data výměn, data opakovaných ošetření lapáku insekticidem.

Posouzení účinnosti otrávených trojnožek

Z důvodu objektivního posouzení účinnosti otrávených trojnožek byla každá desátá podložena netkanou textilií, na které zůstávali otrávení jedinci ležet, což byl důkaz účinnosti tohoto opatření. Problém nastal v okamžiku, kdy jsme chtěli zjistit, jak účinná otrávená trojnožka je, jestli její účinnost výrazně nepokulhává za klasickým lapákem, a v jaké lokalitě je nejvhodnější ji umístit. Chyběla nám empirická čísla, i když o tom základním, proč jsme ji užívali, jsme byli přesvědčeni: účinkuje dobře a jejím použitím ušetříme v lese několik set až tisíc m3 dříví (dle vyhlášky č. 101/1996 Sb. klademe ročně cca 2500–3000 kusů ochranných a obranných opatření(1800 ks otrávených trojnožek, 800 ks klasických lapáků a 200 ks feromonových lapačů).

V roce 2006 byla LDF MZLU v Brně zadána po konzultaci s naší organizací bakalářská práce studentu Milanu Vrbovi na téma Účinnost a ekonomické zhodnocení použití lapáků a otrávených lapáků v ochraně lesa. Autor práce dle jasně stanovených požadavků pod vedením pracovníků LS Potštát provedl pečlivě terénní šetření v odděleních 355, 356 a 357 LS Potštát v termínu 8. 5.– 20. 10. 2006. Z výsledků zanesených do přehledných tabulek vyplývají po srovnání účinnosti jednotlivých metod ochrany a obrany lesa zajímavé závěry.

Srovnání účinnosti jednotlivých metod

- Z důvodu zákonné povinnosti kontroly vývoje jednotlivých stádií lýkožrouta smrkového je nutné zachovat minimální podíl klasických lapáků v objemu ochranných a obranných opatření ve výši 20–30 %.

- Účinnost klasického lapáku v roce 2006 vypočtená ze tří sérií lapáků umístěných v jedné lokalitě na slunci v polostínu a ve stínu je 4854 ks odchycených jedinců lýkožrouta smrkového.

- Účinnost jedné trojnožky vypočtená jako průměr tří trojnožek umístěných ve stejné lokalitě na slunci v polostínu a ve stínu za stejné období je 4471 ks odchycených jedinců lýkožrouta smrkového.

- Účinnost feromonového odparníku vypočtená jako aritmetický průměr tří lapačů umístěných na slunci, v polostínu a ve stínu ve stejné lokalitě za stejné období je 4409 ks odchycených jedinců lýkožrouta smrkového.

Účinnost všech tří metod je srovnatelná. U otrávených trojnožek je nutné brát uvedená čísla jako minimální z důvodu negativního působení povětrnostních vlivů na podložku (přívalový déšť a vítr).

- Výhodou otráveného lapáku je jeho trvalé intenzivní působení zajištěné feromonovým odparníkem, především v období sesterského rojení, kdy bývá problémem položit další sérii lapáků, protože vlivem působení abiotických činitelů, především sucha, bývá v porostech dostatečné množství atraktivnější hmoty – chřadnoucích stromů, které lýkožrout smrkový preferuje více, než zasychající lapáky.

- Ze srovnání hmoty jedné otrávené trojnožky (0,10 m3) a hmoty průměrného klasického lapáku (1,00 m3), jehož se kladou tři série, jednoznačně plyne ušetření dřevní hmoty v porostech, kterou v období zpracování kalamity nemusíme těžit.

Adresy autorů: Ing. Jan Jeniš

VLS ČR, s. p., divize Lipník n. B.,

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,

Milan Vrba, student LDF MZLU v Brně